Lom Terezie - Vranovice

51 km

24. 11. 2023

 

Náročnost: Střední

Převýšení: 900 m

Terén: Asfaltové a lesní cesty

 

Plzeň-Pod Záhorskem - Roudná - Zadní Roudná - Masarykův most - u sv. Jiří - po CT 2151 Bukovec - po zelené Polesí Zábělá - Zadní hájovna - po červené Chrást, Chrástecký vrch - Smědčice - Sedlecko po červené Korečnický mlýn, přívoz Nadryby - Kříše - zámeček Hochperk - po zelené Vranovické jezero, lom Terezie - po modré Vranovice-Amerika, Matylda - po zelené Bašta - Stupno - Všenice - Střapole - Sedlecko - Smědčice - Chrást - po červené Horní Zábělá, Holý vrch, Bukovec - po NS Údolím Berounky u sv. Jiří - Masarykův most - zadní Roudná - Roudná - Pod Záhorskem

 

 

Ke konci listopadu už se trochu ochladilo, ale než se setmí, nějaké ty dvě, tři hodinky na výjezd mám a podle předpovědi to bude beze srážek. To mě vlastně přesvědčilo, protože jinak kvůli jedné vyjížďce se chystat a mýt potom kolo, to už by mě na kraji zimního období nestálo za to. Projedu se k Vranovicím k lomu Terezie, to by mohlo být tak na dvě hodinky. Ze Záhorska se vydávám kolem roudenských pramenů po silnici přes Zadní Roudnou. Už nemá smysl jezdit přes Luční ulici, když tam je teď taky asfalt. Přejedu Berounku po Masarykově mostě a z Jateční ulice odbočuji ke hřišti a zahradnictví, za nimiž po lávce překonám ještě Úslavu a jsem u sv. Jiří. Po CT 2151 vystoupám kolem portálu ejpovického tunelu pod Chlum a poté sjíždím do Bukovce. Mám v plánu jet po zelené k rozcestí Polesí Zábělá, poté podjet viadukt a následně odbočit vlevo a lesem neznačenou cestou projet do Chrástu. Trochu mě znepokojuje, že začíná poprchávat. To ale určitě rychle přejde...

Stoupám nad tratí polesím v Dolní Zábělé a pršet opravdu nepřestává, naopak se spouští prudký déšť, což je takhle asi v 7°C moc příjemné. Za pár minut jsem stačil docela promoknout. Před zimou mě chrání stoupání  terénem k zadní hájovně. Rozhodl jsem se, že se nevrátím, kolo i já už jsme od bahna, tak ať aspoň dokončím výlet. Trasu jsem nicméně poupravil, abych jel trochu více po zpevněných cestách. To se ukázalo jako prozíravé, jak se ukáže později. Po červené přes podmáčenou louku do Chrástu ale musím. V dáli se to začíná trhat, tak mám naději, že nepojedu celé odpoledne v tom nečase. V Chrástu sjíždím ke Klabavě a začínám docela prudce stoupat Smědčickou ulicí, kde je upozornění o stavbě na cestě. Překvapivě bylo platné, byli tu dělníci a nezbývala ani skulinka ani pro mě, cyklistu. Rozhodl jsem se tedy vyrazit pod hřebínkem Chrásteckého vrchu na jihovýchod. Vysoká tráva na kraji lesa, kudy jedině se dalo trochu jet, mi teda radost neudělala. Skrz křoví jsem se o kus dál prodral na pěšinku v lese a tam už to bylo o něco lepší. Bohužel se nedalo jet na sever, jak by se mi hodilo, celý vrch jsem zeširoka objel a to po cestičce, o kterou jsem měl mnohokrát strach, že už definitivně končí. Když jsem se zas dostal z lesa nad Podlesím, chvíli to vypadalo na kraji pole nadějně, ale ani tady bych to neoznačil za poctivou cestu, dál jsem stoupal a šlo to hodně ztuha. Proto jsem byl rád, když jsem se konečně dostal na zpevněnou cestu před Smědčicemi. Tam se zas staví vodovod nebo kanalizace a tak je tam stejně terén na úrovni toho pole... Právě zde jsem se rozhodl si cestu zjednodušit a zrychlit a jel jsem po silnici k odbočce na Sedlecko. Není to daleko, ale není to ani přehledný úsek. Provoz tu však nebyl, takže pohoda. Na návsi se napojuji na červenou, po které sjíždím k řece štěrkovou cestou. Za mokra bývá rozbahněná a dnes nenastala výjimka, sjíždím tedy spíše pomalu, abych nebyl jak po bahenní lázni. Ke Korečnickému mlýnu je normální cesta, pak už vede asfaltka. Míjím přívoz v Nadrybech a začínám stoupat do Kříší. Je docela zima, takže se na stoupání těšim. Po předchozím dešti se totiž hodně ochladilo a já už z dáli viděl, že některé kopečky kolem Stupna jsou bílé. No a teď k nim právě od přívozu stoupám. Nelajznul jsem si zkrátit serpentinu přímo po stezce, takže jedu delší trasou. ve 400 m n. m. už se ale regulérně drží sníh.

