úterý 30. srpna 2016

Radeč, zřícenina Mitterwald

6. 8. 2016
88 km

Obtížnost: Velká
Technická náročnost: Vysoká

Bory-po NS Údolím Radbuzy Štruncovy sady-po NS Údolím Berounky Bolevecký rybník-Bílá Hora-lávka Bukovec-Bukovec-Zábělá podjezd-Zábělá lesovna-Dýšina-Nová Huť-po NS Kokotské rybníky Bušovice-Nový Dvůr-Březina-po zelené Sklená Huť-zřícenina Radeč (Mitterwald)-po červené Těškov-Mýto-Medový Újezd-PP Trhoň-Pavlovsko-Dlouhá Louka-Hrádek-Mirošov-po modré Kamínky, Hádek-po CT 2154 Kozel-Šťáhlavy-Sedlec-Starý Plzenec-Koterov-Černice-Vokounova lávka-Tyršův most-Bory


Dnes jedem na Radeč-pozůstatky hradu u kopce Brno na Rokycansku, není to úplně poblíž. Z Bor vyjíždím za nemocnicí k zimnímu stadionu a po NS Údolím Radbuzy po nábřeží na Štruncovy sady. Přejíždím Mži a pokračuji po NS Údolím Berounky k Boleveckému rybníku. Pěšinkou od hráze Malého Boleváku vyjíždím na Bílou Horu a ulicí A. Loose sjíždím ke zbytkům lávky k papírně Bukovec. Stoupám do Chlumku a ještě jednou kousek po NS Údolím Berounky do Bukovce. Následuje pěkná pěšinka po zelené nad Berounkou na rozcestí Zábělá-podjezd a potom další stoupání po cestě k lesovně. Odtud už mířím k silniční křižovatce na Dýšinu. Sjíždím a sjíždím až do Nové Huti. Již dříve jsem jezdil menší cestou kolem koupaliště do Bušovic, nyní je tam i NS Kokotské rybníky. Docela znatelně se stoupá k silnici. škoda, že pak se nedá jet někudy vrstevnicově, do vsi se ztrácí výška a hned si ji zas vystoupám po asfaltce směrem na Vítinku k přístřešku na křižovatce. Tam už sjíždím na lesní cestu vedoucí k Novému Dvoru. Jede se přímo a nezabloudíte. Lepší pak uhnout doprava ke Kolně, ale jde to i přes louku k posedu, odkud vede jakási cesta do Nového Dvora. Kousek před ním je odbočka, která se zdá, že má správný směr. Jako na zavolanou přichází místní houbař. Na dotaz, jestli tahle cesta vede do Březiny kroutí hlavou a posílá mě na silnici-to tak!

Tak jsem projel Nový Dvůr a vydávám se na Březinu poprve, hm a končím v Bažantnici. Vydávám se podruhé, nekončí to o mnoho lépe a tak se prodírám lesem, kde je náznak kančí stezky. Po půl hodině boje přijíždím na cestu, která mi byla nedoporučena. No jo no, důvěřuj, ale prověřuj. Zdá se, že do Březiny dojedu v pohodě, jede se po kraji lesa a v dáli prosvítá ves. Poslední úsek k zemědělskému družstvu je bohužel zarostlý silnými šlahouny a opravdu řekl bych na pytel. No ale přes Stupno se mi nechtělo.

Z Březiny mě potkal nečekaný masakr-zelená turistická. Na začátku se tak netváří, ale pak je to fakt boj. Jede se vykáceným lesem, spíše necestou, přes mokřady a podivně se to kroutí. Šťastně jsem tuto realitu zapomněl, už před lety to byla stejná bída. Po dlouhé době se vynořuji ve Skelné Huti. Ještě půl kilometru stoupám po zelené, odbočuju s ní, ale nechávám ji pod Bílou skálou. Moje cesta bude ta větší, vrstevnicová, která objíždí celý PP Radeč. Tady cesta konečně odsýpá, ač vytrvale stoupá. Vrchol Brna bohužel vidět není, ale trefil jsem ideálně odbočku k Radči-východu, odkud už to byl jen kousíček ke zřícenině:) Je tam sice jen skalka, zato krásný výhled do krajiny a na celý přírodní park.

Ač hlásili jasno, začíná poprchávat, v tom parádním sjezdu po červené do Těškova to ale ani nevnímám. Poslední čtvrtina sjezdu vede po horším terénu, jinak převažoval štěrk. Po silnici se přemisťuji k Mýtu, křižuji dálnici a pokračuji na Medový Újezd, kde se vydávám po CT 2158 vzhůru k PP Trhoň. Na druhé odbočce sjíždím z CT doprava, stále však po hrubé betonce/asfaltce. I když se stoupá až k nějakým 600 m. n. m., nejede se mi špatně. Bohužel však nějak rychle klesá slunce. Ukrajuji vrstevnicové kilometry, pod Bábovkou se připojuje zelená turistická a to už vyhlížím silnici z Dobřívi. Skutečně na ni vyjíždím a trefuji cestu přímo do Pavlovska. Ostružiny mi byl čert dlužen, není čas na zdržování se dobrotami. Stále se snažím udržet směr a sjíždím tak až ke Klabavě. Hrádek projíždím Hutnickou ulicí. Už zase se stoupá. Zbývá překonat něco přes kilometr po celkem frekventované silnici do Mirošova... Pak už se můžete vydat po modré, jako já. Za šera už moc v poli nejsou vidět vyjetá koryta, takže je jízda lehce adrenalinová. Používaná tahle cesta tedy není, ale když se jí udržíte, vyvede vás přes Kamínky do PP Kornatický potok. Tam se jede dobře, sice je to kopcovitý úsek, ale po dobrém povrchu, kde se můžu spolehnout, že nevlétnu v temném lese do díry. Do Hádku tedy po modré, pak po CT 2154 ke Kozlu, sjezd do Štáhlav a po silnici rychle do Sedlce. Přes louku se vydávám vstříc Starému Plzenci a přes další louky na levém břehu Úslavy pospíchám do Koterova.

Už zase se vracím od Černic. Tak vemu to třeba přes Vokounovu lávku k Tyršovu mostu. "Vychutnávám" stoupání kolem Gigantu. To je už jenom jehla v kupce 1500 nastoupaných metrů na 88 km. Šlo by to rychleji, zvláště nebýt zelené turistické před Skelnou Hutí, ale nakonec na ni stejně budu vzpomínat v dobrém:D Průměrná rychlost 19,6 km/h.


Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

Zřícenina Radeč/Mitterwald

Výhled na vrch Brno

Západ slunce u Bábovky

čtvrtek 25. srpna 2016

Zvířetice, Bítouchov (Mladoboleslavsko)

4. 8. 2016
33  km

Obtížnost: Střední
Technická náročnost: Vysoká
 
MB-po modré Radouč, Bradlec-Jizera-Podhradí-Bítouchov-po zelené Hrdlořezy-po CT 8157 myslivna Důl, Bukovno, hřbitov Vinec-Vinec-po červené Čejetičky-Čejetice-MB


Dnes se mi povedlo naplánovat výlet docela přesně na nějakých těch 35 km. Vyrazil jsem směrem na severozápad, kde jsem byl poslední dobou trochu méně. Nejprve přes město na Radouč, chytit se modré turistické a přes vršek Radouč, kde se hned prověří stoupací kvality, na Bradlec a Chudopleskou ulicí. Po panelové cestě jsem se vydal k Jizeře, ale abych udržel výšku, odbočil jsem zas doprava pěšinkou lesem. Kroutilo se to nad Jizerou. Cest a cestiček je tam velké množství, kupodivu jsem se docela dobře zorientoval a dojel k řece kousek před lávkou do Podhradí.

Nechtěl jsem pokračovat po modré, ale údolíčkem po větší cestě přímo do Bítouchova. Vypadalo to dost nadějně, avšak skutečně je to slepá ulice. V lese někdo využil plotu přes silnici a pojal to zde za soukromý pozemek se zákazem vjezdu-zvláštní. Musel jsem vyběhnout strání až ke Zvířeticím. Chtěl jsem se vrátit zpět, tak jsem sjel hned, jak to šlo. A dojel ke stavení v údolí, kde byli poněkud zlí psi, naštěstí je majitel zahnal k baráku. Projel jsem tedy kam jsem potřeboval, objel plot na druhé straně údolí a za chvilku už jsem byl v Bítouchově. No vracet se sem asi nebudu, ale byla by to hezká cesta.

Z Bítouchova jsem jel po rychlé polní cestě po zelené do Hrdlořez, odkud jsem dlouho pokračoval po CT 8157. K myslivně Důl mírně stoupavou tendencí po nově zpevněné cestě a pak mě čekal úsek do Bukovna, kde značka radí vést kolo. S výsměchem jsem ji minul, jenže po prudkých deštích měla vlastně pravdu...vyjet se to dalo horko těžko. Za Bukovnem už se velí po nefrekventované starší asfaltce, dokud se nedojede do Vince. Pokud to neni proti větru, utíká to rychle:)

Pár serpentýn k Jizeře, po červené na kraj Boleslavi, k nádraží, ale ještě ne domů. Rozhodl jsem se podívat se od Čejetic na hrad. Vystoupal jsem tedy jednou z pěšinek, obhlíd rozrůstající se Česanu s hradem v pozadí a dojel na Staroměstské náměstí.

Pěkný, místy technicky náročnější výlet. Před Zvířeticemi a do Bukovna jsou prudké kopce s kluzkým povrchem, kolem Čejetic se zas jede po prašných úzkých pěšinkách. Poměrně náročných 33 km.

Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

Mladá Boleslav, hrad

Zvířetice

 

čtvrtek 18. srpna 2016

Zámek Červené Poříčí a hrad Švihov

30. 7. 2016
75 km

Obtížnost: Střední
Technická náročnost: Velká

Plzeň-Radobyčice-Útušice-Robčice-Vysoká-Hradčany-Lišice-Dolní Lukavice-Vícov-Příchovice-po žluté Lužany-po zelené Nezdice-Jíno-Červené Poříčí-po zelené Švihov-po CT 38 Lhovice, Vřeskovice, Roupov-Horušany-dvůr Horušany-Soběkury-Přestavlky-Dnešice-Černotín-Dobřany-Wartův mlýn-Měsíční stráň-Lhota-Valcha (Černý most)-po CT 3 Tyršův sad-Slunečná lávka-Borský park-Bory


Možná by se tenhle výlet měl jmenovat Jezy Úhlavy, páč jsem jel kolem 6 z nich daném úseku a navíc byly pěkně plné vody...nicméně jel jsem na Švihov. Už je to snad 4 roky, co jsem tam jel naposled, to neskutečně letí. Tentokrát bylo málo času, tak jsem vybral co nejpřímější cestu. Rychle vypadnout z Plzně -> silnice na Radobyčice a Útušice, pak "přímá" cesta znamená cesta přes kopec (zahřívačka do Robčic). Tenhle směr přes Vysokou na Hradčany je jediný, při kterém jsem schopen nezabloudit. Jede přímo od křižovatky z Robčic pořád rovně, případně lehce vlevo na rozdvojení polních cest za vsí. Pak už se nenechat zaskočit mizející cestou a stoupáním, hlavně nikam neuhýbat. Do Hradčan už se sjíždí a tak to pokračuje až do Lišic, ačkoliv tam je dost špatná vymletá cesta.

V Lišicích se musí k řece kolem obchodu a pak nenápadnou cestou před předposledním barákem doprava, která vás dovede k jezu a lávce. Za lávkou je pěkná cesta vedoucí na kraj Dolní Lukavice. Tam stačí pár metrů doprava a zpět do našeho směru po polní cestě k Vícovu. Po CT 2124 a od křižovatky u Přeštic po CT 2124A se jede do Příchovic. Ty už celkem znám, za pozornost tu stojí zámek a pak pěkná cesta po žluté kolem řeky (a jezu) k lužanskému mostu (Lužany). Měníme barvu na zelenou a po starší asfaltce jedem do Nezdice-zvláštní hezká, roztahaná vesnice. Před mostkem vlevo podél řeky vede průjezdná, toho času rozbahněná, neznačená cesta na kraj Borov. A maj tam, světe div se, jez:D Odtud kousek po klikaté silničce do Jína, kde přejíždím řeu na druhý břeh a vydávám se podél, jak jinak než k jezu. Od něj vede pěšinka na cestu do Červeného Poříčí přes louku.

V Červeném Poříčí je pěkný zámek s velkou zahradou. Rekonstrukce ho teprv čeká, ale i tak na mě zapůsobil a zbývá poslední úsek po zelené do Švihova. Zde se najednou objevili zástupy cyklistů a koloběžkářů, doposud jsem nepotkal ani živáčka. Jede se po pěšinkách lukami, je to hezká cesta. Ve švihově procházím areál, chvíli čekam, jestli zapózujou nutrie, ale ostatní mají chutnější dobroty. Cíl splněn, vracíme se po větu domů. přes Mezihoří jsme jel posledně, zkusím cyklotrasu přes Lhovice a Vřeskovice do Roupova. Táhle se stoupá, pak menší odpočinek přes Vřeskovicemi a pak docela náročné stoupání do Roupova. Slunce se opírá do zad, je hic, ale po hladkém asfaltu to jede dobře. V Roupově je krásný výhled do krajiny, případně zřícenina (Roupov).

Následují Horušany, zkusil jsem jednu cestu přes Skočickou mýť a neudělal jsem špatně. Horušany jsem projel a kousek za nimi se vydal po lesní panelové cesta k Horušanskému dvoru. Podle všeho vede cesta skrz něj přímo, ale jedná se o soukromý pozemek, který jde v tomhle případě naštěstí objet po louce:) Mířím tedy přes Soběkury směrem na Dnešice, ale u hřbitova odbočuji vlevo a zkracuju si cestu do Přestavlk. Odtud snad bez šlápnutí díky větru do Dnešic a zkouším polní cestu začínající za Dnešickým potokem do Černotína. A vskutku, dovedla mě k zemědělskému družstvu, mohu tak pokračovat pohodlně do Dobřan. Silnice má na oko nový povrch, ale nerovnosti se spíš schovaly, než že by zmizely. Projíždím přes náměstí a jsem zas u řeky-Radbuzy, na levém břehu. Po lukách pojíždím k Wartovu mlýnu a skrz osadu Měsíční stráň do Lhoty. Ze Lhoty vede více pěkných cest, tímto směrem jsem ještě nejel po levém břehu na Valchu. Je to kousíček, vystoupá se k silnici a pak už po CT 3 přes přehradu a kopec k Tyršovu sadu. Po pěšině na kraji Výsluní sjíždím ke Slunečné lávce a stoupám na Bory.

Zase krásný výlet, byl bych ještě pokračoval dál, mít více času. I když mě zklamalo, že mam jen 75 km-to je jako Švihov tak blízko, jo? Ale vrátil jsem se nadšen:)

Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

Zámek Červené Poříčí

Hrad Švihov

Roupovské rybníky


Hrad Švihov

Hrad Švihov
 

středa 17. srpna 2016

Tunel Chlum u Plzně, Maršál, Mariina vyhlídka, Kozel, Čílina

9. 7. 2016
69 km

Obtížnost: Velká
Technická náročnost: Vysoká

Bory-Papíenská lávka-U Ježíška-Šumavská-Prazrdoj-po CT 3 u sv. Jiří., tunel Chlum-Újezd-Červený Hrádek-po CT 3 Kyšice, Ejpovice-Pod Čílinou-Čílina-po zelené Němčičky-po červené Maršál, Svidná, Kozel-hájovna-Hájek-Vymrovka-soutok Úslavy a Šťáhlavice-částečně po modré Pod Lopatou-Kohouty-po žluté Nezvěstice-Olešná-Chválenice-Losiná-Štěnovice-Robčice-Litice-Tyršův sad-Výsluní-Borský park


Juhů, ještě jeden výlet na kole před dovolenou. jen na chvilinku samozřejmě... A pro změnu na Maršál a taky teda k prvnímu hotovému tubusu vlakového tunelu pod Chlumem.

Mířím na Doubravku z Bor za nemocnicí, kolem papírny k Ježíškovi, po Šumavské k pivovaru a kolem teplárny do Doubravecké a ke sv. Jiří. Za chvilku jsem u staveniště. Razicí štít se akorát rozebíral a pohled na obří jeřáb upoutal kde koho. Přecijen se to nevidí každý den. Cesty kolem jsou dobře zorganizovány, takže oblíbená rekreační oblast pod Chlumem je příštupná. Přejíždím do Újezdu a alejí Na Háji do Červeného Hrádku. pro zpestření nejedu po cyklotrase, ale ulicí Ledovou-stoupá se tu tak nějak příjemněji. Do Kyšic se člověk přehoupne raz dva. Zkouším to a projíždím již po asfaltce k Ejpovickému jezírku. Zdá se, že kopec je tu ještě větší než před přeložkou. Momentálně v pořádku, ale cestou nahoru jsem ten kopec neměl rád už dříve.

Záhy se dostávám do Ejpovic a ulice K Mazínu mi pro příště bude jistě dostatečným vodítkem, abych lépe trefil stoupající cestu, která křižuje silnici a pokračuje k podjezdu dálnice v Čílinském polesí. Vydávám se vlevo, mizerná cesta mě vede lesem, ale já vím, že se dostanu až k hrubé asfaltce, po které vydupu tři zatáčku, dokud se nedostanu k zelené. Ta mě už dovede k Čílině, 523 m n. m. Kopec je to tedy logicky nezanedbatelný, ale jede se dobře, ve stínu a klidu, jen ke konci přes kořeny. Odměnou jsou v tuhle dobu kvanta borůvek. Po zelené sjíždím do Němčiček, to je příjemný úsek, i když v jednom místě poměrně kamenitý a se závorou.

No a po červené na Maršál. Jo aha, počkat, ona je tak špatně značená, že jsem ji ztratil. Porovnávám trasu s aktuální mapou a moc neodpovídají, asi se tam cesty vlivem těžby rychle mění, trefil jsem nějakou jinou cestu o kousek dál. Kolem Maršálu už bojuji s kořeny po správné trase a pak brutálně klesám ke Svidné. Dále k NS F. X. France po zelené. Odtud jsem chtěl kolem Neslivského rybníku k Lopatě. Hm, ale to bych nesměl být teprve u NS Okolo Kozlu, beztak je tam všechno značeno velmi zmateně. Dojel jsem k Hájku a za Lopatský rybník po modré. Chatovou oblastí se dá jet podél Úslavy k brod přes Šťáhlavici. Zůstávám ale na pravém břehu a "zaručeně průjezdnou" cestou pokračuji mezi chatami..ano, takže po kilometru se vracím a musím celou oblast nadjet opět až k modré turistické. Konečně se dostávám pod Lopatu a mířím přímo vzhůru. Žlutou nechávám, ať si udělá odbočku k Mariině vyhlídce, však ona se vrátí. Sjíždíme společně (s tou žlutou:D) do Nezvěstic. Z Olešné jdu po dříve asfaltové cestě v polích. Nedávné přívalové deště s sebou odnesly celé pláty povrchu a vymlely obří koryta. Projíždím Chválenice, za nimiž je v zatáčce na kopci další tutovka-zkratka k červené. Tak se pro změnu prodírám lesem, načež se dnes po sto padesáté vracím na silnici. Červenou využívám jen pro poslední úsek do Losiné, v hospodě Pod Lesem doplňuji vitamín B a chystám se na poslední etapu. Ta vede přes Štěnovice, prý se tam dá jet kolem chat lesem. Od čističky v Losiné šikmo do polí k chatám je to stará známá, ale pak? Asi naštěstí vedou všechny cesty do Štěnovic, jinak počítam, že bych tam dnes netrefil. To je den, jedno velké bloudění. A ještě se zastavilo Endomondo.

Ze Štěnovic, kde jsem se namlsal lesní cesty, pokračuji po frekventované silnici do Robčic vstříc zarostlému úvozu a poli do Litic. Ale ejhle! Je tu nová cesta, v první části dokonce asfaltová. To mam obrovskou radost, že je konečně průjezdná:)) Do Tyršovo sadu tedy jak jinak než po silnici a následně přes Chlum (zase:D) na Výsluní a do Borského parku. Uf, tak asi 3 hodiny za plánem jsem doma, snad bude příště lepší orientace a plynulejší jízda. Přesto průměrných 19,5 km/h je dobrá hodnota:)


Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

Ražba železničního tunelu Chlum

úterý 16. srpna 2016

Vodokrty, PP Pod Smutným koutem

2. 7. 2016
43 km

Obtížnost: Střední
Technická náročnost: Střední

Borský park-po žluté Výsluní-Útušice-Vysoká-PP Pod Smutným koutem-po červené Předenice-Snopoušovy-Krasavce-Vodokrty-Osek-Sukořín-po červené Netunice-po žluté Prusiny, Čižice-Štěnovice-Útušice-Radobyčice-Plzeň


Trošku už mi chybělo kolo, takže i když se chystala velká grilovačka na odpoledne a taky neskutečný liják kolem poledne, vyjel jsem s tím, že do bouřky jsem doma. Vyrazil jsem přes Borský park k Slunečné lávce, vystoupal na Výsluní a pokračoval kolem přivaděče k Liticím. Po silnici jsem se vydal do Útušic. Vítr foukal, že jsem se sotva udržel na kole a rozhled do krajiny mi vyjevil temnou scenérii osvětlenou jen občasným bleskem na západě. Já se ale pohyboval jinam, než tohle boží nadělení, tak jsem se rozhodl ujet. Hm, takže už v Útušicích jsem se schovával na zastávce. A nebyl jsem sám. Pár kapek spadlo a dál nic, za výsměchu spolučekatelů jsem se vydal dál směrem na Robčice. Mezi posledními baráky na kopečku jsem však uhnul na cestu směr Vysoká a už lilo. Naštěstí mě chránily stromy a já nepolevil v rychlosti postupu. Přejel jsem silnici, stoupám a tu najednou se dokonce ukazuje sluníčko:)

Podle všeho lze jet docela přímo kolem Malince na Předenice, ale málo platné, ač jsem to tlačil doprava, vyjel jsem u chatek nad Úhlavou. A dojel k zelené -_- Takže jsem si to trochu objel, klasika tady na Vysoký, snad nikdy jsem tu netrefil přesně to, co jsem chtěl. Až na vrchol nechci, když zelená odbočuje, pokračujte rovně a jeďte na první pěkné cestě vlevo. Já jel na první nepěkné, věřil jsem mapě víc než svým očím. No a nějaký harvester by se hodil. Zde mě taky chytla druhá a poslední přeháňka. Stromy mě zkrytovaly, nerozpustil jsem se:) Dojel jsem špatnou cestou na správnou křižovatku. K PP Pod Smutným koutem už je to kousek a za ním vede cesta ústící u červené turistické nad Novým mlýnem. Terén je tu poměrně náročný, ale rychle se zlepšuje a po červené brzo dojíždím do Předenic.

Ukazatel na návsi ukazuje podle mě špatným směrem, ale dík tomu jsem objevil novou cestu do Snopoušov v louce a lese nad Úhlavou. K chatám je to pohoda, kolem poslední z nich je třeba se prosmýknout vlevo do prudkého kopce. Postupně se zmírňuje a vyjede se na kraji vsi k červené. Stoupat nehorázný kopec k Hájsku se mi nechce, tak do Krasavec pokračuji po asfaltce. Pak úsek po silnici-Vodokrty a Osek. Z Oseka na rozcestí Sukořín má vést pochybná cesta. Zkouším jí, stoupá, ale je moc pěkná. Jenže jen kvůli tomu, že vede na pastvinu. Poslední úsek jsem tedy měl volbu-mezi lejny nebo polem vzrostlé pšenice. Krávy tam naštěstí nebyly, tak jsem se dostal až k té červené. Ideál to bohužel úplně není. Po červené sjíždím do Netunic a po žluté přes Prusiny, odkud vede sjezd s horším povrchem do Čižic.

No jasně, nedalo mi to jet po silnici nebo po červené, musel jsem mít něco extra. Kolem obecního úřadu jdu vstříc polní pěšince. Kéž by...asi už si tam někdo cestu zkracoval, ale za průjezdné bych to neoznačil. Ani k posedu to nešlo dobře, možná kdysi tam cesta bývala. Prodral jsem se tedy k samotě na spojnici Štěnovický Borek-Štěnovice, za což jsem byl upřímně rád. Doporučuji silnici:D Už jsem se nepokoušel radši nic vymyslet, po silnici projíždím do Útušic a přes Radobyčice se vracím do Plzně po dvou hodinách a 43 km. Nebýt toho posledního pole, byla by ta průměrná přes 22 km/h-to mě hnala ta bouřka.


Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

Vodokrtská pole

úterý 9. srpna 2016

Luštěnice (Mladoboleslavsko)

7. 6. 2016
47 km

Obtížnost: Střední
Technická náročnost: Střední

MB-Sahara-Chrást-Zámostí-po červené Hrušov, Horky n. Jiz.-po CT 17 Dražice, Benátky n. Jiz.-po červené Dražice-po CT 0038 Struhy, Luštěnice-Voděrady-ž. st. Dobrovice-Sýčina-Nepřevázka-MB


Docela dlouho jsem se nesvez, tak abych dneska roztočil nohy... Vyjíždím za polem vlčího máku u Benátek. Kolem Jizery už to dobře znám, tak to beru přes letiště na Chrást a viaduktem projíždím na silnici před Zámostím. Do Hrušova se jede dlouho po lukách na levém břehu řeky po červené, pak se jen přejede na druhou stranu a hezkým rychlým singlem se pokračuje do Horek. Odtud pokračuji po CT 17, za serpentýnou na kopci odbočuje vlevo do polí a za chvíli se vjede do velmi zarostlého úvozu. Když jsem projel všemi hnízdy klíšťat, pavouků a housenek a se štěstím nepíchnul, vyjel jsem v Dražicích, jež od Benátek dělí vlastně jen to pole vlčích máků.

Mám něco přes 15 km, řikám si, že projedu ještě ty Benátky, ať dam celkem nějakých 35 km. Do Dražic se vracím po červené. Dříve velmi zarostlá, nyní nově vyspravená pěkná stezka přímo u řeky. Z Dražic pokračuji po CT 0038. Podjede se dálnice a pokračuje se krásným lesním prostředím po parádních lesních cestách, to vždycky člověka úplně povznese. Trochu se nám to tam motá, směr je mi podezřelý, ale věřil jsem CT, že směřuje do Luštěnic. Nejbližší vesnice jsou však Struhy a do Luštěnic dalších 5 km!:D Jede se po velmi prašné písčité cestě, ale utíká to. Ještě lehce přes Újezdec a pak už přímo do Luštěnic. Cyklotrasa to ještě táhne přes kotěhůlky, tam se mi fakt nechtělo.

Z Luštěnic do Voděrad vede taková nesmělá asfaltka, tak po ní a pak přes pole po CT 8155 k silnici na Dobrovici. Kolem železniční stanice pojíždím na cestu k Sýčině. Tam zase vyrážím po pěkné cyklostezce v polích do Nepřevázky. Ještě se po NS PP Chlum vyškrábat přes dva kopečky a už jsem na kraji Boleslavi, projíždím Štěpánkou a vracím se se 47 km na krku, to docela čumim. Terén povětšinou nenáročný, průměrná rychlost přes 22 km/h, takže výlet na delší dvě hodinky:)

Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

Maková louka

středa 3. srpna 2016

Kolem Plzně na kole

29. 5. 2016
61 km

Obtížnost: Střední
Technická náročnost: Střední

Bory-Vokounova lávka-po žluté Černice-Černý les-Losiná-Pod Radyní-Městský les, po žluté Černice-Radobyčice-Litice-Valcha-po CT 2151 Nová Hospoda-U Brůdku-Skvrňany-Křimicepo CT 37 Radčice-Chotíkov-Ledce-Záluží-po modré Orlík-Senecký rybník-Bolevecký rybník-Bílá Hora-u sv. Jiří-po CT 3 Prazdroj-U Ježíška-zimní stadion-Bory


Já snad ani na kolo nechtěl jet...nebo vlastně jo, ale jak jsem se tak vydal nejdřív za Barčou do Losiný, přišla hláška, že se zas očekávají prudké bouře. Během mé odpolední pouti jsem se teda držel Plzně jako pes nohy svého pána. Nejdřív jsem jel nesměle zpátky na Plzeň přes chatovou osadu pod Radyní a po žluté přes Městský les do Černic,  Tam už bylo dostatečně zřejmé, že se žádná apokalypsa neblíží a tak jsem pokračoval sjezdem do Radobyčic a po silnici přes kopec do Litic. Následně jsem si sjel k přehradě a na Valchu. Na křižovatce Plzeň-Lhota jsem se dal asi 50 m doprava, kde bývalo ústí lesní cesty. Cesta je pořád, ale někdo se rozhod změnit pangejt na zákop a tak jsem musel hledat nějakou jinou nábližku. Nebyla nic moc, ale ušetřil jsem přinejmenším 200 m:D Žlutou k Plzni jsem překřížil a chvíli jsem pokračoval po pohádkové NS, pak volil spíše (rozbahněnou) cestu vpravo a vyjel jsem na rozcestí za útulkem. Po CT 2151 jsme dojel pohodlně na Novou Hospodu a už jsem sjížděl k Vejprnické.

Ani nyní to nevypadalo na živelnou pohromu a nechtěl jsem se vracet s 30 km "na triku" domů, tak že dam aspoň 45... Vyjel jsem tedy na Skvrňany a po nové cyklostezce podél Regensburské dojel do Křimic. Z Křimic jsem vystoupal ke Karlovarské, sjel do Chotíkova a projel jím sledujíc žlutou turistickou. Za zemědělským družstvem jsem se s ní rozloučil, zkusil jsem polní cestu vlevo a ta mě dovedla až do Ledec. Zvažoval jsem varianty, na Krkavec se mi nechtělo. Dojel jsem tím pádem po silnici do Záluží, načež jsem zdolal pěkný padák po modré směrem na Orlík. Podle mapy jsem měl mít jednoduchou cestu, jenže se v lese objevovaly různé místní žluté a cyklotrasy neuvedené v mé mapě, takže mi to moc nedávalo smysl, nakonc jsem ale tak špatně nejel, po CT 2151 a 35 kolem Kolomazné pece až k Šídlovskému rybníku. Většinou jezdím jinudy, abych se vyhnul davům, ale tentokrát nebylo celý den jasno a 30°, takže lidi seděli doma u televize:) Kolem Seneckého rybníku jsem projel s hrůzou, že už dříve velmi dobře upravené štěrková cesta byla vyasfaltována. To nedokážu pochopit, proč. Komu to prospěje?

Na Bory jsem to vzal přes Bílou Horu, sv. Jiří po CT 3 kolem pivovaru, po Šumavské, přes Papírenskou lávku k zimnímu stadionu a za nemocnicí. Dojedu a koukám na ty kilometry jako zjara-61 jako nic:) Je pravda, že jsem jel převážně po zpevněných cestách, takže jsem to ani vzhledem k průměrné rychlosti 19,7 km/h nijak nehnal.


 Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati