Pinky Chotěšov

15. 9. 2021

64 km

 

Náročnost: Střední

Převýšení: 450 m

Terén: Polní a lesní cesty

Plzeň-Pod Záhorskem - rondel - zoo - Zadní Skvrňany - Vejprnice - Tlučná - Pod Torovkou - Nýřany - Humboldtka - Větrná jáma - Nový (dvůr Gigant) - Záluží - Kotovice - po CT 2269 Chotěšov - Metálka - pinky Chotěšov - Vachtlův mlýn - Vstiš - Vodní Újezd - Červený Újezd - Líně - po NS Líňská Sulkov - Valcha - po zelené Nad Valchou - po žluté v. n. České údolí - Borská Pole - Goldscheidrovka - Techmania - Kalikovský mlýn - Rondel - Pod Záhorskem

I když není moc hezky, projedu se k Chotěšovu k pinkám po bývalé těžbě. Ze Záhorska mířím k Rondelu, pak ulicí Ke Slonům pokračuji k zoologické zahradě. Na konci Plzně projíždím k lávce přes Mži, kousek jedu směrem na Křimice po CT 37, ale podél řady domků vedoucích z Plzeňské ulice pak projíždím do Zadních Skvrňan. Podjedu železnici, stočím se na západ a překonám po mostě Regensburskou ulici. Hned za ní vede do polí zpočátku asfaltová cesta. Ta je sice slepá, ale asi po 200 m z ní odbočuje polní cesta. Po ní dojedu k CT 2151, ale využiji ji jen na malý kousek směrem k Brůdku. Na dalším rozcestí odbočuji vpravo na ještě o něco menší polní cestu. Tudy dojedu k cestě od Křimic. Po ní pokračuji na jih až k silnici do Vejprnic. Krátký úsek musím jet i přímo po ní, ale sjíždím vlevo k brodu přes Vejprnický potok pod Pekelným rybníkem. 

Viaduktem pod tratí pokračuji do lesa, už je to co by kamenem dohodil do vsi. Projíždím z východu na západ a z Kaštanové ulice se dá někdy po pěšince, jindy přes pole projet do lesa. Zde sice vede modrá turistická, ale já jedu neznačenou cestou vlevo, ta vede k CT 2300. Tato cyklotrasa mě pak dovede pěknou lesní a polní cestou do Tlučné. Podobně jako Vejprnicemi projíždím i Tlučnou. Kolem vysílače na Torovce se dá projet opět pěknou nezpevněnou cestou skrz les k Nýřanům. Sjíždí se k hlavní silnici od dálnice. Tu je občas trochu problematické překonat, ale pěšinka pokračuje hned na druhé straně. Singlem se dostávám ke hřbitovu, pak jedu chvilinku městem, ale kolem koupaliště se brzy dostávám do Mexika, kde je lesopark se spoustou cest, z nichž ani jedna není značena v mapě. Proto jsem to tu objevil teprve nedávno. Dnes už vím, jak se ale dostat k poli. Obvykle tam vede pěšinka, dnes je nově zoráno, ale i tak se dá projet na obslužnou cestu podél dálnice. U podjezdu, kde trať podjíždí dálnici, se napojuji na CT 2258, po které se po asfaltce dostanu k Humboldtce. Po parádné a (dnes) velmi prašné cestě mířím k Diossu (býv. Zieglerův důl). Na druhé straně bývalé vlečky to vypadá na budování nějaké nové cesty.

Znovu tedy podjedu dálnici a mířím lesem přes Větrnou jámu k Jetelovému vrchu. Chci projet do vsi Nový, několikrát už jsem tu jel, ale také jsem tu několikrát zabloudil. Když tedy vyjedu z lesa, před tím, než bych vyjel na Jetelový vrch, odbočuji doprava. Cesta je zarostlejší, než ji znám, v lese je to ale ještě horší. Na jednom konkrétním rozcestí už jsem špatně odbočil v minulosti nejméně dvakrát. Jenže tentokrát už není cesta ani jedním směrem. Projíždím tedy lesem a objevuji nějakou novou cestu opodál, zřejmě tu vznikla po těžbě v poslední době. Mapy tady moc nepomůžou...

Když jsem se tedy konečně dostal na druhý konec lesa, už se orientuji a zase skutečně jedu k Novému. Nechci jet po silnici, takže pokračuji ke dvoru Gigant a pak bych rád ke Krůtímu vrchu. Jenže Naučná stezka Stodsko je tu mimořádně špatně značená. Nebo spíš vůbec, zato jsou tu nějaké sporadicky značené místní červené a žluté stezky, o kterých ale není známo, odkud kam vedou. Zkrátka jsem minul cestu na jih, kudy jsem chtěl projet k CT 2271. Místo toho jsem se dostal po pěkné polní cestě do Kotovic. Do Chotěšova tedy jedu po nefrekventované silnici (asi po CT 2269).

