Rozhledna Heřmanova Huť

16. 11. 2014
58 km

Obtížnost: Střední
Technická náročnost: Střední

Borská pole-Vejprnice-po modré Tlučná-Nýřany-Přehýšov-Dolní Sekyřany-Heřmanova Huť-Hněvnice-Rochlov-U Červeného kříže-Doubrava-Myslinka-Vochov-Křimice-Zadní Skvrňany-Hvězda-Bory


Letos asi naposled jsem se donutil vyšlápnout si na výlet. Měl jsem totiž cíl-rozhlednu v Heřmance. I když slunečná předpověď se vskutku nevyplnila, odpoledne aspoň nepršelo a tak jsem se v poryvech chladného větru začal probíjet na západ. Dlouho jsem tímhle směrem nejel, tak mi to utíkalo přes Borská pole na Novou Hospodu, lesem do Vejprnic, po modré do Tlučné. Do Nýřan jsem jel netradičně kolem vysílače, takže jsem se zcela vyhnul silnici:) Kolem nýřanského koupaliště jsem projel k Humboldtce a rychle se polní cestou blížil k Diossu. Do Přehýšova cesta nenápadně, přesto znatelně stoupá a zrovnatak dlouhá rovinka proti větru po silnici do Dolních Sekyřan je v nohách taky cítit. Ale to už jsem z dálky zmerčil onu rozhlednu z bývalého vodojemu. Jen se přiblížit k centru a jsem u ní...asi jsem měl štěstí, oficiálně je otevřena jen od 14 do 16 hodin o víkendech a svátcích. Ačkoliv správce bydlí hned vedle, takže nepředpokládam problém s dostupností. V sychravý podzimní den ve vsi chcípnul pes, tak v rychlosti vybíham do 15 metrů na vyhlídkovou plošinu, rozhlížim se po okolních zahradách a pokračuji dál, dokud jsem úplně nevychladnul.

Přes Hněvnici, kam se docela stoupá, až za Kbelany jsem jel po silnici, aniž bych potkal snad jediné auto. Poslední kousek do Rochlova jsem se vydal po polňačce, u křížku doleva. Z Rochlova jsem jel asi 1,5 km po CT 2204, pak jsme odbočil směrem k Plzni a zakrátko pokračoval po žluté, stále stoupaje, k Červenému kříži. ani se to nezdá, ale ten je 460 m.n.m., výš než třeba Chlum. Odtud jsem se podle mapy vydal cestou přímo do Doubravy. Bohužel kvůli oplocené školce neplatí staré pořádky, takže s trochou vracení a objíždění, ale nakonec úspěšně, jsem sjel do Doubravy. Následoval rychlý transfer po silničce do Myslinky a opět trochu risk, mezi poli do Vochova. Cesta byla velmi rozbahněná a rozježděná, ale používaná a skutečně odpovídala kartografickým záznamům, takže jsem minul silnice a Kozolupy a rovnou mohl pokračovat do Křimic a opět cestou v polích do Zadních Skvrňan. Odtud až k CANu vede pěkná cyklostezka a dokonce se další buduje v místě křížení Vejprnické ulice a  Vejprnického potoka. Tady je třeba pochválit město Plzeň, jak kulturně řeší dopravu, kromě té silniční tedy (Pendolino projíždí vysokou rychlostí neslyšně sídlištěm, podél je vybudována široká cyklostezka).

Poslední dobou se mi daří průměrnou držet skoro na 23 km/h, takže velká spokojenost. I s celkovými 58 kilometry. Tak akorát na chladný pošmourný větrný den.


http://app.endomondo.com/workouts/474375411/20482649

Bývalý vodojem v Heřmanově Huti

Rozhledna z vodojemu Heřmanova Huť

Výhled na Heřmanovu Huť

Kostelecký vodopád

15. 11. 2014
53 km

Obtížnost: Velká
Technická náročnost: Střední

U Ježíška-u sv. Jiří-Chlumek-Bukovec-po zelené Zábělá, rokle-po NS Zábělá vyhlídka Kozí bouda-Dolanský most-Dolany-Habrová-Nadryby-Kostelec-Kostelecký vodopád-kopec U Petra-Česká Bříza-Zruč-Senecký rybník-Bílá Hora-u sv. Jiří-po NS Údolím Úslavy Vyšehrad-Doudlevce-Bory


Už bych se rád viděl na lyžích, ale když je teda teplo...:) Už nějakou dobu mam za lubem vyhledat Kostelecký vodopád kousek od Nadryb. Opět tedy vyrážim na severní Plzeňsko, takže se zdlouhavě proplétám Plzní přes Šumavskou a za pivovarem a kolem Loptárny až ke sv. Jiří přes novou lávku.

Do Bukovce jsem to tentokrát vzal vlevo od trati, přes Chlumek. Klasicky jsem pokračoval po zelené na Chrást, když tu jsem si všim odbočky žluté turistické trasy vedoucí kamsi nad Berounku. Proč jsme ji dosud přehlížel? Hned jsem se po ní vydal kousek zpět. Naštěstí dobré značení mi dubovým hájem pomohlo najít cestu jednolitou vrstvou listí až na vyhlídku Kozí bouda, odkud je vidět Chlum, kousek Bukovce a meandry Berounky. Zpět po proudu jsem se vydal přímo po břehu a tušil jsem, že zpět na zelenou se jen tak nedostanu-a vsktutku, musel jsem trapně tlačit kolo, ale na pěšinu jsem se dostal jen po krátkém trápení;)

V jedné z četných zákrut jsem udělal pár fotek a za Dolanským mostem chtěl pokračovat přiřece, což podle mapy bylo možné. Zorané pole však nesouhlasilo. Vyjel jsem si tedy do Dolan a okamžitě opět sjel do části vsi Habrová. Místní mi poradili, že se dá projet až směrem na Nadryby, ač mě zrazovali, že je to cesta maximálně pro pěší. Nebyla, jednalo se o luxusní lesní cestu. A dokonce jsem ji už jednou projížděl opačným směrem. Hodně se na ní nastoupalo, ale vyloupnul jsem se kousek před Nadryby. Do Kostelce už zbývaly jen 2 km po silnici a pak tedy najít tu místní kaskádu. Jede se kolem kostelíka dolu zatáčkovitou cestou a u první chatky se musí doprava, pak už zbývá asi 200 m spíš lesem, než cestou a kousek za maringotkou už se mi zjevuje přírodní památka, která by na Šumavě měla naučnou stezku a občerstvení. Zde ani cedulka a skládka ve svahu:( Bohužel je málo vody a tak není pohled na vodopád zrovna impozantní, přesto jsem mile překvapen:) Ještě se zastavuji u Darovanského jezu a stoupám zpět a stoupám dál z Kostelce až nad Žichlice, na kopec U Petra. Přes pole je to pak po místní zelené turistické trase co by kamenem dohodil do Břízy.

Břízu ani neprojíždim, hned se vydávam polní cestou do Sence. Čeká mě průjezd hnusným chemickým bahnem splaveným z pole a konečná u plotu zemědělského družstva. Nakonec jsem ho projel, aniž by na mě útočili zemědělci či psi a mohl se tak vydat po modré skrz Zruč:) Když se modrá začala stáčet doprava, uhnul jsem z ní, jedouc podél zdi areálu Orlík. Udržel jsem si směr, křížil spoustu alejí, až jsem vyjel přímo u hráze Seneckého rybníku. Po CT 2151 jsem pokračoval na Bílou Horu a opět ke sv. Jiří. Proti proudu příjemným nábřežím jsem se po NS Údolím Úslavy dostal až k Božkovu a přes Slovany a Doudlevce dojel na Bory.

