pátek 24. dubna 2020

Kostel sv. Mikuláše, Vinec (Mladoboleslavsko)

19. 3. 2020
24 km
Náročnost: Malá
Převýšení: 350 m
Terén: Lesní cesty (místy technické), asfalt


Mladá Boleslav - po červené Michalovice, Debř - Zadní Důl - Bukovno - po CT 8157 Vinec-u hřbitova - Vinec (kostel sv. Mikuláše) - po červené Mladá Boleslav


Tak je tu první vyjížďka kolem Boleslavi. Ještě ty dny nejsou nejdelší, čas se bude posouvat až příští týden, takže to nebude žádná závratná vzdálenost. Jedu se ale mrknout do Vince na kostelík, který je lokální dominantou údolí Jizery. Mám také nové brzdy a šaltry na kole, tak to jedu vyzkoušet.

Vyrážím ze Staroměstského náměstí k Česaně, odtud pak podél trati po červené turistické značce do Debře. Zde jsem našel na mapě jakousi cestu podél silnice na Českou Lípu. Bohužel není zcela průjezdná v místech pod golfovým hřištěm, ale znovu se na ni vracím a jedu strání, podjíždím silniční most přes údolí a vracím se na "hlavní" ulici. Po CT 8157 jedu nicméně jen na konec Zadního Dolu, kde odbočuji do prudkého kopce takovým úvozem, který vede do Bukovna. Chtěl jsem ještě prozkoumat okolí, tak jsem na kraji vsi u rybníčku odbočil prudce vpravo na CT 8157, sjel označený nebezpečný úsek a na kraji louky strhnul směr zpět o 100°, kudy vede cesta ke střelnici a vodárně. Projíždím prázdným areálem a stoupám zpět na druhý konec Bukovna.

Dále pokračuji nefrekventovanou asfaltkou opět po CT 8157 až ke hřbitovu před Vincem. Z nějakého důvodu zde CT odbočuje do Rokytovce, ale já mířím přímo do Vince, za kostelem sv. Mikuláše. Je to moc pěkné místo s výhledem na Jizeru a její údolí. Odtud už se ale vracím do Boleslavi, a sice po červené po pravém břehu proti proudu řeky.

Celkem 24 km, průměrná rychlost jen 16,5 km/h a zhruba 350 nastoupaných metrů.

Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

Kostel sv. Mikuláše, Vinec

Kostel sv. Mikuláše, Vinec


pátek 17. dubna 2020

Rozhledna Radost u Dobříče na kole

15. 3. 2020
79 km
Náročnost: Velká
Převýšení: 1300 m
Terén: Polní cesty

Plzeň-Bory - Prazdroj - po CT 3 u sv. Jiří - po CT 2151 Bukovec - po bývalé trati Chrást - po modré Dolanský most - Dolany - Na Mokřinách - kolem Žichlic Chotiná - po Jarovské NS Jarov, rozhledna Radost - Dobříč - Koryta - Dolní Hradiště - po zelené Čečín - po modré Střela - Obora - Kosina - po NS Býkov-Žichlice Hromnické jezírko, Hromnice - přes "Želím" motokros Třemošná - NS Horní Bříza - po místní červené Záluží - po žluté a CT 35 Šídlovský rybník - Bolevec - Ostende - Mikulka - soutok Radbuzy a Mže - Depo 2015 - Bory


V nížinách už panuje teplé jaro, tak jsem si naplánoval delší výlet na severní Plzeňsko k rozhledně Radost u Dobříče. Z Bor sjíždím za nemocnicí k zimnímu stadionu, k Radbuze, kolem lokality U Ježíška, na Šumavskou a kolem Prazdroje. Poté jako obvykle po CT 3 ke sv. Jiří, kde se začíná stoupat po asfaltové cestě pod Chlumem. Do Bukovce se sjíždí a když jsem vyrazil po zelené a viděl ty průvody, dostal jsem nápad, že zkusím jet po náspu bývalé tratě do Chrástu (ostatně lávka se stále oficiálně nesmí používat). Měl jsem trochu obavy, ale násep byl poměrně zhutněný a nejelo se až tak strašně. V Chrástu jsem tedy opustil koleje a zamířil po modré k Dolanskému mostu přes Berounku.

Logicky následovalo stoupání do Dolan, odkud jsem vyrazil po zelené turistické značce pěkně prudkou stojkou. Kousek dál v poli mi fouká do zad a je skoro až horko. Stačí ale, aby fouklo z druhé strany a ve stínu to letní tedy není. Dal jsem si práci s vyhledáním nějakých pěkných cest a zde začíná navigační výzva. Na vršku nad Dolany přijíždím na křižovatku T, zelená vede vlevo, já jedu vpravo, ke stavení Na Mokřinách. Křižuji silnici, pokračuji kolem statku a sjíždím směrem na východ. Je tu v mapě značená jen nevýrazná pěšinka. Tentokrát je to ale ve skutečnosti pěkná polní cesta a pokračuje pak na sever podél lesa k silnici Žichlice-Nadryby, přesně jak jsem doufal. Po silnici je třeba jet asi 150 m vpravo a pak znovu odbočuji na sever na rozježděnou bahnitou (a místy i zmrzlou) cestu, která se připojuje na větší cestu z Kostelce, zde odbočuji vlevo a pomalu se dostávám k silnici Zruč-Nynice. Tu jen křižuji a pokračuji ve směru. Polní cesta se stáčí postupně vpravo, přibližně podél elektrického vedení a projíždí cípem lesa. Pak už vjíždím do Chotiné.

Přejíždím Třemošenku po silnici, začínám stoupat a ve třetí zatáčce pokračuji po Jarovské NS přímo do Jarova po louce. Tato NS mě zavede i k místní rozhledně Radost. Rozhled je odtud na Radnicko a Brdy. Dobříč je jen přes louku, na dohled. Do Koryt pak jedu po zadní cestě, od statku ke statku. Poté po silnici sjíždím ke Střele pěknými serpentinami a čeká mě náročý výšlap. Nejel jsem tentokrát po silnici, ale vzal jsem to cestou skrz chatovou část v prudké stráni, je to nějakých 100 m výškových. Teprve nad Hradištěm ale začíná náročný úsek - po zelené do Čečína. Začíná poměrně zlehka po louce, ale pak jsou tam úseky prudce nahoru i dolu, rozježděné bahno, spousta odboček. Ale to je vlastně to nejhezčí-objevovat nová místa.

Konečně se dostávám k rozcestí s modrou u Čečína. Čekal jsem tu naprosté liduprázdno, ale přecijen ta Střela láka a v prudkém sjezdu potkávám pár lidí. Přes řeku se dá dostat po improvizované lávce ze dvou klád. Poté stoupá modrá nejprve prudce, poté táhle po takovém hřebínku až k Oboře do nějakých 500 m n. m. Za Oborou stoupám ještě kousek po žluté po silnici a tam kde odbočuje turistická značka na Koryta, já vjíždím vpravo směrem k viditelnému dlouhému průseku směřujícímu ke Kosině. Ještě jsem realizoval odbočku k paralelní cestě, kde je znovu Jarovská NS, ale nakonec jsem se vrátil na místní žlutou, protože bych si zajel moc daleko, kdybych býval pokračoval například k Třebekovu. Z kopce Kosina se sjíždí po zelené k Hromnickému jezírku, kde je plno lidí a to není divu, je to tam moc pěkné.

Chci pokračovat k Horní Bříze a už jednou jsem to tam podobně projel, tak to zkouším znovu, ač podle mapy moc šancí nemam. Stoupám tedy západně nad Hromnice a v pravoúhlé zatáčce sjíždím rovně na polní cestu. Vlastně to chce pořád udržovat směr, jen jednou, na kraji lesa, je třeba sjet vlevo, na jihozápadní směr, pak se nechat vést, až cesta vyústí na křižovatce, která je mi povědomá, u bodu záchrany PS 021. Zde pokračuji na severozápad protější cestou. Ta už je poměrně velká a bez problému mě dovedla k motokrosovému areálu Třemošná, za kterým se dá i přejet hlavní tah Most-Plzeň a pokračovat k NS Horní Bříza. Pěkným lesem po místní červené převážně klesám do Záluží. Za chvilku naopak stoupám Kulturní ulicí. Následuje les tak prošpikovaný různými stezkami a násobkem dalších cest, že je to až přítěží. Nejlepší je vybrat si směr a jet, vždycky je možnost se nějak vrátit nebo upravit směr. Jel jsem nicméně přibližně po žluté a po CT 35 přes Sigmondovu stezku a kolem Kolomazné pece k Šídlovskému rybníku.

Potkávám kamaráda také na kole a vzhledem k počínající koronavirové krizi se děsíme, že se blíží zákaz vycházení a že si tedy to kolo musíme dnes užít... Od Šídlovského rybníku se proplétám davy lidí k železniční stanici v Bolevci, odkud jedu podél trati k Ostende. Chci vyjet na Mikulku, což se sice daří, ale už je to tu kompletně rozkopané stavbou východního okruhu. To jsem zvědav, jak to tu bude vypadat...snad tu zůstane parádní polní cesta jako dosud. Zadní Roudnou projíždím na cestu vedoucí k lávce přes Mži kousíček nad soutokem s Radbuzou, následně pokračuji kolem řeky přes centrum Plzně zpět k zimnímu stadionu a na Bory.

