pátek 30. června 2023

Bývalý Čertův mlýn u Berounky

35 km
18. 5. 2023
 
Náročnost: Malá
Převýšení: 400 m
Terén: Lesní a polní cesty

Plzeň-Pod Záhorskem - U pramenů - Luční ulice - ČOV - Bílá Hora - ul. V Parezí - býv. Čertův mlýn - Senec - Zruč - Česká Bříza - Břízský mlýn - po žluté Nový rybník (Kvočna), Třemošná - podél potoka Záluží - Pod Krkavcem - po modré Sytná - Globus - Sylván - Lochotínský park - Pod Záhorskem

 

Už je po šesté hodině, vyrážím sice na kolo, ale moc dlouhé to nebude... Co ale vybrat, na dvě hodinky, to sotva vyjedu z města. Zkusím se dostat k bývalému Čertovu mlýnu nad Berounkou. Ze Záhorska projíždím k roudenským Pramenům a protože už se proslýchá, že urputná podpora stavebnictví a obaloven se nezastaví ani před parádní cestou od soutoku Radbuzy a Mže k Boleveckému rybníku, jdu si ji užít, dokud z ní není nudná, asfaltová, rozpálená dálnice. Protože je celkem sucho, nebojím se jet mezi řekou a ČOV po cestě využívané rybáři. Ke konci sice prudce stoupá, ale jinak vás dovede pěkně mimo provoz na Pecihrádek. Projedu Bílou Horu do ulice A. Loose, kde už bohužel není možnost jet k lávce pod Bukovcem. Možná už tam ta lávka ani není... Od konce ulice V Parezí by měla vést pěšinka nad řekou právě až k bývalému Čertovu mlýnu, jen něco přes půl kilometru. Zkusil jsem nějaké náznaky pěšinek, ale nikam to nevedlo, vracím se tedy a prudce stoupám jednou z lesních cestiček, která vypadá, že by mohla vést mým směrem a kdysi jsem ji už asi využil. Bohužel kvůli těžbě je odvedena až na žlutou turistickou trasu, hned za korýtkem potoka se vracím a zkusím to znovu podél řeky. Ani tentokrát jsem však neuspěl, ačkoliv je tu jasně vyznačená cesta v mapě. Znovu se tedy lesem-nelesem vyškrábu k cestě do Zruče a až z louky Pod Vysokou kolem včelínů prudce, potřetí sjíždím snad už definitivně k cíli. Skutečně jsem nakonec k rozvalinám Čertova mlýna dorazil, ale předtím jsem musel přeskákat několik padlých stromů a hledat v mapě, kde že přesně to má být. Na malé pěšince k těm několika zbylým kamenům jsem nachytal zase několik klíšťat. Tak už to v květnu bývá, no.

Moc toho ke kochání nebylo, zeleň už je rozbujelá, takže se vše ztrácí v porostu. O něco lepší stav má trochu strašidelná samota U Dobré vody, ale je na stejné trajektorii jako mlýn. Evidentně tu býval i rybníček, po jehož hrázi se právě škrabu nahoru. Cesta by mě měla odvést k několika domkům přes Zručí. Bohužel to není tak snadné. Po těžbě je tu sice průchozí planina, ale plná klacků a pařezů. Místo cesty pak začíná spíše zarostlý úvoz. Jakousi pěšinku udržovali možná tak nějací bezdomovci obývající opuštěný domek U Dobré vody. Konečně se tedy dostávám na cestu a po místní žluté trase mimo silnici mířím do lesa před Druzovou, kde křižuji silnici a pokračuji kolem stále se masivně rozšiřující Zruče po pěkné polní cestě do Sence. Projíždím zemědělským družstvem, na jehož druhém konci už nejsou ani zavřená vrata. To jsem rád, vypadá to, jako by někdo nesměle toleroval průchody na polní cestu do České Břízy. Je to asi rok nebo dva, co jsem si našel cestu východně od vsi, abych nemusel projíždět po silnici, tak tudy jedu i tentokrát. Na křižovatce nad bývalým dřevěným hrádkem vyjíždím na silnici a po žluté pokračuji přes chatovou osadu Břízský mlýn proti proudu říčky do Třemošné. Míjím rybník na Bílém potoce, též zvaný dle skály Kvočna. Poté jedu po louce skrz Třemošnou k viaduktu a snažím se po levém břehu potoka pokračovat na Záluží. Staví se tu asi rybník nebo co, takže je to tu celé rozkopané a stojí to za prd. za obchvatem přejedu na pravý břeh, po louce už to jede o poznání líp. V Záluží lze jet ke hřišti za obcí mimo silnici, pak ale přecijen necelý kilometr po silnici musím. Není ale provoz, takže pohoda😊 Po místní zelené se nejede moc dobře, tak odbočuji až na neznačenou cestu o kus dál a zhruba podél elektrického vedení stoupám k haldě za Krkavcem. Ještě nedávno jsem tu projížděl nějaké cesty, dnes je to tu celé neprostupné kvůli oplocenému farmaparku. Až za ním tedy odbočuji doprava a pokračuji na úpatí Krkavce na jeho zuápadní stranu. cesta stoupá a postupně se stáčí na jih.

Od rozcestí Pod Krkavcem jedu klasicky po modré nad Chotíkovem na Sytnou a dnes projedu přes pole ke Globusu. Kvete řepka, takže na parkoviště vyjíždím celý žlutý od pylu. Nechce se mi ještě přímo domů a tak se rodí plán, že zkusím projet segment pěšinky pod Sylvánem "na KOM". Je totiž dodcela pozdě večer, lidí moc nepotkávám, je sucho. Jedině ta zeleň mi bude lehce bránit ve výhledu na případné protijdoucí. Přes Sylvánský vrch tedy pokračuji částečně po nových cestách kolem západního obchavtu právě pod Sylván. KOM mi nakonec unikl asi o dvě vteřiny. Škoda, tak příště👿 Nad ZOO a Lochotínským parkem se pak vracím do Záhorska.

Necelých 35 km s průměrnou rychlostí 19,6 km/h, hodně jsem totiž bloudil nad tou Berounkou. Jinak to byl pěkný výlet, jen člověk musí do čím dál větších extrémů, aby nejezdil po asfaltu. Technicky náročné úseky na trase rozhodně jsou...

 

Bývalý Čertův mlýn nad Berounkou za Plzní


 

 

 

 

 

Žádné komentáře:

Okomentovat