Zřícenina hradu Radeč

63 km

28. 9. 2023

 

Náročnost: Malá

Převýšení: 1050 m

Terén: Lesní a štěrkové cesty

 

Plzeň-Pod Záhorskem - U Pramenů - Zadní Roudná - Bílá Hora - Doubavka - Újezd - Zábělá - Černá mýť - Dýšina - Nová Huť - Bušovice - po NS Kokotské rybníky Kokotsko - Vitinka - Nový Dvůr - PP Radeč - pod Rumpálem a pod Brnem zřícenina hradu Radeč - Sklená Huť-V Cihelně - Bezděkov - Korečnický potok - Dolní Stupno - Všenice - Střapole - Bušovice - Smědčice - V Podlesí - Chrást - po červené PP Berounka-Horní Zábělá, Holý vrch, Bukovec - po CT 2151 u sv. Jiří - Jateční ulice - Zadní Roudná - alej Svobody - Pod Záhorskem

Nějakou dobu jsem nebyl na zřícenině hradu Radeč. Vím, že tam žádné zbytky hradu nejsou znát, ale skalka s výhledem je tam pěkná, což by za dnešního slunného dne mohlo stát za to... Ze Záhorska jedu kolem Roudenských pramenů na Zadní Roudnou. Po silnici pokračuji nedaleko Boleveckého rybníku, začínám stoupat k Bílé Hoře a pak po žluté mířím k Pecihrádku. Sjedu k lávce přes Berounku a hned za ní jedu rovně do kopečka po pěšince, podjedu trať a tentokrát jedu vpravo do parku v Potoční ulici. Pod chatkami a kinologickým cvičištěm se dá odbočit na pěšinku a projet ke skautům, takže se zčásti vyhnete asfaltové dálnici do Újezdu. Z Újezdu stoupám po štěrkové cyklostezce k třešňové aleji, kterou také sjíždím k silnici do Chrástu. Tu musím využít asi jen na sto metrů, než odbočím doprava a objedu domky v Zábělé z jihu. Překonám rokli Zábělského potoka na kraji lesa, za kterou následuje stoupání k Černé mýti a k silnici na Dýšinu, do které se klesá. Do Nové Huti jezdím nejraději pěšinkou od rybníčku Kačárna k viaduktu. Pak už jedu po silnici až za Klabavu ke koupališti.

Za koupalištěm nepokračuji klasicky po NS Kokotské rybníky, ale za zatáčkou odbočuji vlevo přes potok a pak se chystám vystoupat k chatám. Je to prudký kopec se sypkým terénem, takže se mi nepodařilo ho vyjet. Nahoru jsem se nicméně vyškrabal a mohu tak dále jet po lehce zpevněné polní cestě k Bušovicím. Zanedlouho se zprava připojí zmíněná naučná stezka, pak překonám silnici a sjíždím do Bušovic. Jako obvykle hned první ulicí odbočuji doprava, abych si ušetřil část stoupání ke Kokotsku. Proto na pár set metrů opustím naučnou stezku. Na vrcholek Kokotska je třeba vystoupat přes 100 výškových metrů. Mám pocit, že tu dříve byla trochu nejasná cesta, ale dnes už to neplatí. Z Kokotska do Vitinky, po mojí oblíbené cestě, kterou skoro nikdo nepoužíval a ležela stranou zájmu, jsem jel, ale bylo mi smutno, někdo její část zpevňoval štěrkem-úplně zbytečné a navíc to zkazí zážitek. Z Vitinky jedu po silnici do Nového Dvoru, kde odbočuji vpravo a kolem bývalé cihelny sjíždím k Oseckému potoku, kde už je vykolíkovaná trasa pro silnici od D5. Taky nevim, k čemu taková stavba je dobrá, tak budu příjemně překvapen, pokud to bude z jiného důvodu než kvůli zastavění okolních luk a polí halami. Od současné silnice stoupám opět po polní cestě k lesu, kde začíná PP Radeč. Křížím žlutou turistickou trasu a pokračuji do táhlého kopce neznačenou cestou na východ. Překonám silničku z Volduch do Březiny, za níž vede i nadále štěrková cesta jak podle pravítka. Jižně od Hradiště a Rumpálu projíždím lesem. Na chvíli se ke mě připojí žlutá. To je zrovna v úseku s intenzivnějším stoupáním. Před další silnicí (do Sklené Huti) je pro zpěstření pár zátočin. Za silnicí je sice CT 2304, ale ta vede do Těškova, takže tam přesně nejedu. Větší neznačenou cestou tak stoupám na úpatí hřebenu Radče pod vrcholkem Brno. V jednom ze sedel vyjíždím na zelenou turistickou trasu, po které je to nedaleko k rozcestí Radeč-východ a pak už zbývá posledních pár set metrů lesní pěšinou přes kořeny po červené ke skále, kde stával hrad Radeč. Dnes je opravdu hezky a teplo, navíc nikde nikdo, takže jedna velká radost😊

