úterý 21. dubna 2026

Lom Štěnovice Na Průhonu

48 km 
24. 10. 2025
 
Náročnost: Střední
Převýšení: 850 m
Terén: Polní, lesní a štěrkové cesty
 
Plzeň-Pod Záhorskem - Rondel - centrum Plzně - podél Radbuzy Doudlevce - Škoda park - Hradiště - Radobyčice - Valík - Štěnovice - lom Na Průhonu - Kouty - Nebílovský Borek - Losiná - Starý Plzenec - po červené Šťáhlavy - PP Kornatický potok - Sedlecká skála - Sedlecká rokle - Sutice - ryb. Pod Tymákovem - Stradiště  - Merfánka - Zátiší - polesí V Pytli - hrádecká myslivna - Újezd - Doubravka - Jateční ul. - Zadní Roudná - Roudenské prameny - Pod Záhorskem
 
 
Kam vyjet na kratší výlet do 50 km z Plzně? To je vždy oříšek, aby to stálo za to. Nějakou náhodou jsem ale objevil, že ve Štěnovicích existuje ještě jeden lom, o kterém jsem nevěděl a je přístupný! Jedu tam okamžitě. Na jih přes celé město, takže k Rondelu, přes Šafaříkovy sady, pak jsem přejel řeku a pokračoval po pravém břehu U Ježíška. U bývalé papírny jsem se vrátil na levý břeh Radbuzy a pokračoval do Doudlevec. Po dalším mostě jsem přejel do Škoda parku a pak po panelové cestě pokračoval kolem areálu vodárny. Do Hradiště jsem jel tentokrát horem přes skutečné pravěké hradiště a následně do Radobyčic po asfaltce za lávkou. Poté pokračuji do Podhájí a protože i zde vyasfaltovali všechny cesty, obvykle odbočuji na nějakou pěšinku do lesa, abych se neunudil k smrti jako ti, co by chtěli využít NS Údolím Úhlavy.  Na vrcholu Valíku se vracím na červenou turistickou, která vede po kamenité cestě dolů k silnici. Ve Štěnovicích jsem se dřív bál projet pilou, ale je to normální silnice, takže buď můžete projet zábavnou klikatou ulicí Na Šancích nebo přímo dolů ulicí K Pile. Od potoka stoupám ulicí Ke Cvičišti a pak rekonstruovanou Na Průhonu a jak napovídá název výletu, už nejsem daleko od cíle. Popravo je louka, za ní takový statek a hned za ním je pěšina k lomu, nemá název, tak jsem ho označil názvem Na Průhonu podle ulice. Je schovaný mezi stromy a jsem překvapený, jaký je pěkný. Udělám pár podzimních fotek se žloutnoucím listím a vyrážím na zbytek naplánovaného okruhu.
 
Po písčité cestě jedu od lomu k myslivně, pak odbočuji doprava a na kraji lesa šikmo vlevo na menší cestu. K chatám V Koutech vede malá, špatně prostupná pěšina, ale občas ji přesto rád využívám. Z Koutů pak pokračuji na jihovýchod přes louku a pak lesem nad Nebílovský Borek. Okrajem lesa pak vede hezká lesní pěšina na východ nad Losinou. Trochu sjíždím, poté kolem Matulky stoupám znovu lesem na Vinařovic vršek a nakonec vyjíždím do Losiné u koupaliště. Stoupám obcí přes silnici k Bambousku a loukou k lesu, kterým je to už jen pár metrů ke křižovatce silnice do Šťáhlav a na Radyni. Na 45° mezi těmito dvěma silnicemi vede širší lesní cesta na Plzenec. Ještě se ale úplně nevracím, na červené odbočuji vpravo, za silnicí kousek stoupám a pak uý valím mezi poli do Šťáhlav. Tam mě baví stezka podél potoka Beránka přímo do centra ke kruhovému objezdu. Po silnici přejedu Úslavu, poté ale sjíždím na louku a k chatám jedu podél řeky. Pod lesem znovu přejedu rokycanskou silnici, abych mohl stoupat po pěšince východně od silnice. Nevím, co od ní mám čekat, navíc je dost mokro, tak snad to půjde. Kupodivu do šlo docela dobře, ale s prudším stoupáním samozřejmě je třeba počítat. Narazíte na vrstevnicovou cestu od Melicharky, kde je asi nejlepší vyjet na silnici a po prá metrech pak pokračovat na západ na CT 2154 k Sedlecké skále. Nevím, co se tu děje, ale je to tu celé vybagrované, takže v podzimní plískanici totálně zbytečně rozbahněné. Tak doufám, že nějakého lumena nenapadlo to tady vyasfaltovat. Asi uvidíme přístí rok...
 
Kolem Sedlecké skály je náročné stoupání, Pak jedu kousek po zelené, a sice než odbočím na polní cestu směrem na Lhůtu. Tady už se taky místy drží voda, překonat ji ale jde. Chci objet malý rybníček a sjet do Sedlce. Cesta v mapě je, ve skutečnosti ale je zarostlá, opravdu to jde špatně přejít, projet vůbec. Po několika desítkách metrů se dá znovu nasednout do sedla a nad Lhůtským vodopádem prudce po kořenech sjet k PP Sedlecká rokle. Přejedu potůček a vydávám se polesím Sutice asi nejměnší možnou cestou nad údolím, ale na sever. Takže přes kopec. Cesta se kupodivu neztrácí, to je dobře, protože počasí mi moc nepřeje. Asi za kilometr se to zlomí a začínám sjíždět k rybníku Pod Tymákovem. Poté za silnicí stoupám kolem hájovny pod Stradiště, které objíždím z jihu a dostanu se na žlutou před Merfánkou. Po žluté podjedu dálnici a objedu solární elektrárnu. Za elektrárnou vede hezký singl do lesa. Objedu Letkov, postupně se stáčím k západu a dojedu k Zátiší. Po zelené sjíždím polesím V Pytli na Švábiny nejprve lelsní cestou a potom po štěrku. Už za šera podjedu pražskou výpadovku u myslivny. Vypadá to, že by se dalo projet kolem domků naproti obchodnímu domu. Kupodivu to jde, to je milé, že se tu dá ještě objevit nová cesta. Sjíždím polní cestou, která tu díky bohu zůstala, na sídliště v Újezdě. Projedu na louky nad potokem a tím se dostávám na Doubravku. Mezi Chrásteckou a Jateční jedu po cyklostezce, skrz Zadní Roudnou pak po silnici. No a to je vlastně všechno, zadem kolem roudenských prmenů jsem se vrátil do Záhorska. Padlo téměř 48 km průměrnou rychlostí 16 km/h a více než 850 nastoupaných metrů.  
 
 
 
Lom Štěnovice - Na Průhonu

Lom Štěnovice - Na Průhonu

Lom Štěnovice - Na Průhonu

 
 
  

pátek 10. dubna 2026

Rozhledna Chlum - Plzeň

46 km 
20. 10. 2025
 
Náročnost: Střední
Převýšení: 750 m
Terén: Polní, lesní a štěrkové cesty
 
Plzeň-Pod Záhorskem - Zadní Roudná - Pecihrádek - Újezd - Červený Hrádek - Dýšina - Horomyslice - Litohlavy - Kokotsko - Nová Huť - Chrást - Zábělá - Bukovec - po červené Chlum, u sv. Jiří - Lopatárna - U Prazdroje - most Milénia - Bory - Kilometrovka - Lochotínský park - Pod Záhorskem
 
 
Jsme po dovolené, v Čechách pořád teplíčko, takže se na kolo těším. Nepojedu nijak zvlášť daleko, delší dobu jsem nebyl na Chlumu, tak to tam ještě zaznamenám, než se spustí kompletní přestavba celé hory. Nejdřív ale udělám okrhu po okolí Plzně. Jedu přes Zadní Roudnou, jako obyvkle po silnici, protože všechny nezpevněné cesty už zrušili. Tu kolem vodárny u Berounky si ale ujít nenechám, je to zajížďka, ale jezdím tam rád. Projedu pod Pecihrádek za Feronou, Pěšinka nad řekou stojí za prd, v únoru jsem si tam byl zaběhat a nestojí to za to, rozhodně ne na kole. Objíždím to tedy horem po žluté a vracím se prudkým sjezdem k lávce pod soutokem. Pak pokračuji do Újezda, k čemuž musím využít asi 12 m širokou asfaltku. Do Červeného Hrádku stoupám horní štěrkovou cestou vedoucí k třešňové aleji. Pak projedu naopak podél topolové aleje pod zemědělským družstvem, překonám silnici na Dýšinu a po prašné polní cestě jedu na východ. Dřív se dalo docela dobře jezdit o něco severněji od asfaltky, ale to už se pár let spíš nedá, takže je lepší jet právě touhle cestou k vysokému vedení a odbočit kolmo doleva. vyjeté koleje od traktoru vás pak navedou neobdělávanou půdou nad ústím ejpovického železničního tunelu k cestě do Dýšiny. Projíždím celou obcí ke trati, pak pod průmyslovou zónou a viaduktem ke golfu v Horomyslicích.
 
Od Klabavy stoupám po cyklotrase 2159 do lesů kolem Kokotska. Zhruba v nejvyšším bodě na kraji lesa odbočuji vlevo na malé cestičky, které bych sotva trefil správně bez navigace, po nichž se dostanu na chvíli na zelenou a poté polní cestou k silnici do Litohlav. Nad nimi je takové pěkné pole, kolem kterého se dá sotupat zpátky k Hůrce, už se to stáčí zpátky k západu. Přejedu silnici na Smědčice a odbočuji z ní znovu u Horního kokotského rybníku. Nikdy si nepamatuju, které ty cesty jsou tu dobré a které špatné, tahle vedoucí přímo kolem bývalého hradiště Kokot je jedna z horších. Pod Dubovým vrchem se to ale zlepšuje a postupně více a více klesám k Nové Huti, musím si jen dát pozor a odbočit včas vlevo na singl s prudkým klesáním přímo k mostu přes Klabavu. Z Nové Huti vyrážím po modré na břehu řeky, ta pak vede kolem železniční stanice, já si cestu do Chrástu zkracuji pěkným singlíkem a přes pole. Protože chci vyzkoušet jednu cestu nad Berounkou, sjíždím po silnici. za dvěma zatáčkami nad Dolanským mostem bych měl jet vlevo. Podle mapy jsou tu dvě cesty, samozřejmě chci jet tou přímější. Sice jsem ji zkusil, ale ta není prostupná... Naštěstí ta druhá, delší a víc do kopce, se využít dá. Motám se pak lesními a štěrkovými cestami v polesí Zábělá. Je to mnohem lepší a zábavnější, než dálnice v trase bývalé trati, tu přenechávám s radostí jiným. Z tohoto směru je v některých vykácených místech těžké poznat, kudy vlastně vede pěšina, proto jsem trochu hledal. Cesta ústí kousek nad viaduktem v Horní Zábělé, odkud stoupám k myslivně a pak zkusím projet k Bukoveckému vodopádu. Dříve solidně průchozí pěšina je přerušena školkou pro stromy, kterou lze sice obejít, ale není to nic moc. Až pod ohradou a za spadlým kmenem právě v místech voddopádu začíná sjízdná pěšinka, to už jste ale kousek od vyústění u strážního domku u Bukovce. Z něj stoupám po červené strmě, ale po pěkném singlu k vrcholu Chlumu. Je tu docela málo lidí, udělám fotku a pokračuji dál, ještě musím na Bory, než pojedu domů. Sjíždím tedy po zábavné červené ke sv. Jiří, potom podél řeky k Lopatárně. Je tu parádní stezka, nikdo tu asfalt nepotřebuje, ale stejně se tu plánuje, peníze se neutratí přece samy.
 
Přes město na Bory jedu kolem /Razdrije, úpřes Šumavskou, ulicí U Trati, a když jsem vyřešil, co bylo třeba, pokračoval jsem dolů od Techmanie Kotkovou ulicí a pak ke Kalikovskému mlýnu a Kilometrovkou na Severní předměstí. Pak už jsen projedu Lochotínským parkem a jsem Pod Záhorskem. Hezkých 46 km a docela překvapivých 750 m převýšení 
 
 
 
Rozhledna Chlum - Plzeň

 

čtvrtek 9. dubna 2026

Chlumčany - kaple Panny Marie Pomocnice křesťanů

47 km 
29. 9. 2025
 
Náročnost: Střední
Převýšení: 700 m
Terén: Polní, lesní a asfaltové cesty
 
Plzeň-Pod Záhorskem - Rondel - Husovo nám. - Techmania - Na Hvězdě - Borský park - po žluté přehrada České údolí - Valcha - po CT 2271 D5 - po zelené Nová Ves, letiště Líně, park Martinská stěna - kamenný most Dobřany - Kotynka - Hujáb - kaple Panny Marie Pomocnice křesťanů v Chlumčanech - Vysoká - Komárova Vyhlídka - Jelení vrch - po zelené Štěnovice - po červené Radobyčice - po NS Údolím Úhlavy Hradiště - Vokounova lávka - Škoda park - po pravém břehu Radbuzy centrum Plzně - Rondel - Pod Záhorskem
 
 
No, takže jsem vyjel v pět a jak to asi dopadne, když je konec září. Vzal jsem dron a nachystal jsem se na alej u kaple v Chlumčanech. Musím tedy přes celé město na jih. Sjedu k Rondelu, projedu parkem za Plazou, pak stoupám k Husovo náměstí, Korandovou ulicí a pak Schwarzovou na Hvězdu a pak ještě Boettingerovou ulicí do Borského parku. Konečně se tedy dostávám mimo beton, z parku pokračuji po žluté singlem na břehu Borské přehrady. Pokračuji přes kopec na Valchu, kde místní političtí bezmozci vyasfaltovali lesní cestu. Už tu tedy ani nevede žlutá turistická, protože tim betonem nikdo samozřejmě nechce chodit ani jezdit. Jediným argumentem je "podpora životního prostředí díky dojíždění na kole". Tímto způsobem je návratnost investice v podobě spotřebovaného a ušetřeného CO2 při optimistickém předpokladu tisíc let za předpokladu, že by se asfalt za tu dobu nikdy neopravoval. Dá se tu tedy jezdit přes 40 km/h, což taky hodně přispívá k bezpečnosti a toleranci mezi uživateli. Projedu Valchou do ulice K Volskému vrchu, ze které pokračuje lesní cesta k CT 2271. Tato štěrková cesta se zanedlouho spojí se zelenou a pak vedou společně k přemostění dálnice D5. Hned za dálnicí zelené sjíždí z rozbité silničky a pokud se tu zrovna netěží dřevo, je tu hezký singl k Dolnímu novoveskému rybníku. I z návsi po zelené se bohužel zcela nesmyslně a zbytečně asfaltovalo. Taky už se nedá projet areálem - výběžkem letiště Líně. Toho jsem ale moc nevyužíval, zábavnější je jet po zelené. Pár set metrů je to hezká lesní cesta, pak hodně velká štěrková cesta a pak, když skončí les, se jede po parádní polní cestě. Ta navíc začíná klesat, tak se tam dá pěkně valit. Projíždím Martinskou stěnou, protože všechny ostatní cesty široko daleko v okolí už jsou vyasfaltované. Pak sjíždím do Dobřánek, naučnou stezkou pěšinkou ke kamennému mostu v Dobřanech a poměrně novou cestou pod silnicí Brentnerovými sady do Lipové ulice. 
 
Na Chlumčany musím jet po silnici, takže to ten kilometr a půl přežiju. Za přejezdem odbočuji doleva na polní cestu vedoucí kolem nějakého výběhu směrem k Hujábu, ale na rozcestí s NS Chlumčany odbočuji vpravo. No a za hřbitovem už je polevo alej vedoucí ke kapli Panny Marie Pomocnice křesťanů. Slunce zapadá, což je dobrá zpráva pro to, že je tu klid, ale špatná proto, že jsem zhruba tak v polovině výletu a světla už moc nebude. Dlouho se proto nezdržuji a pokračuji do ulice Na Výsluní, která mě dovede k silnici od Dobřan k Vysoké. Stoupám ke čtyřproudé silnici, podjedu ji, po levé straně je skládka a kousek jižněji začíná kamenitá cesta lesem do polesí Vysoká. Tahle zpevněná cesta odbočuje do Hradčan, ale já chci jet pokud možno dál rovně. Mám obavy,protože někdy je ta cesta slušná, když ji projede harvestor, jindy je téměř neprostupná. Dnes by se mi moc nehodilo se vracet. Naštěstí se povedlo, projel jsem k hřebeni nějakou cestou, která ani není v mapě, a napojil se na rozcestí Na Stolínku k asfaltovým cestám. Vydal jsem se dál na východ, chvííli sjíždím, ale poté znovu stoupám k Jelenímu vrchu. Na dalším větším rozcestí zpevněných cest se zprava připojuje zelená a po té stoupám kolem Komáří vyhlídky až na Jelení vrch i vrcholek Vysoká. Pak už se sjíždí, část cesty je docela technická, asi kilometr pod vrcholky se ale napojíte na větší plynule klesající cestu a tam to jede krásně rychle. Až nad štěnovickými chatami odbočujete na mýtině na singl, kde se klesá výrazněji a po kořenech. lávka u jezu mi přijde zbytečná. Jednou jsem ji využil, ale jinak jezdím do Štěnovic raději po červené. Už je dost šero. Při stoupání vsí to tolik nevadí, ale když překonám silnici a vjedu do lesa k Valíku a zvlášť potom ve sjezdu větší ryclostí po panelce, kde jezdí auta, už je to na světlo. Až v Podhájí opouštím červenou a po silnici projedu Radobyčice po trase NS Údolím Úhlavy. Po asfaltové dálnici se přemístím do Hradiště, nad řekou po singlu pokračuji k Vokounově lávce a potom po panelové cestě po CT 3 do Škoda parku. Nebo spíš pod ním přes louku.
 
Do centra Plzně pak jedu podél řeky po jejím pravém břehu a do Záhorska přes Rooseveltův most a přes Rondel. Celkem 47,5 km průměrnou rychlostí 21,1 km/h. Ani to však nestačilo na návrat za světla😀 Jinak pěkný výlet, 700 nastoupaných metrů kolem Plzně je docela dost na této vzdálenosti.
 
 
 
Chlumčany - kaple Panny Marie Pomocnice křesťanů

Chlumčany - kaple Panny Marie Pomocnice křesťanů