Chotěšov projedu přes hlavní silnici k Radbuze a hned za řekou odbočuji doleva k Metálce. Všechny cyklotrasy je třeba ignorovat, vedou jinam, než chci. Mířím k odloučenému průmyslovému areálu, objíždím ho z jihu, kde jsou ony chotěšovské pinky. Dnes jsou tu hlavně rybáři. Objíždím Velký i Malý rybník. Světlo a počasí mi bohužel nepřejou, takže žádný zázračný výhled mě nečeká, ale je to tu pěkné a cestou do Vstiše navíc není nutné jet po asfaltu😊 Na cyklotrasu 3 se totiž vracím až u Vachtlova mlýnu. Ve Vstiši jedu od hospody doleva na polní cestu k lávce přes Radbuzu do Vodního Újezdu. Křižuji silnici II/180 a stoupám po panelce k letišti Líně. Neprojíždím dnes jeho areálem, objíždím ho kolem Hořejšího rybníku do Červeného Újezdu. Po CT 2271 směrem do Líní obvykle fouká do zad, takže to rychle odsýpá. Do Sulkova zamířím po NS Líňská. Jede se hezky lesem, míjím koupaliště a ulicí Na Perkách pokračuji až k podjezdu pod dálnicí. Zde odbočuji doprava a pokračuji podél Lučního potoka (odbočuji vlevo z CT 2259) k zelené turistické trase. Zelená je spíše menší pěšina vedoucí kus přes Valchu. Brzy se ale vrací do lesa, který tam ještě zbyl po masivní developerské výstavbě. Taky se ta zelená neustále posouvá dál a dál, aby ještě vedla lesem. Zelená vede na Novou Hospodu, takže se na rozcestí vydávám na žlutou. Jinak pěkný singl překonává i silnici vedoucí k obrovské černé stavbě parkoviště pro kamiony.

Zanedlouho žlutá ústí u přístřešku Hradčín. Protože potřebuji na severní předměstí, pokračuji k psímu útulku a na Borská Pole. Projíždím areálem Západočeské univerzity, kolem Goldscheidrovky do bývalé chatové osady, která je dnes rájem bezdomovců. Aspoň trochu zeleně tu je, i když taky už ne moc, Šmucler tu má parkoviště se stovkami aut. Podél plotu se dostávám k Borské ulici, ta mě provede k Techmanii. Následuje sjezd k Husovu náměstí a kolem autobusového nádraží ke Kalikovskému mlýnu. K Lochotínské ulici projíždím chatovou osadou a k rondelu pak po pěšince mezi zahradnictvím a Karlovarskou ulicí. Pak už jen jedno kratší stoupání do Záhorska...

 

Ani mi nepřišlo, že bych vyjel tak daleko za Plzeň, ale natočil jsem téměř 64 km. V tom zataženém chladném počasí je to docela dobré. Bylo tam ale docela dost asfaltek a jen 450 m převýšení. 

 

Malý rybník, pinka Chotěšov

Vyhlídka na Úslavu nad Koterovem

14. 9. 2021

79 km

 

Náročnost: Velká

Převýšení: 1111 m

Terén: Lesní a polní cesty

 

Plzeň-Pod Záhorskem - centrum - papírna - Částkova ul. - Rolnické náměstí - Lobezský park - podél Úslavy u sv. Jiří - Bílá Hora - po žluté Na Vysoké - přes PP Háj Druztová - podél Drahotínského potoka chatová osada - Dolany - po zelené Žichlice - Třebekov - Jarov - mlýn Hlavatých - Na Vartě - Bílý kámen - Nadryby - podél Berounky Habrová - Dolanský most - Horní Zábělá - po CT 2151 Červený Hrádek - V Pytli - po CT 2151 Božkov, Buková, vyhlídka na Božkov, vyhlídka na Úslavu Koterov, Koterov - Božkov - Plzeňský Prazdroj - Štruncovy sady - Roudná - Pod Záhorskem

 

 

Doufal jsem, že dnešním cílem bude PP Háj pod Druztovou u Berounky. Jenže tam vlastně nic extra k vidění nebylo. Možná by pomohl dron příště... Takže jsem kroužil po Plzeňsku a nakonec jsem se před setměním zastavil na startovací plošině pro paraglidy nad Koterovem.

 

Ze severního předměstí Plzně jedu do centra, poté pod mostem Milénia k papírně, tam si musím vyzvednout něco v obchodě. Proto dnes pojedu déle přes město. Pokračuji do ucpané Částkovy ulice, sjíždím k Úslavě u Rolnického náměstí, kde odbočuji do Lobezského parku a podél řeky pokračuji na sever pěknými přírodními cestami. Vyjíždím za Lopatárnou do Lazaretní ulice, jež mě dovede až ke sv. Jiří. Přes lávku pod Pecihrádkem stoupám na Bílou Horu. Konečně tedy vyjíždím z města po žluté turistické k domkům Na Vysoké. Do Druztové pojedu dnes lesem neznačenou cestou, nikoliv po Malochově stezce. Nicméně bych chtěl projet po pěšině do PP Háj. Nějak jsem bloudil po lese, ale nakonec jsem se k chatám nad Berounkou dostal. Je to tu hezké, nicméně žádný výrazný moment k zachycení na fotku... Kupodivu se dá projet pěšinkou k rybníčku pod Věžkou. Já tady stoupám až zpět do Druztové, protože chci zamířit k rybníku Skřivanov, odkud vede singl nad Drahotínským potokem mezi Druztovou a Dolany. Do Dolan musím po silnici.

 

V Dolanech odbočuji do stoupání po zelené turistické trase. Vyjíždím do polí k vršku Vlčiny. Lesní cestou mírně z kopce sjíždím k silnici u Zruče, překonám ji a po rozbité pěšince pokračuji přes kopeček U Petra do Žichlic. Odtud do Chotiné vede nefrekventovaná silnička, sjíždím po ní až do údolí Třemošné. Přes "Údolí dutých hlav" vjíždím do lesa a stoupám kamenitou cestou k hájovně Třebekov. Jedu po Jarovské NS ještě kus za hájovnu, stoupání už je mírnější. Na křižovatce s NS Býkov-Žichlice, což tedy nijak nepoznáte, takže na nejbližší větší křižovatce, odbočíte prudce vpravo a pokračujete skvělou štěrkem zpevněnou cestou až k silnici na Jarov. Do vsi musím asi kilometr a půl po silnici na dohled rozhledně Radost.

V Jarově na návsi odbočuji vlevo mezi domky, abych se dostal na polní cestu. Asi za kilometr má být a i je odbočka na menší cestu vpravo, po které bych se měl dostat zpět k říčce Třemošná pod Kaceřovem. Zpočátku to vypadá nadějně, ale vjíždím do lesa, začínám klesat a jsou tu popadané stromy. Několik jich překonám, ale pak mě čeká poměrně dost akáty zarostlá cesta, takže bída. Ztrácím dost času, trochu tedy zkracuji výlet oproti původnímu plánu. U mlýna Hlavatých odbočuji vlevo na cestu do stoupání do lesa, postupně se musím stočit na jih a dojet ke žluté turistické trase. Využívám ji jen kousek, u remízku v polích odbočuji vpravo a touto cestou se rychle dostávám k silnici do Nynic. Na konci lesa před Cihelnou z ní sjíždím na další polní cestu, znovu musím na jih, ačkoliv to nejde přímo. Nakonec se i cesta ztratila, bohužel opět ztrácím hodně času, slunce už zapadá a musím tak spěchat dále. Když se konečně dostanu na silnici, ještě se vlastně vzdaluju Plzni. Až v zatáčce nad Nadryby se stáčím vlastně úplně do protisměru a po cestě, která ani není v mapě vyznačená, jedu celkem rychle nad Berounkou k chatové osadě pod hradištěm Kozel, kde je nutné nenechat se svést větší cestou do kopce, ale sjet na malinkou nenápadnou pěšinku zpátky k řece. Tudy se dá projet ještě přes jeden kopec do Habrové, což je součást Dolan. Nikdy se mi nechce zbytečně stoupat přes Dolany a pak znovu sjíždět k Dolanskému mostu, proto už jsem párkrát jel lukami a polem rovnou k mostu. Jenže to není tak snadné, cesta se postupně ztrácí a jedem úsek přímo naproti kempu je průjezdný jen v případě sklizeného pole. Dnes je tu strniště, tak mám štěstí...

Za Dolanským mostem dobočuji vpravo na zelenou, ale hned sjíždím do stoupání na cestu, která by mě měla dovést k rozcestí Zadní hájovna. No, párkrát jsem se ještě musel podívat do mapy, stejně jsem to netrefil tak úplně podle představ, ale dojel jsem do Horní Zábělé, což je jen takové geografické rozlišení oblasti lesa. Projíždím Zábělou k CT 2151, po které asfaltkou stoupám nad Červený Hrádek, který naopak leží v údolí Hrádeckého potoka. Ačkoliv v lese na cestu už moc nevidím, pokračuji přes Holý vrch propustí pod přivaděčem do polesí V Pytli. Po zelené se vracím na CT 2151, sjíždím do Božkova a pak stoupám kolem Bukové k vyhlídce na Božkov. Hned za vrcholkem je startovací rampa pro parašutisty na vyhlídce na Úslavu, tak se kochám západem. Ne však moc dlouho, i když světla mám a taky že je využiju už cestou z Koterova do Božkova a tuplem pak přes město podél Úslavy, kolem Prazdroje a přes Roudnou, než se konečně vrátím domů.

 

Sice jsem to dotáhl na 79 km, ale den už je opravdu krátký, tak na to zas musím intenzivně myslet. Průměrná rychlost 18,7 km/h celkem odpovídá nasotupaným 1111 metrům a místy těžšímu terénu. 

 

 

Vyhlídka nad Koterovem

 

 

 

Šternberská hrobka ve Stupně

2. 9. 2021

47 km

 

Náročnost: Střední

Převýšení: 700 m

Terén: Lesní a polní cesty

 

Plzeň-Pod Záhorskem - Roudná - po NS Údolím Berounky Masarykův most - u sv. Jiří - po CT 2151 Bukovec - po červené Holý vrch, Chrást - V Podlesí - Smědčice - Bušovice - U Tří lip - Přešov - Stupno - Šternberská hrobka - po zelené Všenice, Korečnický mlýn - Spálený mlýn - Telín - NS Chrást - po modré Dolanský mlýn - po zelené Bukovec - po CT 2151 u sv. Jiří - Masarykův most - Bolevecký ryb. - Mikulka - Pod Záhroskem

 

Mám čas na kratší výlet, tak se pojedu podívat do Stupna na Šternberskou kapli. Začíná září a já začínám čtvrtý tisíc letošních kilometrů. Zatím mi to vychází, že jsem za srpen chtěl ujet 600 km a nadále bych měl pokračovat cca. 500 za září. Tak rychle do toho. Ze Záhorska sjedu na Roudnou a z Luční ulice pokračuji po NS Údolím Berounky parádní štěrkovou cestou k Zadní Roudné a pod Bílou Horou se stáčím na Masarykův most, abych kolem vodárny projel ke sv. Jiří. Táhlým stoupáním po CT 2151 pokračuji kolem Ejpovických železničních tunelů pod Chlum a pak sjíždím do Bukovce. Cestou do Chrástu volím červenou turistickou trasu, ta vede příjemně lesem, k Holému vrchu je to ovšem velmi prudké, nepříjemné stoupání.

 

V Chrástu sjíždím po červené ke Klabavě, odkud stoupám Hutní a Smědčickou ulicí do chatové osady V Podlesí. Na jejím východním konci se dá vyjet na louky, po kterých se vystoupá k Chrásteckému vrchu. Bohužel je pak nutné klesat do Smědčic, ale není to zas tolik. Následující úsek do Bušovic je po silničce, ale nepotkávám tu nikoho. K rozcestí U Tří lip tentokrát zkusím "polní", zpevněnou cestu nad zemědělským družstvem. Od Tří lip stoupám po polní cestě k lesu kolem kopečku Přešov nad Novým Dvorem. Lesem jedu přímo rovně za nosem až k 500 m n. m. Na druhém konci lesa se ovšem cesta ztrácí, nikdy to tu neumím dobře trefit. Projíždím tedy vlevo zarostlou pěšinkou, objíždím oplocenou oboru, trochu s obtížemi projedu lesem a nakonec se vyloupnu na větší lesní cestě. Tady to už naštěstí poznávám, musím se kousek vrátit směre na Nový Dvůr a na nejbližším rozcestí s větší cestou zpět prudce vlevo do dlouhého sjezdu do Stupna.

 

Z Dolního Stupna do Horního je to přes údolíčko Korečnického potoka. Naproti kostelu sv. Vavřince odbočuji vlevo na zelenou, která právě u hřbitova odbočuje dříve parádní pěšinku, dnes na štěrkovou cestu přes louku. Než se tam vydám, obhlídnu dnešní cíl, Šternberskou hrobku. Pak už se vydávám údolím Korečnického potoka po zelené do Všenic. Krásný singl, přerušen obcí, pokračuje až dolů k Berounce ke Korečnickému mlýnu. Stoupání do Sedlecka nemám rád, proto pokračuji podél řeky k bývalému Spálenému mlýnu, odkud se samozřejmě také musí stoupat do Telína. Celkem rád jezdím do Chrástu přes chatovou osadu v Březí po malé lávce přes Klabavu k NS Chrást. Poté vystoupám k městu a zadem Polní ulicí projedu k modré turistické, kudy alejí a sjezdem mířím k Dolanskému mostu. Do Bukovce mě čeká klasika po zelené turistické nad Berounkou. To je jeden z nejlepších singlů kolem Plzně. Z Bukovce se vracím ke sv. Jiří jako na začátku výletu, po CT 2151. Od Berounky na Jateční to pak ale ještě vemu k Boleveckému rybníku. Musím po té nudné asfaltce podél průtahu U Sudů, pak teprv mohu odbočit na polní cestu na Mikulku, odkud sjedu podél stavby nové budovy UK do Záhorska. 

 

47 km průměrnou rychlostí 19,8 km/h. Docela jsem se zbrzdil v lesích nad Stupnem. Taky jsem nastoupal přes 700 výškových metrů😊 

 

 

 

Šternberská hrobka ve Stupně

 

Hvížďalské vodopády na Bradavě

29. 8. 2021

88 km

 

Náročnost: Velká

Převýšení: 1000 m

Terén: Asfaltky, lesní a polní cesty

 

Plzeň-Pod Záhorskem - Lochotínská lávka - Po NS Údolím Berounky Masarykův most - Doubravka - Švábiny - Božkov - podél Božkovského potoka Letkov - Tymákov - sv. Martin - býv. rakovská hájovna - Potoky - Hádek - Nevid - Kamínky - Příkosice - Štítov - Pančava - Trokavec - Hořice - po CT 315 Hořehledy, vodopády Hvížďalka - po zelené Spálené Poříčí - po CT 315 Žákava - Nezvěstice - Šťáhlavice - Šťáhlavy - po červené Starý Plzenec - kolem Střelnice Městský les - Černice - po žluté Homolka - podél Radbuzy centrum Plzně - Pod Záhorskem

 

 

Já už nevim, co jsme měli ten den odpoledne za program, ale jasně si pamatuju, že jsem zase při výletu spěchal, přestože jsem vyjel už v devět ráno. Ze Záhorska sjíždím k Lochotínské lávce a projíždím ke Štruncovým sadům, abych se znovu přes Mži dostal po NS Údolím Berounky, která soutokem vzniká kousek pod lávkou, až pod Bílou Horu. Dále pokračuji po Masarykově mostě k Mohylové ulicí, kudy se dostávám do spodní části Doubravky, jedu skrz park V Homolkách a pak stoupám ke Špitálskému lesu. Na druhém konci, u hřbitova, se vydávám do Vyhlídkové ulice, která mě dovede přes vyhlídku Na Švabinách k polní cestě do Božkova. Ulicí K Potoku se pak nepřekvapivě dostanu k Božkovskému potoku. Následuje prudší stoupání, ale pak se štěrková cesta pěkně vlní podél umělého koryta až na kraj Letkova. Projíždím celou vesnicí k průmyslové zóně, vlastně po staré plzenecké silnici. Dnes je slepá, dálnice neuhne. Ale propustkem se dá podejít a dostat se tak na obslužnou cestu mezi dálnicí a lesem. Po té pokračuji na jedné straně dálnice k silnici na Tymákov, pak kolem solární elektrárny po druhé straně a pak znovu po lávce přejedu dálnici, abych se konečně sjezdem dostal do Tymákova.

