Brejlov (Mladoboleslavsko)

21. 4. 2016

20 km

Obtížnost: Malá
Technická náročnost: Vysoká

MB-Kosmonosy-po CT 8153 hájovna-po žluté Brejlov-po modré motorest Avion-po CT 8155 Studénka-po CT 8153 H. Stakory, Kosmonosy-MB

Přestože je relativně chladný dubnový čtvrtek, vyrážím na kolo se dvěma kolegy. Oba mají fungl nový full, tak jsem zvědav, co nás čeká.

Jedeme přes celou Boleslav do Kosmonos, kde odbočujeme na silnici do Horních Stakor. Za dálnicí se vydáváme do offroadu po žluté. Čeká nás stoupání terénem na Brejlov. Žlutou opouštíme jen krátce v závěrečném padáčku, objíždím úsek po lehce lepší cestě. Pěkně jsme se zahřáli, ale to už jsme na nejvyšším bodě výletu ( 349 m. n. m.). Odtud se sjíždí po lesní cestě se zkratkou po prudké pěšince. Došlo i na lehčí kotrmelec, ale vše dopadlo (snad) bez následků. U zámečku se dostávám na asfalt, na chvíli se ukazuje motorest Avion u dálnice, my ale sjíždíme k silnici od Bakova (CT 8155) a pokračujeme přes Studénku zpět do Horních Stakor (CT 8153). Odtud jezdím po frekventované silnici velmi nerad, bohužel příliš jiných možností neexistuje a tak bojujeme s kopcem i větrem, než se dostaneme do města. Martinovi už krapet těžknou nohy, tak jsme udělali dobře, že jsme to dnes nepřepálili.

Kratší dvacetikilometrový výlet s technickým úsekem kolem Baby umí potěšit takhle na vyvětrání po práci:)

Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

Klokočka (Mladoboleslavsko)

12. 4. 2016

38 km

Obtížnost: Střední
Technická náročnost: Vysoká

MB-po červené Debř, Hrdlořezy, Čistá, Bělá p. Bezdězem přejezd-po zelené Páterov, Bílý kámen, Bílý kříž, Klokočka-po NS Klokočským lesem Velký Řečkov-po červené Nová Ves, Bakov, Josefův Důl-po žluté Radouč-MB


Další ze série rychlých popracovních výletů je zde. Loni jsem kolem Boleslavi moc nejezdil, takže to tu nemam všechno v živé paměti. Jedním z dostupných cílů je Klokočka. Ne ten autosalon, ale kaple s oborou;)

Vyjíždím podél Jizery po červené, nově před Debří s podchodem pod tratí:) Táhlou vesnicí se dlouho projíždí, hned za ní se však začne prudce stoupat (bez vzorku v bahýnku výborný), načež se vyjede před Čistou z lesů do polí. Stále po červené (špatně značeno, na konci vsi doleva po silnici, pak první polní cestou doprava). Trochu se nám to klikatí, ale nakonec sjíždím k Bělé, odkud pokračuji po zelené až k Páterovu po pěkné asfaltce. Tam turistická značka odbočuje vlevo (o dost víc než ukazatel) a čeká mě další stoupání. Sice pěknou skoro soutěskou, v chládku a za příjemného podvečerního slunce, ale je to fuška. Tím se dostávám do polesí kolem Kozího hřbetu, kde se jezdí jedním slovem božsky. Pestré lesní cesty, páteřně značené, nahoru dolu, serpentýny, tady to utíká. Od Klokočky k Bílému kříži si to pamatuji jako dnes, když jsem tu dva roky zpátky  nekonečně stoupal. Dnes jsem nekonečně sjížděl:)

Klokočka mě mile překvapila, je zde pramen s kaplí a naučná stezka Klokočským lesem, po které jsem pokračoval směr Nová Ves. NS vede po malém okruhu kolem potoka, já pokračoval po červené přes Novou Ves a Bakov po břehu Jizery malou pěšinkou ve stráni. Na nejhorších místech je opravená, přesto například pro rozvrkočené děti spíše nevhodná. Pro jiné však parádní singl vedoucí pod Chudoplesy až do Josefova Dolu. Druhou část jsem ještě nejel-nechápu proč, úplný bonbónek na konec. Z Josefova Dolu jsem se vacel do MB po žluté přes Radouč a kolem Karmele.

Počítal jsem s 30 km, ale nakonec jsem skončil se západem slunce na 38 a průměrnou rychlostí 20 km/h. To se má pak člověk po práci na co těšit:)


 Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

Klokočka, kaple s pramenem

NS Klokočským lesem

Bakovské ovce

Brdy - bunkr Jordán, Valdek

9. 4. 2016

63 km

Obtížnost: Střední
Technická náročnost: Vysoká

Hořovice-Podluhy-po žluté Valdek-Jordán-Houpák (794 m. n. m.)-Pod Jordánem-podél Jalového potoka CT 2252-Zaječov-U Hudečků-Jivina-po žluté Dlouhá leč-po modré Partyzánský kryt, Tři sudy-po zelené Pětidomí, PP Studánky u Cerhovic-Třenická hora (rozhledna)-Týček-po červené Točník-po modré Žebrák-Tlustice-Hořovice

Zamračená ospalá sobota s mraky těžkými jak to olovo, jak jinak po teplém prosluněném pracovním týdnu... Volba padla na přesun autem do Hořovic a odtud dojet do Brd na Jordán. Našim se myšlenka líbila, tak se připojili.

V Hořovicích o víkendu bezproblémové parkování na náměstí, rychle na sebe hodit nějakou vrstvu navíc a už stoupáme směrem na Podluhy. Zde končí silnička, pokračujeme tedy po žluté. Cesta příjemně pozvolně stoupá, postupně se s každou další odbočkou mírně zhoršuje, ale celkově se jede dobře. Před Krejčovkou se žlutá napojuje na asfaltku. Ještě krátký výšvih a za další zatáčkou se před našimi zraky objevuje na české poměry "letmý kilometr". Typický úkaz v Brdech, cesty vedou často přímo, kopec nekopec. Letmý kilometr je zakončen kolmou křižovatkou, to už zbývá posledních asi 0,5 km k prvnímu zastavení-zřícenině Valdek. Pěkná zřícenina, kvůli špatnému stavu pro dobro návštěvníků však se zákazem vstupu za hradby.

Na Jordán nás čeká jen pár zhoupnutí po hrubé asfaltce, kolem Velkého rybníka, přes cestu Komárov-Obecnice a bývalé letiště. Měli jsme lehce strach ze zakázaného území vyznačeného na aktuální mapě právě kolem bunkru Jordán. Jak jsme se blížili, bylo vidět že zbytečně. Zákaz vstupu zde není a dokonce tu bylo přinejmenším 20 lidí i v tomhle špatném počasí-vítr a asi 8°C. Překvapením pro mě bylo, že je přístupný i vevnitř včetně střílny. Super zážitek a dokonce poměrně málo nepořádku. Kéž by to tak zůstalo a každý si odnesl svoje odpadky zpět. Po prohlídce jsme se ještě vyškrábali na vrchol kopce Houpák, 794 m. n. m. kolem dvou dalších bunkrů a pomalu začali klesat. Teda spíš rychle...udržované cesty, nikde nikdo, prostě skvělé. K tomu krásná příroda. Škoda jen těch zmrzlých rukou:D Sjeli jsme kolem kopce Jordán na CT 2252, po které pokračujeme do Zaječova. Stále mírně z kopce, takže to pěkně utíká. Na rozcestí U Hudečků jsme se rozloučili a já pokračuji přes Jivinu.

Všechno mam v hlavě-žlutá, modrá, zelená... Hmmm, škoda že pokulhává značení, žlutá z Jiviny vede přes louku tajně, značená je až v lese. Naštěstí aspoň to, na jejím úseku není pod žlutou ani ta nejmenší, vzdálenými tečkami značená, pěšinka. Jedná se asi o 300 m, které opravdu jet nejdou, ale projít mezi stromky se dá. Od rozcestí Dlouhá leč je to už v pohodě po modré. Jedu liduprázdným lesem, chvílemi lepší, chvílemi horší cesta, jednou stojka před partyzánským bunkrem a pak spíše sjezd, v jednom úseku lesem hustým tak, že se sotva vejdou řídítka.

Konečně se u  Třech sudů dostávám na zelenou, zanedlouho podjíždím dálnici a začínám se vracet podél ní opět pěkným lesíkem (PP Studánky u Cerhovic). Trochu to houpá, ale jede se suprově až dokud se neodbočí k Třenické hoře, tam se cesta zhoršuje a pak vede zbytečně prudce nahoru-mezi ostružinami. Už jsem měl strach, že jsem minul rozhlednu na Třenické hoře, jak dlouho jsem jel. Ona se ale nachází až u vsi, nikoliv na vrcholu hory. Z tohoto volně přístupného vysílače s ochozem dnes bylo vidět akorát tak na dálnici a Hořovice, ale beru to:) Krátce přejíždím po silnici směrem na Týček a pak nasazuju tempo po červené. Luxusní lesní cesta, přesně podle mého gusta, k Točníku jsem přímo letěl. Vše dobře značeno-jedna radost:) Ještě hodit fotku Žebráku s Točníkem, škoda že není krapet hezčí počasí. Přesedlávám na modrou a ze vsi Žebrák jedu přes průmyslovou zónu k mostu přes dálnici a sjíždím přes Tlustice do Hořovic. Tedy sjíždím - ještě závěrečné stoupání na náměstí.

Naprosto skvělý výlet, žádná auta, málo lidí, krásná příroda, Brdy, pěkné a relativně dobře značené cesty, mnoho zajímavostí po cestě, příjemných 63 km. Průměrně 17 km/h, to asi ten začátek sezóny:D

 

Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati 

Bunkr Jordán

Zřícenina Valdek

Bunkr na Houpáku

Brdy z Houpáku

Výhled z rozhledny Třenice

Rozhledna Třenice

Žebrák s Točníkem

Rozhledna Hradišť (Mladoboleslavsko)

6. 4. 2016

50 km

Obtížnost: Střední
Technická náročnost: Střední

M. Boleslav-po červené Vinec, Krnsko-po CT 147 Strenice-po CT 8157 Niměřice, Bezno-po CT 8158 Velké Všelisy, Zamachy-po CT 0009 rozhledna Hradišť-Kadlín-údolí Košáteckého potoka-Boreč-Skalsko-Kovanec-Horní Cetno-Niměřice-Strenice-Řehnice-k červené na Vinec, MB

Březen byl asi nejchladnější měsíc téhle sezóny, takže jsem ani nebyl na kole. Hned zkráje dubna ale přišlo léto a už se to množí. Poprvé jsem vyrazil v Mladé Boleslavi. I když už se mi zdálo, že tu mam vesměs všechno v okruhu 25 km proježděno, ukázalo se, že ne tak docela. Tak kupříkladu Rozhledna Hradišť-a jedem!

Z Boleslavi přes Vinec do Krnska jsem jel po červené. Říkal jsem si jak jinak, ale cestou zpátky jsem alternativu našel. V Krnsku jsem opět obdivoval viadukt a dále pokračoval po CT 143 do Strenice do mírného stoupání po pěkné silničce. Ze Stranic pak po CT 8157 do Niměřic stoupání z údolí Strenického potoka č.1, pak boj proti vichru na rovinkách do Bezna (zchátralý zámek), odkud jsem zamířil po lesní cestě do Velkých Všelis. Trochu mi tam nějak nesedělo značení CT 8158, ale po zajížďce (vyjížďce z údolí č. 2) jsem trefil tu správnou cestu kolem studánky. Do Zamach se cesta dost zhoršovala, takže co by hodil menší sklon kopce do pohody, to zhoršil kluzký šikmý terén. Projet Zamachy znamenalo opět překonat údolí (č. 4) a konečně po CT 0009 asi po kilometru dojet alejí k rozhledně. Rozhledna Hradišť je otevřená od dubna do října každý den mimo pondělí 9-19 hod a vstupné je dobrovolné. Vidět je krásně Bezděz, Ještěd a Vrátenská hora ...a polní, z dotací luxusně vyasfaltované, nikam nevedoucí cesty kolem konce světa jménem Kadlín. Po jedné z nic jsem se vydal ke Košáteckému potoku, na konci asfaltky mě čekala hluboká bažina, kde zřejmě bývala před těžbou lesa i cesta. Dva kilometry jsem se probojovával údolím ve stylu Spartan race, ale stálo to za to, Jinak bych se musel vracet stejnou cestou. Takto jsem při první příležitosti odbočil prudce vlevo na Boreč, abych si popáté vystoupal od potoka. Držel jsem se na náhorní plošině na vedlejších silnicích-po mém průjezdu jak po sesuvu půdy-přes Skalsko (CT 8159) do Kovance a Horního Cetna konečně po větru do Niměřic (nepřístupný zámek a přístupná kaple).

