102 km
4. 5. 2024
Náročnost: Velká
Převýšení: 1850 m
Terén: Polní a lesní cesty, pěšinky, asfaltky
Plzeň-Pod Záhorskem - Bolevec - Orlík - po místní žluté Záluží - po místní
červené Na Bohoutově - Bílý potok - Kamenice - po zelené
Býkov - Červený vrch - po žluté Obořická hájovna, Koryta, Piplův mlýn
- Borek - Kozojedy - Brodeslavy - Všehrdy - Holovousy - Studená - po zelené
Dolany - kostel sv. Petra a Pavla - Ptyč - po
zelené Studená, Chříč - Zvíkovec - po červené Chlum - Prašný Újezd -
Suchomelka - Kladruby - Svinná - Kamenec - po zelené Radnice -
Břasy - Stupno - Všenice - Střapole - Bušovice - po NS
Kokotské rybníky Nová huť - Dýšina - Černá mýť - Zábělá - Holý vrch -
u sv. Jiří - Masarykův most - Zadní Roudná - U Pramenů - Pod
Záhorskem
Od posledního výletu uběhlo dost času. Ani nevím, kde jsem se poflakoval,
zas tak dlouho jsem se z výletu na Křivoklát nevzpamatovával😆Chvilku váhám,
protože by to bylo podobným směrem, ale nakonec jsem přesto zvolil za dnešní
cíl kostel v Dolanech u Hlinců, takže to bude ke stovce kilometrů.
Ze Záhorska vyjíždím přímo k Lidické, nic moc nevymyšlím, raději si užiju
hezké cesty mimo můj běžný perimetr. Podél Plaské tady pokračuji až ke
Kamennému rybníku, poté neznačenou cestou na severozápad mířím lesem k
rozcestí Na Sigmondově stezce, odkud spolu s místní žlutou trasou pokračuji
na sever do Záluží hezky lesem kolem Orlíku a pak trochu přes kopec. V Záluží se
vydávám po místní červené směr Horní Bříza. Prašnou cestou stoupám k
železnici, poté chci zkusit něco nového, tak jedu neznačenou cestou nad
chatami. Bohužel na konci někdo oplotil pozemek, takže se musím vrátit a
kajícně pokračovat dle původního plánu. Vystoupám tedy od trati "zkratkou"
podél pole, pak se ale vracím na červenou. Kopec se postupně zmírňuje a po
štěrkové cestě dojíždím ke hřbitovu Na Bohoutově. Asi 200 m za silnicí
odbočuji na nenápadnou lesní cestu, kde vždy zabloudím a dneska tomu nebylo
jinak. Musíte objet lesem výsek s polem a pak se vrátit do severovýchodního
směru. Cesta se postupně stočí až na východ a dovede vás k hlavní silnici na
Most. Opatrně ji překonejte a pokud chcete sledovat mé stopy, pokračujte na
sever podél Bílého potoka, proti jeho proudu. Stezka by to byla hezká, ale
je tu popadáno hodně stromů a nevidím moc velkou naději, že by se o to někdo
postaral, protože tu nejsou první rok. Nakonec se ale dostanete k rozcestí
Kamenice u nízkého viaduktu nad silnicí do Obory. Odtud se vydávám po
zelené. Ještě dlouho se táhle stoupá po rozbité oblázkové cestě, nakonec se
ale k Býkovu sjíždí úvozem. Překonám silnici a za rybníkem se stáčím doleva.
Nemusím tedy do toho nepříjemného prudkého kopce ke Kosině, ale do táhlého
stoupání zprvu po NS Býkov-Žichlice, poté od vjezdu do lesa po neznačené
cestě. Asi jsem ji nikdy neprojížděl, divím se tomu. Nebo si ji možná jen
nepamatuji... Docela prudce stoupá, je tu mokro, tak to nejde úplně zlehka.
Taky se tu a tam rozdvojuje, ale nevím, jestli se vyplatí zkoušet ostatní
trasy, já projel celkem uspokojivě. Až na konci lesa je třeba se proplést
změtí i dost špatných cest k elektrickému vedení a cestě pod ním. Už je to
jen kousek k Červenému vrchu, ze kterého se pouštím do mírného sjezdu
prašnou polné cestou po žluté.V takových místech se mi vlévá krev do žil,
asi i fouklo do zad a jenom se tak pohupuji v té čtyřicetikilometrové
rychlosti - boží. Když vjedete do lesa, cesta se postupně dost zhoršuje.
Dnes naštěstí není podmáčená půda, jinak by to tu bylo snad i nesjízdné.
Velmi hluboké koleje od vícero průjezdů tu však zůstaly a není úplně
bezpečné to tu pustit. V jedné ze zatáček jsem navíc potkal auto... Celkově
mám ale tuhle cestu (zvláště ve směru z kopce) rád. U Obořické hájovny jste
na nejnižším bodu u soutoku dvou bezejmenných potoků, takže následuje
stoupání pochopitelně. Tady je cesta spíše rozbitější, ale proti tomu nic
nenamítám. Do Koryt dojedete pravděpodobně aniž byste kohokoliv
potkali😊
Za Koryty před hřbitovem žlutá sjíždí ze silnice a opět pěknou prašnou
cestou míří na východ. Asi za kilometr se noří do lesa, kde nikdy nevím, na
jakou cestu odbočit, protože v rychlé zatáčce se musím věnovat řízení a ne
hledání značek. Pak už se terén zhoršuje a je zakončen "pádem" k Piplovu
mlýnu - vymletý kamenitý úvoz s uvolněným lesním nepořádkem, nějaké stromy
napříč. Je mi líto, ale tohle nejezdím. Zcela viditelně ale vedla cestě
podél Bertinského potoka. V mapě vyznačena není, tak je to jen pro stahování
dřeva nebo se dá projet? Budu muset vyzkoušet. Terénu jsem si docela užil,
takže mě teď nemrzí do Borku od Střely vystoupat po serpentinami po silnici
a pak pokračovat do Kozojed po táhlé rovince, kterou jsem jel i na ten
Křivoklát. Za Kozojedy se vydávám po takové zapomenuté aleji do Brodeslav.
Cestou křižuji silničku, pak už jen skrz les a jsem tam. Z Brodeslav jsem
nevymyslel nic lešího než přesun po silnici přes Všehrdy do Holovous. Když
už nic jiného, není tu provoz a jsou tu zábavné názvy obcí. z Holovous mířím
po malinké silničce do Studené, odkud už jen spadnu do údolí k Berounce. Po
silnici vede zároveň zelená turistická trasa. Z Dolan (pár domků) si to
zkracuji pěšinkou ve stráni a vyklubal jsem se přímo na louce u kostela sv.
Petra a Pavla. Od mé poslední návštěvy, pravda, je tomu už řada let, se to
tu změnilo - stany a maringotka s občerstvením a spousta lidí. Kostelík a
jeho okolí ale zůstalo zachováno a je pořád kouzelné😍 Udělám pár fotek,
rychlá svačinka, mrknu se k řece a pokračuji dál. Stoupám mírnější variantou
po zelené kolem Ptyče. Ve stínu to je docela OK, ale před Studenou se v
kopci opírá slunce do zad a nefoukne to, takže už je to trochu nepříjemné.
Brzy jsem nicméně v Chříči, takže mě čeká zchlazení ve sjezdu k mosotu i přes
řeku. Není to hned přes Podskalí se stoupá a pak je ještě nějakou dobu
rovinka, ale pak už se to kroutí dolů. No a ze Zvíkovce si to zas
vystoupáte. Dalo by se z Kalinovy Vsi zkratkami, ale je to o to prudší. Já
zvolil defenzivní přístup a jedu serpentinami po silnici. Hned u
Zvíkoveckého rybníku ale sjíždím na červenou. Klidná náves mě zlákala na
krátkou zastávku. Na chvilku můžete nabrat dech cestou k oboře Hamouz, ale
po jejím obvodu už zase funíte vzhůru. Chtěl jsem si zkrátit cestu a
neobjíždět vršek po červené, ale narazil jsme na neprostupnost a nakonec ani ta červená nebyla nejvýraznější a dala zabrat. Ve vesničce Chlum
vjíždím na silnici asi na 2 km, než odbočím doprava na neznačenou cestu do
Prašného Újezdu. Noo, v lese jsme měl strach, že se budu muset vrátit, ale
dopadlo to dobře, projel jsem a ani jsem moc zbytečně neklesnul. Hezká cesta
údolím Radubice mě čekala ve sjezdu k Suchomelce, ale pořád nade mnou
visela hrozba, že skončím někde uprostřed lesa, pole nebo zarostlé louky.