Parádní výlet opět, ale náročný, jak vypovídá převýšení přes 1100 m. Na rychlostní rekord to nebylo, dost jsem lovil v mapě a taky fotil a nosil kolo na zádech kolem vodopádů a tak...


http://app.endomondo.com/workouts/474375309/20482649

Kostelecký vodopád

Vodopád v Kostelci

Vodopád na Darockém potoce

Darovanský jez

Singeltrack Bukovec-Dolany nad Berounkou po zelené

Kozí bouda-vyhlídka na Chlum, Bukovec a Berounku

Hracholusky, Buben

8. 11. 2014
49 km

Obtížnost: Střední
Technická náročnost: Vysoká

CAN-po NS Údolím Mže Křimice, Malesice-Kozolupy-Bdeněves-po CT 37 Plešnice-po modré Buben-po zelené Hracholusky-po červené Újezd nade Mží-Dobronice-Touškov-po zelené Kumberk, Dolní Vlkýš-Chotíkov-po CT 2151 Košutka-Šafaříkovy sady-Bory


Sobota, 10:00, 7°C, pojedu? Ale joooo. Rychlým tempem jsem se vydal přes Hvězdu, kolem Techmanie a autobusového nádraží ke Mži. Z Křimic jsem se vydal polní cestou do Malesic, odkud se dá projet až do Kozolup. Celkem neobvykle nefoukal vítr od západu a dopolední slunce rychle ohřívalo vzduch, tak cesta rychle utíkala. Za Bdeněvsí jsem odbočil opět k řece a až do Plešnice jsem pokračoval po cyklotrase 37, která stoupá až k železniční trati.

Hned jsem ovšem po modré přes dva brody sjel k Bubnu, abych mohl zas prudce stoupat po zelené k hracholuské hrázi. Cesta je to ovšem zábavná a technicky velmi náročná. Prudká stoupání plná kořenů a mokrého listí střídají klesání v šikmém svahu na plné brzdy. Po lávce kousek pod hrází jsem překonal Mži a vydal se zpět po červené 70 výškových metrů dál do Újezda nade Mží. Zamlouvala se mi však cesta pro chataře při řece, tak jsem opět sjel k vodě. Krátký úsek se jede po pěšince pár cm nad hladinou, jinak se dá jet tryskem. V Dobronicích jsem se vrátil na silnici a dojel do Touškova.

Dále jsem se vydal jako posledně, po zelené přes Kumberk do Dolní Vlkýše a na Stráž, kde jsem tentokrát trefil cestu rovnou do Chotíkova. Celou ves jsem projel až na cyklotrasu 2151, která mě dovedla na Košutku. Chtěl jsem projet ke Košuteckému jezírku, ale nějak jsem to netrefil a tak jsem nakonec Plzeň projel po Karlovarské, přes Rychtářku, rozkopané sady, kolem Radbuzy a za nemocnicí na Bory.

Parádní výlet, za 2 hodiny a 10 minut 48,56 km, tj. 22,4 km/h. nalákalo mě to na další listopadové výlety, ale v nížinách už se slunce neukazuje, musel bych v inverzním počasí vyrazit na hory. Tak snad to ještě vyjde:)


http://app.endomondo.com/workouts/474375240/20482649

Hromnické jezírko

1. 11. 2014
53 km

Obtížnost: Střední
Technická náročnost: Střední

U sv. Jiří-Bolevecký ryb.-Zruč-Senec.po modré Drahotínský rybník-po místní zelené Česká Bříza-po žluté Žichlice-po zelené Hromnícké jezírko, Býkov-Třemošná-po CT 2151 Bolevecký ryb.-Štruncovy sady-Bory


Nebývalé listopadové teplo mi vytáhlo v letním na výlet. Hned pro začátek jsem se jel podívat na novou lávku u sv. Jiří, takže jsem z Bor sjel k Radbuze, přejel přes nádraží po Šumavské a jel podél Úslavy. Následně jsem pokračoval po Jateční za Bolevák a stoupal jsem směrem ke Zruči. Do vsi jsem nevjel, pěkně jsem ji celou objel přilehlým lesem, kde je obrovská spousta cestiček. Vyjel jsem u Air parku, v Senci se napojil na modrou a na hrázi Drahotínského rybníku odbočil vlevo do kopce po místní zelené značce, jejíž ukazatel mě nasměroval do České Břízy. Tu cestu jsem neznal, ale budu jí využívat, vede pěkně lesem a je parádně značená.

Za Břízou jsem se vydal po žluté do Žichlic oblíbeným trackem podél potoka. Brod jsem ale tentokrát vynechal. Z Žichlic jsem vyrazil po zelené k Hromnickému jezírku pořádným stoupáním. Podzim dal místu pěkné barvy, přesto jsem se příliš nezdržel a přes vrchol, Kosinu, jsem pokračoval na Býkov. Kousek před připojením silnici jsem odbočil doleva, na Břízský mlýn. Kousek před ním mi ale zlákala pěkná cesta slibující zkratku do Třemošné. Bohužel se hodně stáčela a odvedla mi k Bílému potoku místo k říčce Třemošné. Musel jsem tedy kousek po hlavní.

Z Třemošné jsem zvolil CT 2151, která se v lese pěkně kroutí. V daných místech se kompletně obnovuje železniční koridor, takže podjezd je uzavřen, ale není problém násep překonat horem. Ještě se promotat mezi lidmi kolem rybníků, přes centrum po nábřeží Radbuzy, za nemocnicí vystoupat na Bory a 53 km je za mnou:) Víc, než jsem očekával, jelo se skvěle, průměr 22,6 km/h. Bylo takové teplo, že jsem ani dlouhý rukáv (ani noháv) nevyužil. Po nešťastném posledním výletu bych nyní mohl s takovým pěkným zážitkem ukončit letošní sezónu, pokud by se ochladilo:)


http://app.endomondo.com/workouts/474375049/20482649

Nová lávka u sv. Jiří

Hromnické jezírko

Kosina u Býkova

Komberk

12. 10. 2014
39 km

Obtížnost: Malá
Technická náročnost: Střední

Valcha-Lesov-U Fulínů-po CT 2259 Vejprnice, Vochov-po CT 37 Kozolupy-Město Touškov-po zelené Kumberk, Komberk, Dolní Vlkýš-Stráž-Chotíkov-Košutka-Jižní Předměstí-Bory


Doufam, že tohle není poslední letošní výlet, to bych zakončil sezonu velmi nešťastně. měl jsem dvě hodinky na výlet v teplém podzimním slunci. Vyrazil jsem si na Valchu podél přehrady, za viaduktem jsem ale nepokračoval po žluté, nýbrž k rozrůstajícímu se areálu skladů v lesích a k tajemné samotě nedaleko bývalého útulku. A pokračoval jsem po neznačených pěšinkách k Lesovu, kde se chystá zpevněná cesta vedoucí na Borská Pole. Dále pak podél fotovoltaické elektrárny a rybníku pod přivaděčem k další samotě, U Fulínů. Odtud jsem jel přes kopec po CT 2259 do Vejprnic a přes další horizont do Vochova, kde se asi taky chystá renovace polní cesty. Kousíček po zánovní silničce, prudce uhnout vlevo, mírně si vystoupat po kamenité cestě a už vjíždim malým tunýlkem pod tratí do Kozolup.

Touškov jsem jen projel a kupodivu napoprvé trefil správnou odbočku po zelené na Kumberk. Opět proti větru... Za chvíli už jsem měl jiné starosti, jak najít balvan, jenž má být zbytkem hrady Komberk. Napoprvé jsem minul odbočku, pak jsem dojel na pole, až na cestě zpět jsem ostřížím zrakem vyloučil dvě kančí stezky a tou třetí jsem se vydal. A skutečně mi dovedla k ostrohu, kde se dalo tušit něco jako základy. No posuďte sami z fotek, nakolik by se to dalo nazvat zříceninou:D

Do Vlkýše jsem po zelené stoupal prvně, dosud jsem tudy vždy sjížděl. A asi to necham u "poprvé a naposled", stoupání je to nepříjemné. Jenže tím to nekončilo, ba naopak. Až na Stráž, kopec nad Chotíkovem, stoupání nepolevilo. Vybral jsem sice správnou cestu, a zcela nově vyasfaltovanou, ale...100m převýšení.