Do Kříší po malé silničce jedu po sněhové krustě a nejvíce sněhu a ledu je přímo ve vsi, když odbočuji doleva k Hochperku. V mapě je tu značen nějaký modrý cyklookruh. Drobné značky tu jsou, ale asi spíš z druhého směru. Hochperk už dávno nění tím zbořeništěm jako před šesti lety, kdy jsem nakoukl přímo do interiéru stavby. Ani se k němu už nedá dostat, takže pokračuji k naučné stezce, jejíž název je delší než samotná trasa. Za posledními domky odbočuje vlevo a po pěšince vede technickou pasáží mezi starými lomy a novou skládkou. Křižuji v zatáčce zasněženou vedlejší silnici a pokračuji k Vranovickému jezeru. Mezi ním a lomem Terezie mě čeká už jen pár zhoupnutí. Nejsem si jistý, zda je rekultivace lomu už ukončená, u vstupu je hodně bahna, takže se až k němu nepopuštím. Ale hned jak vyrážím na cestu zzpět, stejně musím po rozježděné cestě, takže mě bahno nemine. Sníh odtává a tak se na kola lepí bahno i zmrazky a je to fakt chuťovka. Po modré projedu kolem chat, znovu přes silnici, pak podél východní strany budoucí skládky nebo co to je a pozvolným stoupáním k rozcestí Matylda. Odtud následuje úsek po zelené skrz les na kraj Břas, do obecní části Doubravka. Tam odbočuji vlevo, projedu kolem uhelné sluje Bašta a klesám do Stupna. Docela zkřehlý se vydávám po místní cyklotrase Korečnický mlýn. Nevím, je to spíš neznačená cesta na Kříše a v zatáčce nad statkem se sjíždí na štěrkem zpevněnou cestu přes pole. Pravda, když vjedete do lesíku, je tam úsek opravdového trailu. buď zvolíte ten nebo kamenitou cestu vedle. Když dorazíte k potoku, jste na kraji Všenic. Přes ves vystoupám k hlavní silnici a abych nezmrzl a stihl se vrátit do tmy, pojedu po silnici. Houpavý frekventovaný úsek, který pojedu vede přes Střapole do Sedlecka, třikrá se křižuje trať, pak serpentinami do Smědčic jako v první polovině výletu, no a pak ještě přes údolí Klabavy do Chrástu. To už by vážně stačilo, za nekonečným Chrástem pokračuji po červené přes louku do lesů za Zábělou. Tentokrát u zadní hájovny neodbočuji, držím se stále červené přes kopec až do Horní Zábělé i přes Holý vrch a prudký sjezd do Bukovce.

Abych nejel skoro celou trasu stejně tam i zpátky, pojedu teď přes Chlumek. tentokrát je tu trasovaná NS Údolím Berounky, ale to je asi jedno, je to nevýznamné značení. Zpátky do Záhorska nepřekvapivě kolem sv. Jiří, přes Zadní Roudnou a kolem pramenů.

Zvláštní výlet plný nečekaných okolností, zvláště počasí si s meteorology zahrálo. Místo odpoledne beze srážek hodně pršelo i sněžilo. Na těch 51 km jsem ale tím pádem celkem pyšný. Navíc jsem podle měření nastoupal přes 900 výskových metrů, to je solidní nálož. Pravděpodobně jsem tím uzavřel cyklosezónu. Teda aspoň doufam, už bych se rád vydal na lyže.

 

 

 

 

  

 

Lom Terezie ve Vranovicích u Břas

 

Mezi Kříšemi a přívozem Nadryby

Mezi Kříšemi a přívozem Nadryby