úterý 17. ledna 2017

Rozhledna Kotel

5. 11. 2016
53 km

Obtížnost: Střední
Technická náročnost: Střední

Plzeň Bory-Škoda park-Světovar-po Ns Údolím Úslavy Koterov-St. Plzenec-Sedlec-PP Sedlecká rokle-Mokrouše-U Němčiček-Pod Kotlem-Kotel-Kamenný Újezd-Rokycany-po zelené Klabava-po žluté Ejpovické jezírko-po CT 3 Kyšice-Švábiny-po CT 2151 vyhlídka, Koterov-Bručná-po žluté Tyršův most-Bory


Poslední výlet sezóny 2016! Začátek listopadu, to už je pomalu čas na lyže:) Bylo ale spíš na houby a pro mě dost dobře na kolo:) Na Kotli jsem byl už léta páně 2014, takže si to trochu oživím.

Šlo vlastně o docela obyčejný výlet, ale pár zajímavých momentů se tam přecijen našlo. Z Bory jsem kolem Škoda parku vyjel na Slovany a Světovar. Pokračoval jsem do Koterova po NS Údolím Úslavy a za Koterovem přes lávku na zatím ještě díky bohu pěknou neasfaltovou cestou do Starého Plzence. Do Sedlce klasicky přes Malou Stranu po pravém břehu Úslavy. Odbočuji vlevo do chatové oblasti, dlouho projíždím bahnem, míjím PP Sedlecká rokle, přejíždím potok (po mostku nebo brodem) a prudce stoupám do polesí Sutice pod Tymákovem. Projíždím Moukroušemi dá se říct rovně a stále za nosem mířím východním směrem na Rokycany. Podle mapy pěkná velká cesta, ale na podzim místy docela bojuju s terénem-nicméně hezká cesta a trefil jsem ji kupodivu jak jsem chtěl.

A opět jsem pokračoval za nosem skrz chatovou oblast, takže silnici stačilo překřižovat a pokračovat kolem skládky a odstavného parkoviště pod Kotel k modré. Pak už se stoupá, stále prudčeji, ale to se ví. Je to ale jediný náročný úsek dnes. Nějakých necelých 200 m výškových. Na vrcholku fouká, rozhled je však pěkný, i když je kolem šeď. Na druhé straně kopce je pěkný sjezd a já se ani nevydávám po silnici a tak u odstavného parkoviště jedu vlevo po lesní cestě a sjíždím rovnou do Kamenného Újezdu.

Projíždím centrem Rokycan a vydávám se po zelené kolem PP Rokycanská stráň, pod dálnicí, kolem vodní nádrže Klabava, a ze vsi Klabava pak po žluté k Ejpovickému jezírku. Po CT 3 se projíždí lesíkem a pak už se musí stoupat přes Kyšice, do Švábin, pod přivaděčem a sjezdem Božkovskému potoku. Dříve průjezdná pěšinka ke spojce na vyhlídku už je definitivně zarostlá, jak jsem zjistil, když jsem přelézal stromky a projížděl po hruď v travinách. Přehoupnul jsme se přes vyhlídku, ve sjezdu mi brzdilo auto-no neskutečný:D Tak po staré koterovské na Bručnou a po žluté k Tyršovu mostu a zbývá poslední stoupání sezóny na Bory.

Ještě jsem nezmínil, že jsem opět píchnul, už to ani nepočítam, jen nějak nestíham kupovat lepení a duše:D Závěrečných 53 km bylo podzimně studených a větrných s průměrnou rychlsotí 19,8 km/h.


Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati


Servis Klabava

Rozhledna Kotel
 

středa 11. ledna 2017

Střela

29. 10. 2016
66 km


Obtížnost: Střední
Technická náročnost: Vysoká


Plzeň-po NS Údolím Berounky Štruncovy sady-Roudná-Mikulka-Malý Bolevec-po žluté Orlík-Třemošná-po žluté Českobřízský mlýn-Kamenice-Obora-Na Můstkách-po modré Střela, Čečín-po zelené Nebřeziny-Pavlínov-Na Můstkách-Obora-Červený vrch-Kosina-Hromnické jezírko-Žichlice-po zelené Silnice u Zruče, Mokřiny-po místní modré Drahotínský rybník-Druztová-Pod Vysokou-po žluté Bílá Hora-Pecihrádek-u sv. Jiří-po NS Údolím Úslavy Lobzy-Slovany-Doudlevecká lávka-Bory


Ne že by to psí počasí venku zrovna lákalo k usednutí do sedla, jenže pořád ty xBoxy pařit nemůžu:D Vyhledal jsem si zajímavou cestu ke Střele u Obory a hned mi byla lezavá zima jedno. Větší překážkou je mi brzká tma, víme, jak často mi vychází včasný návrat...

