pondělí 24. června 2024

Nýřany - kostel sv. Prokopa

56 km
8. 4. 2024
 
Náročnost: Střední
Převýšení: 500 m
Terén: Polní a lesní cesty
 
Plzeň-Pod Záhorskem - Lochotínský park - ZOO Plzeň - Křimice - Vejprnice - Tlučná - Myslinka - Doubrava - po zelené U Maška - Úlice - Harabaska - Rochlov - Blatnice - po CT 2204 Kamenný Újezd - Nýřany, kostel sv. Prokopa - Tlučná - Torovka - po CT 2300 Vejprnice, Pod Hájíčkem - Nová Hospoda - Borská pole - Bory - zimní stadion - centrum Plzně - Rondel - Pod Záhorskem


Mam chvilku na pojížďku při pondělním odpoledni, jenže už mi docházejí nápady, kam se v blízkosti Plzně jet podívat. Nakonec vezmu zavděk kostelu sv. Prokopa v Nýřanech, konec konců, tohle zajímavé náměstí jinak úspěšně míjím.

Ze Záhorska tedy startuji cestou pod Karlovarskou třídou do Lochotínského parku, kudy sjíždím pod zoologickou zahradu. Poté podél Mže mířím ke Křimicím, zčásti po NS Údolím Mže. Jsou tu všude asfaltky, takže to je rychlovka. Podél Regensburské se pak přesouvám za Zadní Skvrňany a stoupám do polí. Kousek za kapličkou sv. Vojtěcha Odbočuji vpravo a malou pěšinkou se tak dostávám k Yorku na kraji Křimic. Po polní cestě podél strouhy se dá dojet na spojnici Vejprnic a Vochova. Odbočuji na jih k Vejprnicím. Je příjemné, že je cesta zpevněná jen štěrkem. Než dojedu k domkům, odbočuji nicméně vpravo, na západ, k bývalé cihelně. Tudy se dostanu k silnici na Tlučnou. Projedu ale jen pár set metrů ke druhé zatáčce, levotočivé o 90°, kde nikam neodbočuji, místo toho jedu stále rovně do lesa. Protože se v posledních letech zase zprovoznila skládka v Tlučné, bývá tahle široká kamenitá cesta hodně rozježděná. Dnes není tolik mokro, tak to docela jde. Klesám tedy ke zmíněné skládce, původně hlušině z dolu, kterou na severní straně objíždím a pak rozbitou cestou stoupám k samotě uprostřed polí. Poté mířím západním směrem k modré turistické trase. Ačkoliv to nejde úplně přímo, není to daleko a cesta je to hezká. Pak se chytím modré a jedu do Myslinky. Moc lidí tu nechodí nebo cestička hodně rychle zarůstá. Takhle začátkem dubna nejsou ostružiníky a tráva ještě tak vzrostlé, ale jinak to tu bývá špatně průjezdné. Na kraji Myslinky projedete mezi dvěma areály původního průmyslového areálu, kde bývá dost bahna, zhnusíte se otřesným gigantickým logistickým parkem, který už má větší rozlohu než původní vesnice, a tak radši zkusíte průjezd ke "králíkárnám" - relativně nové výstavbě řadových unifikovaných domů. Skutečně se tudy dá projet a pokračovat polní cestou přes kopec do Doubravy. Rád tuhle cestu používám, nicméně v minulosti její části nebly vždy průjezdné. Posledních pár let to ale bývá dobré.

Když vás nevyděsí průjezd kolem statku na kraji Doubravy, dostanete se až do vsi, kde bouhžel nejde projet přímo k zelené, ale musíte sjet skoro na náves a pak zase stoupat. Po zelené pak pořádně rozježděnou cestou pokračujete lukami k lesu a pak na rozcestí U Maška. Zde odbočuji doprava na žlutou, užívám si technický úsek přes mokřad, ale v místě křížení s CT 2204 odbočuji vpravo a sjíždím do Úlic. Těším se na cestu, kterou jsem objevil asi před třemi lety, která stoupá z Úlic k Harabasce. Tehdy mi přišla trochu zapomenutá, ale dnes ne, jelo se tu moc pěkně. Z Harabasky do Rochlova samozřejmě nepojedu po značené cyklotrase, tu jen křižuji v těch 500 m n. m. a dál jedu na jih, teď už z kopce. Cesta tu je docela bídná, ale vím, že je průjezdná, už jsem ji také zkoušel v minulosti. Když už to dál nejde, stočíte to vlevo a vydáte se podél občasného potoka, který má zřejmé koryto, ale už ne jméno. Dokonce cestou potkáte nějaké základy zaniklé hájovny nebo čeho. V mapách není informace a já si to nezpamatoval. Nějaký spisovatel tu ale tvořil svá díla. No a pak už jedete pěkným singlem do Rochlova.

Z Rochlova vás na správný směr navede zelená, ale ta pak na kraji louky odbočuje vpravo, zatímco já jedu po nádherné rychlé polní cestě s možností odbočky na vyhlídku po lesem do Blatnice. Jen o trochu méně atraktivní je CT 2204 do Kamenného Újezdu. Díky bohu stále jen štěrkem zpevněná cesta, která křižuje trať, tu také prolétnete raz dva. Za Újezdem vzniká směrem na Nýřany nová zástavba, takže už musíte hodně po asfaltu no. Ještě kousek normální cesty ale zbývá, než tu zase někdo zabije celý prostor halami, které nemají absolutně žádná omezení v ploše zabrané půdy. Ulicí Dr. P. Klementa a Revoluční pak projedu městem ke kostelu sv. Prokopa na celkem velkolepém náměstí. Ačkoliv Nýřany jsou s Tlučnou fakticky propojeny, na kole se tu moc dobře nejede. Cyklostezka na chodníku je přerušena každých 20 m a silnice je hodně frekventovaná, proto se Benešově třídě obvykle vyhýbám. Dnes to ale jinak nešlo. Na kraji Tlučné je to hned veselejší, odbočuji vpravo na prašno cestu k zahrádkám, podjedu trať a zároveň se dostanu přes potok a stoupám na Torovku. Projedu lesem a vlastně se vracím do Tlučné, odkud po CT 2300 pokračuji do Vejprnic. Megalomani ve Vejprnicích za posledních 20 let dokázali zastavět skoro celý katastr a prý to zdaleka není konec. Příroda nic neznamená, všude chtěji beton. Když projedete průmyslovou oblastí, konečně se ocitnete na chvíli v lese. Pěšinka vedoucí podél mýtiny je tentokrát dobře průjezdná a tak jsem co by dup na Nové Hospodě. 

Měl jsem ještě sílu a čas, tak jsem se pustil do pěšinky, která dříve byla hojně využívaná, ale po stavbě mnoha hal na Borských polích, jejím zavezení a fyzickém znepřístupnění už se dá stěží využívat. Bohužel je to snad jediná, která zůstala nevyasfaltovaná, proto ji pořád zkouším. Ztuha se tedy proderete ke konečné autobusu 30 a pak stejně musíte ulicemi. Za mimořádně nepřehlednou točnou tramvají na Borských polích je stále parádní alej, pak musíte překonat dopravně naprosto šílenou oblast s konečnou MHD, dálkových autobusů a parkovištěm P+R, pokusit se přežít Kaplířovu ulici a křižovatku u Borského parku, která je tak špatně navržena, že na ni nadávají úplně všichni účastníci provozu od pěších, přes cyklisty, po řidiče. Na Borech jsem se zastavil u Adyho se svatebním oznámením a u rodičů a pak už jsem se vydal za nemocnicí do Doudlevec k zimnímu stadionu, pod tratí do Resslovy ulice, přes náměstí Republiky a Rooseveltův most a ulicí Otýlie Beníškové k Záhorsku.

Nakonec docela pěkný výlet musím říct, bezmála 56 km, průměrná rychlost 20,1 km/h a přes 500 nastoupaných metrů.


 

Nýřany - kostel sv. Prokopa

 

Žádné komentáře:

Okomentovat