105 km
Náročnost: Velká
Převýšení: 1250 m
Terén: Lesní a polní cesty
Plzeň-Bory - Karlov - Nová Hospoda - U Fulínů - po CT 2258 Úherce - Husí rybník - Kotovice - po CT 2271 Ves Touškov, Mířovice, Honezovice - Hořina - po zelené Všekary, Bukovec, Malý Malahov, Doubrava - Semošice - po zelené Horšovský Týn, Semošice - Semošice-Peřina - Peřina - Křenovy - Vránov - Staňkov - po modré Holubí hlava, Výtůň - po žluté Lelov - Stod - po modré Chotěšov - Zbůch - po CT 2271 Červený Újezd, Líně - Sulkov - Valcha - přehrada České údolí - Plzeň-Bory
Sezóna skoro za námi, ale letos jsem nějak flákal delší výlety. A vzhledem k tomu, že už jsem se delší dobu chtěl podívat do Horšovského Týna, hned jsem věděl, jak to napravit.
Vyrazil jsem sice Kaplířovou ulicí na Borská pole, ale netradičně jsem se stočil za Kauflandem na Goldscheiderovku a projel na Karlov. To abych se dostal po vedlejší ulici na Novou Hospodu. Dálniční přivaděč je nově oplocen a už jsem měl obavy, že se nedostanu na lesní cesty. Naštěstí vrata byly zavřeny pouze drátem, tak jsem mohl pokračovat lesními cestami k Fulínům. Odtud přes dálnici po CT 2258, ze Sulkova vede polní cesta až k další silnici, od Líní. Odtud se jede stále po CT, ale už po asfaltce. A sice do Úherec. V Úhercích se stáčím směrem na Hoříkovice po rychlé polní cestě. V půli podjíždím trať a pokračuji k Husímu rybníku. Kousek za ním odbočuji na západ k obci Nový. Na kraji lesa zkouším cestu vedoucí do Kotovic. Povedlo se a mohu pokračovat do Vsi Touškov nijak zvlášť zajímavou krajinou.
V této oblasti končí veškeré neasfaltové cesty. Ono není divu, i na silnicích je minimální provoz. Není tak problém jet po okreskách (a CT 2271) přes Miříkovice do Honezovic. Konečně zas jedu mimo silnici k potoku Hořina po neznačené cestě směrem na jih. Po náročném, asi půlkilometrovém úseku po modré se vydávám po zelené turistické značce a značně stoupám až na vrch Boušov. Sjezd do Všekar si moc neužívám, je tu divný povrch, místní na vycházce a na konci čeká přednost v jízdě.
Ačkoliv už si připadám daleko od Plzně, do cíle to mám ještě daleko. Skoro celý zbytek cesty ale vede
po zmíněné zelené značce. Nejprve je třeba stoupat ke kostelu sv. Barbory, kde se odbočuje na lesní cestu k rozcestí Pod Lesem. Výrazně horší cesta mě čekala k chatové osadě u Bukovce. Dále naopak následuje přesun po silnici do Malého Malahova, Doubravy a přes kopec do Semošic. Ze Semošic opravdu nedoporučuju pokračovat po hlavní, mnohem lepší jet po zelené říční nivou. Bez problému se tak dostanete mimo auta přímo do Horšovského Týna. Krom nádvoří hradu a zámku jsem si prohlídl i přilehlý park-opravdu stojí za vidění. Na cestu zpět se vydávám podobnou trasou do Semošic, jakou jsem přijel.
Ze Semošic do Staňkova bych rád co nejpříměji mimo silnici, tak využívám cesty při trati. Podle map by to tak mělo být možné až do Křenov, bohužel cesty vedou zcela jinak, než v mapách a vyhání mě to až přes samotný vrchol přilehlého bezejmenného kopce vedle Peřiny. Takže opět téměř do 450 m n. m. To abych zas mohl sjet zpět do Křenov, to už ne po kančí stezce, ale velké cestě s hrubým asfaltem. Do Vránova je to pak co by kamenem dohodil po polní cestě. Odtud následuje cyklostezka do Staňkova. Město projíždím a vydávám se do dlouhého kopce po modré značce na rozcestí Holubí hlava. Určitě už jsem tu jel z Lacemboku, ale to už je dávno a nepamatuju se. Do Výtůně (490 m n. m.) se ještě pěkně zapotím, ale je to možná nejhezčí úsek výletu. Na zvlněné žluté turistické mě nečekaně dojíždí nějaký Christoph Sauser a chce mi uniknout. To se mu daří až v klesání na velmi rozbitém povrchu, kdy tomu dává čoud. Ještě bych ho dostihnul, ale definitivní sbohem mu dávám, když jsem si "vybral" zkratku přes kořeny přes rozcestím Za Hůrkou. Za rybníkem Jindra, kde se cesta stáčí o 90° kolem pole, ho nicméně mám opět na dohled. Jedu si celkem pohodu, ale vidím ho před sebou, jak se mu přibližuji. To mě stálo netrefení odbočky žluté a dojel jsem do Lelova, což jsem fakt nechtěl. No nic, před Stodem jsem už opět kousek za vyzyvatelem, nicméně naše cesty se rozcházejí, já jedu po modré do Chotěšova. Kde už se mimochodem chystá cyklostezka nad řekou.
Není všem radostem konec, i když už jsme na dohled Plzni. Objevil jsem, že by možná mohla vést cesta do Zbůchu přes les Dubovec. A vskutku! Nejlépe projet Hornickou ulicí v Chotěšově a pak podél koryta jakéhosi potoka do lesa a rovnou za nosem do Zbůchu, přes nepoužívanou trať vedoucí na letiště. Ze Zbůchu pokračuji stále pěknou CT 2271 přes Červený Újezd do Líní. Plovární ulicí pak jedu pro mě premiérově kolem koupaliště do Sulkova, pod dálnicí po CT 2259 a pak po zpevněné lesní cestě na Valchu. Poslední úsek do Plzně pak zbývá dorazit hezkým singlem kolem přehrady České údolí.
Celkem 105 km, ale kupodivu celkem malé převýšení cca. 1200m. Jinak skvělý výlet s úžasným cílem. Průměrná rychlost je tím pádem vyšší, 20,3 km/h.
Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati
Žádné komentáře:
Okomentovat