 

Chtěl bych dnes dojet až na kraj Brd, takže to moc nezdržuji a využiju více silnic, než obvykle. Tentokrát přes Mokrouše až ke křižovatce u sv. Martina se silnicí mezi Šťáhlavy a Rokycany. Odtud ale po asfaltu nepokračuji, nýbrž naproti mě jedu rovnou do lesa na nezpevněnou cestu stoupající kamsi k bývalé rakovské hájovně. Ta leží na konci hřebínku Maršálu kousek po červené turistické trase přes kořeny a já vím, že kousíček pod námi vede paralelní cesta, na kteoru bych se potřeboval dostat. Měl jsem za to, že mezi těmito dvěma cestami existuje spojka v podobě malé pěšinky, ale to byla asi nějaká falešná vzpomínka, nakonec jsem musel až kolem hájovny na větší neznačenou cestu. Zakrátko jsem ale odbočil na asfaltku vedoucí táhlým sjezdem k samotě Potoky, kde se vydávám neznačenou asfaltkou na jih k Hádku. Tam naopak odbočuji o 100° vlevo, abych vystoupal do Nevidu. Zároveň s tím, že vyjíždím z lesa, opouštím i PP Kornatický potok. Z Nevidu pak jedu po rozblácené a kamenité polní cestě přes vršek U Habru do Kamínek.

V Kamínkách by měla více méně navazovat cesta do Příkosic. V některých i aktuálních mapách je bohužel vyznačena, ačkoliv až tak moc neexistuje, jak jsem postupně zjistil. Opět tak daleko, že už se mi nechtělo vracet a tak jsem se rozhodl pokračovat po poli a louce a doufal, že v lese "něco" bude. Šílenou cestou jsem se prodral skrz les a byl jsem tak zamotaný, že bez kontroly mapy bych s klidem pokračoval do Mirošova s tím, že jedu najisto do Příkosic. K tomu ale bylo třeba ostře odbočit doprava na východním konci lesa. Kolem pole jsem tedy sjel do vsi, odkud jsem pokračoval po silnici směrem na Trokavec. Byla nějak frekventovaná, tak jsem odbočil v táhlém stoupán doleva do Štítova. Původně jsem tak i chtěl jet, ale v dané chvíli jsem jaksi nevěděl, že je to ta odbočka, kterou mám jet. Když jsem ve Štítově odbočil a stočil se na jih, vypadala cesta velmi nadějně, hned za vsí se ovšem změnila v nevýraznou polní cestu a já se tak troachu zase začal bát, že skončím někde uprostřed ničeho. To se naštěstí nepotvrdilo, takovouhle náhodou jsem objevil pěknou nezpevněnou cestu vedoucí do Pančavy. To jsem koukal, kde jsme se vyloupnul. Trokavec je na dohled, vede tu i CT 2273, takže potkávám nějaké cyklisty. Ti ovšem míří dále po silnici, já jedu stále na jih na docela vyježděnou prašnou cestu. Úsek vedoucí lesem už je součástí CHKO Brdy, co nevidět jsem ale na malé asfaltce u hospodářství patřící k Hořicím. Jsem vysoko, nad 600 m n. m. a tak nutně sjíždím do Číčova.

Chtěl bych pokračovat po cyklotrase do Spáleného Poříčí, ale cyklotras je tu tolik a jsou tak zmateně označené, že bez mapy si stejně neporadím. Potřebuji tedy CT 315, která vede přes údolí potoka Bojovka a pak ve stráni mezi pozemky klesá k Hořehledům. Jede se tu pěkně, vlní se to, tak to není úplná nuda po tom asfaltu. Z Hořehled se držím CT 315 až k brodu pod Hvížďalkou, protože zelená není moc dobrá na kolo a navíc je prý po polomech i těžko průchozí. K vodopádům se tedy musím trochu vrátit po NS Za Mlynáři. Do Spáleného Poříčí už jedu po zelené turistické, která mě pěkně překvapila masivní vrstvou bahna a pak extra úzkým průchodem mezi ploty, kam se mi řídítka vejdou úplně tip ťop, bez rezervy na šířku. Vracím se na CT 315, která už je po polomech vzorně uklizená. Parádním údolím Bradavy se jede až k zahrádkářské kolonii Zlaté údolí nebo jak se to jmenuje. Před Žákavou se trochu stoupá, ale žádné drama. Za ní směrem na Nezvěstice vede pak cyklostezka podél silnice, takže se jede velmi dobře. Cesta pak pokračuje na druhé straně silnice přes louku k nové lávce přes Úslavu. V Nezvěsticích jsem nejprve špatně trefil ulici, ale objevil jsem díky ní pěšinu vedoucí podél oblouku trati k té správné cestě. Do Šťáhalvic se toho na hodně změnilo, dříve bezchybná polní cesta je dnes z velké části asfaltová a pak štěrková. Mnoha lidem, stejně jako mně, zřejmě tyhle úpravy nevyhovují, protože podél těchto umělých cest vede nevýrazná klasická polní cesta nebo pěšinka.

Díky panu vozíčkáři, který vyjel naproti mě na silnici před Šťáhlavicemi, jsem si uvědomil, že by se mohlo dát projet po louce k návsi. Je to jen kousek, ale stejně mě to potěšilo... Projíždím k dubové aleji, tou jsem za chvilku ve Šťáhlavech. Podél trati se pak dostanu k červené turistické, která mě dovedla stoupáním a následně přes kořeny do Starého Plzence. Dnes až dolu k řece nesjíždím, jedu plus minus vrstevnicově pěšinkou ústící naproti ulici Elišky Krásnohorské. K Andrejškám je to stejně přes kopec, ale pak už sjíždím, odbočuji doprava u vodárny a rychle klesám k chatové osadě u střelnice. Odtud stoupám po lesní cestě směrem k Ostré hůrce. Je to trochu přes kopec, ale jede se tu dobře a je to hezká cesta. Do civilizace vyjíždím přímo u dálnice u sjezdu 76. Po žluté jedu skrz Černice a Čechurov, až nad Vokounovu lávku, pak pod Homolkou po panelce ke Škoda parku a podél Radbuzy po pravém břehu kolem papírny až k Wilsonovu mostu, kde přejíždím na levý břeh, abych se přes centrum dostal na Rooseveltův most a do Záhorska.

Rychlý výlet s mnoha asfaltovými vložkami. Dnes jsem využil toho, že jsem chtěl hltat kilometry, protože jinak mě například cyklostezka z Hořehled do Číčova nechává dost chladnym. Uzavřel jsem to tedy po čtyřech hodinách na 88 km s průměrnou rychlostí 21 km/h a pěkně zaokrouhlenou tisícovkou nastoupaných metrů😊

 

 

 

Hvížďalský vodopád na Bradavě, Spálené Poříčí

 

Malenický pramen

28. 8. 2021

81 km

 

Náročnost: Velká

Převýšení: 1200 m

Terén:Lesní cesty, asfaltky

Plzeň-Pod Záhorskem - Bolevec - Šídlovský a Kamenný ryb. - po žluté Třemošná - přes Velkou Lužinu Horní Bříza - Modrý kříž - kaolinka Kaznějov - Senný Dolík - Lomany - po zelené Malenický pramen, Chaloupky - Dražeň - Bažantnice - Hvozd - po CT 2262 Libenov - po CT 35 Kostelík - po CT 2244 Dlouhá louka - po CT 2293 Hůrky, Zahrádka, Mostice, Radimovice, Všeruby - po modré Červená punčocha, Košetice - Město Touškov - Komberk - po zelené Dolní Vlkýš - Chotíkov - po CT 2295 Košutka - Kotíkovskou ulicí Lochotínský park - Kilometrovka - rondel - Pod Záhorskem

 

Už se těším, až dnes dojedu k Malenickému prameni nedaleko Dolní Bělé. Kolem vede krásná cesta, kterou jsem ovšem vždy sjížděl a nechtělo se mi brzdit. Dnes si ji projedu obráceně a tak mě nebude mrzet zastavovat😀 Stoupám tedy ze Záhorska v Plzni na Bolevec a projíždím z Tachovské ulice lesem k Šídlovskému rybníku, odkud je to kousek ke Kamennému. Ono začlo poprchávat už když jsem vytáhl paty z domu, ale teď na nové megalávce přes výpadovku na Most začíná intenzivně pršet, v podjezdu pod tratí už se schovává nějaký cyklista a než po žluté dojedu do Třemošné, jsem v podstatě durch mokrý. Výlet ale nevzdávám, protože to nevypadá na to, že je to kompletně zatažené, ale jde jen o místní spršku.

To se naštěstí potvrdilo, v Třemošné je sucho. Zkusím projet skrz celé město po žluté a po místní červené až pod Husův pomník. Těsně před křižovatkou s hlavním tahem na Plzeň pak odbočím na menší cestu ke dvěma domkům a od nich se pak dá projet k ústí lesní cesty přímo naproti přes silnici, kudy už se dá jet pohodlně do Horní Břízy. Jsem rád, že to vyšlo, i těch pár metrů po státní silnici je vždy nepříjemných. Přes nevýrazný kopec Velká Lužina tedy mířím k NS Horní Bříza, po níž projíždím kolem administrativních budov kaolinky a pokračuji až k Modrému kříži do táhlého kopce. 

Za Modrým křížem jedu stále rovně po obslužné cestě, dokud neodbočím na zelenou. Ta vede kolem hájovny Újezd a pak horší lesní cestou mezi průmyslovými areály. Je tu tolik cest, že se tu špatně orientuje, nicméně jsem projel tak, jak jsem chtěl-k vjezdu do kaolinky Kaznějov a pak na silnici 204, po které se vydávám asi kilometr na sever. Tam v zatáčce pokračuji přímo rovně do lesa, křižuji červenou turistickou trasu nedaleko rozcestí Senný dolík a doufám, že projedu k Lomanům. Dá to dost práce a nervů, protože mapy tu neodpovídají skutečným cestám. Volím pokud možno ty lepší z nich a vím, že nelze jet přímo, ale musím objet údolíčko Lomanského potokat zprava. Jednou jsem se vracel, ale nakonec jsem dojel k větší cestě, která už mě sjezdem a serpentinami dovedla k Lomanskému rybníku.

Z Loman začínám stoupat po zelené. Nejprve kousek po silnici, pak podél lesa, přes Dražeňský potok a pak už na cestu jeho údolím, která je vždy porostlá takovou jarní travičkou o délce 5 cm, jak kdyby ji tam někdo sekal, lemována mladými smrčky zarovnanými podle pravítka a vždy těžce podmáčená. Dnes tomu nebylo jinak, do kopce to jde tedy ztuha a tu a tam to podklouzne. Zanedlouho jsem ovšem u Malenického pramenu, který mě baví svými oranžovými barvami a mnoha tůněmi. Stoupání však nekonči, dobře značenou cestou musím až k Chaloupkám k silnici do nějakých 550 m n. m. Zde odbočuji doprava a jedu po silnici přes Dražeň k Bažantnickému rybníku. Odbočuji k fotbalovému hřišti vlevo a pak se stáčím menší zkratkou skrz les na polní cestu do Hvozdu. Protože mi to docela odsýpá a nechci se hned vracet, využiju krásného prostředí lesa PP Manětínská, do kterého vjíždím po CT 2269. Je to sice asfaltka, ale s omezeným provozem, takže pohoda. Už je navíc konec prázdnin, takže to lidé už kola pomalu odkládají i za hezkého počasí. Za chvíli jsme v Libenově a protože je tu dost pravoúhlý systém cest, odbočuji na jih na CT 35. Není to sice po rovině, ale ke Kostelíku se přesto jede dobře. Tam opět odbočuji, tentokrát na západ na CT 2244, po níž musím překonat šestisetmetrový kopec a sjet k Bílému potoku. Za ním už je další odbočka, z asfaltové cesty na štěrkem zpevněnou, na CT 2293. Další cyklotrasu už naštěstí nebudu potřebovat, po této sjíždím do Hůrek, pak pěkně vinutou silničkou do Zahrádek. Dále je nutné objet lom, takže stoupám nad Zahrádky, odbočuji podle značení CT po místní komunikaci do Mostic, vracím se na silnici a sjíždím k zemědělskému družstvu na Slatině. Tady odbočuje doprava i CT, takže po asfaltce zcela sám mířím do Radimovic a sjezdem kolem Všerubských tůní do Všerub.

Teď už si připadám na dohled Plzni, nicméně musím po modré vystoupat singlem k Červené punčoše, kde překonám hlavní silnici na K. Vary. Poté modrá pokračuje sjezdem do Košetic. A protože do Čemín po modré jsem jel nedávno, dnes volím stoupání po silnici k CT 2295. To je taková ta zbytečně značená cyklotrasa, která vede po silnici. Postupně začíná klesat a končí parádním sjezdem do Touškova. Na Vlkýšskou ulici je napojena stezka zkracující cestu ke Komberku. Je to trochu zajížďka, ale to mně nevadí. Za Čemínským potokem odbočuji doprava na zelenou, projíždím pod zbytkami zříceniny a stoupám po nově vyspravené cestě do Dolního Vlkýše. Nikdy se mi nechce šlapat do kopce na Stráž, ale je to dobrá spojka do Chotíkova. Odtud stoupám po CT 2295 k Sytné, kde je v lese vždy mnoho lidí, a pak sjíždím po panelce na Košutku. Protože mi chybí jen málo do 80 km, pod Kotíkovskou ulicí pokračuji přes Lochotínský park na Kilometrovku a vracím se do Záhorska přes rondel. Tím jsem se dostal na 81 km a téměř 1200 výškových metrů s průměrnou rychlostí 20,6 km/h.

 

 

Malenický pramen

Malenický pramen

Malenický pramen

Bývalý lom Ovčín u Radnic

27. 8. 2021

70 km

 

Náročnost: Velká

Převýšení: 1000 m

Terén: Lesní cesty, asfaltky

Plzeň-Pod Záhorskem - Na Zavadilce - Velký Bolevecký ryb. - Pecihrádek - po NS Údolím Berounky Bukovec - po zelené a žluté Horní Zábělá - Černá mýť - Dýšina - Nová Huť - Horomyslice - Čertův kámen - Kokotsko - Vitinka - Nový Dvůr - Stupno - Břasy - Přívětice - býv. lom Ovčín - po červené Jordánek, zámek Březina (kaple sv. T. z Lisieux) - Volduchy - Rokycany - po CT 3 Klabava, Ejpovické jezírko, Kyšice, Červený Hrádek - Újezd - u sv. Jiří - Zadní Roudná - Pod Záhorskem


Předpověď počasí se mění co hodinu, takže se na ni jako obvykle nedá spolehnout. Jak se potvrdilo, tak ani radar na hodinu dopředu nedokázal pravdivě ukázat, co se bude dít. Nemá ovšem smysl sedět doma, mám zajímavý cíl na vyhlídce nad bývalým lomem Ovčín u Radnic. Vyrážím ze Záhorska k aleji Svobody, přes vilovou čtvrť na Zavadilce, ulicí Pod Stráží sjíždím do Malého Bolevce a přes Ostende pokračuji kolem Boleveckého rybníku. Využívám toho, že je zataženo, není tu moc lidí. Po žluté vystoupám skrz lesík na Bílou Horu a na Pecihrádek. Pak sjezdem k lávce, přímo od ní neznačenou pěšinkou jako zkratkou k ústí Ejpovických tunelů. Odtud pokračuji po asfaltce po NS Údolím Berounky k Chlumku a poté do Bukovce.

Krásným singlem po zelené mířím k rozcestí u podjezdu pod Zábělou, odbočuji doprava a po žluté stoupám k rozcestí Horní Zábělá - školka. Zde pojedu asi půl kilometru po červené na Chrást. Chtěl bych lesními cestami projet k Černé mýti. Nepodařilo se mi projet na cestu, kterou už mám projetou několikrát z druhé strany, tak na dalším rozcestí využívám odbočku vpravo, po níž dojíždím k silnici. Křižuji ji, překvapivě je na druhé straně malá pěšinka. Nevěděl jsem, že jsem už za odbočkou na Dýšinu, takže zanedlouho vyjíždím právě na silnici do Dýšiny. Do vsi se sjíždí a já pokračuji do Nové Huti skrz náves a pak kolem dětského hřiště cestou k podjezdu pod tratí. Za ním odbočuji ke golfovému hřišti, tedy místní části Horomyslice. Od řeky Klabavy stoupám po CT 2159, na půli cesty do vsi Klabava odbočuji na větší lesní cestu k Čertovu kameni. Tato cesta se mění v asfaltovou cestu a přes dvojí stoupání jedu do Kokotského lesa, křižuji silnici a pokračuji po štěrkové cestě k vrcholku Kokotsko.

Z Kokotska následuje velice rozbahněná cesta na východ k Vitince. V lese je mnoho vyježděných cest od těžby, takže se dá lehko ztratit. Jednou jsem si zajel, ale nakonec jsem to k Vitince trefil. Za ní ze silnice odbočuje malá asfaltka do Nového Dvora. Velice rozbahněnou cestou nejprve stoupám k 500 m n. m., záhy mě však čeká dlouhý sjezd, ve kterém je třeba na Y rozcestí odbočit vpravo, jinak se nerušeně sjíždí větší lesní cestou až do Stupna. Tím musím opět vystoupat a pokračovat do Břas. Až na konci u železniční zastávky odbočuji doprava na CT 2304. Velká část spojnice do Přívětic je nově opravená, takže se jede po hladkém asfaltu. Před Přívěticemi na křižovatce odbočuji vlevo na poměrně frekventovanou silnici do Radnic. Táhlým stoupáním se blížím ke křižovatce II/234, odkud vede na západ slepá asfaltová cesta k vyhlídkce na bývalý lom Ovčín. Vidět jsou především rybáři na druhém břehu. Začíná však pršet, takže se nezdržuji a vyrážím na cestu zpět.

Vydávám se po červené sjezdem k rybníku Jordánek, pak je to přes kopec do Přívětic, z nichž se opět docela dlouho stoupá. Cesta se postupně zhoršuje, navíc je zarostlá dnes mokrou trávou. Od kolen dolu mi tedy tečou potoky vody, kterou jsem z ní nachytal. I tak mám tuhle cestu do Březiny rád. Kolem zámku Březina se blížím odbočce na Volduchy. Dnes využiju tuhle silničku, nevýhodou je, že musím nad 550 m n. m. Dlouho tedy stoupám, nutno ovšem říci, že pak i dlouho a poměrně intenzivně sjíždím do Volduch. Z nich pojedu přes Voldušský potok k samotě "Díly". Cesta se pěkně klikatí a jsem rád, že se k Dílům stoupá, protože se zatáhlo, fouká prudký protivítr a začalo i pršet. Byl bych se vsadil, že padají i malé kroupy, ale asi je to jen opravdu nepříjemný déšť v silném větru. Ve sjezdu do Rokycan si trochu odpočnu, protože nejedu přímo proti větru a jsem trochu schovaný v zářezu silnice.

Projedu tedy Rokycany k CT 3, kde si znovu pochvaluji doplněný úsek samostatné cyklostezky od konce obce ke trati. Následuje rychlý přesun po asfaltce pod dálnici, poté je "jen" prašná/bahnitá cesta kolem nádrže Klabava. K Ejpovickému jezírku se pak pokračuje po silničce, já si to dám jen s menší oklikou kolem Klabavských vodních tunelů přes brod a pak po žluté po lávce zpět. Od kempu už je bohužel celá cesta vyasfaltovaná a je zakončena mnou neoblíbeným stoupáním do Kyšic. Po CT 3 jedu i dále, přes Holý vrch do Červeného Hrádku. Kolem Hrádeckého potoka pak projedu do Újezdu a pak už klasicky kolem sv. Jiří, pod Bílou Horou na Zadní Roudnou a kolem Pramenů do Záhorska...

Celkem 70 km po pěkných trasách. Dnes to celkem odsýpalo, nebloudil jsem a část byla i po asfaltu, takže průměrná rychlost se zastavila na 21,6 km/h i přes 1000 nastoupaných metrů.

 

Bývalý lom Ovčín u Radnic