A teď to začalo, série smůly: Pěšinka, která mě měla dovést do Chotíkova, byla zarostlá, pokračoval jsem tedy směrem na Příšov, kde mi padla do oka rozestavěná spalovna. Už jsem zastavoval, když jsem se rozhod počkat si na lepší záběr. Popojel jsem tedy...přímo na napínáček. Neskutečný pech byl dovršen tím, že netěsnil sprej na opravu defektu. Tak jsem lepil-ještě že jsem pořídil tu montpáku a nespoléham se na moderní rychlá řešení. Nabral jsem ovšem zpoždění, tak jsem se rozhod jet co nejpříměji přes Chotíkov a podél Karlovarské na Kušutku. Je mi záhadou, že tam není žádná cesta pro ty, co se nechtěj nechat sejmout na silnici. Motal jsem se podél na jedný i druhý straně, ale nakonec jsem stejně musel dojet po silnici:/

Do centra jsem sjel Kotíkovskou, tam se to sviští:) Dále k Plaze, na Jižní a přes Mírák na Bory. Hezký výlet nebýt letos už asi stopadesátého (čtvrtého) nezaviněného píchnutí. Průměrná 20,6 km/h.


http://app.endomondo.com/workouts/474394168/20482649

Megahrad Komberk i se statkem v pozadí

Zbytky základů hradu Komberk

Spalovna odpadů Chotíkov, stav říjen 2014

Radši bez komentáře, starý dobrý záplaty...

Radčická runda (Rund um Radčice)

11. 10. 2014
59 km

Obtížnost: Střední
Technická náročnost: Střední

Plzeň-po NS Údolím Mže Radčice-Chotíkov-po červené Pod Krkavcem-Ledce-po zelené Kokořov-Všeruby-Nekmíř-Doubrava-po zelené Krašovice-Trnová-Žilov-Ledce-po zelené Krkavec-po modré Chotíkov-Radčice


Po ranním šestikilometrovém Běhu Borským parkem jsme se s Danem ještě rozhodli účastnit se ještě cyklozávodu Radčická runda. Start jsme ovšem stihli tak tak a dopředu jsme tušili, že za vítězstvím se hnát nebudeme, takže jsme nakonec jeli bez registrace.

Dobrodružství začalo vlastně ještě před startem. Sraz jsme měli u Plazy, moc jsme nestíhali a tak jsme jeli po silnici (blbej nápad). Jenže jsme jaksi nevěděli, kde se startuje. Místní rovněž netušili, ale že prej to máme zkusit směrem na Čumperku a pak nás to stočí...no jasně! Že nás to nenapadlo!:D No objeli jsme celé Radčice lesem a polem a nakonec dorazili na start u hřiště.

Vyjíždělo se z kopce a pokračovalo se volným tempem v pelotonu do polí směrem do Chotíkova. Postupně roztrhávat se to začlo až při sjezdu a následném stoupání pod Krkavec. My jsme se drželi tak ve druhé skupince. Do Ledec jsme dojeli po zelené a pokračovali po ní až do Kokořova krom poslední úseku polem, jenž jsme objeli menší oklikou po cestě. Do Všerub jsme se pak táhli proti větru po silnici, nic příjemného. Ve Všerubech už víceméně osamoceni jsme odbočili po bývalé zelené kolem školy nahoru přes obchvat a do Nekmíře. Zrovna nedávno jsem jel podobný okruh, takže mi mnohé úseky byly důvěrně známé.

Z Nekmíře se dost stoupalo na Doubravu. Co jsme si nastoupali, to jsme záhy sjeli při sjezdu po zelené do Krašovic. Z Krašovic se jelo opět po silnici do Trnové. A znovu do kopce! Už se nám moc nechtělo a v polích před Žilovem jsme viděli jen v dáli před námi pár závodníků. Cesta nám evidentně utíkala líp než jim, jelikož ve stoupání za Žilovem jsme jim byli v patách a já nakonec těch několik minut náskoku rychle stáhnul. Ve sjezdu do Ledec už jsem se pěkně vez za nimi. Dan nás dojel ve stoupání po zelené z Ledec. V tu chvíli bylo velice motivující předjíždět ty, co vytuhli:P Po zelené jsme vyjeli až na Krkavec, což je jednoznačně nejtěžší část trasy a na špičce se tu asi rozhodovalo o vítězi. Většina tu však nejspíš šla pěšky, protože bylo mokro a hodně to klouzalo.

Sjezd do Chotíkova byl veden po modré a poslední kilometry vedly stejně jako na začátku. Takže jsme museli ještě přes jedno stoupání, ale to je poměrně krátké. Výsledek těžko odhadovat, kompletní výsledky neexistují, ale dojeli jsme v pohodovym tempu půl hodiny za nejlepšími. S průměrnou rychlostí 20,1 km/h. Celková délka závodu je jeden maraton. Průměrná se týká i cesty zpátky na Bory podél Mže, kolem Techmanie a přes Hvězdu, tedy celkových 58,85 km .

Únava tento den velmi solidní, ale stálo to za to. A i když bylo zataženo celý den, bylo na říjen velmi teplo, takže dobré podmínky, skvělý zážitek:)


http://app.endomondo.com/workouts/474394122/20482649

Losiná

10. 10. 2014
25 km

Obtížnost: Malá
Technická náročnost: Střední

Hradiště-Radobyčice-Valík-Černý les-Losiná-Pod Radyní-Městský les-po žluté Černice, Čechurov, Tyršův most-Bory


Jak se naskytne příležitost, byť jen malá, abych se projel, musim jí využít. Tak se stalo, že jsem v pátek v půl šesté šlápnul do pedálů ukrátit čas Barče v práci. Překonal jsem dosud průjezdný Tyršův most a hned za Vokounovo lávkou odbočil doprava podél řeky pěšinkou do Hradiště. Do Radobyčic pak kudy jinudy, než po NS Údolím Úhlavy, a dále pak po červené na Valík, kde jsem odbočil vlevo k východnímu ústí tunelu. Přes Černý les jsem po silnici dojel do Losiné. Nezastavil jsem se ale na dlouho, tmu jsem měl na krku.

Zpátky jsem vystoupal až nad Losinou i chatovou osadu a lesem jsem sjel na žlutou k rozcestí Městský les. Odtud jsem si vybral bezpečně nejbahnitější cestičku k Olympii, postupně už spíš jen podmáčený výsek temného lesa. Páč už nebylo zrovna nejvíc světlo, jel jsem přes Čechurov po žluté na Bory. průměrná rychlost 22,4 km/h, to není nejhorší:)

http://app.endomondo.com/workouts/474394043/20482649

Zámek Horky nad Jizerou

8. 10. 2014
35 km

Obtížnost: Malá
Technická náročnost: Střední

MB-po CT 8235 Nepřevázka-Strašnov-Písková Lhota-po červené Podhrušov, Horky nad Jizerou-po CT 241 Krnsko, Vinec, MB


Naplánoval jsem si kraťounkou projížďku kolem Boleslavi, cíl byl ve hvězdách, do tmy moc nezbývalo a v blízkém okolí už jsem leccos projezdil. Vydal jsem se znovu přes Boleslav a po pěkné cyklotrase do Nepřevázky. Pokračoval jsem proti větru na Strašnov, před nímž jsem odbočil na Pískovou Lhotu a celou dlouhou rovinku až k dálnici jsem se pěkně nechal tlačit větrem. Ze Lhoty jsem sjel k řece a dále pokračoval po červené po proudu. V Podhrušově jsem se rozhod dojet až do Horek, ač už vlastně bylo záhodno začít se vracet. Za necelých patnáct minut jsem po pěkném tracku dorazil k místnímu zámku.

