Mariina skála - vyhlídka

26. 8. 2015
51 km

Obtížnost: Střední
Technická náročnost: Střední

Bory-Tyršův most-Vokounova lávka-Bručná-Koterov-Háje-Letkov-Merfánka-po žluté a NS Staroplzenecká Sedlec-po zelené Svidná-Neslívský rybník-po žluté Pod Lopatou, Mariina skála, Nezvěstice-Olešná-Chválenice-Nebílovský Borek-Losiná-Městský les-Černice-Vokounova lávka-Tyršův most-Bory


Od loňska vím o Mariině vyhlídce, no bude to zřejmě tim, že byla roku 2014 obnovena. Jedu tam.

Vyrážím opět a zase přes Tyršův most, kolem Luftovy zahrady a přes Vokounovu lávku po CT 31 na Bručnou a do Koterova. V Koterově stoupám ulicí Pod Kopcem mezi poli zarostou pěšinkou až na kopec Háje, odkud vede cesta necesta úvozem a podél letiště. Projel jsem Letkovem i pod dálnicí a vydal jsem se u Merfánky po žluté směr Plzenec. Směrem k lomu to vypadalo na nějaké obnovené cesty, příště budu muset vyzkoušet.

Po žluté jsem nesjel až do Plzence, přes Hůrku jsem pokračoval po NS Staroplzenecká do Sedlce po kamenité cestě prudce z kopce. Ztracené výškové metry jsem si hned nastoupal po zelené, ta je dobrá až na úsek vyspravený sutí (aneb jak se zbavit bordelu a ještě si myslet, že jsem učinil dobro). Po stále stoupající zelené dojíždím až na Svidnou, kde volím odbočku se závorou mírně vlevo s obavou, jaká cesta mě čeká. Než jsem zjistil, že na čárkovanou velice dobrá, tak jsem píchnul kolo s takovou razancí, že jsem ani nestih zastavit a už jsem byl na ráfku-díra jak vrata do stodoly.

Bez obav se tudy můžete vydat, cesta vás sma svede doprava směrem na Neslívský rybník. Já zkusil zelenou, ale lepší je držet se asfaltky po CT 2154. Turistická je zarostlá, kořenitá a s pochybným mostkem přes Hádecký potok. Od rybníku pak vede nádherná štěrková cesta nad potokem po žluté pod Lopatu. Žluté se držím, má změněné trasování právě kolem Mariiny skály. Mírně se stoupá, ale po hrubém asfaltu je tam člověk co by dup. Vyhlídkový altán se nachází v tomto směru po pravé straně od cesty i usedlosti na pěkné skále. Vychutnávám si klídek, srpnové sluníčko a výhled na Radyni.

Žlutá turistická se stáčí zpět přesně jak potřebuji, kus vede po horší lesní cestě. Nad Milínovem se stáčí na západ a vede až do Nezvěstic. Komu by stály Nezvěstice za kochání, může využít posezení na Vartě. Já projíždím do Olešné a po vedlejší cestě jedu do Chválenic. Bohužel kus musím po hlavní silnici-pro příště lepší projet vedlejšími uličkami-dokud neodbočím na Nebílovský Borek. Překvapilo mě, kam až se stoupá, do nějakých 500 m.n.m. Pak se ovšem po mizerné silnici sjíždí do Borku. Já mířil do Losiné a tak jsem to u kaple sv. Vojtěcha zkusil přes pole-dá se, ale přímé to neni a nebýt po sklizni, možná by se ani nedalo. A ani výšku jsem si neušetřil nakonec...Po jedné z mnoha cest jsem projel do Losiné, kde jsem se zastavil na jedno rychlý u Barči v hospodě u Větráka. Výborné pivečko mi dodalo sil na cestu přes chatovou oblast do Městského lesa, do Černic a zpět přes Vokounovu lávku a Tyršův most na Bory.

Sice ne zrovna oslnivých 51 km, ale příjemný výlet to byl, až na ten defekt. Průměrná rychlost 19,1 km/h a poměrně značných 1000 m převýšení:) A moc hezká Mariina vyhlídka samozřejmě, doporučuju!

