Rybník Kvočna (Třemošná)

11. 4. 2022

43 km

 

Náročnost: Malá

Převýšení: 550 m

Terén: Lesní cesty

 

Plzeň-Pod Záhorskem - Mikulka - Malý Bolevec - Prokopávka - Kamenný rybník - po místní zelené Orlík - Třemošná - po žluté rybník Kvočna (Nový rybník na Bílém potoce) - Myslivecký ryb. - Břízský mlýn - po žluté Žichlice, Třemošnice - Chotiná - po žluté Na Vartě - Žichlice - po zelené a místní modré Drahotínský rybník - po modré Zruč - NS F. Malocha - po žluté Bílá Hora - Bolevecký rybník - po NS Údolím Berounky Luční ulice - Roudná - kostel Všech svatých - Pod Záhorskem

 

 

Po práci bych vyjel někam na dvě hodinky, tak k rybníku Kvočna za Třemošnou by to mohlo vyjít. Ze Záhorska stoupám na Mikulku, pak sjíždím k Malému Bolevci oklikou přes světelnou křižovatku, protože při stavbě východího plzeňského okruhu se jaksi nemyslelo na frekventovanou pěší cestu z Mikulky k Boleveckému rybníku a čtyřproudovou silnici nyní nelze překonat. Protože už se po deštích cesty vysušily, pokračuji po pěšince přes pole a lesík k Prokopávce a pak za hřbitovem na velký Bolevec. Po překonání lávky u Kamenného rybníku se konečně dostávám mimo město a pokračuji po místní zelené podél výpadovky na Most. Lidí je tu málo, jede se dobře. Těsně před Orlíkem je cesta horší kvůli pokáceným stromům a větvím, ale projet se nějak dá. I nadále, už po cestě bez značení, jedu podél silnice I/27 a přejíždim ji po lávce od Záluží. Tím se dostávám k třemošenskému sportovnímu areálu.

 

Když vyjedu z lesa pod hřištěm, proplétám se uličkami až k nádraží. Jen o kousek dále odbočuji doprava na žlutou turistickou trasu, která mě dovede přes obec až k NS Okolo břehů. Tato naučná stezka vede právě k rybníku Kvočna (ten tu může být tak 7 let), jehož název odvozený od stejnojmenného skalního útvaru na východní straně se vžil na úkor oficiálního "Nového rybníku". Kupodivu tu nikde nikdo není a tak jedu sám singlem k Mysliveckému rybníku. Chci pokračovat na Žichlice, takže se stáčím vpravo a stoupám z údolí Bílého potoka. Lensími cestami projíždím až k místní zelené trase, která prudce klesá k odbočce na Břízský mlýn ze silnice do Hromnic.

 

Odtud pokračuji znovu po žluté parádním singlem nad říčkou Třemošná. V půli cesty, u brodu, mě vyděsila masivní štěrková navážka na cestě, ale byly tím upraveny jen dva úseky cesty naštěstí, ty technicky trochu náročnější, teď už sem můžou pohodlně motorky, kočárky a tak. Pěšina se ale krásně klikatí a přál bych si, aby nekončila tak brzo. Žichlice jsou asi kilometr za brodem. Za Žichlicemi vede žlutá po silnici do Třemošnice. Tak jako tak pokračuje nezpevněná cesta, já jsem se rozhodl vyzkoušet tu po pravém břehu, kterou neznám. Sjel jsem tedy k mostku a k mému překvapení široká cesta vede až do Chotiné. Na kraji vsi jsem si všiml prudce stoupající pěšinky směrem na jih, tak jsme ji vyzkoušel. Vede na pole, ale po kraji se dá pokračovat k nějaké skládce a na náves přijíždím mezi statkem a hřištěm. Rozhodl jsem se trochu si prodloužit trasu, protože je opravdu hezky a pokračuji po žluté, kde mě na konci vsi znechutí léta odložené vraky na kraji lesa, pak už se ale soustředím na intenzivní stoupání ke kopci Na Vartě. Krátce na to, co vyjíždím z lesa, je odbočka polní cesty doprava, zpět na západ tudy projedu skrz pole a les znovu až k Žichlicím.

 

U zemědělského družstva se chytím místní zelené, stoupám na vršek U Petra, překonám silnici a na konci lesa odbočuji vpravo na místní modrou vedoucí k Drahotínskému rybníku. Ten skoro celý objíždím po modré na kraj Zruče. Zručskou aglomerací pak projíždím na zbytky luk a polí směrem k Druztové a vyjíždím až na silnici mezi Druztovou a Sencem. Po malé pěšince se dá sjet na konec NS Po stopách F. Malocha a pak po žluté klasicky přes rozcestí Pod Vysokou na Bílou Horu. Z Bílé Hory jedu tentokrát pěšinkou od volejbalových hřišť k Boleveckému rybníku a poté podél řeky pod Masarykovým mostem k NS Údolím Berounky. Polní cestou pak přejedu k jižnímu vjezdu do FN Plzeň a kolem kostela Všech svatých se vracím do Záhorska.

 

Nakonec lehce přes 42 km, skoro celou cestu mimo zpevněné cesty, tak to má být😊 Průměrná rychlost 19,9 km/h.

 

  

 

Rybník a skála Kvočna na Bílém potoce u Třemošné

 

 

 

Západní obchvat Plzně

3. 4. 2022

32 km

 

Náročnost: Malá

Převýšení: 300 m

Terén: Asfaltky

 

Plzeň-Pod Záhorskem - Lochotínský park - ZOO - Čertova kazatelna - západní obchvat Plzně - Radčice - Malesice - po CT 2259 Vochov - Tlučná - Vejprnice - po CT 2258 Nová Hospoda - po CT 2151 Hradčín - Borská Pole - Kalikovský mlýn - Pod Záhorskem

 

 

Takže s dubnem se  nám vrátila zima, opět sněžilo a počasí se mění tak rychle, že na to předpověď ani nestíhá reagovat-správný duben😁 I když je na nule, čistá obloha mě vytáhla na projížďku. