83 km
19. 5. 2024
Náročnost: Velká
Převýšení: 950 m
Terén: Polní a lesní cesty
Plzeň-Pod Záhorskem - Rondel - Prazdroj - Slovany - Čechurov -
Černice - Valík - Štěnovice - Útušice - Robčice - Hradčany -
Dolní Lukavice - Přeštice - Příchovice - po žluté
Lužany - Zelená Hora - Nezdice - Jíno -
Červené Poříčí-viadukt - Stramchyně - Borovy - Lužanský rybník
- Lužany - Skočice - Žerovice - Zastávka - Šavlice -
Chlumčany-Karamička - Dobřany - Wartův mlýn - Lhota - Valcha - Nová
Hospoda - Slovanským údolím Plzeň - Kalikovský mlýn - Rondel - Pod Záhorskem
Zahlédl jsem někde na internetu hezké fotky železničního viaduktu u Červeného Poříčí vedoucího přes Úhlavu. Byly to sice fotky z dronu, ale vyhodnotil jsme, že by to mohlo stát za to i ze země. Tak tedy jdeme na to. Sjíždím k Rondelu, pokračuji městem k Prazdroji, musím se zastavit v Hornbachu a Baumaxu, a pak už se vydávám na výletní trasu. Přes seřaďovací nářadí projíždím na Slovany do Částkovy ulice, projedu vnitrobloky Rychtaříkovy a Chválenické ulice, pak po Nepomucké na Bručnou, do Černic ale nejedu přímo, raději volím nefrekventované boční ulice, tedy Do Zámostí. V Černicích za hasičskou zbrojnicí odbočuji doprava a po kdysi polních cestách, dnes asfaltkách mířím k Valíku. Až na kraji lesa nad dálnicí konečně končí lány asfaltu a začíná hezký singl. Letos je poměrně trvale teplo a pravidelné deště a teď se to začíá ukazovat, že je všechno nadměrně zarostlé. Tady ty akáty rostly vždy hodně živelně, ale i tak je to tu horší s prostupností. Pěšinka vede přímo nad portálem dálničního tunelu a ústí na odbočce vedlejších cest u obchvatu Štěnovic. Tentokrát pokračuji do Útušic, odbočuji na Robčice, kde si vystoupám na konec obce, kde u odbočky k novějším domům v horní části začíná také singlík k hlavní silnici na Dobřany. Potřebval bych o kus dál, k odbočce k průmyslové zóně, ale nechce se mi po velké silnici, proto když zahlédnu vyjete koleje od traktoru směrem k poli, rozhodnu se je vyzkoušet. Měl bych projet k Robčickému potoku, kde vím, že cesta je. Plodiny na poli nebyly vzrostlé, takže jsme projel dobře až tam, kam jsem potřeboval a mohl tak sotupat na Vysokou neznačenou cestou. Nejprve je to kamenitá polní cesta, pak lesem, přes rozcestí Dlouhá paseka, dále úsekem Jump Parade bohužel po asfaltové cestě, ale stále do kopce. Láme se to až nad 500 m nad mořem, rychle pak sjedete do Hradčan. I zde se asfaltovala dříve pěkná polní cesta kvůli jednomu sídlu směrem k Lišicím. Zbytek cesty ale díky bohu zůstal v původním stavu. Musíte sice dávat pozor, kudy jedete, ale je to nesrovnatelně zábavnější. Nejsem úplně přesvědčený, že zde tahle cesta dříve byla, na rozcestí asi kilometr za Hradčany už vedou 4! cesty a všechny lze v podstatě dobře využít. Mně nejvíc vyhovoval směr té "nové", a byl jsem zvědavý, kam dojedu. Když přejíždím silnici z Lišic do Horní Lukavice, je mi to povědomé, tak možná už jsem tu někdy jel. I za silnicí pokračuje sjezd po polní cestě ke hřbitovu. Trefil jsem se zrovna mezi první a druhé vodící auto nějakého silničního cyklozávodu, takže jsem se snažil co nejrychleji zmizet, i když v dohledu nikdo nebyl.