Kupodivu se to nestalo, možná díky tomu, že vegetace ještě nebyla
přerostlá. Na samotě Suchomelka se slévají potůčky z dvou údolíček a do
Kladrub odtud vede nezpevněná cesta pro auto. Cestu do Svinné si můžete
ještě lehce zkrátit nezpevněným úsekem.
Za Svinnou pokračuji na Kamenec, to už mi něco řiká, to je vždy příjemné
při návratu. Pro veliký úspěch ale nehodlám sjíždět po silnici a opět
zaplouvám na cestu lesem. Jak to asi dopadne tentokrát? No projel jsem👏
Závěr je ale strmý, technický a div že nejedete někomu přes zahrádku. Ale
stálo to za to. I když už jsem unavený, do Radnic jedu po zelené, takže si
navíc vystoupám kamenitou cestou, kterou se mi nenstoupá obvykle moc dobře,
ke hřbitovu a pak zas sjíždím zpět. Do Břas to dnes vemu po silnici, pak do
Stupna je asi milion možností. Dnes jsem to vzal kolem areálu skládky k PP Bašta, pak jen lízl Stupno a pokračoval po nějakých "cyklostezkách" a
trailech "Modrý okruh" a "Korečnický mlýn". Tyhle názvy jsou celkem k
ničemu, prostě nad statkem do Všenic. Po zelené jsem se svězl podél
Korečnického potoka k soutoku s Kříšským, kde jsem se jal vyzkoušet
stoupající cestu do Střapole. Asi jsem toho pořád neměl dost, protože pak
jsem pokračoval pochybnou polní cestou začínající za tratí a vedoucí do
Bušovic. Ona je ideální spojkou, ale každý čtvrtrok je jinak (ne)průjezdná.
Do Bušovic jsem se ale i tentokrát nakonec dostal a mohl se tak vydat do
jednoho z posledních dnešních stoupání po NS Kokotské rybníky. Po vystoupání
vás čeká parádní sjezd loukou k chatám za Novou Hutí. Pak musít trochu přes
bahýnko i v obdobích největšího sucha a jste u Klabavy. Vystoupáte ke trati,
hned za ní v zatáčce jezdím rád pěšinkou k dětskému hřišti. Odpustil jsem si
cestu přes pole do hrádku, takže šlapu ztěžka kolem fotbalového hřiště po
silnici. Na Černé mýti ale samozřejmě do lesa zajíždím a vezmu to přes
Zábělou a Holý vrch do Bukovce. Poté stoupám po CT 2151 pod Chlum a s
radostí odbočuji na nezpevněnou cestu, takže portálu železničního tunelu
Ejpovice sjíždím po zábavné červené. Pak už se moc kreativy nenabízí,
projedu kolem sv. Jiří, přes lávku za vodárenský areál, přes Masarykův most
a Zadní Roudnou rekonstruovanou ulicí, kde se právě tvoří dementní
autobusové zastávky způsobující dopravní kolapsy. Kolem Pramenů se vracím do
Záhorska se 102 km na triku. Moc pěkný výlet s rozmanitými cestami, přes
1800 nastoupaných metrů, pár zápisů v segmentech a průměrnou rychlostí 18,8
km/h.
 |
| Kostel sv. Petra a Pavla - Dolany/Hlince |
 |
| Kostel sv. Petra a Pavla - Dolany/Hlince |
Žádné komentáře:
Okomentovat