Plzeň-Pod Záhorskem - Mikulka - Na Prokopávce - Kamenný rybník - po CT 2151
Třemošná - po žluté Českobřízský mlýn, Hromnice - Býkov -
Olejná - Vatinka - Kaznějov - podél Kaznějovského potoka Nebřeziny -
Pavlínov - Obora - Třebekov - Chotiná - Cihelna - Dolany -
Věžka - Druztová - Senec - Senecký ryb. - Bolevecký ryb. - Zadní
Roudná - Pod Záhorskem
Protože se blížila dovolená a věděl jsem že poslední dny před odjezdem je vždycky shon, takže jsem si od začátku týdne plánoval, že vyrazím ještě jednou na kolo. Jenže se z různých důvodů posouvaly dny, pak už zbyl jen pátek. To se už mohly posouvat jen hodiny a to se také přesně stalo. Přesto jsem byl odhodlaný dojet na vyhlídku nad Střelou u Dolního Hradiště. Jenže tohle nebyl šťastný výlet…
Vyrážím až po sedmé hodině, už to není dobrá zpráva. Rychle tedy stoupám přes Mikulku, pak sjezdem do Malého Bolevce, k Prokopávce přes pole a lesíkem, poté za hřbitovem ke konečné tramvaje. K novému přemostění mostecké výpadovky u arboreta Sofronka vede asfaltka, stejně jako po žluté k Orlíku. Luční ulicí projíždím Třemošnou a znovu po žluté do severní části. Kolem rybníku na Bílém potoce (skalní útvar Kvočna) po pěkném singlu není daleko k Českobřízskému mlýnu. Delší a ještě hezčí singl je pak v dalším úseku nad říčkou Třemošnou. Nedojedu ale až do Žichlic, prudce stoupám z údolí do Hromnic. Po silnici táhle stoupám k Býkovu, kde odbočuji doprava, kousek po zelené, ale na kraji lesa doleva, kde by měla vést NS Býkov-Žichlice. V terénu značená není, orientaci ale zlepší samota Olejná a teď už tu taky jedu poněkolikáté, takže vím, že musím dojet na konec louky a vydat se vlevo a hned vpravo do stoupání lesní cestou k silnici do Obory.
Podle mého dřívějšího zkoumání by měla vést cesta lesem k rybníku Vatinka. To se bohužel nepotvrdilo, v lese byla skládka, tam končila slušná cesta. Poté jsem se vydal směrem, kam jsem potřeboval, ale zase byl nucen se vrátit téměř do stejného místa. Sjel jsem tedy kamsi do údolí, kde byly nějaké lehce podezřelé nasprejované šipky, u kterých se ukázalo, že ukazují cestu z tohoto bludiště. To už jsem ale rezignoval na snahu hledat v cestách nějakou logiku nebo spojení. Po sjezdu do údolí jsem zas vystoupal nahoru, cesta bídná, abych opět sjížděl rozoraným korytem naplněným bahnem. Aspoň už to koryto konečně vedlo na louku nad Vatinkou. Noo, ztratil jsem mnoho drahocenného času, snad to pojede v údolí Kaznějovského potoka, kam se chystám, jen co projedu Malou Oborou.
Hmm, leda prdlajs, ačkoliv na poli už byl povrch oschlý, zde je všechno pod vodou, vše spláchnuté, pokud se nechci vrátit jako koule bahna domů, musím jet krokem. S tím se rozprchla ta myšlenka na vyhlídku nad Střelou. Když jsem vyjel v Nebřezinech, bylo to pro mě trochu vysvobozením. A protože už slunce zapadá, vydávám se po nefrekventované silnici dlouhým a zpočátku prudkým stoupáním do Obory. Za Oborou se chvilku sjíždí, ale pak je třeba vyjet ještě na Červený vrch. Ze silnice sjíždím v její levotočivé zatáčce, a to na Jarovskou NS. Lesní alejí po slušné cestě se lze opravdu rychle dostat přes hájovnu Třebekov do údolí Dutých hlav kousek před Chotinou. Z Chotiné jsem netrefil svoji vybranou cestu do Žichlic, uhnul jsem na cestu o kus dříve. Vypadala nadějně, ale brzy se zmenšila a na kraji lesa už jsem věděl, že jsem v háji. Už je dost tma, nechci se znovu vracet, ale trochu mám obavy, že na malé lesní cestě skončím někde na konci světa. Díky bohu šlo projet k silnici mezi Nynicemi a Zručí.
Už se moc nerozmýšlím, do Plzně je třeba se dostat především rychle. Takže přes kopec do Dolan, v serpentinách k Berounce kilometry naskakují… Pak je ale kratší jet po žluté, musím tedy za přítmí překonat i za normálních podmínek těžký sjezd u Věžky a vyšlápnout do Druztové. Už ani nevím, jakou jsem měl myšlenku, že jsem jel přes náves-jooo, jen jsem si neuvědomil, že to lze projet kratší cestou. I když jsem měl zadní světlo, přes les po silnici do Sence už mi to příjemné nebylo. Sjezd k Seneckému rybníku a po žluté k Boleveckému byl už trochu naslepo. Před úplnou tmou jsem se stihl nakonec vrátit přes Roudnou do Záhorska, ale bylo to tak tak, a to jsem to zkrátil oproti původnímu plánu o nějakých 15 km. Aspoň že jsem těch 60 km ujel, průměrnou rychlostí 19 km/h. Chtělo to víc a dokonce by to bylo možné za sucha a kdybych nebloudil, ale nestalo se😀 Nakonec ten výlet nebyl až tak špatný, jen přišel o původní cíl.
 |
| Třebekov |
Žádné komentáře:
Okomentovat