Naštěstí šlo jen asi o 300 m k zámku Dolní Lukavice, kde jsem se vydal kolem zámku do lesa. Pěšinkou projedete k fotbalovému hřišti, za ním pak znovu obočíte vpravo a jednou z více cestiček se dostanete na konec lesa, kde už narazíte na asfaltovou cyklodálnici do Přeštic. Tam si můžete prohlídnout Instagram a přečíst maily, pokus nefouká silný boční vítr. Já pak zpravidla odbočuji k čističce po polní cestě, protože je jednak lepší a za druhé jedu obvykle na Příchovice. Dnes tomu nebylo jinak. Škoda že se do Příchovic nedá jet po louce, takže musím kus po silnici, ale zas takový provoz tu není. V centru vsi je tolik cest, že je to jedna z obcí, kde i když jedu po sté, tak pokud nejedu nacvičenou cestou, vždy se ztratím. Aspoň jsem ale vyzkoušel trasu po žluté turistické, tu jsem neznal a je fajn😊 Někde zhruba u jezu začíná perfektní singl a mám pocit, že je tu i segment na Stravě, kde jsem nebyl daleko od top 10. Hmm, ale jak jsme zjistil, byl delší, než jsem čekal, takže slabota. Singl končí za mostem přes Úhlavu u Lužan. Chci jet přes Zelenou Horu, kam jedu po silnici a pak jsem zvědav, jestli trefím malou cestičku, která by se měla vyhnout vrcholu Lužanské hory, nebo budu muset přes ní. Našel jsem ji, ale asi bych to úplně nepočítal za výhru. Krátce poté, co se schovaly domky, se zmenšila a byla hodně zarostlá. Popadané stromy jsou samozřejmostí, všude kopřivy a v nejhorším období klíšťat také vysoká tráva. Měl jsem obavy, jestli to půjde vůbec projet na druhou stranu k Nezdicím. Nakonec jsem to vyhecoval, protože jak známo, nevracím se, ale stálo to za prd. Přidalo se pražící slunce, hledání v mapě a podobně. Ani po připojení na cestu z vrcholu, kterou jsem už před lety jel, se to o moc nezlepšilo. Neznačená pěšinka je spíš kančí stezkou křovím, pak vede kamsi po louce a pak vymletou stružkou do vsi. A co jsem si teď sjel, to si pěkně vyšlápnu po zelené. V příkré stráni s několika překvapivě zajímavými architektonickými návrhy domů ani nevím, co mě čeká, ažž se vyloupnu v sedle nad Jínem - nádherná louka s napříč vedoucí cestou s výhledem na Švihovskou vrchovinu, Stramchyni a celkem schovanou silnicí, která neruší krajinu - kochám se a fotím😍, tohle je to, co nám v Čechách rychle ubývá. Za Borovy vyjedetena silnici, kde žádná auta nejezdí, dojedete do Jína, kde se vydáte za řeku a hezkou cestou přes louku využijete k cestě do Červeného Poříčí. Podjedete trať, takže nemusíte nic hledat při pátrání po viaduktu. Čekal jsem trochu něco jiného, ale mosty jsou to zajímavé a mám i štěstí, že jede vlak. U zámku už jsem byl, takže stoupám k vysílači na druhé straně hlavní silnice. Čeká mě prudký nástup na úpatí Stramchyně a snad nějaká průjezdná pěšinka, protože jinak bych muse velkou oklikou, anii nevím kudy.
Moje obavy byly liché, cesta byla nad očekávání velká, ale i zde byly popadané stromy napříč. A ani to stoupání nebylo nakonec tak šílené. To je fajn, slunce se opíralo do zad. Docela příjemně jsem tak dojel na severní úpatí hory, kde jsem odbočil doprava a rychle sjížděl polní cestou do Borov. Přejel jsem hlavní silnici s tím, že zkusím pokračovat po levém břehu Úhlavy do Lužan. Povedlo se! Příště musím ještě blíž k řece, takhle jsem se chvilku trápil ve vysoké trávě, ale jsem nadšený, že to tam jde projet👍 A ještě lepší zpráva je, že vede i nádherná nezpevněná cesta kolem Lužanského rybníku. Ten si zapisuju jako jeden z cílů pro další výlet. V zatáčce na začátku obce musím znovu přes hlavní silnici, snad už naposled. Tady se moc dobře nevyjíždí. Podél trati vede nezpevněná cesta kolem fotbalového hřiště až k silnici do Skočic. Nejede se po ní špatně, ze Skočic mě ale překvapilo, že nedůležitá cesta do Žerovic přes pole pro dva traktory ročně je také vyasfaltovaná, to je poněkud zbytečné. Ale možná by se tu nedalo bez ní projet durch, takže můžu být vlastně rád... Žerovicemi projíždímn severovýchodním směrem k opuštěnému zemědělskému družstvu, odkud vede polní cesta ke trati. Snad nebude zasažena stavbou přeštického obchvatu. Široko daleko tu není žádná hezká alternativa, kudy projet k Zastávce. Neměl jsme dnes chuť zkoušet zkratku lesem, takže jsem jel klasicky k silnici a zbytek dojel po ní. Ze Zastávky si můžete vybrat dvě pěkné štěrkové cesty k rybníku Šavlice. Po NS Chlumčany jsem pak projel lesem ke keramičce a jejím areálem pak k nově opravené silnici do Dobřan. Tady to bylo třeba, byl to tankodrom. Táhlým klesáním dojedete k léčebně, objedete celý areál až k fotbalovému hřišti se zmrzlinou, Lipovou ulicí do centra, přes náměstí a pak jsem jel kolem čističky singlem k pochybné lávce na půli cesty do Lhoty. Tam by bylo zdaleka nejlepší, kdyby se dalo projet pod dálnicí na pěšinku pod novým jižním sídlištěm, ale opakovaně jsem to zkoušel a stálo to za prd. Pokračuji tedy oklikou kolem Wartova mlýna a skrz Měsíční stráň. Lhotou můžete jet tisíci způsoby. Například po NS Údolím Radbuzy. Kousek pak jedete lesem na Valchu, ale musíte doufat, že tu nebude moc lidí, jinak si to neužijete. Protože jsem měl sraz na pivo na Nové Hospodě, z Valchy jsem jel po CT 2151. Je to rychlý způsob, jak se tam dostat, ale skoro celý po asfaltu😔 Během posezení v sokolovně se přihnala prudká bouřka, takže do Záhorska jedu příjemným chládkem, ale v potocích vody. Nemohl jsem už čekat, protože se blížila tma. Slovanským údolím jsem dojel na Jíkalku, pak chatami za Kalikovským mlýnem a k Rondelu.
83 km, na mé straně nadšení, nakonec byl nejhezčím cílem výhled na Švihovskou vrchovinu od Nezdic, i když viadukt v Červeném Pooříčí taky nebyl špatný. Skoro tisíc metrů převýšení a průměrná rychlost 21,2 km/h. TO mě mrzí, že jsem se zasekl pod Lužanskou horou, kde jsem postupoval vpřed rychlostí šneka kvůli zarostlému terénu.
 |
| Viadukt Červené Poříčí |
 |
| Švihovská vrchovina - od Nezdic na Stramchyni |
Žádné komentáře:
Okomentovat