PILSEN BIKE: Žďár u Rokycan

středa 10. července 2013

Žďár u Rokycan

8. 7. 2013
64 km

Obtížnost: Střední
Technická náročnost: Vysoká

Lobzy-Rokycanská-po zelené Na Pohodnici-Tymákov-Rokycany-Kamenný Újezd-Bouchalka-Žďár-Kocanda-Nová Huť-Mirošov-po modré Zvoníčkovna-Hádek-Kozel-Šťáhlavy-Starý Plzenec-Koterov-Doudlevce-Bory

Na jaře jsem objevil zajímavou horu, kde jsem ještě nebyl, a sice Žďár u Rokycan, cílem dnešního výletu tedy bylo dostat se na vrchol. Hned v Plzni jsem vyzkoušel novinku, z Rolnického náměstí jsem odbočil do kopce lesíkem do chatové (či vilové) oblasti. Sice to dalo trochu hledání v mapě, ale skutečně jsem přes vyhlídku dojel až k Tescu:) Evidentně je cestička používaná, páč kdyby nebyla, polem bych se neprodral. Pokračoval jsem po staré známé zelené do kopce, ale nikoliv bažinami jako na jaře Na Pohodnici a doprava sjížděl lesem a pak polem do Tymákova. Z Tymákova jsem jel lesem na Rokycany, taky už známá cesta, chce to před kostelem odbočit doleva a nechat se vést slušnou polní cestou.

Kolem Rokycan jsem se rozhodl jet jakýmsi "obchavatem". Ten vedl kolem zpracování odpadů Řempo. Odpady zřejmě zpracovávají tak, že je vozí do přilehlého lesa, kde jsem bloudil a všude bylo spousta bordelu, což mi nebylo vůbec sympatický. Nakonec jsem našel správnou cestu, která odpovídá té v mapě, nicméně je dost špatně průjezdná, i za sucha, které panovalo, tam byl hluboký močál, který se nedal objet. Nicméně jsem ho překonal a zanedlouho už pokračovala daleko lepší cesta, která se napojila na I. etapu obchvatu Rokycan, dostavěnou v květnu.

Dále jsem se promotal Kamennym Újezdem, kde jsem našel zelenou. Ta za chvilku opravdu prudce stoupala k Bouchalce. Odtamtud jsem se řídil místní mapou, která byla naštěstí skoro na každý křižovatce, a dorazil nečekaně rychle skoro až k vrcholu Žďáru a hned se mi naskytl krásný výhled směrem na severovýchod (fotky). Ačkoliv další úsek byl nesjízdný, rozhod jsem se pokračovat pěšky, páč mi nalákal nevídaný rozhled a členitost a výška místních skal, na Plzeňsko rozhodně nevídaných. Vyplatilo se, cca půl km s kolem na zádech se dalo zvládnout a pořád bylo na co koukat. Pak už se dalo opět nasednout a sjíždět po červené turistické. O kus níž jsem dorazil k naprosto úžasnýmu výhledu do kraje na západ (panorama). Dál jsem sjížděl velmi přkrým svahem mezi kořeny, kameny, ve vymletám korytě, po šiškách a písku. Ještě že jsem nejel opačným směrem, jak bylo původně v plánu, nahoru by se nedalo jet (některý mapy tudy vedou cyklostezku, tak ta tam neni ani omylem)...

Kousek jsem se vracel po stejné cestě kole Bouchalky a dál jel na Mirošov po silnici, to byla ta slabší část výletu, navíc s nepříjemnym kopcem. V Mirošově naštěstí byla otevřená večerka, kde jsem doplnil pití a pokračoval po modrý, kterou jsem úspěšně na chvíli ztratil, nicméně jsem věděl, že se vrací na "mou" silnici, tak jsem si pak dával větší pozor a jel po ní po krásnejch zvlněnejch cestách lesem až ke Kozlu, kde jsem následně sjel do Šťáhlav, po silnici do Plzence a lukama pod dálnicí kolem koňského ranče do Koterova. Tam je rozkopaná silnice, neprůjezdná pro auta, ale pro cyklisty bez problému. Na Bory jsem se vrátil přes lávku přes Úhlavu a Tyršův most.

Celkově náročná trasa, průměrná rychlost opět poměrně nízká, ale je to tim, že jsem dost hledal cesty (zvláště kolem Rokycan) a jezdil po krkolomných cestách (mapa ukazuje max skoln stoupání 47% a klesání dokonce 500%!:D). To asi bude trochu bug, ale stejně zabíračka slušná, v půlce cesty dokonce Av = 16,06 km/h, na konci 19,18. Celkově nastoupáno 1324 m, to je hodně na takovou střední vzdálenost.