úterý 13. dubna 2021

Starý Herštejn

28. 3. 2021
159 km
 
Náročnost: Velká
Převýšení: 1750 m
Terén: Asfaltky, lesní cesty, pěšiny
 
Plzeň-Pod Záhorskem - Slovanské údolí - U Brůdku - Nová Hospoda - U Fulínů - po NS Líňská okružní cesta Nový rybník - Zbůch - Starý Důl - Chotěšov - po cyklostezce Stod - po modré Hradec, V Hanovkách - Všekary - Čečovice - Bukovec - Šlovice - Pocinovice - Borovice - Dolní Metelsko - Horní Metelsko - Hašov - Roudná - Srby - Medná - Sedlec - Poběžovice - Hvožďany - Mnichov - Pivoň - po CT 2141 Liščí domky - po červené Starý Herštejn, Vranovské sedlo - Valtířov - Vlkanov - po CT 2141 Otov, Meclov, Mašovice, Horšovský Týn - po zelené Semošice - Peřina - Křenovy - Vranov - Staňkov - po CT 3 Ohučov, Kvíčovice, Holýšov, Nový Dvůr - Holýšovský rybník - po žluté Stod - Mantov - Chotěšov - Zbůch - po CT 2271 Červený Újezd, Líně - Sulkov - Lesov - Nová Hospoda - po Regensburské Skvrňany - zoo - Pod Záhorskem
 
 
Je tu tvrdá uzávěra, takže na výlety za město jezdim radši na kole lesem. Okresů pár projedu cestou na Starý Herštejn, zříceninu hradu u německých hranic v Českém lese. Vzhledem k tomu, že má celý den být silný vítr, cestou tam pojedu proti, zpátky se snad povezu.
 
Z plzeňského Záhorska jedu kolem Mže k Vejprnickému potoku a Slovanským údolím nejprve po asfaltu a pak po pěkné pěšině ke Brůdku. Zde jsem od viaduktu vystoupal do lesů za Novou Hospodou, křížil CT 2258 a pokračoval pěknými lesními cestami nedaleko motorestu k Fulínům. Za rybníčkem je přemostění dálnice a pak mířím po NS Líňská okružní cesta parádní rychlou polní cestou k zemědělskému družstvu za silnicí z Líní do Křimic a pak na dohled otřesnému logistickému parku sjezdem k Novému rybníku. Kolem vytěžené haldy po břehu jiného, bezejmenného rybníku se dá projet až do Zbůchu. U haldy na západním konci jsem zkusil větší cestu podél trati, nicméně se postupně úplně ztratila. Vracet jsem se nechtěl, takže jsem přelez asi třikrát trať, utopil se v bahně na poli a nakonec projel po náspu až do Starého Dolu. Tak takhle by to nešlo, touhle rychlostí bych se dnes vrátit nestačil. Do Chotěšova to ale odsýpá. Za ním jedu p asfaltové cyklostezce, ačkoliv modrá turistická značka je mnohem zábavnější. Dnes ale musím udělat nějaké kompromisy, abych dojel na Herštejn. Půlka cesty do Stoda je ale pěkně po louce😊
 
Ze Stoda po modré je to ještě lepší, do Hradce je to jedna radost, kousek podél řeky, pak loukou... V Hradci jsem dnes nebloudil, ale mapu jsem potřeboval. Vystoupal jsem nad ves, pak značka odbočuje vlevo na polní cestu vedoucí k chatám u Hořiny. Dá se to tu valit a bonusem je pěkný brod. Pak se pochopitelně stoupá a to dost příkře po lesní cestě. Zde v lese je po tání pořádně mokro a bahno. K rozcestí v Hanovkách mi to ale nakonec uteklo. Dávám svačinu u řopíku a odbočuji vlevo k jižnější cestě, po které sjedu do Všekar. Ty jsou v ďolíku. Odtud začíná asfaltová vložka, jelikož v téhle oblasti prostě normální cesty nemají. Do Čečovic jedu přes kopec a na pláních začíná boj se zmíněným větrem. Absolutně bez provozu pokračuji přes Bukovec a do táhlého sotupání Šlovicemi a Pocinovicemi. Do Borovic musím po hlavní silnici II/193, ale ani zde nejezdí skoro žádná auta. Je to tu zapomenutý kraj a v lockdownu o to víc. V Borovicích se vracím do západního směru, tady to teda proti větru hodně bolí. Nepomůže moc ani průjezd lesíkem. Na chvíli si odpočinu zase po odbočení na Dolní Metelsko, kde je už místo asfaltky spíše polní štěrkovka. Do Horního Metelska je to po malinkaté asfaltce opět proti vichřici, ale před Hašovem už to tolik nevnímám.

Teď musím na jih po silničce přes Roudnou do Srb, žádná přímá cesta do Poběžovic nevede. Za Srby odbočuji vlevo na malou komunikaci do Medné a pak po polní cestě do Sedlce. Odtud pak sjíždím asi 3 km do Poběžovic, kde obhlížím zámek. Na poslední úsek se chystám sice po žluté turistické značce, ale ta vede neomylně po silnicích. Škoda, trochu terénu by mě nemrzelo. Tak jedu přes kopec ve Hvožďanech a pak proti proudu potoka Pivoňka projíždím Mnichovem a Pivoní, kde je parádní kostel. Následuje cílové stoupání po CT 2141. Stoupá se dobře, je tu asfalt až k Liščím domkům. Úplně poslední úsek je náročný, ale velmi rozmanitý a zábavný-kořeny, kameny, sníh, led a popadané stromy. Až přímo ke Starém Herštejnu dojet nelze, tak poslední metry vyskáču pěšky. Rozhled je tu nádherný na všechny strany a obzvláště na Čerchov.

