60 km
31. 7. 2024
Náročnost: Střední
Převýšení: 1000 m
Terén: Lesní cesty, asfaltky
Plzeň-Pod Záhorskem - Zadní Roudná - Pecihrádek - u sv. Jiří - Bukovec - po
červené Holý vrch, Zadní hájovna, Chrást - po NS Chrást Klabava - býv.
Spálený mlýn - Korečnický mlýn - po zelené Všenice - Stupno - po zelené
Matylda, Vranovice-Amerika, býv. lom Terezie - po CT 352 Radnice - Na
Floriánu - býv. lom Ovčín - po červené Jordánek, Přívětice, Březina - Osecká
skála - po žluté Pod Čihadlem - Osek - Litohlavy - Klabava - po žluté říční
tunely Klabava, Ejpovice, Na Pohodnici - po zelené U Zátiší, V Pytli -
Švabiny - Lobezský park - Plzeňský Prazdroj - Štruncovy sady - Lochotínská
lávka - Rondel - Pod Záhorskem
Půlka prázdnin, obilí už zlátne😀 A je sice středa, takže to nebude na
dlouho, přesto to bude poctivý výlet. Konečně se pojedu podívat na kopec nad
zatopeným lomem Ovčín na dohled od Radnic. Ze Záhorska rovnou na Zadní
Roudnou. Když už je asfalt i z Luční ulice, tak tam nemá smysl jezdit. Pak
překonat frekventovaný kruhový objezd a vystoupat kolem Ferony na
Pecihrádek. Po žluté sjíždím k lávce přes Berounku a pak od řeky na dohled
sv. Jiří k jižnímu ústí ejpovických železničních tunelů. Protože mě nebaví
asfaltky, tak stoupám po červné k lesu směrem na Chlum. Nejedu ale na
vrchol, na kraji lesa odbočuji vlevo a postupně se vracím k CT 2151. Klesám
tedy do Bukovce. Dojet do Chrástu jsem se rozhodl po červené turistické
trase, to znamená vyšplhat se na Holý vrch a pak projet pěkně lesem
nahoru nad Horní Zábělou a pak sjíždět k Zadní hájovně a po louce na kraj
Chrástu - ke Skupovně. Přes obec to vemu podél trati. Železniční most
tentokrát vynecham, po NS Chrást sjíždím až ke Klabavě, odkud mě
pochopitelně čeká prudké stoupání. Nepojedu klasicky do Telína, chtěl bych
zkusit pěšinku nebo singl přímo k bývalému Spálenému mlýnu. Našel jsem ji a
dokonce se po ní dá i projet, super! Po krásné polní cestě na břehu řeky
dojedu k údolí potoka Lužnice, kde se znovu připojuje červená značka ze
Sedlecka. Pokračuji ještě kousek podél řeky kolem jezu u Valentovského
mlýnu, pak se cesta oddaluje od řeky ke Korečnickému mlýnu, kde se vydávám
vzhůru údolím Korečnického potoka po zelené. Tuhle hezkou cestu využiju do
Všenic, pak stoupám po cestě ke Stupnu. Je tu podle mapy nějaká cyklotrasa
Korečnický mlýn, ale žádné značení v terénu tomu neodpovídá.
Ze Stupna stoupám k Baště, kde jsem si zvolil zelenou turistickou trasu,
abych nemusel jet po asfaltu. Trefuji se tedy mezi jámami bývalých lomů,
trasa vede lesem spíš po pěšinkách, lomí se na sever, kousek vede taky po
silnici, ale pak zase lesem klesa k Matyldě, kde je asi obnovený lom nebo
skládka nebo nevim co. Než dojedete k silnici do vranovic, tak ještě sjedete
z příjezdové cesty k lomu, takže vás čeká techničtější úsek přes kořeny. Za
silnicí, v lokalitě Vranovice-Amerika jedu po cestě asi se čtyřnásobným
trasováním. To už je trochu přehnané, nicméně po CT 352, která je tu dle
mapy a je značená nově, stoupám kolem bývalého lomu Terezie, nad něj k
silnici do Újezdu u Svatého Kříže a od silnice sjezdem po štěrku do Radnic.
V Radnicích chvíli nemůžu trefit tu správnou cestu na kopec. Sjet do ulice
Brandýs, pak do ulice Na Potocích, ta má ale vlastně "vozovku" na obou
stranách potoka a bůh ví, kde se dá přejt. Mostků je tu nakonec dost, na
jižním břehu potoka konečně končí zpevněná cesta a rychle se mění v jakýsi
průšlap vysokou trávou. To mi nevadí, což o to, ale abych vůbec dojel
nahoru...
