5. 5. 2021
52 km
Náročnost: Střední
Převýšení: 600 m
Terén: Lesní cesty
Plzeň-Pod Záhorskem - Kopeckého pramen - rozhledna Sylván -
Kozí pec - Radčice - po zelené Malesice - Město Touškov -
Bdeněves - Harabaska - zámek Úlice - Harabaska -
Doubrava - Myslinka - Kozolupy - Vochov - Skvrňany - Kalikovský mlýn -
Pod Záhorskem
Po týdnu pauzy od kola vyčkávám na lepší počasí, poslední dva dny
foukal extrémní vítr, tak jsem to odsouval na dnešek, kdy už se to mělo
zklidnit. Předpověď se bohužel netrefila, strhávalo mě to z kola.
Rozhodl jsem se dnes výjimečně respektovat zákaz vstupu na stavbu
západního obchvatu a tak vyjedu za Privamedem kolem Kopeckého pramenu k
Sylvánské rozhledně. Sice je chladno, ale slunce hřeje a v táhlém kopci
se rychle zahřívám. Na Košutce překonám rozestavěný kruhový objezd a
mířím pěšinkou k lesu nad Radčicemi, kde prudce sjíždím kolem
Kozí pece
ke studánce Viktorce. Projedu okrajem Radčic a po zelené, poslední
zbývající hezké pěšince, pokračuji přes kopec do Malesic.
Chtěl bych jet po poli na druhém břehu proti Červenému mlýnu, tak musím
asi kilometr a půl po silnici na Touškov. Proti vichřici se špatně jede,
ale přesto jsem dojel nějakého silničáře a vzápětí odbočuji vlevo ke
Mži. Polní cesta ústí v Mlýnské ulici v Touškově, kudy se protáhnu na
silnici na Kozolupy a hned za mostem sjíždím vpravo po zelené turistické
na pěšinu do Bdeněvsi. Přejíždím do jižní části vesnice a stoupám ke
trati, za níž se cesta rozdvojuje, jedna vede zdánlivě do Myslinky, ale
je slepá, já pokračuji na západ k Harabasce. Zpočátku pěkná polní cesta
se poněkud zhoršuje, ale dá se projet a pokračuje v lese k modré
turistické značce. Po té bych měl jet asi 200 m směrem na Buben a pak
odbočit opět zpět do západního směru na první a jediné odbočce. Bohužel
mezitím byly nejméně dvě další, takže jsem musel ověřovat pozicí v mapě,
jak to teda je.
Nějak se začíná mračit nebe a vítr ještě přidává na síle. Už ovšem není
vyhnutí, co přijde, to mě potká. Zakrátko vyjíždím z lesa, získávám
trochu výhled a vidím mordor. Pršet taky nemělo podle meteorologů, ale
vlastně možná měli i pravdu-sněžilo. Nebo padaly krupičky. Ochladilo se
o dalších 5°C, zmokl jsem a ruce mi zmrzly tak, že jsem je do konce
výletu už neohřál. Ale přehnalo se to nakonec dříve, než jsem čekal.
Stihl jsem jen dojet k silnici od Doubravy a dovrávorat v extrémním
bočním větru k polní cestě vpravo, jižně od Kníjí a dojet k lesu, kde
bylo mokro, ale po přeháňce. Trochu zamotaně, ale zkrátka pořád za nosem
po větší lesní cestě jsem se dostal ke žluté turistické značce,
důležitému orientačnímu bodu.
Od rozcestí s velkou cestou z
Roupova
sjíždím přímo do Úlice, zámek se nachází za průmyslovou
halou a farmou vpravo. Je to spíš zámeček a je soukromý, nepřístupný,
prohlédnout si štít je však možné od vrat. Od Úlického potoka by měla
vést cesta zpět na
Harabasku. Dá to sice trochu práci najít, ale skutečně taková cesta existuje.
Stoupám mokrou hlubokou trávou, co bere spoustu energie, kolem pěstírny
stromů k lesu na Harabasce. Pokračuji mírně vlevo, téměř na jih, časem
křižuji žlutou turistickou značku vedoucí po hřebeni na západovýchodně a
začínám klesat směrem na Kbelany. Možná by se do nich dalo i dojet,
ačkoliv mapa říká něco jiného, ale dnes to ani nechci zkoušet, stáčím se
na cestu zpět. Po kupodivu slušné cestě křižuji CT 2204 a pokračuji ke
žluté turistické trase. Její nejzajímavější, močálovitou část absolvuji
a od rozcestí se štěrkovou cestou pokračuji hrdě rovnou na východ,
jestli to náhodou nepůjde projet na Doubravu. Asi po kilometru se
potvrzuje, že náhodou opravdu nepůjde. Přes pole prosycené chemií a
pěkně šťavnatém po dešti bych ujel tak 5 metrů, než by kolo s nabalenou
hlínou vážilo tunu.
Vracím se tedy kousek do lesa a zhruba kolem prameniště potoka Myslinka
mířím ke klasické zelené turistické značce, kde to znám jako své boty od
dob, kdy tam nebyl ani značka a moc ani cesta. Za Myslinkou stoupám k
podivnému statku, který slouží spíše jako skládka, ale zdá se že už
trvale platí, že cesta začínající u něj je průjezdná až do Myslinky.
Když jsem tu jel poprvé asi před třemi, čtyřmi lety, prodíral jsem se
někudy hájem. To už dnes neplatí a tak stoupám na vršek mezi oběma
obcemi a pak rychle sjídžím do Myslinky. Za ní pokračuji na louku, kudy
se dá pěkně projet k CT 2301. Té se držím jen kolem Liščích jam, pak
mířím neznačenou cestou přímo do Kozolup a pak po CT 37 po velké
štěrkové cestě konečně se silným větrem v zádech do Vochova. Když tak
fouká v můj prospěch, zkusím do toho na kraj Křimic, k Horničce,
šlápnout. Povedlo se, segment jsem zajel v 5. nejlepším čase, ale Strava
to nějak ignoruje. Nevadí, na tom svět nestojí, pokračuji ne moc
používanou cestou k bývalému jablečnému sadu. Tudy se dostávám k
Regensburské a pak po cyklostezkách přes Zadní Skvrňany do Předních
Skvrňan, po CT 37 na Jíkalku a kolem Kalikovského mlýna přes bývalé
výstaviště do Záhorska.
Parádní výlet s posledním záchvěvem zimy, bylo něco kolem 5°C. Ale
zíral jsem, jaké pěkné cesty jsem dnes projel, jednoduše paráda😊 A to
mi stačilo jen 52 km.
Žádné komentáře:
Okomentovat