56 km
15. 6. 2024
Náročnost: Střední
Převýšení: 500 m
Terén:Polní, štěrkové a asfaltové cesty
Plzeň-pod Záhorskem - Kalikovský mlýn - Techmania - Goldcheiderovka -
Borská Pole - býv. Starý Sulkov - Nová Ves - po zelené Dobřany -
Vodní Újezd - Vstiš - Vachtlův mlýn - Losina - Křížový vrch -
po zelené Chotěšov - Hájovna - Červený Újezd - Líně - NS
Líňská okružní cesta - Sulkov - U Fulínů - Nová Hospoda - Slovanské údolí -
Rondel - Pod Záhorskem
Jak už je kolem Plzně všude asfalt, je těžké najít hezkou trasu kolem 50
km. Vyrazím na Křížový vrch, ale je to samozřejmě přes celou Plzeň, takže
projedu parkem za Plazou, kousek podél řeky ke Kalikovskému mlýnu, pak
nahoru přes Husovo náměstí a k Techmanii a zas po nějaké doby zkusím projet
z Borské ulice kolem učiliště na Borská pole. Oplocení nového sídliště se
stále rozšiřuje, už nejde projet v podstatě vůbec nikam, stalo se tu z toho
neprostupné místo. Metrovým porostem se sápu pomalu kupředu, navíc jsou tu
nahrnuté hromady zeminy, provizorní elektrické vedení a podobně, no bída.
Musím se zastavit v Bauhausu a abych se pak trochu pohnul kupředu, jedu ke
konečné autobusu a pak bohužel znovu asfaltkou lesem k Nové Hospodě. O alej
dřív než po zelené odbočuji vlevo a pak jedu jihozápadním směrem k
fotovoltaické elektrárně na výsypce v místě starého Sulkova. Tento areál
objíždím z jihu přes Luční potok. Zdánlivě je tu více možností, jak projet,
ale ve skutečnosti jsou všechny špatné. Letos je navíc deštivé a teplé jaro,
takže všude jsou mraky komárů a tak není dobré moc zastavovat a hledat cestu
na mapě. Přesto jsem musel, protože se přes bažiny nedalo dostat tam, akm
jsem potřeboval. Nakonec jsem lesem dojel k CT 2259, přejel po ní dálnici a
pak pokračoval do zelené k Nové Vsi. Krásný singl je ta tam, rozorali to tu
bezohledně těžební stroje. Tak máme zase na 5 let utrum, než se to tu trochu
vzpamatuje po jejich zásahu. Po zelené nicméně pokračuji kolem letiště,
poli, kolem Martinské stěny, i lukami a přes řeku až do Dobřan.
Nevěřil jsem, že po povodních budou stále jezera na lukách za Dobřany před
Vstiší, takže jsem směle vyrazil a ejhle, informace byla stále aktuální.
Musel jsem to vzít po malinkatých rybářských pěšinkách přímo po břehu řeku,
který je kupodivu výše položený než samotné louky. I tak jsem musel kolikrát
hnijícím bahnem. jel jsem postaru k Vodnímu Újezdu a pak do Vstiše. I tam
jsem brodil docela hluboké louže. Ze Vstiše jsem pokračoval k Vachtlovu
mlýnu a singlem do Losiny. Vzhledem k tomu, jak to tam bylo zarostlé, jsem
se nepokoušel o rychlý průjezd segmentu. Za Losinou jsem si vybral první
úsek po NS Stodsko, ale na konci první rovinky jsem odbočil na neznačenou
cestu vlevo. Jednou jsem ji sjížděl, jsem zvědav, jaká dneska bude. Nic
extra, ale projel jsem, to je hlavní. Je docela dusno a v kopci po podmáčené
trávě se ztrácí hodně energie. I tak zanedlouho vyjíždím na NS Křížový vrch,
po které to tedy vemu na vrchol. Stezka vede podél lesní štěrkové cesty,
tomu moc nerozumím, ale vybral jsem si zvlněnou stezku. Jen chvíli vydechnu
a pak se obě cesty velmi prudce zdvihají. přemýšlím, že bych sjel na tu
větší, jenže ta nevede na vrchol, takže pokračuji brutálním stouopáním s
občasnými schůdky po naučné stezce. těsně pod vrcholem na informační ceduli
se dovídám, že tento singl není určen pro cyklisty, ale jsem tu sám a ani
není kudy jinudy se dostat ke kostelu, takže pokračuji. Ještě vložit
poslední výbuch energie do stěny pod vrcholem Křížového vrchu a jsem
tam!
Zastavím, vyndavám telefon a už na mě sedí 10 komárů. Udělám tedy rychlé
fotky, kouknu kam dál a jedu. Sjždím po NS Stodsko, která vede zároveň s NS
Příroda a lidé. Kolik naučných stezek na jednom kopečku je moc?😃 Za chvilku
se vyřítím z lesa, slunce zapadá a opírá svoje paprsky do zlátnoucího obilí,
které se pohupuje v mírném větru. Tak to mě ani nemrzí zastavit a udělat si
pár romantických fotek. Ve zbytku sjezdu křižuji novou cyklotrasu na jihu
Mantova, projedu až k Radbuze a hned za mostem, kde už začíná Chotěšov,
odbočuji vpravo. Krásnou polní cestou se dá jet na východ. Potkávám srnky,
ale také jezírko, které se mi moc dobře neobjíždí. za ním cesta končí na
rozcestí tvaru T, vydávám se doleva, stoupám k silnici, kteoru překonám a
mířím do lesa, k hájovně a pak směrem na Zbůch. Když přejedu starou trať,
odbočuji doprava mizernou cestou, už za šera a podle navigace, protože jinak
bych ty necesty tady netrefil. Asi po třech odbočeních ale najednou vyjíždím
na nějakou štěrkem zpevněnou cestu asi k posedu, vede kolem rybníčku a pak
na větší cestu, kteoru už znám lépe. Ta vede kolem bývalého lomu do
Červeného Újezdu. Poté pěkně po CT 2271 nádhernou nezpevněnou cestou do
Líní. Projedu obcí a bohužel musím pár metrů po hlavní silnici, protože
cesta k NS Líňská okružní cesta prostě začíná až za vsí. Dokud tu nebude
vysokorychlostní trať, bude to fajn spojení do Sulkova a následně přes most
přes dálncii k Fulínům. Právě cesty lesem za motorestem budou tratí zcela
zničeny, včetně skoro celého lesa, s tím se už teď těžko smiřuji. Obrovský
prostor zeleně bude vybetonován a přehrazen dvoukolejnou tratí. Už si tedy
těžko užijeme klidu a podmáčených stezek mezi Vejprnicemi a Novou Hospodou.
Zrovna moje dnešní trasa by křižovala stopu trati tak 8x. Přitom se dá
vyhnout betonovému městu až k viaduktu U Brůdku... Dál už bohužel ne, dříve
používaná pěšinka za potokem zarostla, protože všichni dávají přednost
asfaltové dálnici. Takhle skoro za tmy se to má aspoň smysl ji využít skrz
celé Slovanské údolí.
Do Záhorska se pak vracím přes Jíkalku a za Kalikovským mlýnem. Celkem to
hodilo 56 km, ale mám pocit, že jsem sotva vyjel z města. Něco přes 500
nastoupaných metrů je takový plzeňský normál. Průměrná rychlost klesla v
zatopené oblasti kolem Dobřan. Hodnocení výletu stouplo zvlášť díky
parádnímu červnovému západu slunce.
|
|
Výhled od Křížového vrchu na Chotěšov |
|
|
Křížový vrch |
|
|
Křížový vrch |
71 km
14. 6. 2024
Náročnost: Velká
Převýšení: 1100 m
Terén: Lesní cesty a singly
Žádné komentáře:
Okomentovat