Chocenická velká skála

21. 10. 2017

73 km

Obtížnost: Střední

Převýšení: 1050 m

Terén: Zpevněné a turistické cesty

Plzen-Bory - Tyršův most - Vokounova lávka - Bručná - Starý Plzenec - Nezbavětice - po CT 2128 Chválenice - Nezvěstice - Žákava - Zdemyslice - Podhájí - po modré Blovice - Hradiště - po zelené Chocenická velká skála - Chocenice - po CT 2145 Hladoměř - Blovice - V Kamensku - Vlkov - Dobšovka - po CT 2299 Milínov - Pod Lopatou - po modré Kozel - po CT 2039 Šťáhlavy - Sedlec - Malá Strana - Starý Plzenec - Koterov - Bručná - po CT 31 Škoda park - Plzeň-Bory


Ke konci roku jsem si vybral Chocenickou velkou skálu. Už jsem jel párkrát kolem, přes Chejlavu, ale pořádně jsem to neprozkoumal. Vydal jsem se tedy na jihovýchod z Plzně přes Tyršův most a jako obvykle po NS Údolím Radbuzy k Vokounově lávce, na Bručnou, ale pak podél přivaděče přes dva kruháče směrem Koterov, ale hned za tím druhým pod sklady podél trati k dálnici. Poté už jsem nabral směr ke klasické (dosud ještě naštěstí) polní cestě směrem do Plzence. Bohužel se z ní nejspíš co nevidět stane asfaltka za euromiliony. Z Plzence jsem stoupal pod Radyni po silnici a CT 2124 směrem na Losinou, na křižovatce jsme však pokračoval rovně po polní zkratce na Nezbavětice. Z Nezbavětic dojíždím do Chocenic po silnici, je to asi kilometr. Následuje úsek do Nezvěstic, kousek po nefrekventované silničce, pak cestou přes lesík. Poté, co podjedet trať se vydáte doprava, jakmile to půjde, přejedete (klidně i brodem) Olešenský potok a pokračujete po bývalé zelené přes Úslavu do Žákavy.

Aby nebyla nuda, ze Žákavy jsem to vzal ke trati a oboře, dá se tam projet líp, než jsme si pamatoval a jakmile se dostanete k obydlím, je tam dokonce asfaltová cesta, takže za chvíli jste ve Zdemyslicích. Pokračuji po žluté, která ve de p silničce, do Podhájí, kde odbočuji vlevo, opět přes brod a po modré prudkým kopcem k Rohaté skále a pak táhlým sjezdem do Blovic. Projíždím městečko přes náměstí a pokračuji přes Hradiště. Zde už začíná zelená turistická, která mě dlouhým stoupáním po mírně náročnějším terénu přivede až k Chocenické velké skále. Obhlídnu ji, výhled odtud ale bohužel není. Dolu pokračuje z rampy singl. Pak kudy to jde, průsekem a po louce sjezd do Chocenic. Je celkem chladno, však je taky konec října. Tak se jen krátce zastavuji kvůli energii a mapě a pokračuji po CT 2145 do Hladoměře. Kousek za ní odbočuji z CT a mířím přímější cestou a nakonec i po silnici do Hradiště.

Opět přes Blovice, ale tentokrát kolem fotbalového hřiště, tedy podél Úslavy. V jednom meandru asi po kilometru a půl zkouším větší cestu vpravo. Jsem rád, že po nějaké době stoupání křižuji žlutou do Štítova, tak vím, kde jsem. Za chvíli tedy dojíždím k silnici, kde pokud chcete do Lhotky, je třeba vydat se vlevo a asi po 30 m opět doprava do původního směru a do lesů. Je tu překvapivě velká cesta. Projedete mokřinami u Vlkovského rybníka a pak se křižuje silnice do Spáleného Poříčí. vysvutlo slunko a tak je ve stoupání k CT 2299 pěkně teplo. Do Milínova se musí přes Dobšovku, takže to ještě pěkně stoupá, ale pak už si zas odpočinete při sjezdu. Mně v tu dobu začalo pršet. Z Milínova jsem se vydal přes les pod Lopatu přes PP Kornatický potok. Po modré mířím ke Kozlu, poté pak po silnici do Štáhlav. Tentokrát nejedu přímo do Plzence, nýbrž se vydávám Na Kukačku, chatovou osadu, za kteoru se prudce stoupá po lesní cestě nad Úslavu. Dalšími chatovými oblastmi se pak postupně proplétá a sjíždí nad Novým rybníkrem do Sedlce. Po louce přejíždím na Maou Stranu, do Plzence, opět lukami do Koterova, po CT 31 na Bručnou, k Vokounově lávce a do Škoda parku. Spodem Zborovskou jsem pak vystoupal na Bory.

Ukázalo se, že to byl poslední výlet sezony 2017, velmi pěkný, dokonce 73 km průměrnou rychlostí 19, 64 km/h. Pár úseků bylo náročnějších, převýšení nijak extrémní, ale přecijen znatelné.

Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati 

Chocenická velká skála