Jen tak mimochodem jsem za posledních necelých 14 dní najezdil po městě 118 km. To nám to pěkně přibývá.

Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

Mariina skála

Mariina skála

Altán na Mariině skále

Vyhlídka na Radyni z Mariiny skály

Výstup na Mariinu vyhlídku

Neslívský rybník

Pilsenman cykloúsek

15. 8. 2015
50 km

Obtížnost: Velká
Technická náročnost: Vysoká

Bory-most Milénia-Prazdroj-po CT 3 u sv. Jiří-po červené Chlum, Bukovec-po zelené Zábělá podjezd-po červené Chrást, po modré Dolanský most, Dolany-po zelené Žichlice, Hromnické jezírko, Kosina, Býkov, Horní Bříza-po NS Horní Bříza Na Bohoutově-U Záluží-po modré Krkavec-po zelené Zálužská silnice, Kolomazná pec-Kamenný rybník-Bílá Hora-u sv. Jiří-po červené Chlum-po NS Údolím Berounky MVE Bukovec-u sv. Jiří-po CT 3 Prazdroj-most Milénie-Papírenská lávka-Bory


Poněkud náročné trasování, pěkně nám to zamotali. Bohužel jsem se neúčastnil přímo závodu. V pátek jsem se vrátil z Itálie a dověděl se o Pilsenmanovi. Připojil jsem se tedy aspoň k páru kvadriatlonistů na cyklistický úsek.

Ke sv. Jiří jsem dojel nejkratší cestou kolem Radbuzy, Prazdroje a Úslavy. Chvíli si počkam, než Dan s Martinou absolvují plavecou a kanoistickou část a přidávám se k nim. Hned pěkně zostra po červené na Chlum. Mně se ještě šlape dobře. Po první občerstvovačce následuje sjezd plný kořenů do Bukovce a menší oklikou přes Zábělou-podjezd po zelené a žluté, dokud se nenapojíme na červenou, po níž už dojedeme až do Chrástu. Jede se trochu přes kopec, ale po relativně slušné lesní cestě. S výjimkou kousku po kraji pole podél trati...

Z Chrástu sjíždíme po modré k Dolanskému mostu a opět stoupáme do Dolan, to už po zelené. Té se držíme ve stoupání na Vlčiny i v klesání do Žichlic velmi mizerným korýtkem. V Hromnicích se sjíždí ze silnice a pokračuje se krátkým výšvihem k Hromnickému jezírku a následujícím stoupáním na Kosinu, 456 m.n.m. Na Býkově jsme hned, sjíždí se po zpevněné cestě. Rychlé občerstvění a vydáváme se přes kopec do Horní Břízy. Asi kilometr se jede po silnici, z Břízy se opět odbočuje po NS horní Bříza a bývalé červené na Bohoutov-křižovatku spojky Třemošná-Bříza. Odtud se klesá více a více až k chatové oblasti. Tady pozor na závoru;) Dá se to střihnout přes trať, ale lepší je a trasa závodu vede podjezdem u půl kilometru východněji a vrací se k silnici. Křižovatku v půli cesty mezi Ledcemi a Zálužím vlastně jen projíždíme a pokračujeme stále po bývalé červené až na rozcestí U Záluží, kde se připojujeme na modrou a míjíme bílé útesy z minulého výletu. Netrvá dlouho a dostáváme se za silnicí asi k nejhorší cestě na Krkavec. Tady už někomu neni zrovna hej:D Cesta je to vskutku mizerná, rychlejší je možná ji vyběhnout, ale to jsme nedopustili.

Na Krkavci nabíráme energii a sjíždíme po žluté po asfaltu. Za silnicí už je "jen" lesní cesta, ale rychlost se dá udržet vysoká. Kolomaznou pec tak vidíme jen jako šmouhu:D Ani nestačíme mrknout a už jsme u Kameňáku. Ke sv. Jiří si ale nedojedem jen tak, ještě si dáme stoupáníčko nad Vydymáčkem. Na Bílou Horu už je to pak jednou z mnoha cest celkem pohoda. Jen se nenechat unést sjezdem a sledovat vytyčenou trať... Po CT 2151 a přes louku dojíždíme do cíle cyklistické části, celkem asi 42 km.

Já se nakonec nechal vyhecovat ještě k jednomu kolečku běžecké části-znovu na Chlum po červené, pak k papírně Bukovec a k údajnému brodu přes Berounku. Žádný brod tam není, jen tu prostě vede cesta k řece a tak se tu dá přebrodit. Ale rozhodně ne v sedle kola. Druhé kolo už jsem tedy nedával a posléze vyrazil domů opět kolem Prazdroje a přes Papírenskou lávku, za nemocnicí na Bory.

Pár týdnů bez tréninku, 62 km a 1400 m převýšení a mam toho taky dost. Respekt před kvadriatlonisty, ti se kterými jsem jel, vyhráli závod smíšených dvojic:)


Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

"Brod" Berounky nad BUkoveckou papírnou

Bílé útesy, Krkavec

26. 7. 2015
50 km

Obtížnost: Střední
Technická náročnost: Vysoká

Doudlevecká lávka-Jiráskovo nám.-Lobezský park-u sv. Jiří-Bílá Hora-po žluté Pod Vysokou-Senec-po modré Zruč-Česká Bříza-Třemošná-po modré bílé útesy, Krkavec-po červené Chotíkov-po žluté Malesická skála, Kyjov, Malesice-Vochov-Křimice-po CT 2151 Skvrňany-Slovanské údolí-Techmania-Na Hvězdě-Bory


Z rozhledny v Lobezském parku jsem byl tak nadšen, že jsem vyrazil ještě jednou stejně jako předešlý den přes Doudleveckou lávku a Jiráskovo náměstí k bazénu a Lobezskou a Vyšehradskou ulicí k Úslavě a samotnému parku. Rozhlednu mi však někdo obsadil, tak jsem pokračoval podél řeky kolem zbouraného mostu na Rokycanské i rekonstruované trati o kus dále. Dojel jsem až ke sv. Jiří, za kterým jsem se vydal do prudkého stoupání na Bílou Horu po CT 2151 a dál po žluté i NS Po stopách F. Malocha k silnici, kde jsem odbočil do Sence. Ten jsem celý projel, částečně po modré, do Zruče, kde jsem projel zemědělské družstvo. Stále mi to není po srsti, ale lepší než po silnici. Před dvěma lety luxusní cesta nám poněkud zarůstá, ale pořád je dost dobrá.

Z České Břízy jsem do Třemošné zvolil cestu kolem hřbitova, značenou jen místním značením a dříve, pokud mě paměť neklame, dosti špatnou. Už je však vyspravená na velmi pěknou a z kopce rychlou štěrkovou. V Třemošné jsem tedy hned a po severní straně trati pokračuji pěknou polní cestou pod obchvatem k chatové oblasti. Využiji podjezdu, kudy vede i červená z Horní Břízy a mířím rovnou do Záluží. Modrá směrem na Krkavec mě minimálně v tomto směru zatim míjela. Dost se stoupá a v horku a po nekvalitní zarostlé a nic moc značené cestě se nejede nejlíp, nicméně se posléze v lese připojuji k lepší cestě a u bývalého lomu objevuji běloskvoucí zerodované bílé útesy, bohužel trochu nedostupné. Odtud si již cestu vybavuji, směrem nahoru na Krkavec je to pořádná dřina, přes kořeny a v prudkém stoupání. Postupně ještě přituhuje. Krkavec se ale z čista jasna objeví přímo před vámi, po asi 150 m výškových:D

Z Kravce sjíždím po červené do Chotíkova, kde opět stoupám po žluté a pokračuji do Malesic pěknou lesní cestou kolem Malesické skalky a Kyjova, bývalé zříceniny, dnes jen ostrohu nad Chotíkovským potokem s vyhlídkou na pole. Z Malesic dříve vedla od mlýna žlutá přes pole do Vochova. Proč je zrušená, to netušim, ale cesta tam stále je, jen je třeba vědět, kam se vydat za silnicí Křimice-Kozolupy. Já chvíli bloudil a pak konečně natrefil na tu, která pokračuje podjezdem pod tratí. Vystoupal jsem nad Vochov a ke Křimicím vyzkoušel polní cestu-na konci vsi doprava a jak to jde tak v polích doleva. Projet šla bez problému, pohodovější ale jistě bude CT 37.

Po CT 2151 jsem dojel do Chatové oblasti na Vejprnické, umyl si tam kolo a pokračoval domů Slovanským údolím po pěkné asfaltce. Na Bory jsem dojel opět kolem Techmanie a přes Hvězdu.

Padesátikilometrový výlet jen tak pro radost. Objevil jsem při něm pár nových cest a ty bílé útesy, takže opět paráda. Povětšinou zcela mimo provoz, akorát místy náročný terén, tedy zvláště na Krkavec. Průměrná rychlost 20,4 km/h a převýšení jen 580 metrů.


Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati
 

"Bílé útesy krkavecké"

Malesická skála

Lobezský park, Ejpovické útesy

25. 7. 2015
55 km

Obtížnost: Střední
Technická náročnost: Vysoká

Doudlevecká lávka-Jiráskovo nám.-Lobezský park-po CT 2127 Božkov-Buková-V Pytli-Letkov-Tymákov-Čílinské polesí-Ejpovice-po žluté Ejpovické útesy-Horomyslice-po CT 2159 Nová Huť, Chrást-po modré Dolanský most-po žluté Druztová (Věžka), Malochova skalka-Senec-Senecký ryb.-Mikulka-Roudná-po NS Údolím Mže Plaza-Techmania-Na Hvězdě-Bory



Tuhle jsem zaslech o Lobezskym parku. Zajímal mě Archimedův šroub v praxi. Z Bor jsem tedy sjel k Doudlevecké lávce, přes Jiráskovo náměstí, za bazénem a po Lobezské. Dolů Vyšehradskou, tam není provoz. Tam de facto Lobezský park začíná jen není hotov. Jeho součástí je soustava pěkných jezírek a minirozhledna, která mě chvíli dost bavila.

Po nezbytném zdokumentování pokračuji proti proudu Úslavy po CT 2127 do Božkova. Chtěl jsem se vydat po cestě přímo podél řeky, ale evidentně existuje jen na mapě. V Božkově si vychutnávam stoupání po silnici na Letkov, abych si moh sjet do části Buková. To je tedy pěkně zašitá oblast. Zároveň ale pěkné, až divoké, údolíčko. Nyní však bez potoka. Projíždím nedostavěná vrata, vypadá to, že si tu někdo chce udělat soukromé údolí. Hned mě čeká další prudký výjezd po kamenité cestě na spojku Koterov-Letkov. Jen pár metrů po silnici zpět na Plzeň a sjíždím doprava na pěšinku. Sám sobě se divím, že tam ještě jezdím. Nevěda, že skutečně někam vede, bych ji neriskoval. Vyjíždím u skládky popílku a objíždím ji zprava a na kraji lesa, kde se cesta otáčí zpět, se připojuji na neznačený krásný singl. Vyjíždím více méně u Letkova. Původně jsem chtěl přes kanál k Pohodnici, to ale nevyšlo. Projel jsem tedy Letkov až k dálnici a vydal se mezi ní a solární elektrárnou až k přemostění, odkud se sjede do Tymákova po asfaltce.

Do Ejpovic chci podjezdem pod Čílinou. Minule jsem si trochu zajel, když jsem mířil opačným směrem, nyní pečlivě plánuji trasu a v naději zkouším jednu trasu, druhou, třetí a...nic. Všechny končí ve vytracenu. Objíždím to tedy úplně zleva až kolem hřbitova a opět se vracím kolem vysílače, očekávaje jistotu cesty. Hmm, chyba lávky, vše končí na kraji lesa, dálnice s přilehlou cestou na dohled, ale pořád dost daleko na klestění cesty pralesní loukou. Přesto se do toho pouštím a po nějakých 300 m a čtvrt hodině se dostávám, kam jsem chtěl. Příště raději jinudy.

Další úsek už mám aspoň projetý, nahoru nad dálnici a opět sjet k zapomenutému podjezdu, za ním doleva zpátky do Ejpovic. Křižuji hlavní silnici a pokračuji vsí k podjezdu pod tratí. Objedu si ještě Ejpovické jezírko...Jedu tedy poté doprava a držím se žluté, ze které vede krátká odbočka k technické památce-Klabavským tunelům. Doslova za rohem se pak nachází skalky známé jako Ejpovické útesy. Po bývalé cyklostezce, kde dosud zůstaly značky se vydávám po břehu ke golfovému areálu, kde není doporučeno ani dýchat, aby se náhodou nevydejchal vzduch golfistům. Po projetí obou branek pokračuji po CT 2159 do Nové Huti, absolvuji pěkný brod přes Klabavu a pokračuji do Chrástu. S modrou turistickou se tu také dějí kejkle a končí uprostřed louky. V Chrástu se na ní opět připojuji a sjíždím k Dolanskému mostu.

Tím však sranda zdaleka nekončí. Vydávám se do stoupání na Druztovou, ale ještě před křižovatkou odbočuji na žlutou doleva, která prudkým a vymletým sjezdem mezi stromy vede zpět na úroveň Berounky. Rovněž je možné vyjet ke zřícenině Věžka. Já radši pokračoval stále po žluté přes Druztovou na Malochovu skalku, náročný, ale překrásný singl nad kroutící se řekou s několika výhledy. Později jsem dojel k silnici, po níž jsem se tentokrát vydal na kraj Sence. Od křižovatky se držím větší štěrkové lesní cesty, která mě sjezdem rychle dovede k Senečáku. Přes Malý Bolevec se vydávam ještě na Mikulku, která je nově překvapivě vykácená.

Kolem nového biomedicínského centra a starého židovského hřbitova se proplétám na Roudnou. Na Bory volím kousíček po NS Úolím Mže k Plaze a dále kolem Techmanie a přes Hvězdu nahoru.

Krásný výlet plný zajímavých cest, bohužel někdy hraničících s průjezdností. I tak slušná průměrná rychlost 19,7 km/h a 55 km:)


Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

Lobezský park

Berounka z Malochovy skalky

Ejpovické útesy

Největší rozhledna pod sluncem, Lobezský park

Přes dvě patra

Malochova skalka

Nepochopitelný, jak se daj vyhodit peníze do kanálu

Vyhlídková věž Kvíčovice

23. 7. 2015
70 km

Obtížnost: Velká
Technická náročnost: Střední

Po žluté Valcha-Nová Ves-letiště Líně-Vodní Újezd-Vstiš-Vachtlův mlýn-Losina-po NS Stodsko Křížový vrch-po červené Maškrov, Líšina, Holýšov-po CT 2270 Kvíčovice-Trubce-Hořina-Hradec-po modré Stod, Chotěšov-Vstiš-Dobřany-Lhota-po NS Údolím Radbuzy Valcha, Plzeň


Vyhlídková věž Kvíčovice? To je na Plzeňsku? Vypadá to, že už je to tak...

Z Plzně jsem vybral cestu přes Broský park po žluté kolem přehrady na Valchu, oblíbený singl u vody. Dál do Nové Vsi jsem si odpustil lesní experimenty, takže pěkně přes Lašitov, kousek po zelené a po CT 2259 k letišti Líně. Vlastně ani nevím, proč je oplocené. Protáhl jsem se dírou v plotu a vyrazil po asfaltce podél letištní plochy. Projel jsem celý areál až dokud se cesta nestáčí a nekříží trať. Hned za ní se nachází nenápadná odbočka vpravo do lesa. Dříve byla ještě více zarostlá, snad to není nějaká předzvěst obnovení oplocení. Na první větší křižovatce se vydávám vlevo a postupně sjíždím do Vodního Újezdu. Jen pár metrů po hlavní doprava a zpět do polí na Vstiš přes lávku přes Radbuzu. Po pěkné polní cestě jsem ve Vstiši za chvilinku.

