pátek 26. července 2024

Ejpovické jezírko

39 km
9. 5. 2024
 
Náročnost: Střední
Převýšení: 600 m
Terén: Polní a lesní cesty, asfaltky
 
Plzeň-Pod Záhorskem - U Pramenů - Zadní Roudná - Doubravka - Ústřední hřbitov - Holý vrch - Kyšice - Ejpovice - Klabavské tunely - Ejpovické útesy - Ejpovické jezírko - Horomyslice - Kokotský les - Nová Huť - po modré Chrást, Dolanský most - po žluté Druztová - Zruč-Senec - trail u Seneckého rybníku - Senecký rybník - Na Prokopávce - na Sudech - zavadilka - Mikulka - Pod Záhorskem


Dneska jsem se chtěl podívat přímo k Ejpovickým útesům, jak to dopadlo, se dočtete níže. Vyjel jsem ze Záhorska kolem roudenských pramenů a pak po silnici na Zadní Roudnou. Když s krásné cesty od Štruncových sadů udělali supernudnou dálnici, už není důvod to objíždět. Berounku překonám po Masarykově mostu, pak pokračuji na Doubravku Jateční a Chrásteckou ulicí. Skrz Doubravku stoupám k Hrádecké ulici, kde se konečně těším, že odbočím za garážemi na nezpevněnou cestu, kterou ještě nepohltila lidská touha po vybetonování všeho. To je hned jiný pocit, krásně přes louku po pěšince vystoupám až k Ústřednímu hřbitovu, pak překonám pole a vjíždím do lesa u Hrádecké myslivny. I když jsem tu čekal bahno, nebylo ho zas tolik. Překonám silnici K Fořtovně, za níž už pokračuje asfaltová stezka až k Hollému vrchu. Kousek je pak přírodní, než se napojíte na CT 3, která se předloni "vylepšovala" novým povrchem-zcela zbytečné plýtvání peněz. Po povrchu lepším než jakákoliv česká silnice či dálnice ppřejedete kopeček a sjíždíte do Kyšic. za vsí dávám čím dál častěji přednost nedávno objevenému singlu od lomu než CT 3. A tak to bylo i tentokrát. Sjedete až k posledním domkům za Ejpovicemi, kde se vydáte vlevo podél trati a při nejbližší příležitosti sjedete do malinkého podchodu a vyjedete v ulici V Rákosí. Jakmile to šlo, sjel jsem dolů mimo silnici. Není snadné najít zábavné stezky, ale ještě tu nějaké zbývají mezi CT 3 a vodní nádrží. Aspoň kousek...

Objíždím východní stranu Ejpovického jezírka, sjíždím i k jeho břehům u ústí Klabavy, kde je lepší výhled po okolí, a zaměřuji útesy. Vracím se k lávce na žlutou turistickou trasu, objíždím Klabavské tunely a pak se vydávám po bývalé trase CT 2159 směrem ke golfovému hřišti. Shora ani zdola jsem se k útesům nedokázal uspokojivě dostat, asi to ani dost dobře nelze. Jednou cesta končí zarostlá, podruhé na skalisku, potřetí na soukromém pozemku. Na čtvrtý pokus, s velkou radostí, se dostávám dolů k vodě po široké cestě vzniklé stavbou vodní elektrárny. Dá se jet ještě kousek dál vysokou trávou pod chaty. Jel jsem, kam až se dalo, dá se dostat do pěkné zátoky, ale útesy odtamtud stejně nejsou vidět, ale hladina z klidného místa ano. Bohužel jsem na pěšince píchnul, takže ještě měním duši. Stoupám tedy zpět, projedu kousek areálem golfového hřiště, znovu ho přes branku opustím a rozhodl jsem se, že ještě vystoupám do Kokotského lesa prudkým kopcem po CT 2159. Na kopci odbočuji vlevo na velkou cestu, asi vojenskou, ty  se obvykle stavěli takhle podle pravítka. Přes dvě údolí vede kolem Čertova kamene. Nesjedu však dolů po modré, ale až po další, o něco větší cestě. Tři čtvrtiny cesty do Nové Huti se to dá pořádně valit, pak ale odbočuji na malou pěšinku, zkratku k mostu přes Klabavu, a to je velmi technický prudký sjezd. Právě kvůli tomuto úseku a dalšímu podobnému kolem Věžky jsem se rozhodl označit tentto výlet jako středně obtížný. Projedu Novou Hutí a pak pokračuji po západnější modré na levém břehu řeky k bývalému hamru, dnes MVE. Poté se začně stoupat k železniční trati. Spíš než striktně po modré jezdím raději singlem nahoru k louce kratší cestou na kraj Chrástu. Ten projedu po modré a držím se jí nejen alejí za fotbalovým hřištěm, ale až k Dolanskému mostu. Vzhůru k Dolanům modrá není sjízdná (a ani opačným směrem), takže těch pár set metrů beru po silnici. Už se ale těším, až odbočím na žlutou a zmíněným technicky náročným sjezdem se spustím k rybníku Pod Hradem (pod zříceninou hradu Věžka). Stoupání do Druztové nemám moc rád, ale dneska jsem celkem při síle, tak to jde. Na kraji vsi, kde žlutá odbočuje k Malochovo skalkám, jedu rovně polní cestou mezi kukuřicí k lesu, kde je pěšina stabilnější, protože nezarůstá.
 
Za lesem mířím k silnici, přejedu ji a vydávám se kolem zručského Beverly Hills k Vyhlídkové ulici a pak (stále ještě) po louce do oblasti V Koutě. Mám za lubem vyzkoušet traily u Seneckého rybníku. V tomto směru se naskytl modrý, takže to padlo na něj. Docela pěkně se kroutí, ačkoliv mnoho smyslu v budování něčeho takového nevidím, křižuje navíc hodně cest, které jsou používané. Na jednu z nich právě teď odbočuji a chci přímo k Seneckému rybníku. Za průsekem pro elektrické vedení se buduje druhý, červený trail přímo v místě, kde je spousta plodného borůvčí. klesám tedy k rybníkům a do Záhorska se vracím kolem Prokopávky, přes pole k ulici Na Sudech a pak přes zavadilkua Mikulku.

Celkem 39 km, ale celkem nemalých 600 nastoupaných metrů. Objevil jsem u Ejpovického jezírka trochu něco jiného, než jsem zamýšlel, ale to je asi v pohodě😊
 

 
Ejpovické jezírko ze severního břehu

 

Žádné komentáře:

Okomentovat