Jak jsem vyrazil v půl šesté, slunce už svítí pomalu od západu, takže právě
do zad. Je neskutečný hic a já se škrábu pomalu kupředu, skoro veškerá
energie se ztrácí ve vysokém bylinném porostu. Není to dálka, než se dostanu
na hřebínek kopce Na Floriánu, ale sebere to hodně energie. Protáhnu se mezi
trním k vrcholku, kde se objevuje bývalý, není zatopený lom Ovčín. Ten jsem
zatím zhlédl jen od břehu, kam se teď musím spustit. A to doslova, na
hranici sjízdnosti po sypajícím se kamení. Není to náhodou výsypka?
Naposledy se stačím rozhlédnout po krásné kontrastní krajině kolem a zajedu
do křovíček, kde se pěšinka nejen kroutí, ale taky zarůstá, tak se tu celkem
těžko projíždí. Dojedu pak ke křižovatce silnici, odkud vede také červená
turistická trasa po větší lesní cestě k rybníku Jordánek. Pak se stoupá k
Cajthamlům a na závěr rychlý sjezd do Přívětic. Za vsí pokračuje hezká
cesta, jakkoliv je docela málo používaná. To já mam ale prostě rád. Za
lesíkem už je to lepší, za chváíli jste v Březině. Projedu po hlavní silnici
za zatáčku, před obecním úřadem odbočuji vlevo do prudkého kopce k lesu.
Lesem to nejde přímo, ale vybírám cestu severně po úpatí Osecké skály, než
se připojím ke žluté na kraji lesa a PP Radeč. Na rozcestí Pod Čihadlem
odbočuji doprava a čeká mě hooodně rychlý sjezd po jakési kamenité cestě do
Oseka. Pokud nechci jet po modré přes Hudlice, do Litholav musím po silnici.
Aspoň se podívám, jak pokročila stavba silnice od dálnice. Už je skoro celá
vyasfaltovaná. I když je určitě silnice do Litohlav teď přehlednější a
částečně širší, myslím, že ztratila své kouzlo, jak pěkně se klikatila
lemovaná stromy, které byly samozřejmě vykáceny. Taky křížení s novou hlavní
silnicí mi přijde trochu nepřehledné. Po silnici jedu ještě kousek za
Litohlavy. V kolmé pravotočivé zatáčce opouštím silnici na polní cestu
do Klabavy. Nebude to ale hned. Vystoupám k lesu, tam se vydám doleva po
zelené, sjel jsem ale jako jantar níž než jsem musel, takže znovu stoupám po
žluté obcí k historické zarostlé výsypce, která byla loni obnovena a využívá
se asi jako skládka. Cesta se tu láme a tak sjíždím po panelové cestě k
říčním tunelům Klabavy. Překonám řeku po lávce a do Ejpovic upřímně nejedu
po žluté, ale po silnici, je to přímější. Na žlutou se ale vracím a nad
opuštěným lomem, který se využíval při stavbě železničních tunelů pod
Chlumem, stoupám k bývalé pražské silnici a jejímu stoupání před Kyšicemi. v
zatáčce já i žluté pokračujeme rovně na nezpevněnou cestu vedoucí k lávce
přes dálniční přivaděč, na jehož druhém konci je oblast lesa nazývaná Na
Pohodnici. Zelená vede trochu oklikou, zkusil jsem to od Pohodnice zkratkou
a neskončil nikde uprostřed lesa, takže dobré. Sjedu k rozcest U Zátiší,
překonám silnici a znovu klesám do polesí V Pytli. Nejprve je to pěkná lesní
stezka, později štěrková široká cesta, tam se to dobře valí. No a vyjedete
kousek za obchodní zónou. Kde to jde, jeďte podél pole, kde není asfalt. Pak
podél zahrádkářské koloni na Švabiny a přes léto celkem bez problému krajem
pole do Lobez.
Z Lobez už je to jen průjezd městem - přes Lobezský park, kolem Prazdroje
ke Štruncovým sadům, přes Lochotínskou lávku, Rondel a do Záhorska. Z tohoto
výletu mám opravdu radost, krásné cesty, přiměřeně vzdálený okruh, parádní
cíl, nově objevené úseky cest. To už se mi často nestává. 60 km za cca. 3
hodinky, 1000 nastoupaných metrů. Pěkná kulatá čísla, to stoupání je skoro na hodnocení vysokou náročností😀 A přístě s dronem.
|
|
Výhled z kopce Na Floriánu nad Radnicemi na bývalý lom Ovčín |
|
| Výhled z kopce Na Floriánu nad Radnicemi na bývalý lom Ovčín |
Žádné komentáře:
Okomentovat