No, nohy i zadek už bolí, bylo toho tak akorát:) 79 km, 1300 m převýšení a průměrná rychlsot 17,44 km/h.

Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

Rozhledna Radost u Dobříče

Střela - mostek mezi Čečínem a Oborou

středa 15. dubna 2020

Zřícenina hradu Litice

25. 1. 2020
39 km
Náročnost: Střední
Převýšení: 450 m
Terén: Polní cesty

Plzeň-Bory -  Na Hvězdě - CAN - po CT 37 Zadní Skvrňany - Vejprnice - Tlučná - U Fulínů - Sulkov - koupaliště Líně - Líňský rybník - Nová Ves - po CT 2259 důl Dobré štěstí - Wartův mlýn - Měsíční stráň - zřícenina hradu Litice - po CT 2151 Černý Most - Tyršův sad  Slunečná lávka - Bory


Jak letos vlastně neni žádná zima, pojedu i v lednu na kolo... Nepojedu nikam daleko, tak se cestou mrknu na zříceninu hradu Litice. Protože mířím na západ, jako obvykle sjíždím z Bor přes Hvězdu k Techmanii a autobusovému nádraží. Pak už se pouštím na CT 37 přes křimické louky a plynule najíždím na Regensburskou "ulici". Podjíždím železniční most, nadjíždím obchvat ke kynologickému cvičišti, ale ještě před elektrickým vedením odbočuji vlevo na polní cestu, která vede k CT 2151. Na jižním konci Křimic pak odbočuji vlevo na silnici do Vejprnic. Je to jen krátký úsek, než odbočím vpravo a pokračuji opět polní cestou nad obcí k vysílači.

Jednu táhlou zatáčku jedu po silnici Vochov-Tlučná. V následující, 90° levotočivé zatáčce však pokračuji rovně na lesní cestu. V tomto lese cesty vedou poněkud jinak, než je vyznačeno v mapách, ale to nevadí, není moc kam zabloudit a cest je tu skutečně mnoho. A tak asi za 700m odbočuji jednou dostatečně velkou, která vypadá, že míří do Tlučné. Skutečně míří tam, kam jsem si představoval a po krátkém techničtějším sjezdu ústí do ulice Pod Krimichem. Konečně po letech tu jedu jednou taky z kopce!

Z Tlučné mířím nahoru po modré, až k lesu. Vlastně jsem chtěl už původně trefit CT 2300, vedoucí ze vsi o pár bloků dál. Tak k ní mířím teď cestou podél lesa. Chtěl jsem vyzkoušet zkratku v lese, bohužel to dopadlo tak, že jsem musel pár metrů musel kolo nést na zádech. Následoval ještě kilometr po rozježděné polní cestě ke křižovatce cyklotras. Ony vlastně ty cyklotrasy moc k ničemu nejsou, zkrátka jsem odbočil vpravo směrem na Sulkov a zrovna tam vede i CT 2258 a 2259.

Dříve jsem o té cestě nevěděl, dnes jsem se na ni speciálně soustředil a dokonce koukám, že tu vede Naučná stezka Líňská okružní trasa - uff, to jsou krkolomné názvy. Cesta ale parádní, kolem koupaliště😊 A navazuje na moji oblíbenou cestu kolem Líňských rybníků, čímž se dostáváme do Nové Vsi. Za ní se znovu setkávám s CT 2259 a ačkoliv dříve jsme tu jezdili hodně často, už dlouho jsem tuhle panelku k dolu Dobré štěstí nevyužil. Slunce už zapadalo a pěkně přituhlo, ve sjezdu to bylo cítit.

Kousek jsem musel po silnici, ale zanedlouho sjíždím na cestu k Wartovu mlýnu a následně přes osadu Měsíční stráň. Po pravém břehu Radbuzy, pod viaduktem, pokračuji do Litic. Je tam docela záživné stoupání od řeky. V Liticích se ulicí K Ovčínu blížím ke zřícenině-stačí už jen vykrosit prudký kopec a jsem na ostrohu. Už moc světla nezbývá, ale panuje tu klidné atmosféra s hezkým výhledem na západ. Na Bory se vracím přes Černý most, po lávce po CT 3, Tyršovo sadem, znovu přes údolí Radbuzy přes Slunečnou lávku a na závěr stoupáním v samotném Borském parku.

Už se těším na horkou sprchu, ale byl to pěkný výlet. Snad napadne víc sněhu a bude na běžky, jak to má být... 39 km, 450 m převýšení, průměrná rychlost 19,6 km/h.

 Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

Silueta večerního hradu Litice