12. 11. 2020
55 km
Náročnost: Střední
Převýšení: 750 m
Terén: Lesní cesty
Plzeň-Pod Záhorskem - rondel - Ke Slonům - zoo - Křimice -
U Brůdku - Pekelný rybník - Vejprnice - po modré Tlučná - Nýřany - Kamenný
Újezd - bývalá jáma Jan a Haspl Schacht - U Maška - Doubrava -
Plešnice - hráz Hracholusky - po červené Újezd nade Mží, U
Obrázku, Čemíny, Kůští, Chotíkov - Sytná - sportovní střelnice - Bolevec -
Zavadilka - Pod Záhorskem
Další ze série pozdně podzimních výletu je na řadě, už to bude více o
preferenci zpevněných cest, ale přecijen i dnes se podívám do terénu. Ze
Záhorska vyjíždím přes rondel do ulice Ke Slonům, kudy projíždím alejí k
zoologické zahradě. Přes lávku k NS Údolím Mže se dostávám do luk
před
Křimicemi
a cestu si zpestřuji přes louku kolem zahrad v ulici Plzeňská. Přejedu
Chebskou ulici, pak přes Regensburskou po mostě, který spojuje Vojanovu
ulici a V Dolově a pak k CT 2151, která mě dovede ke Brůdku.
Po nové cyklotrase podél Vejprnického potoka mířím k Pekelnému rybníku,
pak podjedu trať a jižní částí Vejprnic projíždím k modré turistické
značce. Po té už se dostávám na dohled Tlučné. Vypadalo to, že se dá
projet podél trati do vsi celkem dobře. Ukázalo se, že to není nic moc,
ale nakonec se podařilo. Za Tlučnou vyjíždím kolem fotbalového hřiště do
lesa, že snad projedu podél trati k Nýřanům. To se mi nepovedlo, cesta mě
svedla zpět na konec Pankrácké ulice, na kterou za hlavní silnicí navazuje
polní cesta kolem průmyslového areálu. Bahnitou cestou se tudy dostanu do
Kamenného Újezdu. Chtěl jsem pokračovat po žluté na severozápad, ale
netrefil jsem správnou odbočku a stoupal směrem k Pankráci. Díky tomu jsem
ale vlastně objevil novou cestu podél lesa kolem bývalé
důlní jámy Jan. Tady ještě v mapě nacházím vyznačenou malinkou
pěšinu. Ve skutečnosti je tu pěkná lesní cesta. Jak to ale bude dál, kde
už podle mapy nic není?
Jedna cesta odbočuje na sever, tam nepotřebuji. Proto pokračuji na západ,
kam rovněž vede cesta a dokonce za chvilku objevuji další důlní
pozůstatky, jámu Haspl Schacht. Na žlutou zanedlouho narazím, ale
jedu po ní nakonec jen krátký úsek kolem rozcestí U Maška. Ona totiž
odbočuje na
Harabasku, já ale chci do Kníjí. Opět tu situace v mapě neodpovídá situaci v
terénu, tak jedu zkrátka pokud možno ve směru po cestě, která se nabízí.
Nevím, jestli jsem nějakou nenápadnou pěšinku přehlédl, mohlo se stát,
protože tu probíhala těžba a vše je tu rozježděné. Každopádně jsem bohužel
sjel úplně na východ na dohled k Doubravě. Moc to ale nedává smysl, jediná
cesta měla vést do Kníjí, místo toho jediná směřovala sem. Pravda,
postupně se ztrácela a nakonec jsem musel jet asi 500 m po promočeném
zoraném poli, takže netrvalo dlouho, a kola se mi přes nánosy bahna sotva
protáčela v rámu. No a když jsem vyjel na silnici, netušil jsem, kde se
nacházím.
Pár kilometrů po silničce (CT 2300) do Plešnice jsem tedy shazoval kila
horniny. Když jsem trochu kolo odlehčil, opět mě srdce táhlo mimo
zpevněnou cestu k chatám nad Hracholuským potokem. Bál jsem se toho, ale
dopadlo to dobře, projel jsem ke Mži. Zde je třeba ještě dojet pod hráz na
lávku po zelené turistické značce. Na rozcestí
Přehrada Hracholusky
jsem ji vyměnil za červenou, po které stoupám do
Újezdu nade Mží. Kupodivu není ten kopec tak dramatický, jak jsem čekal, ale výživný je.
Aspoň se zahřeju. V Újezdě je skromný zámek a hezká náves, jinak
nic zvláštního. Následuje táhle stoupání po louce proti větru kolem
podivného hospodářství k rozcestí U Obrázku. Opět následuje jen krátký
úsek po silnici a zpět do bahýnka na pěšince podél pole do Čemín. Už vím,
jak to tu vypadá, jel jsem zde předevčírem a nevyplatí se mi jet
jinudy.
Z Čemín, stále po červené, stoupám nad Kůští. Přímo ve vsi zase výšku
ztrácím a tak mě čeká předposlední kopec před cílem, ke
spalovně. Jede se tu dobře, vlastně i po polní cestě do Chotíkova. Celým
Chotíkovem projíždím po CT 2295 a až pod Štuperkem mířím po staré, dnes
slepé silnici, z níž se dá odbočit do lesa a projet k Sytné zábavněji, než
po asfaltce na cyklotrase. Rozhodl jsem se, že domů se vrátím přes
střelnici, tak mířím jednou z mnoha lesních cestiček na východ do
Rabštejnské ulice, ke konečné tramvaje na Košutce, přes Bolevec na
Zavadilku a pak kolem nemocnice do Záhorska.
Noo, vlastně jsem toho po asfaltu tolik nenajezdil, to je dobré na
polovinu listopadu. A těší mě, že jsem objevil zase nějaká nová místa a
cesty. Ještěže ty mapy nejsou tak dokonalé, to přináší cestou někdy i
příjemná překvapení😊 Průměrná rychlost 18,6 km/h.
 |
| Zámecký statek Újezd nade Mží |
Žádné komentáře:
Okomentovat