Rychle se ale vydávám na cestu zpět, mám trochu zpoždění oproti plánu. Po polomech se nejede moc dobře a cestička je tu i tak dost punková. Ale klesám a tak je to vlastně skvělá zábava, dokud se nemusí slézt ze sedla. Bohužel je tu dost lidí, protože to je cesta od parkoviště. Tak jsem si ani nenatočil akční záběry jízdy po skále se sněhem😢 Od Vranovského sedla, kde parkují auta, je to už samozřejmě bez jediného živáčka a tak se pouštím s plnou parádou do sjezdu do Valtířova. Je to jen rozcestí, za nímž v zatáčce pokračuji rovně na polní cestu po modré až k rozcestí Vyhlídka. Zde se vydávám vpravo po louce a zajíždím do lesa na těžce podmáčenou cestu. Ještěže sjíždím, nahoru by to opravdu nešlo. K nějakým téměř 200 m výškovým sjezdu se přidala ještě intenzivní těžba dřeva, takže průjezd velmi ztížený. Na normální povrch se dostávám ve Vlkanově. Po CT 2141 v rozporu s mapou následuje polní cesta (to je dobře) do Otova. Další úsek jen napnu plachty a jedu úplně bez vložené energie do Meclova, super, teď se mi ta dřína cestou na západ vrací.

V Meclově si dávám druhou svačinu a pokračuji po CT 2141 přes Mašovice a kolem sv. Anny do Horšovského Týna. Vezmu to přes centrum a pokračuji kolem fotbalového hřiště pod silniční most a pak podél řeky, později po zelené do Semošic. Chvíli jsem měl obavy, že má zas někdo touhu tu vyasfaltovat louku, ale je to tu rozkopané zřejmě kvůli stavbě nějakého vodovodu či co. Za Semošicemi skutečně nějaká asfaltová cesta je, ale dá se ji vyhnout pěknou cestou jižně od trati. Až za Peřinou je nutné využít novou asfaltku. Z Křenov do Vránova už je taky asfalt a do Staňkova tomu samozřejmě není jinak. Pro mě dnes velkými oklikami by se to dalo objet, ale tolik sil a času nemám. Za Staňkovem pokračuje asfaltová cyklostezka, aspoň že je to po větru. V Ohučově se opravují pilíře lávky, momentálně prý probíhá technická přestávka (asi tak rok podle výšky trávy). Nepojedu tedy do Dolní Kamenice, ale do Kvíčovic. Tam je nunté vystoupat na kopec. A poté sjet do Holýšova. Je tu sice cyklostezka vedel silnice, ale sjezd zakončený šikanou ze závor? Ne, raději po silnici.
Z Holýšova jedu po CT 2268 do Nového Dvora, cyklotrasa se tu stáčí a na křižovatce se zelenou pokračuji na neznačenou cestu rovně. Stoupám tudy kolem rybníku k hlavní silnici. V zatáčce před rozšířením o stoupací pruh ji přejíždím a unikám do lesa.

Zakrátko jsem na žluté, která se krajinou motá jak vítr v pytli a nakonec nenápadně odbočí ke skládce a vede nevýraznou cestou k benzince ve Stodě. Cestu do Mantova si zpestřuji podél řeky. Zpočátku je značená a na jistotu po CT 2268, ale místo abych po této trasy vyjel na silnici, jedu dál nad řekou po pěšince. Snad neskončím někde na skále. Asi i kilometr dál jsem na silnici vyjel, dál už to opravdu podél řeky nejde, mezitím jsem ale absolvoval pěkný singl i prudké stojky a kousek přes pole. Každopádně záživěnjší než po silnici...
 
Projíždím Mantovem po zelené a pak se probíjím nelogickou změtí slepých ulic až k poli s cestičkou do Zbůchu. Nejprve vede podél strouhy k lesu, pak se zvětšuje a nakonec je z ní štěrková cesta. Opět s větrem o závod pokračuji po CT 2271 přes Červený Újezd do Líní po pěkné polní cestě. Došlo mi, že asi před dvěma lety jsem našel pěknou spojku do Sulkova ke koupališti, ale i tady úřadovala hloupost a i poslední ze čtyř cest mezi Líněmi a Sulkovem bylo evidentně nezbytně nutné zalít asfaltem😕😕😕 Chuť si spravuji trochu za koupalištěm v Sulkově a pak kolem rybníku u Sulkovského potoka. Ale i zde byla dřív malá pěšina místo offroadové cesty. Za Lesovem na Novou Hospodu aspoň není asfalt, nicméně i zde pamatuji mnohem lepší lesní cestu. Údolí Vejprnického potoka překlenu bez ztráty výšky po Regensburské, pak do Zadních Skvrňan, k chatkám na konci křimické Plzeňské ulice a podél Mže k zoo. Do 160 km mi moc nezbývá, ale nakonec to uzavírám Pod Záhorskem na 159. Nemám potřebu to zaokrouhlovat😀
 
Převýšení nebylo až tak dramatické, kolem 1700 m. Zato protivítr ubral hodně sil. Škoda dlouhých úseků po asfaltu, ale aspoň to odsýpalo. Do Poběžovic bych si asi samostatný výlet neudělal, tak jsem rád, že jsem se stavěl aspoň cestou na Herštejn, který je boží včetně celého okolí.

 
 
Starý Herštějn

Starý Herštějn

Starý Herštějn

Kostel Zvěstování Panny Marie v Pivoni

Žádné komentáře:

Okomentovat