NPR Chejlava, Buková hora, Blovice

11. 10. 2015

76 km

Obtížnost: Velká
Technická náročnost: Vysoká

Tyršův most-po žl. Olympia-PP Andrejšky-Starý Plzenec-Nezbavětice-Chválenice-Nezvěstice-Žákava-Kamensko-Blovice-po CT 31 Ždírec-po modré Chejlava-po zelené Buková hora-Chocenice-po CT 2145 Bzí-po žluté Chocenický Újezd-Únětice-po CT 2143 Střížovice-po CT 2125 Chouzovy-po modré Pod Nebílovským Borkem-po červené Losiná-Městský les-Černice-Radobyčice-Hradiště-Škoda park-Bory


Cyklistická sezóna se už docela krátí, počasí není tak extrémně teplé jako loni, tak kam se ještě vydáme? Zkusíme Bukovou horu za Blovicemi.

Vyjíždím tedy přes Tyršův most po žluté k Vokounově lávce a do Černic až k Olmypii. Za podjezdem pod dálnicí žlutá odbočuje doprava. Já volím menší cestu mírně vlevo od žluté a směřuji na Plzenec, po půl kilometru křižuji bývalou silnici do Plzence a prudce doprava podél lesa pokračuji směrem k Radyni. Druhou lesní cestou vlevo se dá dojet až k Andrejškám, které se tyčí v krásném podzimním slunci:)

Po cestě pak dojíždím přímo k hornímu konci Plzence a pokračuji po silnici až ke křižovatce do Štáhlav. Tam pokračuji rovně pěknou cestou do Nezbavětic. Stále za nosem přes další silnici a už sjíždím do vsi. Po CT 2128 se dostávám do Chválenic a po silnici do Nezvěstic. Do Žákavy si cestu zkracuji pěšinou a po lávce přes Úslavu, zbytek dojedu po CT 31. Ze Silnice na Štítov na konci Žákavy odbočuji po cestě kolem bioplynové stanice na Kamensko. Cesta je až překvapivě pěkná. A hned se potvrdilo moje podezření, na kraji lesa cesta víceméně končí, tak se prodíram dál, naštěstí se dá pokračovat. Dál je to trochu loterie, klikatými cestičkami se však postupně do Kamenska skutečně dá dostat. Pak je třeba se držet mírně vlevo a chatovou osadou houpavým terénem chatovou oblastí jsem za chvilku v Blovicích. Odtud jsem zamířil do Ždírce a do Mytě po CT 31.

Tam začíná náročná část, vjíždím na modrou prudce do kopce po mokrém kořenitém terénu. Nějakých 100 výškových metrů, pak se krátce sjíždí a už jsem pod táhlým stoupáním po asfaltce po zelené k Bukové hoře. Několikrát jsem doufal, že kopec už končí, ale někončil, opravdu se stoupá do 650 m. n. m. Minul jsem NPR Chejlava, vzánou to bučinu a na druhé straně kopce začal sjíždět po zelené. Před Velkou skalou jsem odbočil na Chocenice. Klesá se dost, takže jsem tam za pár minut. Ale kam se pokračuje? Do kopce na druhé straně údolí po CT 2145 k Bzí. Jak se natrefí na žlutou, vydávám se po ní směrem na Suš a do Chocenického Újezdu, poslední úsek cesty má vést remízkem u pole, kde samozřejmě neni žádná cesta, takže utrpení... Po žluté přes brod jsem ještě objel Podhrázský rybník a chtěl se vydat do Únětic polní cestou. Ta už tedy neexistuje, takže nakonec po CT 2143. Té se držím i dál, přes Hadovku do Střížovic.

Vypadalo to, že tenhle úsek bude rychovka, ves každé dva kilometry, zvlěná krajina-prdlajs, nahoru dolu, horší a špatné cesty, aspoň že značení je dobré:) Na rozcest V Babších už jsem to jednou zkoušel polem a dopadlo to bídně, jedu tedy přes Chouzovy a stoupám poctivě po modré. Polem a lesem spíše horší cestou se vydávám pod Nebílovský Borek, kde přesedlávám na červenou. Do Losiné si to nejde a nejde zkrátit, zkoušel jsem to, dojel jsem k nějakému odkališti v lesích a vracel se zpět k silnici a obloukem zpět dolu do Losiné.

Do Plzně jsem se tentokrát pokračoval po červené k bambousku a podél lesa k chatové oblasti. Lesem po cestě plné suti přijíždím k Městskému lesu a pod dálnicí projíždím do Černic. Nevolím nejkratší cestu, vydávám se ještě přes Radobyčice a po NS Údolím Úhlavy do Hradiště, Škoda parku a pak už mě čeká poslední kopeček na Bory.

75,5 km, více, než jsem čekal. Tempo jsem udržel velmi dobré (20,56 km/h), přijel jsem zničený. Chejlava je cílem spíše formálním, jakkoliv je to tam pěkné, za delší zastávku to tam asi nestojí, jen si užívat té klidné atmosféry:)

 Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

Andrejšky

Podzimní NPR Chejlava, Buková hora

Uhelná sluj Bašta, Břasy

3. 10. 2015

56 km

Obtížnost: Střední
Technická náročnost: Vysoká

Plzeň-po NS Údolím Berounky Bolevecký ryb.-Bílá Hora-Čertův mlýn-Druztová-po žluté Dolanský most-po modré Chrást-po červené Smědčice-Sedlecko-po červené Korečnický mlýn-Kříše-Břasy-Bašta-po modré Stupno-Velký vrch-Bušovice-Kokotská studánka-po modré Nová Huť-Dýšina-Červený Hrádek-Švábiny-Rolnické náměstí-Jiráskovo nám.-Bory


Původně jsem vlastně zamířil ke Kříšskému vodopádu, ale dopadlo to trochu jinak. Vyjel jsem přes Plzeň v době konání Pilsner Festu a tak jsem jen sjel k Radbuze a centrem projel kolem hotelu Mariott k Rychtářce. Za stadionem nebylo tolik lidu a tak jsem se celkem v klidu dostal za Plzeň. Dnes poli k Boleváku vede naučná stezka. Projel jsem na Bílou Horu a vyrazil na Druztovou, tentokrát však ne po žluté, ale přímo podél řeky. Cesta se tam špatně hledá, ale existuje-tu k barákům, tu za nimi. Místy je špatná a místy neuvěřitelně prudká. A poslední část od bývalého Čertova mlýnu jsem minul:( Po žluté jsem však dlouho nejel, pouze vlastně pár metrů, než mě dovedla za silnici na Druztovou. Do té jsem se vydal nejkratší lesní cestou. Tedy mimo Malochovu skalku, ale i mimo silnici. Cesta se trochu motá, ale vyjel jsem zhruba podle představ na kraji vsi.

Z Druztové jsem zkusil, jestli neexistuje pěšinka podél řeky k Dolanskému mostu, že bych si ušetřil kopec. Přešel jsem s kolem na zádech asi dva a kajícně se vrátil vyšlápnout ten původní...chce to zvolit dobrou stopu a velmi lehký převod (mít jen dvojpřevodník, tady by chyběl), aby se člověk vyškrábal nahoru v sedle. Už delší dobu jsem pak hledal, kudy může vést turistická ve stráni dolu k mostu...bohužel jsem to našel, to jsem si naběh. Sotva se to dalo sejít, natož sjet, takže místo vychutnání sjezdu jsem se trmácel po kotníky v prachu. Do Chrástu jsem vystoupal po modré, ta je úplně zlatá oproti předchozím úsekům. Ale opět prudce přes kopec a znovu po červené do Smědčic. Pak kousek po silnici do Sedlecka a počtvrté hurá k Berounce u Korečnického mlýna. Od něj se vydávám po zelené směrem na Všenice.

Po 20km prachu jsem vjel do úseku pěti brodů, za kterými následoval opět píseček, takže docela darda na techniku. Hledal jsem odbočku ke Kříšskému vodopádu. To se na několikátý pokus povedlo, ale ať jsem se snažil, jak jsem se snažil, vodopád nebyl. Asi proto, že průtok tou dobou byl tak jedna molekula za týden. I tak bych se k němu ale zřejmě vůbec nedostal:(

Pokračoval jsem tedy do Kříší po polní cestě a kousek po silnici od přívozu Nadryby. Z Kříší už je to kousek k bývalé důlní oblasti u Břas. Značení není moc dobré (NS značena zelenou turistickou), tak jsem si trochu objel roklinu, až jsme se konečně dostal ke uhelné sluji, kde je názorná ukázka, odkud se těžilo.

Z Břas je to jen kousek po modré z kopce do Stupna a do Dolního Stupna. V zatáčce na Chrást se však vydávám rovně do kopce přes trať do lesů. Menší objížďkou,protože nevede přímá cesta, jsem se dostal k Velkému vrchu a asi shodou náhod jsem projel kolem sadů až ke křižovatce Bušovice-Střapole-Vitinka s odpočívadlem. Poradil jsem se s mapou a pokračoval do Bušovic. A zpět stoupat na Kokotsko po NS, přímější cesta nevede. Hned na kraji lesa jsem odbočil vpravo a víceméně rovně pokračoval přes silnici a kolem Kokotské studánky až k modré, po které jsem dojel do Nové Huti. Z Dýšiny jsem zjistil, že existuje polní cesta do Červeného Hrádku. To poněkud překazila stavba železničního tunelu, i tak jsem projel aspoň k průmyslové hale a po silnici to byl jen kousek.

Přes Plzeň jsem zvolil cestu pod hřbitovem na Švabiny, kde už mě čekal rudý západ nad Plzní. Svez jsem se podél pole na Rolnické náměstí a přes Slovany, Jiráskovo náměstí a Doudleveckou lávku na Bory.

Technicky velmi náročný výlet, ne však dlouhý. Cestou je možné navštívit i další zajímavosti jako rozhlednu v Břasech nebo zříceninu Věžka, ty už jsem však mnohokrát navštívil a jsou zmíneny v jiných výletech. Nastoupán výškový kilometr, průměrná rychlost ale jen 17,7 km/h.



Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

Černouhelná sluj Bašta, Břasy

Plzeň

Stříbro

2. 10. 2015

79 km

Obtížnost: Velká
Technická náročnost: Vysoká

Borská pole-Křimice-po CT 37 Vochov-Myslinka-Doubrava-U Červeného kříže-po žluté Harabaska-Lhota u Stříbra-po CT 37 Sytno, Svinná, Stříbro-po červené Stříbrský vodopád, Vranov, Flaška, Beraní dvůr, Pňovany, Jezná-po CT 37 Plešnice, Bdeněves-Kozolupy-Malesice-po NS Údolím Mže Křimice-Plzeň, CAN-Na Hvězdě-Bory


Dny už jsou zatraceně krátké, takže vyjíždět ve tři odpoledne znamená cestou se moc nezdržovat. Zpočátku nebyl problém, na Borská pole, po Regensburské asfaltovou cyklostezkou do Křimic, po CT 37 do Vochova, to bylo jako nic. Pak už jsem vjel do polí, ale cestu už jsem přecijen jednou projížděl opačným směrem, tak jsem aspoň tušil. Do Myslinky jsem tedy dorazil relativně přímo.

Koukám, že i do Doubravy se nemusí po silnici, ta je ale naprosto minimálně frekventovaná, takže žádný problém. Cesty z Doubravy se za neproblémové označit ale nedají, dvě nejpřímější v mapě zanikly, takže se musí louky objíždět. I tam jsem už jednou jel, tak jsem se orientoval, směr se trefit dá a jednou zkrátka narazíte na žlutou turistickou. Třeba U Červeného kříže. Vyplatí se jí držet, já moc nedával pozor a tak jsem k Harabasce vyzkoušel jinou lesní cestu, ta je poněkdu více terénní:)

Z Harabasky jsem pokračoval po CT 2204, ta pak ale pro mě zbytečně odbočuje do Sulislavi, zatímco přímo rovně vede užitečná pěšinka (nic moc cesta, ale kdo by to objížděl) směrem na Lhotu u Stříbra. Po CT 37 se z ní dojede přes kopec do Sytna a už mimo silnici do Svinné. Ze Svinné jsem se vydal po bývalé CT kolem kopce Evangelista, kde je skutečně mizerná cesta s náročným profilem. Pod Křížovým vrchem se vracím na CT 37 a postupně sjíždím kolem mnoha štol do Stříbra. Značení není ideální, ale nevadí, projel jsem historickou brankou a zamířil do centra Stříbra. Náměstí je nádherně opravené, vévodí mu radnice. Zajel jsem ještě ke kostelu, ale na věž jsem nešel, neměl jsem zámek na kolo:(

Náměstí je od divokého údolíčka odděleno jen klášterem. V tomto parku se nachází i vodopád, k němuž jsem se bohužel nedostal, příště to vyjde! Pokračuji tedy po červené kolem hornického skanzenu podél téměř vyschlé Mže. Slunce se už schovává a začíná být chladno, pokračuji tedy rychle dál, dokud se mi nadobro neztrácí cesta-to se ve mě zase v nepravou chvíli probudil dobrodruh a risknul jsem průjezd do Vranova romanticky přímo podél řeky-no nevyšlo to. Pokračuji tedy po červené, opět po asflatu a rychle se přibližuji k Hracholuskům.

Stále po červené, brutálním terénem do brutálního dlouhého kopce. Odměnou mi není ani vyhlídka, vše je zalesněno. Stejný kopec mi čeká ještě jednou, to už nevěřím, že je kam stoupat. Cesta se hodně klikatí, je dost náročná, ale dobře značená, dojel jsem tedy přes Flašku (500 m. n. m.) do Pňovan a po silničce, zároveň po CT 37 do Jezné, pak Plešnice, už bez červené, a klasikou do Bdeněvsi. Z Kozolup jsem zvolil cestu kolem řeky a přes pole do Malesic, odkud už vede NS Údolím Mže do Křimic. Lukami jsem dojel k autobusovému nádraží a přes Hvězdu už za šera na Bory.

Nerozumím, že GPS ukazuje jen 700 m převýšení, když si jdu zaběhat na 10 km, ukazuje 500, tak to je dost nepoměrné, zvlášť když jsem dnes jel asi 5x od řeky k výšinám. Možná jsem jen ale dlouho nebyl na kole a vracel se proti větru, tak mě to unavilo. Stříbro mě ale nadchlo a vrátím se tam za vodopádem:)


Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

Renesanční radnice ve Stříbře

Stříbro z protějšího břehu

Jez na Mži ve Stříbře

Mostní brána z 16. století

Mže u Vranova

 

Vršíček u Rokycan, Slunce ve skle

19. 9. 2015

63 km

Obtížnost: Střední
Technická náročnost: Střední

Škoda park-Černice-Koterov-po CT 2151 Švábiny-Holý vrch-po CT 3 Kyšice, Klabava-Nová Huť-po NS Kokotské rybníky Bušovice-Střapole-Velký vrch-Nový Dvůr-Hudlice-po modré a žluté Litohlavy-po žluté Vršíček-po zelené Rokycany-po červené Němčičky-Tymákov-podél dálnice lom Koterov-Koterov-Černice, Selská náves-Černý les-Losiná


Vyrážim si na výlet, když tu o mě pod kopcem ve Zborovské zastavil Vilda. Doprovodil jsem ho kolem Škoda parku a skrz Čechurov. Zatímco on už vyhlížel to slunce ve skle, já se vydal na původně plánovanou kratší vyjížďku. Přehoupnul jsem se do Koterova, vystoupal na vyhlídku a pokračoval po CT 2151 s menší zkratkou ke skládce popílku. Na Švabinách jsem se vydal kus po zelené a klasicky odbočil u stříšky vlevo a projel pod přivaděčem, abych se nasměroval na Kyšice. Po CT 3 jsem dojel ke Klabavě a vydal se podél trati, kde dříve vedla cyklostezka. Dnes se projede chatovou oblastí, pak nás čeká zákaz vstupu skrz skládku, pak pochybná usedlost u trati a průjezd kolem golfového hřiště Horomyslicemi.

Do Nové Huti už vede normální cesta, CT 2159, pěkně lesem. Do Bušovic se po NS dost stoupá, dokud se nedojede k silnici. Do Střapole sice vede přímá polní cesta, ale lepší je jet kolem nebo po poli. DObré ale je, že se jen překřižuje silnice u Střapole a pokračuje se do lesů, po mnohem lepší, i když stoupající cestě. A nakonec jsem zjistil, že se polesím přes Velký vrch dá dojet docela slušně až do Nového Dvora. Je tam sice mnoho cest, ale dá se trefit směr. Nový Dvůr je tedy slušný konec světa, neměl jsem tušení o jeho existenci. Sjede se ale po pěkné asfaltce kolem Vitínky do osady Hudlice. Do Litohlav se nadá jet přímo, tak jsem to musel objet  přes Osek po modré a žluté zas zpět.

Z Litohlav už je to kousek na Vršíček, nicméně převýšení je 70 m. Ještě více se však sjede cestou do Rokycan po žluté a zelené. Aby toho nebylo málo, do Tymákova se stoupá po červené přes Němčičky a pod Čilinu. Ale stoupání není prudké, takže se jede dobře. Přes tymákovský ďolíček se vydávám směrem na Pohodnici, ale hned za přejezdem přes dálnici se vydávám podél ní-nad Letkovem, kolem betonárky, až na silnici Koterov-Plzenec. Odtud už pokračuji po silnici, z Koterova do Černic na několik pohárků slunce ve skle, ale i pochybných handcrafted moků, které jsme nebyli s to vypít, ač podávaný objem byl 0,2l (Falk off).

K večeru jsme se ještě přesunuli do Losiné na jedno poctivé plzeňské, což některé pěkně rozdovádělo:)


 Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

Vršíček u Rokycan,

Slunce ve skle:))