15. 6. 2020
69 kmNáročnost: Velká
Převýšení: 1150 m
Terén: Lesní cesty, asfaltky
Plzeň-Bory - Tyršův sad - Hůrka - Litice - Robčice - Vysoká - Hradčany -
Snopoušovy - Vodokrty - Kucíny - Radkovice - Zálesí - Loupensko - U
Pískovce - po zelené Nezdice, Lužany - po žluté Příchovice - po CT
2124 Vícov - po červené Krasavce, Hájsko - nad Snopoušovy k červené do
Předenice- Čižice - po červené Štěnovice - Radobyčice - po
NS Údolím Úhlavy Hradiště - Vokounova lávka - po žluté Tyršův most -
Bory
Loupensko, skalní masiv, který jsem vždy nějak míjel, dnes ho prozkoumám
trochu blíže.
Vyjíždím přes Borský park k Radbuze, kterou překonávám po Slunečné lávce,
pak se vyhoupnu na kraj Výsluní a pokračuji pěšinkou a přes lávku přes
přivaděč k Tyršovu sadu. Za čerpací stanicí vjíždím na nenápadnou lesní
cestu a krátce prudce stoupám k vršku Hůrka, projedu mezi stromy a za polem
už jsou na dohled další rozestavěné domy. Od jara, kdy jsem tu jel poprvé a
zatím naposled, se tu odehrála docela změna. Litice projíždím kolem kostela
do Robčické ulice a logicky tedy mířím asfaltovou cestou přes Kotlík pod
dálnicí i klatovskou silnicí Do Robčic.
Nedávno jsme procházeli zajímavou polní cestou z Vysoké a tak jí zkusím
trefit z opačné strany na kole. V Robčicích za silnicí tedy projíždím mezi
halami průmyslového areálu k Robčickému potoku. Je dost mokrý červen letos,
takže je tu všude bahno a docela to klouže. Vím, že bych se co nevidět měl
stočit na východ. Bohužel tu ale nenacházím ani tu nevýraznou cestu, která tu
byla poměrně nedávno. Zato je tu cesta vedoucí na jih k
Vysoké, tak proč ji tedy nezkusit... Zakrátko z lesa vyjíždí na louku, takže se
po řídiítka brodím trávou-to budou zase žně pro klíšťata. Už jsem začínal
pochybovat, ale nakonec jsem se s problémy probojoval až do řídkého lesa,
kudy jsem mohl pokračovat k větší cestě, po ní se vydat vpravo k hájovně a
vyjet na známém rozcestí, kde už vím kudy kam. A sice přes bezejmenný
vrcholek po bohužel už zpevněné cestě do Hradčan.
Hradčany projíždím jen pár metrů po okraji a hned se vracím do lesa, kde se postupně cesta vytrácí a tak se brodím bahnem v čerstvé mýtině a
přemýšlím, kdy už budu na cestě. Chvilku to trvá, ale pak už se pěkně sjíždí
podél potoka. Na kraji lesa se vydávám cestou vlevo, protože chci pokračovat
přes Snopoušovy. Měla by tu být vrstevnicová cesta, ale je přerušena nějakým
táborem a tak chvíli bloudím, než se tedy přemluvím ke stoupání po jediné
cestě, která není slepá. Jedu tedy nad chatovou osadou, kousek pod samotou
"U Voglů" a jak přijíždím k větší příjezdové cestě, vydávám se po ní vpravo
dolu k silnici, přímo k odbočce na Snopoušovy. Dále stoupám prudkým, pěkně
výživným kopcem k rozcestí Hájsko a chtěl bych dál přes hřeben do Vodokrt.
Cesty na mapě ani náznakem nedpovídají těm, co jsou skutečně v lese, tak
několikrát bloudím, vracím se a když už konečně jsem za vrcholkem a mám
pocit, že vím kudy, stejně vyjedu na silnici od Netunic místo polní cesty
přímo do Vodokrt. Možná ale dobře, ještě bych zase skončil v nějakém areálu
zemědělského družstva.
Za Vodokrty pokračuji po lesní cestě začínající za hřištěm a stáčející se
kolem kopce Střížov. I tak se tu ale poměrně dost
stoupá. Nakonec vyjíždím z lesa u červené turistické značky, která mě dovádí
do Kucín a pak po silničce do Radkovic. Přes kopec a hrad
Skála
se mi stoupat nechce, jedu tedy po lesní cestě do Zálesí, za nímž se vracím
na červenou turistickou značku a stoupám po asfaltové cestě do 560 m n. m.
na Loupensko. V tretrách to není nic moc, šplhat po skalkách, ale dá
se tu celkem vyblbnout, je to tu hezké a nikdo nikde. Skalních masivů je tu
nepočítaně. A protože už není kam stoupat, cesta se začíná svažovat k
rozcestí U Pískovce. Zde zatáčím doprava na zelenou turistickou a po hrubém
starším asfaltu dlouho sjíždím, až do Nezdic.
Po zelené vedoucí po místní komunikaci projíždím k
Lužanům. Před mostem však uhýbám na žlutou na singl do Příchovic. Trochu jsem to
tu rozjel, ale nakonec mě zbrzdilo bahno a další cyklisti v protisměru. Po
CT 2154A pak bohužel opět po asfaltu pokračuji na kraj
Přeštic
a pak na Vícov. Ze silnice sjíždím po červené turistické značce mírně vlevo
za serpentinou v kopci. Po polní cestě se tedy dostávám do Krasavců.
Následuje stoupáni k Hájsku, kde už jsem dnes byl, tentokrát ale pokračuji
na žlutou k Mrtoli. To kvůli tomu, abych zbytečně neztrácel výšku sjezdem do
Snopoušov. U chalupy stojící o samotě tedy odbočuji vlevo na neznačenou
rozbitou pěšinu, abych se vrátil právě na červenou. Kupodivu mi to vychází a
tak úspěšně pokračuji do Předenic.
Rozhodl jsem se na Čižice jet po silnici, nicméně za Novým mlýnem, kde
končí baráky, vjíždím do luk nad řekou a pokračuji hezkou cestou k jezu v
Čižicích. Cestou do Štěnovic se zas vracím na červenou turistickou značku
vedoucí po starším asfaltu nad řekou. Štěnovice projíždím jen kolem
kruhového objezdu na Útušice a zakrátko zas sjíždím na pěšinku k Útušickému
potoku a pak pod dálniční most a kolem retenční nádrže po polní cestě do
Radobyčic. Z Radobyčic na automat po cyklotrase a NS Údolím Úhlavy do
Hradiště a pak o poznání zajímavější pěšinou nad řekou přímo k Vokounově
lávce. Pak už jen k Tyršovu mostu a na závěr kopec kolem Škody Gigant na
Bory.
Na vzdálenost to nebylo až tak extrémní, ale téměř 1200m převýšení a
převážně lesní cesty, proto bych tento výlet zařadil do kategorie s velkou
obtížností.
 |
| Loupensko |
 |
| Loupensko |
Žádné komentáře:
Okomentovat