Mapa říká, že se dá kolem Vachtlova mlýnu jet přímo do Losiny. Místy je tahle cesta poněkud zarostlá, ale nakonec se ukáže, že je dokonce značena lokální turistickou značkou. Losina se projede přes náves, asi 100 m po silnici a pak hned zas vlevo do táhlého stoupání slušnou zpevněnou cestou ke Křížovému vrchu po NS Stodsko. Přímo na vrchol nejedu, rozhledna je totiž tou dobou zavřená. Otevřeno je o víkendech a svátcích od 10 do 17 hod. Připojuji se tedy na červenou turistickou, která mě má dovést až do Líšiny. Je to sice hezká cesta lesem, ale je nějak zmateně vedená a značená, takže oči na stopkách! Od Maškrova se sjíždí po asfaltce bez auto do Líšiny. Po červené a zároveň CT 2270 se pokračuje dál ve směru, cesta však není zdaleka pohodová. Táhlé stoupání ztěžuje vysoká tráva, ve které se ztrácí mnoho energie ze šlapání. Od rozcestí Za Hůrkou, kde se připojuje žlutá, doporučuji použít větší cestu pro lesn správu, u chlup kratší turistická je skutečná trialová vložka s prudkým stoupáním. Pak už se plynule a celkem pohodově sjíždí do Holýšova po červené.

Pár set metrů se bohužel musí po velmi frekventované silnici a přes úzký most. Tam cyklostezka neexistuje, zato po odbočení na zcela bezvýznamnou silnici do Kvíčovic se objeví luxusní paralelní asfaltový pás pro cyklisty. Pár výškových metrů do vsi a hned na začátku se vyplatí odbočt doleva k nové zástavbě a doprava nad rybník, kde se nachází pěkná, ale miniaturní jednopatrová vyhlídková věž s rozhledem-na okolní grilovačky.

Z Kvíčovic se dá jet dlouho mimo vsi krajinou:) Nejprve se vydává k zemědělskému družstvu, nevěda, zda a kam pokračuje pochybně zakreslená cesta. Ukázalo se, že je překvapivě slušná, ač kamenitá. Dovedla mě k bývalému vojenskému areálu (kousek po NS Holýšov II), jenž jsem projel kupodivu bez větších problémů po jeho kraji zřejmě proto, že není oplocen, jak hrozila mapa. Nejkratší cesta k modré turistické je spíše probíjení lesem, asi bude lepší to trochu objet a vydat se po cestě od Nového Dvora. Na tu jsem posléze narazil a byla velice slušná. Po té už se sjede k chatové oblasti pod Hradcem, odkud se za brodem vydávám po modré. Hradec jsem projel a po špatně značené a náhodně přes louku vedouvcí modré dojel až do Stodu. Opačným směrem jsem trefil lepší neznačené cestičky v koridoru mezi tratí a řekou, tam se snad nedá ztratit. I nadále pokračuji po modré po pěkné cestě lukami v říční nivě. Jen úsek před jezem jsem zkusil jet vyšlapanou cestou hrachovým polem, abych nemusel slézat z kola kvůli skalce na cestičce vedoucí přímo u řeky. Moc se mi to nelíbilo, příště radši u řeky...

Z Chotěšova jsem našel, že se do Vstiše dá jet ulicí Máchovou, těsně před mostkem přes Radbuzu doleva, po levém břehu, asi kilometr a půl na křižovatku s cestou, na které je lávka do Vstiše. Tentokrát jsem neskončil uprostřed pole, tak jsem měl radost, že jsem se nevracel. Možná by ale mimo sklizeň bylo všechno jinak. Ze Vstiše jsem žádnou alternativu k silnici do Dobřan nenašel, takže bojuji proti větru...

V Dobřanech jsem musel na zmrzlinu, předem jsem si řek, že za zastávku stojí jen citronová a oni ji měli!:)) Z Dobřan jsem to vzal po louce od kamenného mostu k Martinské stěně a do Lhoty po silnici. Na Valchu a do Plzně jsem dojel po NS Údolím Radbuzy, ač jsem z ní na kraji Lhoty na chvíli trapně sjel.

70 km ve velmi slušném tempu, 22 km/h. Technicky se nejedná o žádný hardcore, ale zabrat to přecijen dá.



Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

Vyhlídková věž Kvíčovice

Panorama Kvíčovice