 

Tak teď zpátky přes kořeny k větší cestě a pak hurá dolů serpentinou severním svahem. Úpatní cestou se přibližně vrstevnicově začínám vracet. Dlouhým pěkný sjezdem se dostanu za Sklenou Huť. Křižuji žlutou turistickou trasu, o kousek dále odbočuji prudce vlevo, vyjíždím z lesa a napojuji se na silnici směr Přívětice. Hned v nejbližší pravotočivé zatáčce sjíždím na lesní cestu vlevo. Skrz les by to mělo být přímo na západ k Bezděkovu, ale tahle cesta je ve špatném stavu s popadanými stromy, trochu to tedy objíždím. Křižuji červenou trasu a začínám sjíždět po starší asfaltce do Bezděkova. Po obnovené polní cestě klesám dál na jihozápad ke Korečnickému potoku. Pár metrů jedu po CT 352 směrem na Březinu, ale brzy odbočuji doprava na neznačenou asfaltku do Dolního Stupna. K mému překvapení lze jet do Všenic po polní cestě pod tratí, dál ale musím po silnici, když chci přímo. Dnes to ale vlastně nevadí, celý úsek je vyfrézovaný pro rekonstrukci povrchu a tak je tu omezený provoz. Za údolím a kopečkem mě tedy čeká Střapole, kde odbočuji vlevo, vyjedu za ves a za trať a hned za ní odbočuji vpravo na takovou pochybnou polní cestu, která je někdy docela dobrá a jindy docela špatná. Záleží na ročním období, jestli tam zrovna někdo vyveze suť nebo tam třeba párkrát někdo projede. Tentokrát nic moc, navíc jsou tu trnité keře, ty nelze projíždět bezhlavě. Na vršku nad Bušovicemi už je to lepší, za vsí mířím klesající silnicí do Smědčic. Do Chrástu chci jet přes chatu V Podlesí. Na kraji Smědčic tedy pojedu po polní cestě na jihozápad. Překonám kopec a sjíždím přes louku, kde je odbočka prudce vpravo, kam zatáčím. Mohl bych jet i rovně k Nové Huti, ale to zas někdy příště. Za novým mostem přes Klabavu mě čeká stoupání k náměstí a pak po červené projedu zbytkem města k polní cestě vedoucí samozřejmě do Zábělé. I když tu jezdím často, nepřestává mě to bavit. Jede se pěkně loukou, pak je třeba vystoupat k hájovně, ale v lese se to zlomí a příjemně se sjíždí právě do Zábělé. na Holý vrch se z tohoto směru moc nestoupá, naopak za ní následuje velmi prudký sjezd. Do Plzně se vracím po CT 2151, takže musím ještě vystoupat pod Chlum a pak sjet ke sv. Jiří. K Masarykovu mostu jedu přes Jateční. A protože je nově vyasfaltovaná dříve parádní cesta ke Štruncovým sadům, už mě nic netáhne jet do Luční ulice, asfalt jako asfalt, to už můžu jet po silnici. Je to zoufalství, co všechno se tu betonuje. Abych měl zpestření, tak jsem to vzal ještě ulicí Ke Stráži kolem areálu nemocnice.

 

Moc pěkný výlet, kolem Plzně se možnosti pro ježdění neustále zhoršují, ale když je čas vyjet dál, je to radost, ještě lépa pak když je takové letní počasí jako dneska. Po zaokrouhlení 63 km za 3 hodinky, to odpovídá průměrné rychlosti 20,7 km/h a to s nastoupaným více než kilometrem.

 

 

Zřícenina hradu Radeč

Zřícenina hradu Radeč