10. 7. 2022
Náročnost: Střední
Převýšení: 1000 m
Terén: Lesní, polní a štěrkové cesty
Superrychlý výlet, řekl jsem doma, že za tři hodinky jsem zpátky, takže
jedenáctá je deadline. Vlastně teda nevim, jestli je 1000 m převýšení ještě
na střední obtížnost, ale tu a tam jezdim větší extrémy, tak nemůže být zase
vše velká obtížnost. trasu mam snad v hlavě, tak jdeme na to. Vystoupám na
Mikulku, kde ještě nejsou všechny cesty asfaltové, pak sjíždím k Malému
Bolevci a kolem kempu Ostende ke Košináři. Hned za altánkem u hráze
pokračuji na pěšinku vzhůru do lesa. Podle mapy jsem se měl stočit vpravo,
ale nějak jsem to přehnal a dojel jsem až na dohled silnici do Zruče, takže
se zas stáčím prudce vpravo, abych dojel až do Sence, V Koutě lesem. Poté za
kruhovým objezdem jedu po silnici až do zatáčky, kde vede žluté turistická k
Malochově skále. Tentokrát ale mířím do Druztové lesíkem severně od vysokého
napětí. Před vsí les končí, ale dá se projet do Druztové mezi
poli.
Kolem hřbitova a kostela sv. Maří Magdaleny sjíždím k Drahotínskému potoku.
Čeká mě prudký výšvih z údolí a pak pěkná cesta k silnici. Přes Dolanský most a ke kempu jedu po silnici, jak jinak... Pak už po modré stoupám k
Chrástu. Po prudké stojce následuje opět hezká polní cesta. Konečně už jsem
se naučil projíždět Chrástem do Polní ulice bez průjezdu přes střelnici a
hřiště😁 Po NS Chrást pak sjíždím do údolí Klabavy. Naučná stezka se
okruhem vrací do Chrástu, já nivní loukou mířím k lávce na pravý břeh a
prudce stoupám po asfaltu k Telínu. Tentokrát ale nepojedu po červené,
bvyužiju relativně novou cestu skrz pole do Sedlecka. Pro jednou také ke
Korečnickému mlýnu budu po červené sjíždět😊 Následuje bohužel nově
vyasfaltovaný úsek, to opravdu nepochopím. Později jsem ale zjistil, že by
snad mohla být pěšinka vedoucí loukou-tak příště. Červená turistická trasa
míjí přívoz Nadryby, ještě do zatáčky pokračuje po silničce a pak prudce
odbočuje do prudkého stoupání na hranici sjízdnosti. Když už se vyškrabete
nahoru, nad Kříšemi se nejede špatně, zpočátku je cesta poní, poté zpevněná
asfaltem, ale asi s měkkým podložím, protože je hodně vyježděná zemědělskou
technikou. Takto houpavě dojedu k Hochperku a dále se budu držet NS Po
Stopách důlní činnosti na Břasku. Lepší název jí nemohli vymyslet, fakt...
Hezkým singlem dojedu k silnici z Vranovic do Břas. Mohl jsem ještě využít
NS cestou kolem rybníku, ale to jsem si nevšiml. O 300 m později stejně
odbočuji vpravo, chci vystoupat pod lom Terezie. Po NS to ale nejde jet,
proto trochu oklikou a pak po větší cestě ("Žlutý okruh") k sadům u Újezdu u
Sv. Kříže. Zde vede slušná cyklostezka přes kopec a silnici a sjíždí přes
trať do Radnic. Náměstí se rekonstruuje, tak je rozkopané. Projet se ale dá
a tak už mi zbývá jen po červené vystoupat podél kalvárie ke kapli
Navštívení Panny Marie.
Dávám rychlou svačinku a vyrážím nazpět. Čas je dobrý, jen udržet tempo...
Zpočátku to nebude tak zlé, je to sice z Radnic do kopce, ale po asfaltu-k
lomu Ovčín. Na křižovatce pokračuji rovně po červené na štěrkovou cestu a
sjíždím k rybníku Jordánek. Už zdáli slyším štěkání, ale nevím, odkud jde.
Najednou vyběhne pes z pravé strany, samozřejmě naprosto nevychovaný,
majitel kdesi v dáli supí za psem, který nedbá jeho pokynů. Mezitím pes
nabíhá na mě a tak se kryju kolem. Bohužel za chvíli přišel na to, že by
proskočil rámem. V tu chvíli se naštěstí objevil jeho majitel a tak pes
konečně poslechl-dyť ono je to jenom štěně pitbula, to nemůže nikomu nic
způsobit, žejo... No nic, život mi zůstal, tak se vydávám do sotupání k
"Cajthamlům". Následuje sjezd do Přívětic a táhlé stoupání po lehce
zarostlé, ale mojí oblíbené cestě nad Bezděkov. K Březině už se lehce sjíždí
po asfaltu. Projíždím celou obcí až k zemědělskému družtvu. Stále nevím,
jestli je v provozu nebo ne, ale asi nějaký traktorista tam operuje občas.
Povzbuzen docela dobrým jarním průjezdem k lesu se znovu, tentokrát opěčným
směrem, vydávám k Přešovu. Už je to tu poněkud zarostlejší, ale projel jsem
a intenzivně přemýšlím, kudy jsme to jel od toho Nového Dvora. Kupodivu jsem
to celkem trefil a nakonec jsem ani nemusel sjíždět ke Kolně. Na louce nad
ní byla projetá stopa loukou, Tolikrát jsem to tu zkoušel a tolikrát se to
tu nedalo projet🙈 Dnes ale jo a tak mě čeká sjezd ke třem lipám nad
Bušovicemi. Je to tu celkem rozbité, ale jinak je to pěkný sjezd. Bušovice
projíždím k NS Kokotské rybníky směrem na západ a stoupám nad Kytín. Křižuji
silnici, abych pokračoval na nově zpevněnou cestu k chatové oblasti. Po NS
se prudce sjíždí k Nové Huti po louce. V úseku lesem ke koupališti je vždy
hodně bahna, ale pak se vyjede na asfaltku, tak to zas všechno slítá dolů.
Projíždím tedy celou Dýšinou bočními uličkami a pak stoupám po silnici
na Hrádek. Na kopci však odbočuji vpravo do polesí Černá mýť a jednou z
lesních cest převážně sjíždím k Zábělé. Za silnicí neznačenou cestou dojedu
k červené a pak přes Holý vrch sjíždím do Bukovce. Tentokrát po NS Údolím
Berounky pokračuji na kraj Plzně, pod Chlum, k Ejpovickému železničnímu tunelu a následně ke sv. Jiří. Do záhorska se vracím nejkratší cestou přes
Masarykův most, Zadní Roudnou a kolem Roudenského pramenu.
Tak to vyšlo, 3 hod. a 4 min na cestě, přesný jako Monte Cristo, jak vždy
říkal děda. Navrch 61 km a přes tisíc nastoupaných metrů😯
 |
| Radnice - kaple Navštívení Panny Marie |
 |
| Radnice - kostel sv. Václava |
Žádné komentáře:
Okomentovat