Nezdržoval jsem se, neb mi tma byla v patách. A po úzké pěšince, plné kořenů, kamení a kluzkého bláta, nad řekou ve stínu stromů a později s hlubokými vyjetými kolejemi se nejelo potmě vskutku nejlépe. Naštěstí jsem měl světla, tak jsem nemusel příliš hazardovat. Do Podhrušova jsem se vrátil stejnou cestou, poté jsem pokračoval po cyklostezce 241. Za dne se ta cesta zdá tak jasná, ale jak světla ubývá, najednou se i jinak zřetelné odbočky nějak ztrácejí:D Naštěstí řeku člověk jen tak neztratí. Nejhorší to bylo asi před Krnskem kvůli vyjetým kolejím, nejde v nich ani šlapat a nahoře mezi nima se dá blbě udržet. Z Čejetiček jsem to vzal ještě kolem nádraží k Česaně, nikdo mě nepřepad a tak jsem šťastně dojel do cíle;D Průměrně rychlostí 19,9 km/h, trochu to ta tma srazila, no...

PS: Super zpráva, konečně zas funguje vkládání mapy ze SportsTrackeru:)
PSS (3. 3. 2015): Sportstracker není už rok schopnej zajistit funkci alespoň stejnou jako u starší verze stránek, přecházim trvale na Endomondo


http://app.endomondo.com/workouts/474393936/20482649

Horky nad Jizerou

Hrad mladá Boleslav

Masarykův most

4. 10. 2014
54 km

Obtížnost: Střední
Technická náročnost: Vysoká

CAN Plzeň-po NS Údolím Mže Radčic-po zelené Malesice, Dolní Vlkýš, Kumberk-Čemíny-po modré Košetice, Všeruby-Nekmíř-po zelené Kokořov, Ledce-Dubský mlýn-Záluží-po modré Orlík-Kamenný rybník-Jateční-Bory


Společenská poptávka zřejmě donutila meteorology znovu předpovědět babí léto a už asi třetí den za sebou to nevyšlo. Myslel jsem, že je přecijen trochu tepleji, než 12°C a tak jsem si vyrazil jak na motýli. No aspoň jsem měl o důvod víc udržovat tempo.

Do Radčic jsem jel osvědčenou cestou kolem autobusového nádraží a po NS Údolím Mže. Dále jsem pokračoval po zelené (schovaná odbočka do lesů nad Radčicemi) do Malesic. Vystoupal jsem po záplatované silnici do Dolní Vlkýše a polňačkou, stále po zelené, se vydal dolu ke Komberku (zřejmě dokonce patrné rozvaliny, příště musim prozkoumat!). Cesta ústí na silnici, která mě dovedla do Čemín. Asfaltové cesty jsem si tedy neužil dlouho:)

Pokračování známou cestou po modré do Košetic je příjemné a poměrně rychlé, ač se jedná o lesní cestu. Všude kolem je hodně stezek, které rovněž čekají na projetí. U samoty neznačené na mapě se staví rybníček na Čemínském potoku. Košetice jsem jen líznul, jelikož mi modrá svedla severně do kopce. Cesta lesem je pěkná, štěrková. Zanedlouho se křižuje silnice na K. Vary a už je tu sjezd do Všerub. Jede se ale úzkou zarostlou pěšinkou obklopenou trním, takže rychlost je vykoupena bolestí:D

Ve Všerubech je ideální pokračovat po bývalé zelené kolem školy nahoru po ostentativně označeném soukromém pozemku se zákazem vjezdu. Někde je ještě možné zahlédnout staré značení, snad cesta nezaroste úplně. Zvláště za obchvatem Všerub směrem k Nekmíři to docela hrozí, přitom je to pěkná spojka. Nekmíř je pěkně zrekonstruovaná, jinak ale nestojí za zastávku a tak pokračuji po krásné nové klikatici na Tatinou. Lepší by ale byla opačnym směrem, z kopce. V půli cesty se vydávam do Kokořova po nové zelené, která nahradila tu původní ze Všerub. A čeká mě táhlý sjezd lesem:) Z Kokořova se stále držím zelené, ale nevyplatí se jet po kraji zoraného pole, tak to beru po skutečné cestě víc lesem. Do Ledec už jsem ale sjížděl jak se patří dle značení.

Cestu na Záluží jsem si zpestřil oklikou přes Dubský mlýn. No teda nevypadalo to, že se to dá projet skrz nějakou oplocenou kovovýrobu, ale zkusil jsem to a šlo to. Akorát ten mlýn mě zklamal, nevypadal mlýnsky a byl vlastně úplně pobořený. Do Záluží jsem dojel po silnici, rovněž s novým povrchem (ten náš kraj se vzmáhá:-O). Do Plzně jsem pak zvolil modrou turistickou s brutálním kopcem na úvod a pod elektrickym vedením houpavou cestou ke Kameňáku posléze. Dál jsem zamířil přes Bolevák, kde je u hráze z nějakého důvodu nová asfaltová cesta místo celkem nové štěrkové cesty. A pak přes trojmostí na Jateční, kde už byl v provozu pro cyklisty Masarykův most:) Kolem pivováru, kde už začínal Pilsner Fest, U Ježíška, papírenskou lávkou a zadem kolem řeky k Lidlu a za nemocní jsem dojel na Bory;) Průměrná rychlost přinejmenším 22km/h, to mam velkou radost vzhledem k poměru turistických tras. Zkuste sami, doporučuju:)


http://app.endomondo.com/workouts/474393882/20482649

Masarykův most Plzeň

Cukrovar Dobrovice

1. 10. 2014
32 km

Obtížnost: Malá
Technická náročnost: Střední

MB-po CT 8235 Nepřevázka-Sýčina-Dobrovice-Úherce-Týnec-Bojetice-po žluté U Doubku-po modré Pod Chlumem, Štěpánka


Za chvíli skutečně objedu barák a bude tma, nicméně dnes jsem stihnul ještě dojet do Dobrovice. Projel jsem Mladou Boleslav a po cyklotrase dojel pod Chlumem do Nepřevázky. Přes ves po zbytcích toho, co bývala silnička, jsem sjel k polní výpadovce na Sýčinu, když tu jsem se napojil na cyklostezku zářící novotou. Přes pole mě dovedla ke kostelu nad Sýčinou. Dál se musí po vedlejší silnici a už se sjíždí do Dobrovice.

Objel jsem cukrovar, krátce se zastavil u muzeí, jen dokud mi smrad z řepy nevypudil dál po červené, která hned za obřím parkovištěm odbočuje vlevo. Na dohled už jsou Úherce. Za nimi se nečekaně prudce zvedá polní cesta do Týnce a ten je fakticky spojen s Bojeticemi. Proto jsem zapomněl odbočit na žlutou. Chtěl jsem ale k vysílači U Doubku, tak jsem se vrátil. Přes pole stříhnout to nešlo:(

Kousek jsem pak sjížděl po žluté, ale jak se najede na modrou, hodně se to klikatí, stoupá, klesá, bahnem, lesem, výmolem...zábavná cesta až k dálnici vlastně:) Chce to včas podřazovat před kopcem. Pak už jen zpět přes město. Krátký, ale pěkný okruh, asi nejzajímavější cesty v bezprostředním okolí Boleslavi:) Průměrná 19,6 km/h a vrátil jsem se za světla!


http://app.endomondo.com/workouts/474393725/20482649

Cukrovar Dobrovice

Dobrovické muzeum

Vysílač U Doubku

Malochova skalka

27. 9. 2014
50 km

Obtížnost: Střední
Technická náročnost: Vysoká

Koterov-Letkov-po žluté Ejpovice-po CT 3 Klabava-po žluté Ejpovické jezírko-Nová Huť-po modré Chrást, Dolanský most-po žluté Věžka, Druztová, Malochova skalka, Bílá Hora-Roudná-Bory


Letošní léto se pochlapilo, začalo v březnu a pokračuje i na sklonku září. Vyjel jsem jen na malou projížďku v nejbližším okolí Plzně. Přes náměstí Milady Horákové jsem se přehoupnul do Božkova, proti proudu do Koterova, pěkně vystoupal na vyhlídku a projel jsem Letkovem. Před dálnicí jsem se vydal vlevo po žluté, projel lesem kolem Pohodnice a sjížděl kousek nad Kyšicemi do Ejpovic, žlutá vede polem, už jsem se nenechal strhnout pěkným sjezdem po silnici jako dříve. Cesta do Klabavy je značená jako neprůjezdná, ale průjezdu minimálně o víkendu nic nebrání. Stavěl jsem se ještě kouknout na Přírodní rezervaci Starý zámek. Je tam hluboké údolíčko, ale bez rentgenového zraku zbytek hradu (zeď o třech kamenech) nenajdete, stejně jako já:D

Z Klabavy jsem se vydal po značené objízdné trase cyklotrasy 3, jež vede po žluté turistické, stoupá nad ves a pak opět klesá k jezírku. Tam jsem ovšem odbočil vpravo na původní cyklotrasu 2187. Značky tam dosud stojí, ale dojede se k oplocenému areálu golfového hřiště. Naštěstí se dá projít odemčenou brankou a pokračovat po cestě na Novou Huť. Tam jsem se vydal po modré s úmyslem projet brod na Klabavě a pokračovat loukou na Chrást. Jenže ouha, vody bylo mnohem více, než je obvyklé a projet se to nedalo, takže jsem se vracel zpět do vsi. Modrá turistická doslova prošpikovává Novou Huť, odbočuje asi do čtyř směrů (Chrást, železniční zastávky, mohylové pohřebiště, Dýšina). Kupodivu se nakonec ukázalo, že jsem trefil tu správnou a jel po levém břehu Klabavy mimo silnici do Chrástu:)) A ještě jsem naslepo zkusil pěšinkou vedoucí lesíkem a vyplatilo se, vyjel jsem akorát u viaduktu u vlakové zastávky. To mě baví, nová cestička, zkratka, bez aut... Chrást jsem projel a stále po modré jsem pokračoval prudce dolu k Dolanskému mostu. Tentokrát jsem ale pokračoval po žluté po silnici vzhůru, následně přes pole a sotva jetelným kopcem dolu k Drahotínskému potoku. Věžku jsem si odpustil, a tak jsem projel Druztovou a brzy opět vjel do lesů. Zpočátku široká cesta se postupně mění na nestabilní pěšinku...můj oblíbený track, kroutící se vysoko nad Berounkou a vyžadující po jezdci soustředění a zkušenosti na sypkém a nakloněném povrchu. Navíc už je to trochu dál od Plzně, takže tam ani nejezdí moc lidí, to je jedině dobře. Výhled z Malochovy skalky se nikdy neomrzí. Jen malý kousek se jede po silnici, značka rychle uhýbá vlevo a ústí až na Bílé Hoře. Za autobusovou konečnou jsem sjel dolu ke hřištím, kde velmi nenápadně začíná pěšinka vedoucí k Boleváku. Od pláže je cesta nově vyasfaltovaná, nějak se mi tam víc líbila ta štěrková cesta, která byla doposud ve velmi dobrém stavu. Kolem Štruncových sadů (po NS Údolím Berounky) jsem do jel na Anglické nábřeží a dál při řece a kolem zimáku na Bory.

Super je, že se dá kolem Plzně jezdit v pěkných terénech. Už taky vim, že se může přes ten golf v Dýšině aspoň nějakym způsobem dostat, no a Malochova skalka, to je jistota parádního poježdění. Nakonec s průměrnou 19,3 km/h:))


http://app.endomondo.com/workouts/474394495/20482649

Ejpovické jezírko panorama

Malochova skalka

Zámek Zbiroh

20. 9. 2014
92 km

Obtížnost: Velká
Technická náročnost: Střední

Doubravka-Bukovec-po zelené Dolanský most-po modré Chrást-Eiffelův most-Sedlecko-Střapole-Všenice-po zelené Stupno-Na Radosti-Skomelno-po zelené Pod Babskou skálou-Soběčice-Chotětín-zámek Zbiroh-Plískov-Lhota pod Radčem-Těškov-Holoubkov-po CT 2158 Svojkovice-po modré Rokycany-Ejpovice-Kyšice-Božkov-Světovar-Bory


Dopolední jasné nebe mi vylákalo na projížďku a sice do Zbiroha. Sotva jsem ale dojel na Doubravku, už se od západu hnala na Plzeň bouřka. řekl jsem si fajn, jedu dál za sluníčkem. Ujížděl jsem pod Chlumem a po oblíbené zelené k Dolanskému mostu. Krátký výšvih k Chrástu po modré mě v postupu jen lehce zbrzdil. Z Chrástu jsem se rozhodl neztrácet výšku a čas a jet po Eiffelově mostě. Až za Střapole jsem jel po silnici s hřměním nad hlavou, přesto jsem se rozhodl sjet do Všenic a vydat se po zelené vzhůru do Stupna. To už mi vítr v zádech doslova hnal kupředu, a tak jsem se schoval u Jednoty v domovině rodiny zakladatele McDonald's.

Liják se však nekonal, asi po půl hodince přestalo poprchávat, tak jsem vyrazil. Sotva jsem však dojel do Břas, přišlo to, co všichni čekali-průtrž. A já chytře bez blatníků měl sprchu i zespoda. Promok jsem hned, ale pokračoval jsem na Přívětice a po silnici na Skomelno. Ještě před ním jsem ale uhnul vlevo mezi pole zarostlou cestou, abych se dostal k zelené, co mě měla dovést až pod Zbiroh. Byla celkem dobře značená (převážně slušná štěrková lesní cesta), ale stejnak pod Babskou skálou nic neřekla a jen tak si zmizela. Tak jsem si zajel. Víc, než jsem čekal, vracel jsem se, ale nakonec jsem dojel přes louku do Chotětína. Ne, kecam! Do Soběčic dokonce:D Do Chotětína jsem musel ještě přes kopec po hrubé štěrkovce.

A heleme se, přestává lejt. Ale už se mi stejně nechtělo na Čertovu skálu, tak jsem po červené jen vyšlápnul kopec a podél lesa jsem jel do Zbirohu. Jen jsem nesměle neprojel průmyslovou zónou, tak jsem to k zámku zbytečně objížděl po turistické. prohlídnul jsem si nádvoří, objel překrásný zámek dokola a vydal se jako bahňáček zpět na Plzeň. Déšť byl vidět leckde kolem rozhod jsem se tedy jet po slušnějších cestách a mimo nejčernější mraky. Po silnici jsem tedy dojel do Plískova, do Lhoty pod Radčem a stále pohodově do Těškova. Tam jsem bohužel neodbočil dobře a místo na Volduchy jsem jel do Holoubkova. Snažil jsem se to zachránit stezkou lesem podél dálnice, ale ta byla skutečně jen pro zvěř, takže jsem se musel potupně vrátit a zbytečně sjíždět do Holoubkova. Pak už jsem jel po cyklostezce do Svojkovic, to byla rychlovka, a po modré do Rokycan, co byla bahnivka. Ale zase jsem narazil na nečekaný vodopád:)

Bohužel z Rokycan byla značená objížďka cyklotrasy! Což už je asi vážný, tak jsem to nezkoušel, zřejmě se tam hloubí ten úžasný koridor pro vlaky. Ale pro příště lepší lézt staveništěm, než jet na Ejpovice mezi řidiči utrženými ze řetězu. přežil jsem to ale nakonec obě táhlá stoupání až do Kyšic, odkud jsem jel klasiku tunýlkem pod přivaděčem, kde v tu dobu tekl potok, skrz Božkov po krásné silničce a pak přes Světovar, kolem Škodaparku, kde asi není v plánu dodělat tu rekonstrukci, na Bory.

Nepočítal jsem sice, že bude pršet, ač v září to není zrovna překvapivý, ale úplná blbost jezdit bez blatníků. malý ústupek estetice vynahradí obrovský skok v komfortu (třeba by bylo i vidět skrz brýle a nemusel bych sedět v pískovišti). Naštěstí bylo enormní teplo, takže na pohodu v krátkém rukávu. Celkem 91,68 km s průměrnou 21,0 km/h. Dobrá práce!:)

http://app.endomondo.com/workouts/474394410/20482649

Zbiroh, nádvoří

Zámek  Zbiroh

Kaskáda pod Boreckým rybníkem u Rokycan

Mekááááč, Stupno

Lev u vstupu do zámku Zbiroh

Kdo je víc?

Domousnice

16. 9. 2014
51 km

Obtížnost: Střední
Technická náročnost: Vysoká

MB-po žluté Řepov, Kolomuty, Dolánky-po modré Nová Telib, Lhotky, Domousnice, Veselice, Vlčí Pole, Dolní Bousov-Rohatce-Bechov-Obrubce-Obora-Martinovice-Sukorady-Husí Lhota-Valy-Dolní Stakory-Horní Stakory-Kosmonosy-MB


Původně jsem si stanovil, že dojedu na hrad Kost, ale vůbec ne přímo, nýbrž pěkně po modré turistické, což značilo nebezpečí zpomalení postupu. Zpočátku vypadalo vše bez problému, po žluté jsem rychle míjel Řepov i Kolomuty. V Dolánkách jsem pokračoval po modré a zde začal první zádrhel. Respektive přišlo stoupání a ač to nevypadalo, bylo prudké, dlouhé a lesem a často bahnem. Nicméně pěkná pěšinka:) Modrá je dobře značená, tak jsem bez problému dojel do Nové Telibi.

Ani následně se nejelo špatně, cestička, po které to odsýpá, přesto baví svým proměnlivým povrchem. Ze Lhotky se stále táhle stoupalo po písčité cestě rozmočené deštivým počasím na vrch Křemenice, kde se konečně začalo sjíždět, nicméně velmi prudce vymletým korytem s uvolněnými ostrými kameny, takže bídný sjezd. A to už jsem se vyloupnul v Domousnici. Ani jsem nevyjel ze vsi, kolem zámku (který je celý obklopen opuštěnými domy), a už jsem zase stoupal. Pantofel mi ovšem rozhodil následující úsek, kde cesta možná dříve vedla dnes neprostupným úvozem mezi poli. Takže jsem v módu pruďas pokračoval spíše pěšky zoraným bahništěm prosyceným chemií. Po dvaceti minutách a jednom kilometru jsem se dostal na kraj Veselice, kde skutečně značka navazovala a prochází skrz ves takovou ovčí stezkou.

už jsem věděl, že nedojedu na Kost, ale rozhodl jsem se pokračovat do Dolního Bousova, takže jsem opět stoupal, těšíc se na sjezd. Ale ani druhý dnešní sjezd nestál za starou bačkoru, v šeru, velmi prudký šikmý svah, s mokrými kořeny a kluzkými kameny, tady se rychle jet nedalo. Technicky poměrně náročné. Z Vlčího Pole už se jede po silnici a konečně taky s větrem v zádech! To to je úplně samo. Zpátky do Boleslavi není moc možností kudy jet, přes Svobodín jsem jel minule, tak jsem se rozhod jet po silničkách přes Rohatsko, Bechov, Obrubce a do Obory, kde jsem to chtěl vzít na Husí Lhotu někudy lesem. Místní mi ale poradili, že je lepší jet za dubem do Martinovic, bohužel pak kus po hlavním tahu do Sukorad a rychle na klidné vedlejší silničky. Nejprve do Husí Lhoty, kde jsem bohužel opomenul možnost podstatně si zkrátit cestu, přes Valy do Dolních Stakor, kde taky byla možnost zkratky a pak do Horních Stakor. Ale proč se nemotat jak vítr v pytli, když člověk pospíchá domů, že. Přes Kosmonosy a sídliště jsem pak dojel na byt. Zvláštní, že bylo pořád teplo, snad 18°C, ale silný vítr a taky šeřit se začíná pekelně brzo:(

Průměrná rychlost vzrostla díky zpáteční stíhací jízdě po větru, zato spadla zvláště v offroad úseku, výsledek: 21,1 km/h.


http://app.endomondo.com/workouts/474394225/20482649

Hrad Kost, údolí Plakánek

17. 9. 2014
53 km

Obtížnost: Velká
Technická náročnost: Střední

Kosmonosy-Horní Stakory-Dolní Stakory-Husí Lhota-Obora-Všeborsko-Obruby-po CT 8147 Přepeře-po CT 8150 Střehom-po žluté údolí Plakánek, Kost-Chrby-po CT 4009 Nová Ves, Branžež-Kněžmost-Koprník-Následnice-Studénka-Horní Stakory-Kosmonosy-MB


Recept, jak do tmy stihnout výlet na Kost je jasný-jet přímo a rychlou cestou, ne polem a oklikou jako minule. Směrem na východ od Boleslavi jsou asi jen tři možnosti, kde překonat dálnici, takže bohužel nejprve klasika silnicí do Horních Stakor. Tam jsem v zatáčce odbočil vpravo do polí a zkrátil si tak cestu do Dolních Stakor oproti objíždějící silnici. Hned na kraji vsi jsem se zas vydal vlevo do polí na Husí Lhotu neznačenou, ale slušnou cestou. Naštěstí se nedá moc zbloudit, a tak jsem byl překvapen, jak rychle jsem byl u dvakrát oploceného polygonu Škoda. Jel jsem podél jen kousek, kouske za odbočkou doprava na polňačku ze silnice na Úhelnici. Pak se cesta stočila doprava, od polygonu, přesně jak měla:) Začátek výborný, ale očekávané vystřízlivění přišlo záhy.

Hned za Sukoradskou stokou, kde se cesta podle mapy vrací po druhém "břehu", úřadovali vždy problémoví zemědělci a opět a zase jsem skončil v oraništi, jako naschvál, tohle mě bude pronásledovat až za hrob asi. No předrkotal jsem to po kraji a k lesu, kde cesta pokračovala. Ale mapě to v lese moc neodpovídalo, spíš bylo třeba držet se směru podle instinktu, zkrátka polem nepolem. Někde cesta žádná, jinde lesní traktory zřejmě pořádaly závody, takže babo raď, kam se vydat. Ale nakonec jsem dorazil, kam jsem chtěl, do Obory.

Na asfaltce jsem se ani neohřál a vydal se mezi poli na kraj Obrubců a trochu zajížďkou do Obrub přes Všeborsko. Pokračoval jsem po cyklotrase 8147 (dobře značeno!) proti silnému větru do Přepeř. Vystoupal jsem nad ves a dostal se k silnici, z níž jsem brzy uhnul doprava vymletým sjezdem po CT 8150 do Střehomi. Odtud jsem jel po žluté údolím Plakánek, které mě naprosto dostalo svými krásnými pískovcovými útvary a kaňonovitou podobou:) zanedlouho jsem dojel ke Kosti a opět jsem byl unešen. Hrad byl zavřený a já pospíchal, tak jsem ho objel, nafotil a pokračoval se svačinkou v ruce po CT 4009 na Pomníky, kde jsem si nevýhodně zajel ke Kamenici, takže jsem se zas vrátil a pokračoval po červené na Chrby.

Odtud jsem pokračoval doleva opět po CT 4009. Značení uhýbalo, jak jsem očekával a spokojen, že jedu správně a že existuje značení, jsem si dal Snickers a zřejmě polevil v pozornosti. Jelo se hodně v písku, ale docela rychle, pěkně lesem. Míjel jsem krásné skalní útvary v borovém lese, paráda. Jenže jsem vyjel v Nové Vsi. Že něco není v pořádku jsem si uvědomil, až když ukazatel cyklotrasy směřoval na Valečov. Byl jsem zmaten, ale snažil jsem se to stočit správným směrem. Projel jsem Branžež (tu jsem neměl na mapě) a lehce jsem znervózněl, že neni čas na další bloudění před setměním. Naštěstí kde se vzal, tu se vzal-Kněžmost:)

Z Kněžmostu snad nejde jet jinudy, než po silnici a já doufal, že vítr, co vál celou dobu proti mně, teď budu mít v zádech. Hm, ani h*vno. Pěkně jsem si to oddřel přes Násedlnici, Koprník a Studénku, zkratkou do Stakor a jak jinak, než po silnici přes Kosmonosy do Boleslavi.

Kost mě nadchla a stejně tak údolí Plakánek, skutečně Český ráj:) První polovina cesty výborná, i když ta druhá vlastně taky, jen trochu uspěchaná. Nakonec 53 km průměrem 22,86 km/h. Dost slušné, obtížnost velká v tomhle kalupu;)


http://app.endomondo.com/workouts/474394290/20482649

Údolí Plakánek

Hrad Kost

Kost

Kost

Kost

Údolí Plakánek

Bezděz

10. 9. 2014
47 km

Obtížnost: Střední
Technická náročnost: Vysoká

Michalovice-Bukovno-po CT 8157 myslivna Důl-Bezvel-Plužná-Březinka-po CT 0060 Valdštejnsko, Bezděz-po CT 3045 Dvůr, bělá p. B.-po modré Sahara, Vlčí důl-Les nad Bělou-Hole-Hrdlořezy-po zelené Debř-po čer. Michalovice-po žl. MB


Čtvrtý pokus, cíl Bezděz. Vybral jsem v přímou trasu a převážně známé úseky, abych eliminoval zdržení. A zpočátku opravdu všechno vycházelo, sjel jsem do Podlázek, pak jsem upaloval vzhůru do Michalovic a proti silnému větru mezi skládkou a golfem (to bych teda byl nadšenej na tom golfu) do Bukovna.

Směrem k myslivně Důl po CT 8157 jsem si zase nastoupené metry sjel a vydal se údolím na Bezvel. cesta zpočátku dobrá se postupně proměnila v úplný močál, případně mazlavý hluboký jíl. Ale aspoň existovala. Postup se ovšem téměř zastavil, navíc se cesta milionkrát větvila. Dlouho jsem věřil, že vyjedu správně. Na konci se mělo stoupat právě kolem Bezvelu. Tak zaprvé-v kopci jsem běžným tahem bez řazení přetrh řetěz (chyba mého nýtování, naštěstí jsem měl spojku). A samozřejmě jsem vyjel někde v polích, odkud se dalo jet jen nevýhodným směrem do Plužné. Co naplat, do Březinky jsem tedy dojel po silnici a dál pokračoval po CT 0060. Ta byla naštěstí dobře značená a pěknými upravenými, místy i asfaltovými cestami mě dovedla přes Valdštejnsko skutečně až k Bezdězu. Přímo k hradu jsem nejel, měl jsem zdržení při opravě, musel jsem pospíchat domů.

vydal jsem se, konečně po větru, po CT 3045 do Bělé. Bohužel na rozhodující křižovatce ve Dvoře, kde zrady tuše jsem dával velký pozor, chybělo označení odbočky. Napálit jsem se ale nedal a tak jsem dojel k Inline parku Bezděz. Vlastně mě zajímala rozhledna, která je součástí. Ale vidim, že mapy.cz žijou budoucností, opět nebylo otevřeno (jako na Čížovce). Leda přelézt plot... Celý park vlastně nějak usnul, mělo být hotovo už před rokem, ale stále nic. Jinak by to byl moc pěkný areál.

Do Bělé jsem pěkně sjížděl, ale slunce zacházelo a začínala být zima. dostatečně jsem se však zahřál při krkolomném stoupání po modré na Šibeniční vrch. A pak lesem přes Saharu. Stále mě dostává, jak je Bělá roztahaná, pár lidí podél potoka na deseti kilometrech... ještě notnou chvíli jsem tedy sjížděl k železniční zastávce. Pokračovat se však dá sotva jinudy než do kopce. Já jel na Čistou a uhnul doleva po modré. Poté, co jsem přejel silničku, jsem se odklonil od modré mírně vpravo a po velké lesní cestě jsem dojel až do Hrdlořez. Čekal mě krásný sjezd po úplně nové silničce do Debře a pak klasicky přes Michalovice a roklí po žluté na Radouč.

Smůla se mi tedy stále lepí na paty, ale i tak jsem si výlet užil. Bezděz je odevšad impozantní, škoda toho řetězu a zavřené rozhledny. Průměrná rychlost 20,43 km/h též dobré.

http://app.endomondo.com/workouts/474394021/20482649

Bezděz

Hrad Bezděz

Rozhledna v Inline parku Bezděz

Vrch Kněžský

9. 9. 2014
19 km

Obtížnost: Malá
Technická náročnost: Vysoká

Park Štěpánka-po červené Chloumek-Kněžský-po CT 143 Boží Voda-Jemníky-Řepov-Vodice-Olympia-nám. Republiky-U Stadionu


Těsně před setměním jsem jel vyzkoušet, co vydrží nový řetěz, který jsem po dvou dnech zápolení nasadil na kolo. Nic složitého jsem nevymýšlel, vydal jsem se přes Štěpánku na Cloumek známou cestou po červené, kde je velmi prudké stoupání. Řetěz držel, i když si ještě na starší kazetě úplně nesednul. Jenže po deštích byla cesta tak mazlavá, že se nedalo jet a následně jsem zjistil, že skoro ani jít nahoru...

Nejel jsem až do vsi, ale vydal jsem se po panelové cestě vlevo přes vrch Kněžský až k silnici z Bojetic. přesně jsem věděl, kde potřebuju odbočit, abych sjel do Řepova, ale cestička nikde. Možná se schovala ve tmě:D Na nějakou jsem narazil až za Boží Vodou. Bylo jasné, že to není správně, ale bylo to ještě horší, dojel jsem na kraj Jemníků, a jak jsem to cpal co nejvíc doprava, skončil jsem v poli-mém nejoblíbenějším terénu. Naštěstí se to dalo překonat a přecijen jsem se dostal do Řepova. Po CT 8148 jsem pak dojel ke stavení (Vodice), odkud se snadno dojede k Olympii. Doufal jsem, že tam bude nějaká wapka na umytí kola u myčky, ale ne, stejně jako u různých benzinek v Boleslavi. Holt pěkně růčo s kyblíkem před bytovkou no. Průměrná rychlost 20,45 km/h.
http://app.endomondo.com/workouts/474393961/20482649

Jak jsem se rozhodl ušetřit 50 korun za výměnu řetězu v servisu

Jelikož v Plzni je málo cykloservisů a s valnou většinou z nich mam špatný zkušenosti (nebo jsou na druhý straně města), rozhodl jsem se, že nebudu nikomu zbytečně cpát do chřtánu peníze za 30 vteřin práce za výměnu řetězu (Cyklopoint na Borech, u pokladny na mě zkoušela dokonce 80!, ale servisák si stál za 50), přičemž řetěz samotný jsem nakoupil při této příležitosti právě u nich...

