75 km
Náročnost: Velká
Převýšení: 1100 m
Terén: Polní a lesní cesty
Plzeň-Bory - Slunečná lávka - Výsluní - po NS Údolím Radbuzy Černý Most -
Líně - po CT 2271 Červený Újezd, Zbůch - Chotěšov - po zelené Pod
Křížovým vrchem, Lažany, Zlom - Soběkury - Černý vrch - Horušany -
Dlouhá Louka - Vřeskovice - Borovy - Nezdice - Lužanská hora - Zelená
Hora - Lužany - po žluté Příchovice - Přeštice - Dolní Lukavice -
Lišice - Jelení vrch - Útušice - Radobyčicce - po NS Údolím Úhlavy
Hradiště - Vokounova lávka - po žluté Tyršův most - Bory
Zaujala mě nedávno kuželovitá hora nad Nezdicemi, byl bych nevěřil, že tam vede cesta, ale díky vyznačené naučné stezce to tedy zkusím.
Vyjíždím z Plzně přes Borský park ke Slunečné lávce a výšvihem se dostávám
na Výsluní. Přejíždím po lávce přes přivaděč do Tyršova sadu a pak sjíždím
po NS Údolím Radbuzy k Černému Mostu, části Valchy, projíždím ulicí Osadní a
U Čertovy díry, křižuji silnici na Dobřany a pokračuji do lesa. Přes dálnici
D5 se dostávám po zelené turistické značce, poté jsem nechtěl pokračovat po
asfaltové cestě a zkusil jsem lesní pěšiny směrem na Líně. Bohužel vedou
nevýhodným směrem, možná by se dalo nějak probít k NS Líňská okružní cesta,
ale já natrefil na jinou, která mě dovedla vlastně jen kousek za křižovatku.
Z Líní pokračuji po CT 2271 po rychlé polní cestě přes Červený Újezd do
Zbůchu. Když se vydáte ulicí Polní, jednak minete hlavní průtah a za druhé
vás dovede na parádní singl vedoucí až do Chotěšova. Protože jsem tam viděl
běžce, vydal jsem se po cestě podél strouhy na východní straně Chotěšova,
která ústí u průmyslového areálu. Jelikož nechci po hlavní silnici, křižuji
ji a pod elektrickým vedením se po poli vydávám do Mantova. Po zelené z
Mantova mě čekalo táhlé stoupání ke Křížovému vrchu. Úplný vrchol si
nechávám tentokrát ujít, pokračuji po pěkné lesní cestě po zelené do Horních
Lažan, kde je pár baráků. Od nich vede asfaltka k dalším několika v Dolních
Lažanech a pak už zase zelená pokračuje po parádní polní cestě, dále vjíždí
do lesa a nad Chalupami odbočuje kolmo vlevo k rozcestí Zlom.
Ze Zlomu to jenom sviští do Soběkur, kde jsem bohužel nějak minul
naplánovanou trasu a vyrazil omylem na Merklín. Ale nevadí, díky tomu jsem
objevil hezkou lesní cestu kolem Černého vrchu. Celkem logicky se k němu
docela značně stoupalo a bohužel i tady za vsí bylo mimořádně hodně odpadků
v pangejtu-evidentně od místních-plechovky od Gambrinusu různého stáří. Když
vyjedu zpět na silnici, vydávám se na východ, na křižovatce vpravo a asi po
200 m znovu vlevo na lesní cestu do Horušan. Mapa je opět spíše matoucí, ve
skutečnosti je zpočátku cesta dobrá, pak se téměř vytratí, až jsem váhal,
zda se nevrátit. A na závěr je poctivě zpevněná štěrkem.
Projíždím za Horušany a v místě, kde se silnice stačí táhlou zatáčkou
vlevo, sjíždím na lesní cestu přes Skočickou mýť. Místní ukazatele vyzývají
k odbočení na nějakou vyhlídku či co, ale já pokračuji rovně přes silnici
Roupov-Skočice. Za silnicí ještě asi půl kilometru pokračuji po větší cestě,
pak prudce odbočuji vlevo do rozorané bahnité cesty, která by mě měla dovést
a naštěstí i nakonec dovedla do Dlouhé Louky. Znovu trošku riskuji a vydávám se po malé polní cestě do
Mstic. Vystoupám na vršek, pak sjíždím, míjím nějaký vejminek a najednou
už jsem ve Vřeskovicích. Ty Mstice jsou nějak příliš významně označeny v
mapě, ačkoliv jde o naprosto bezvýznamnou samotu. Tím pádem jsem bohužel
minul lepší cestu k silnici na Borovy, ale jde o pár metrů, takže nakonec
dobré.
V Borovech křižuji hlavní tah na Klatovy a hned za mlýnem za řekou
odbočuji vlevo na cestu, kudy je to co by kamenem dohodil do Nezdic. Je
hic a tak se trochu nejistě vydávám do šíleného zarostlého krpálu od
místního obchodu směrem na východ, zatím neznačenou pěšinou. To pravé peklo
však začíná vlastně až v polovině kopce, kde cesta vede podle pravítka
kolmo nahoru (po NS Živé paměti krajiny Lužan🙈). Hurá, dostal jsem se až na vrchol Lužanské hory s kótou 500
m n. m.😌
Mírnějším kopcem sjíždím do vsi Zelená Hora, pokračuji na Lužany k mostu,
odkud vede žlutá turistická značka skvělým singlem podél Úhlavy do
Příchovic. Západně od Příchovic se dá projet téměř mimo zástavbu do luk u
Přeštic. Už potřetí letos využívám nově objevenou cyklotrasu do Dolní
Lukavice. Mezi vyloženě oblíbené jsem ji ale nezařadil, protože je to
asfaltová dálnice a nuda, nicméně alternativami jsou jen silnice, a to je horší. Přímo naproti jejímu vyústění v Lukavici
se ale dá pokračovat po louce do Lišic, což je skvělé. Projíždí se mezi
řekou a pastvinami a neprojíždí se přes žádný zákaz, což je skoro
zázrak.
Z Lišic na sever vede mnoho cest. U křížku na vrcholu "návsi" jedu
vpravo, stoupá se po kamenité polní cestě, za chvíli se kopec trochu
zmírňuje, ale pořád dává zabrat. Nechci pokračovat přímo do Hradčan a tak
na dalším rozcestí v polovině pole jedu cestou vpravo a tím se dostávám na
lesní cestu pod Hradčany a dlouho rovnou za nosem stoupám pod Jelením vrchem. Právě pod tímto hřebínkem vedou sjízdné zábavné cesty. Nakonec se
samozřejmě musí i sjíždět, a to k silnici na Dobřany. Tu přejíždím a
pokračuji po pěšině za Robčicemi do Útušic. Do Radobyčic jedu tentokrát po
silnici, takže jsem tam co by dup. Do Hradiště už mířím po NS Údolím
Úhlavy a na Bory pak po žluté přes Vokounovu lávku, do kopce k
zahradnictví, k Tyršovu mostu a na závěr do stoupání kolem Škody
Gigant.
Super výlet, pořád je co objevovat kolem Plzně. Ale dalo mi to zabrat,
ačkoliv čísla hrozivá nejsou-1100 m převýšení a jo, průměrná rychlost 21,8
km/h.
Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati
|
|
Lužanská hora |
Žádné komentáře:
Okomentovat