středa 22. prosince 2021

Rybník Šavlice

18. 10. 2021
57 km
 
Náročnost: Střední
Převýšení: 700 m
Terén: Lesní cesty, cyklostezky v okolí města

Plzeň-Pod Záhorskem -  Lochotínská lávka - U Zvonu - Depo 2015 - podél Radbuzy Škoda park - Hradiště - po NS Údolím Úhlavy Radobyčice - po červené Štěnovice, Čižice, Předenice, Snopoušovy - Lišice - Horní Lukavice - Šavlice - Chlumčany - Dobřany - Šlovický vrch - Březový vrch - Měsíční Stráň - Dubová hora - Litice - Tyršův sad - České údolí - U Pechtů - podél Radbuzy papírna, U Ježíška, Křižíkovy sady - Rooseveltův most - Pod Záhorskem

 

Den už se nám pěkně krátí, je taky druhá polovina října, na kolo to ale přecijen pořád je, protože je sucho. Projedu se tedy kolem Plzně, k rybníku Šavlice. Vyrážím k Lochotínské lávce a přes centrum, kolem Štruncových sadů a Zvonu k Radbuze. Po levém břehu se proplétám mezi lidmi kolem Depa 2015, plovárny a pak po klidnější části k Doudlevecké lávce, kde ovšem zcela nepochopitelně jede nějaký pick-up s valníkem širším jak cesta. Ještě se protáhnu pěknou pěšinkou za loděnicí k Malostranskému mostu, který využiju k překonání řeky. Od Škoda parku pokračuji po CT 3 k Čechurovu, odkud sjedu do Hradiště.

Z Hradiště mě čeká asfaltka do Radobyčic, tam znovu překonám Úhlavu a přes Podhájí stoupám k Valíku, kde už je také hotová asfaltová cesta. Až na úplném vrcholku za závorou je kousek terénu a pak ve sjezdu jsou velké kameny ve vyklopené zatáčce. Překonám v nepřehledném místě hlavní silnici a sjíždím dále po červené do Štěnovic. Za vsí turistická trasa vede pěknou pěšinkou podél silnice a pak po větší cestě po levém břehu Úhlavy kolem chat až do Čižic. Tam se musí opět sjet až k řece a odbočit doprava, nelze tu využít nabranou rychlost. I zde jsou podél cesty tu a tam chaty, postupně se cesta mění z asfaltové na nezpevněnou. Loni se tu hodně těžilo, takže to změnilo ráz krajiny. Docela dost se stoupá k PP Pod Smutným koutem. Přes obnažené kořeny pak klesám k nějaké strouze, od které vede krátká stojka a pak už se sjíždí k chatám a domkům patřícím k Předenicím.

V první zatáčce směrem na Netunice odbočuji s červenou doprava, kde opět stoupám do stráně a do lesa. Ve Snopoušovech se vracím na úroveň řeky a po neznačené polní cestě mířím k jezu Lišice. Už asi hodinku pozoruji halo efekt kolem Slunce, zde na lukách je pěkně vidět... U jezu Lišice překonám náhon i řeku, projedu vesnici a po nefrekventované silničce vystoupám do Horní Lukavice. Je pondělí, takže na stavbě čtyřproudové přeložky silnice I/27 se intenzivně pracuje. Stavbou lze ale zatím pohodlně projet. Já tedy mířím po jižnější cestě, na té severní už stojí těleso lávky, která bude silnici překonávat v budoucnu. Po pěkné polní cestě mířím k lesu mírně do kopce. Na kraji lesa se připojuji na cestu, která zde vede v zatáčce, takže se vydávám vpravo a pak se lesem rychle blížím k rybníku Šavlice. Slunce už se schovalo, takže světlo je podzimní, zatažené. Aspoň je tu pár labutí😊

Vydávám se do Chlumčan a hledám malou pěšinku, kterou si zkrátím cestu podél trati. Nalezl jsem ji a je to parádní úsek. Za přejezdem už je asfaltová cesta, po které jsem dojel velice rychle na dohled obci. Rezidneční čtvrtí jsem projel k Dobřanské ulici. Na půli cesty do Dobřan, za železnicí, bych chtěl odbočit vpravo na polní cestu. To se mi povedlo, jenže polní cesta za viaduktem končí. To mě teda moc nebaví. Aspoň že je pole sklizené a dá se pokračovat po něm. Cesta se znovu objevuje až u nějaké skládky na konci Studniční ulice. Po ní už se dá dobře dostat k průmyslové zóně. Bohužel musím i kus po hlavní silnici, k odbočce ke šrotovišti. Vpravo od vjezdu do areálu je prašná cesta postupně stoupající víc a víc na kraji PP Šlovický vrch. Ještě nedávno tu byla skládka a tankodrom využívaný pro motoristické závody. Tento areál se zmenšil a hlavní část zaujala obora pro divoké koně. Občas tu jezdím, ale nikdy jsem je ještě neviděl. Stoupám tedy prudce k vrcholu Šlovického vrchu. Podle Stravy několik lidí projelo nebo prošlo přes údolí bezejmenného potoka k Březovému vrchu. Nejdřív sjíždím podivně vedenými asfaltovými cestami, pak už ale dojedu do údolí a hledám, kudy by se tu tak dalo pokračovat. No nevim, nic moc jsem tu nenašel, jakási kančí stezka vede k poli, kde si myslím, že mám největší šanci. Žádnou pěšinkou jsem tu skutečně nenašel, takže jsem to drtil po načechrané zemině, moc dobře se nejelo no...

K Březovému vrchu jsem se ale nakonec dostal, pak sjíždím po polní cestě na silničku ze Šlovic. Trochu se musím vrátit, abych se dostal na komunikaci do Měsíční Stráně. Pod Farskou horou je viadukt, kudy se dá projet na cestu vedoucí přes Dubovou horu do Litic. Většinou tu jezdím obráceně, tak jsem si ani neuvědomil, jak dlouhé a docela prudké stoupání to je. Ve sjezdu do Litic už je docela šero, což je škoda, protože by se tu dalo jet opravdu rychle, když je i tahle cesta kolem hřbitova vyasfaltovaná. Projíždím Liticemi, stoupám k Hůrce, ale k Tyršovu sadu je to zase z kopce. Po lávce překonávám klatovský přivaděč, tím se dostávám na Výsluní. Lesní cestou podjíždím chaty a klesám do Českého údolí. Slunečnou lávkou překonám Radbuzu a pak už podél ni, nejprve po silnici na Mlýnské nábřeží, pak po pravém břehu kolem Pechtů, k papírně a k Ježíškovi, projedu celou Plzeň až k Rooseveltovu mostu. Pak už jen kolem Rondelu a do Záhorska.

57 km, 703 nastoupaných metrů a 21,3 km/h průměrná rychlost, to jsou dobré statistiky😊 A vlastně jsem jel poměrně dost i lesem po nezpevněných cestách.

Výlet za sluncem

Podzimní rybník Šavlice u Chlumčan




Žádné komentáře:

Okomentovat