Tak jsem nakoupil řetěz a rozhod se vyzkoušet nýtovačku, která dosud léta ležela kdesi nepoužita. Přetrhnout řetěz se mi nikdy nepodařilo, jelikož neřadim v tahu, nevozim ji tedy s sebou na výlety. Zkouknul jsem tedy asi tříminutový videonávod a uznal jsem, že to taky zvládnu. Pořídil jsem řetěz a pustil se do toho s tim, že za čtvrt hodinky je hotovo. No asi nikoho nepřekvapí, že to dopadlo docela jinak.

Starý řetěz spolehlivě fungující se spojkou jsem snadno sundal a nový, za mylného přesvědčení, že 116 dílků je správná délka, jsem celkem úspěšně nasadil s pomocí přiloženého zaváděcího trnu. Jenže pak jsem si uvědomil, že délka nebude tak úplně v pořádku, tak jsem se rozhodl jiný čep roznýtovat a to byl kámen úrazu ve spojení s celkem pochybnou nýtovačkou. Měla totiž jakýsi kroužek na trnu. Věřil jsem, že je tam účelně, ale nikoliv...držíc se staré pravdy, že hrubá síla všechno vyřeší, jsem ho doslova nalisoval mezi dílek a trn, takže jsem se pak dobře hodinu pral s tim, abych to dostal ven! Zveřejňovat slova "gentlemana", která lítala kolem, se nesluší.

Další práce jsem odložil na druhý den. Původní řetěz má 108 článků, tak jsem se jal zkracovat. Již "zkušený", zato už s krapet ožvýkanou nýtovačkou, jsem poměrně snadno uvolnil čep. Částečně, nikoliv zcela, podle nejzasvěcenějších rad. Jednalo se rovněž o ten čep, který je dle návodu méně namáhán. Návrat do správné pozice však nešel podle představ. V té chvíli jsem usoudil, že na vině bude minimálně částečně nýtovačka, která nedokáže dostatečně sevřít řetěz a čep tak nesedne přesně tak, jak by měl. Ač nikde nekoukal, cítil jsem, že to není tak úplně ono. Po celkem asi 4 hodinách strávených nad řetězem jsem neměl nervy, vůli ani žádný vhodný nářadí to ještě nějak doladit. A konec konců všechno fungovalo, takže otázka byla, jen jestli to vydrží zátěž. Páč už se chýlila noc, stihl jsem jen krátký výlet, ale náročným terénem a v pohodě. Radost mi přešla o den déle, to jsem ten řetěz přetrh. Tak jsem nasadil spojku a zatím jezdim dál. To drama za ušetřených 50 korun!:D

Bělá pod Bezdězem

3. 9. 2014
45 km

Obtížnost: Střední
Technická náročnost: Střední

Radouč-Bradlec-po červené Bakov, Velký Řečkov, Klokočka-po zelené Bílý kříž-Radechov-Sahara-Bělá pod Bezdězem-Plužná-po modré myslivna Důl, Debř-po červené Michalovice-po žluté MB


Už tu máme září a já se asi potřetí pokusil dojet na Bezděz...neúspěšně:D Ale popořadě. Vydal jsem se zkusit štěstí po modré do Bradlce. Bohužel, jak se opakovaně potvrzuje, značení je v okolí Boleslavi velmi špatné. Modrá se ztrácela, poslední značka byla asi 10 m před vjezdem do nějaký pískovny. Až zpětně podle mapy se ukázalo, že trasa vede někudy úplně jinudy. No dobrý, tak jsem to objel, sjel k řece za vsí a pěknym trackem po červené dojel do Bakova.

Po červené jsem vlastně pokračoval (že cyklostezka 241 je místy značená špatně ani nemusim zmiňovat) přes Velký Řečkov až na Klokočku. Tam jsem se napojil na zelenou (a fiktivní CT 8150). U Bílého kříže jsem pokračoval dál směrem na Bezděz, ale u Radechova, nepotkajíc dosud jedinou značku údajné cyklotrasy, jsem se vydal po špatné cestě. Možná nakonec dobře, po skoro 10 km táhlého mírného stoupání jsem se rozhod kolem sedmé zkrátit výlet a vyrazit přes Saharu do Bělé. To město je nekonečně dlouhé, projel jsem až k nádrži Slon a vydal se po modré (mnoho schodů, pro kolo nic moc).

Původně jsem chtěl pokračovat po zelené na Valdštejnsko, ale jak jsem fotil západ Slunce nad Bezdězem, uvědomil jsem si, že to mam domů ještě dost daleko. Do plužné jsem tedy jel po silnici, ale nic není tak růžové, poměrně dlouhý úsek ještě v Bělé je rozkopaný a zralý na nesení kola přes rameno. Pak už se ale jelo dobře, i po modré z Plužné. I když v lese už začínala být tma a na té rozbité cestě nic moc. Ale klesal jsem, tak to odsýpalo. Až za Debří podél řeky, kde už to naštěstí dobře znam, se v šeru ztrácely terénní nerovnosti.

Přesto, že jsem výlet tolik zkracoval, padlo tam 45 km s průměrnou 20,3 km/h, tak to není zlé:)

http://app.endomondo.com/workouts/474393775/20482649

Bezděz jak za Máchy

Rozhledna Čížovka

4. 9. 2014
43 km

Obtížnost: Střední
Technická náročnost: Nízká

Kosmonosy-Horní Stakory-Násedlnice-Koprník-Kněžmost-po CT 8150 Suhrovice, Drhleny, Čížovka-Malobratřice-Obruby-po CT 8147 Bechov, Svobodín-po CT 8148 Dlouhá Lhota, Březno, Kolomuty, Řepov, MB


Nedobytný Bezděz a severozápadní oblast Mladoboleslavska už mě omrzely, tak jsem kouknul do mapy a oči mi padly na rozhlednu Čížovka. Zpočátku musim přes celou Boleslav a Kosmonosy, to mi zrovna moc nebaví. Pak do horních Stakor, ač po modré, je to po silnici. Ve Stakorech jsem si zkrátil cestu pěšinou ke Studénce. Pak to ovšem začalo, dlouhé rovinky po silnici proti větru, hrůza. Už jsem si nějak odvyk jezdit v nížině po silnicích a chtěl jsem tomu uniknout, bohužel nebylo kudy, tak jsem pokračoval až do Kněžmostu po nefrekventované silničce. Jen cyklisty vytáhlo sluníčko.

Celou dobu z Kosmonos jsem měl jet po cyklotrase 8153. Ani už jsem na ní nespoléhal a udělal jsem dobře. Ten, kdo ji značil, si teď dá pár facek, první značka se objevila asi po 15 km někde v Koprníku a druhá, poslední, byla přeškrtnutá na znamení konce značení, totální výsměch. Z Kněžmostu byla kupodivu slušně značená CT 8150, ovšem zase vedla po silnici, ačkoliv byla vidět pěkná paralelní upravená polní cesta mezi rybníky u Suhrovic-pro příště. Do Čížovky mi překvapilo solidní stoupání a taky to, že rozhledna není dostavěná a zkolaudovaná, takže není otevřená.

Konečně jsem tedy začal po větru sjíždět do Malobratřic, to to jelo samo. Z Obrub do Svobodína jsem se jal po další z diletantsky značených CT, tentokrát 8147. Světlou výjimkou budiž zbytek výletu po CT 8148, která naštěstí byla značena znamenitě, v téhle oblasti mi končila totiž mapa. Mezi poli jsem prosvištěl do Dlouhé Lhoty a Března, projel jsem Kolomuty i Řepov a pěkně za Olympií podél Klenice jsem se protáh do Štěpánky. Už jsem se jen v rychlosti promotal městem tak, abych udržel průměrnou nad 23 km/h. To díky značnému podílu silnic na celkem 43 km dlouhém výletu. jakjsem byl zpočátku otráven z nezáživného prostředí a silnic, tak se z toho vyklubal pěkný výlet, škoda, že ta rozhledna byla zavřená.

http://app.endomondo.com/workouts/474393814/20482649

Rozhledna Čížovka

Rozhledna Čížovka