27 km
Náročnost: Střední
Převýšení: 450 m
Terén: Lesní cesty
Plzeň - Borský park - Slunečná lávka - Výsluní - Hůrka - Litice - Kotlík - Robčice - Jelení vrch - Vysoká - Kozí kámen - Štěnovice - Útušice - Radobyčice - Plzeň-Bory
Sice je Štědrý den, ale jako obvykle je kolem deseti stupňů, navíc sluníčko, takže příjemné podnebí na projížďku. Jsem rád, že jsem tenhle výlet stihl, protože v listopadu jsem ani jednou bohužel nevyrazil.
Z Bor jsem sjel k Radbuze, přes kterou vede Slunečná lávka, vystoupal jsem na Výsluní, a abych to měl zajímavější, za Tyršovým sadem jsem to zkusil místo po silnici pěšinkou prudce vzhůru na kopeček jménem Hůrka. Dá se tam skutečně projít, jen cestu komplikuje rozbagrované pole před novou zástavbou. Sjíždím bočními uličkami do Řepné ulice v Liticích a pokračuji po silnici ke sjezdu z přivaděče. Tam odbočuji vpravo, začínám stoupat a na úrovni Robčické ulice sjíždím na asfaltovou cestu vlevo, která vás provede pod všemi dálnicemi a výpadovkami, až konečně sjezdem ústí právě do Robčic.
Z Robčic stoupám po staré známé polní a lesní cestě do lesa kolem Vysoké. Bohužel jsem se na velkém rozcestí nedaleko hájovny špatně zorientoval a odbočil blbě-do toho kopce s milionem drenážních zákopů. Tak jsem si ho dal nahoru i dolu. To už se nadobro zatáhlo. Nervózně jsem pohlédl na hodinky, že snad ani večeři nestihnu... Upaloval jsem tedy konečně správnou cestou k Jelenímu vrchu. Dokonce i nevýrazně, čárkovaně značená cesta byla ve skutečnosti velmi dobrá, jen rozbahněná. Což se týká všech cest na Vysoké momentálně, protože se tu mohutně těží dřevo.
Vyznat se v místních cestách je pro mě celoživotní oříšek. Na Jelením vrchu vlevo po zelené, na rozcestí Vysoká vpravo na žlutou, pak konečně rozcestí Kozí kámen, ovšem samotná skála Kozí kámen je neznačena (a pro mě nově objeveno právě nyní😲) opodál v lese. nemám čas se zdržovat, vyběhnu si na ní příště. Navigační výzva pokračuje-v mírně pravotočivé zatáčce sjet kolmo vlevo ze žluté a na další (snad jediné a jednoznačné) křižovatce kolmo vpravo a pak se držet té největší, vrstevnicové cesty. Uff. Povedlo se, ale jedu ve vrstvách rozježděného bahna a začíná poprchávat. připojuje se ke mně zelená, po které jedu až na její konec u jezu. Posledních asi 700m je technický sjezd. Pak už podél silnice po červené do Štěnovic a vzhledem k vytrvalému dešti se rozhoduji pro návrat po silnici. Ačkoliv jsme tudy dříve jezdili velmi běžně, pro mě už je to vlastně neznámá (a tím pádem svým způsobem zajímavá) cesta. Tak tedy Útušice, Radobyčice, Plzeň - mezi každou obcí přes kopec.
Neslavný to závěr cyklistické sezóny 2019:D I tak jsem byl rád, že jsem se protáhl na těch 27 km s převýšením 450m a průměrnou rychlostí 19,5 km/h.
Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati
 |
| To je on, Kozí kámen |