Následoval sjezd do Strenic a jak tak koukam na ukazatele, přece nepojedu zas do Krnska...valim to po šesté z údolí serpentýnami na Řehnice-opět osada na konci světa ve slepé ulici, ale ne tak pro cyklisty, ti mohou pokračovat lesní cestou k Jizeře-paráda. Já jel na kraji pole, dole v údolíčku vede další cesta, ale zcela zdevastovaná těžkou technikou. Projede se viaduktem k Jizeře a jsem opět na červené kousek před Vincem. Zpět do Boleslavi už je to co by kamenem dohodil.

Pěkný výlet na 50 km, téměř celý po nefrekventovaných silničkách, asi 15% po lesních cestách a 5% ten brutál u Košáteckého potoka. Počasí teplotně přálo, s větrem už to bylo horší. Pár stoupání na trase je, jsou poměrně intenzivní. Zajímavé je, že se všechny obce na trase dají označit za konec světa, nicméně se asi jedná o zašlou slávu, protože snad v každé z nich je zámek:D Průměrná rychlost 20 km/h hodně spadla na krátkém úseku bahenní lázně.

Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

Rozhledna Hradišť

Viadukt Krnsko

Zámek Bezno

Pohled na Bezděz a Vrátenskou horu z rozhledny Hradišť

Kaple Niměřice

Bolevecký rybník, Lobezský park

3. 4. 2016

38 km

Obtížnost: Malá
Technická náročnost: Nízká
 
Losiná-nad chatami k Andrejškám-Starý Plzenec-po louce Koterov-po NS Údolím Úslavy Božkov, Lobezský park, Lopatárna-Masarykův most-Bolevecký rybník-zpět do Koterova stejně-Černice-po žluté Městský les-nad chatami Losiná


Třetí duben a máme tu první jarní víkend-ten zaručeně vytáhne ven i největší pecivály. Tím nemyslím nás s Barčou, ale davy ostatních, kteří jinak celé léto nevytáhnou paty z domu. Jak jinak si vysvětlit Bolevák narvaný k prasknutí-právě tam jsme totiž zamířili na projížďku.

Vyrážíme z Losiné tou nejpříjemnější cestou do Plzence. Stoupat se musí, ale celkem mírně. Netrvá dlouho, míjíme lokální maximum u chatek pod Radyní a klesáme až k Úslavě v Plzenci. Loukou do Koterova jedeme téměř průvodem, ač jindy se tam venčí tak jeden psík. V Koterově jsme co by dup a do Božkova pokračujeme po pěkné NS Údolím Úslavy. Projíždíme sportovní areál (po mostku radši po jednom, prý nejsem zrovna nejlehčí a nosnost je jen 16t). Nadále se necháváme vést NS a sice kolem střelnice po Lobzy, kolem nového Lobezského parku, přes Rokycanskou a stále po krásném nábřeží kolem Lopatárny.

Přes Masarykův most už proklouzneme k Boleveckému rybníku. Trpělivě se promotáváme až k Pointu, kde je půlka Plzně. Dáváme pivo ve vedlejším občerstvení bez fronty a spokojeně se vyhříváme. Čas u pivka utíká a tak musíme zpět. Městem projíždíme stejnou cestou, až v Koterově se vydáváme k Černicím. U (třetího) kruháče na Starý Plzenec vjíždíme do lesa a stoupáme po žluté na rozcestí Městský les. Odtud míříme přes dva krátké výšvihy opět nad Losinou.

Ideální den po začátek sezony, hned se člověk těší na další výlet (jako bez ironie) :) Tentokrát pěkných 38 km a nějaká ta vychlazená desítka navrch. Výlet je zvlášť pěkný pro svou trasu mimo silnice, přesto de facto ve městě-se spoustou příležitostí k zastavení či občerstvení.


 Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

Blížíme se k cíli, tak už je úsměv na rtech;D