Z Bor za nemocnicí jsem sjel k Radbuze, sadovým okruhem k soutoku se Mží, pak kolem Černé ovce na Roudnou a do pěkně prudkého stoupání na Mikulku. Chvilku se sjíždí do Malého Bolevce a pak podél trati až na Orlík. Kousek po NS Třemošná a pak Keramickou, ulicí Požárníků a po louce ke žluté turistické. Měl jsem to vzít trochu jinudy, horem kolem Bílého potoka, ale nevadí. Po žluté jsem dojel do chatové osady, kde se cesta směrem na Oboru zkrátit moc nedá, jsou tam dlouhé prudké schody. Musel jsem to tedy objet až přes silnici a řádnou odbočkou se vydat do stoupání kolem Kamenného vrchu a pramenu Kamenice. Odtud se ještě tak 3 km táhle stoupá po pěkné silničce do vsi Obora. Ta je vůbec na pěkném vršku, 500 m n. m. Dobrou zprávou pro mě je, že tím pádem budu klesat. A to hodně.

Od rozcestí Na Můstkách po modré ke Střele se sjede nejméně 200 m výškových po štěrkové cestě, valit se to celkem dá. Modrá pak u řeky prudce zatáčí vlevo a vede přes dvě klády přes řeku. Na druhé straně mě čeká pěšinka, postupně se zvětšující na širší cestu. Moc pěkné, nedostupné místo, neuvěřitelné, že tu jsou chaty a někdo sem zřejmě dojede i autem. Já se odtamtud nemohl vyškrabat ani na kole. Co jsem si sjel, to jsem si zas pěkně do Čečína vystoupal.

V Čečíně odbočuji vlevo na zelenou, pokračujíc po nové asfaltce rovné jak pravítko přes Richardku. Cesta se už poněkud horší a u Nebřezinského potoka by se dalo utopit v bahně, touto podzimní dobou. Nebřeziny-neznam, pekný mostek, jedu dál, stoupam:D Silnice nefrekventovaná, to je dobře, jak je zataženo, je pořád tma. Stoupání opět pěkné-však se vracim přes Oboru. Tentokrát projíždím směrem na Jarov. U Červeného vrchu sjíždím ze silnice zas na pěkně nalajnovanou neznačenou cestu směrem na Kosinu. Cestou jsem stihl ještě vždy pěkné Hromnické jezírko a už se zas chystám na výjezd ze Žichlic po zelené k Silnici u Zruče a následně po zelené a místní zelené k Drahotínskému rybníku. Pro změnu jsem se vydal po silničce přes Druztovou směrem na Senec. Na kousek se připojuje žlutá turistická a já po ni pak pokračuji na Bílou Horu. Od sv. Jiří pak po nábřeží po NS Údolím Úhlavy na Rolnické náměstí, vyšvihnout se na Slovany a pak ještě přes Doudlevecou lávku (marně přemýšlím, proč jsem jel až Malostranskou:D) a do posledního kopečku na Bory.

Co by kamenem dohodil opět parádní výlet a hned vidím další možnosti kolem Kaznějovského potoka, ale to asi na nějaké sušší období. 66 km, ovšem nahoru dolu, jak se dá kolem Střely očekávat. Posuďte sami-přes 1000 m převýšení.

Hromnické jezírko

Most přes Střelu

Střela


Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

 

neděle 1. ledna 2017

Nekmíř, PR Bažantnice

15. 10. 2016
68km

Obtížnost: Střední
Technická náročnost: Střední

Bory-CAN-NS Údolím Mže Radčice-Malesice-Malesická skála-po žluté Chotíkov-po červené Pod Krkavcem-Ledce-Dubský mlýn-Březí-po NS Horní Bříza rybník Hamr, zámek Vísky-Trnová-Krašovice-Tlucná-Brod-Lhotka-PR Bažantnice-(zámek) Nekmíř-Tatiná-Žilov-Březí-Horní Bříza-po NS Horní Bříza Na Horách-Záluží-Orlík-Kamenný rybník-po žluté Bolevecký rybník-Prazdroj-papírna-Bory



Ještě trochu objevování na podzim? Směrem na Nekmíř to vypadá slibně. Plzeň projíždím přes Hvězdu kolem Techmanie k autobusovému nádraží, následně po NS Údolím Mže do Radčic. Tou dobou ještě z poloviny štěrkovou cestou, dnes už komplet asfaltka (palec dolu). A hned na to navazuje další nesmysl-vyasfaltování dosud pěkné pěšiny z Radčic do Malesic. Já si to rovněž naposled užil ještě v původní podobě.

Nad Malesicemi odbočuji vpravo přes Kyjov k Malesické skále na žlutou. Té se dále držím až do Chotíkova, kde ji k rozcestí Pod Krkavcem vyměním za červenou. Pak sjíždím do Ledec, které projíždím k polní cestě do Dubského mlýna. Odtud doleva přes kopec na kraj Horní Břízy - Březí. Připojuji se na NS Horní Bříza a projíždím k rybníku Hamr a přes silnici k zámku Vísky, který nelze odnikud pořádně spatřit:( Pokračuji tedy dál po kamenité polní cestě kolem jeho areálu k potoku do Trnové a polní cestou do Krašovic. V mapě sice cesta do Tlucné neni vyznačená, ale existuje a je to pěkný lesní singl-v Krašovicích krátce po zelené, ale když uhýbá doleva, držet se rovně a nechat se vést cestou proti proudu Brodského potoka. Ten vlastně sleduji až k jeho pramenům-jedu do Brodu...tam však poněkud končí sjízdá cesta a začíná se brodit-ve vodě, kamenech a porostu. Já však vím, že se jen musí překonat pár set metrů a ve Lhotce se vše spraví.

Asi čtvrt kilometru za Lhotkou je jediná polní cesta vlevo a vede právě k PR Bažantnice. Moc slibně to nevypadá, ale největší cesta vede zatím po hranici lesa a tak ji volím, nechtě skončit po kolena v bahně. Bohužel špatná volba, asi za kilometr se dokodrcám přes les do téměř původní polohy a napojuji se na původně nezvolenou cestu. Pak už se dá i jet a jelikož jsem poměrně vysoko, do Nekmíře se slušně klesá, ne však moc pohodlně. Ze zámku jsou ruiny, to nestojí ani za zastávku. Jedu tedy dál a stoupám kolem konzumu východním směrem. Měl bych po dvou odbočkách dojet lesem do Tatiné. To taky zrovna nevyšlo, sjel jsem k silnici příliš brzo. Ale za návrat mi to nestálo, bylo hodně mokro a déšť byl na spadnutí. Dojel jsem tedy po silnici.

Radši jezdim ale mimo silnice, takže jsme projel Tatinou směrem zpět na Tlucnou a první štěrkovou cestou vpravo jsem se vydal přes pole k cestě Trnová-Žilov. Sjel jsem do vsi, po silnici (protože není kudy jinudy) jsem dojel do Břízy, vystoupal kousek po NS Horní Bříza a pak po místní červené pokračoval sjezdem k chatové osadě. Podjel jsem viaduktem trať a dojel do Záluží. Cestou do Plzně vyhrála místní žlutá k Orlíku a pak zajímavá kolísavá cesta pod elektrickým vedením ke Kamennému rybníku.

Na poslední sekci výletu kolem Boleveckých rybníků nebylo moc lidí, takže se dalo jet po žluté. Od Masarykova mostu jsem zkusil ještě projet k lávce pod Pecihrádkem, což teda nevyšlo. Za odměnu jsem pak zmoknul (navzdory předpovědi). Vrátil jsem se na Jateční a na Bory se vracel kolem Prazdroje, přes Šumavskou, kolem Ježíška, přes Papírenskou lávku a za nemocnicí.

Výlet dobrý, projel jsem zajímavá místa a pěkné terény, jen to počasí-však ale on je říjen. Průměrná rychlost 20 km/h a celkem 68 km.

Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati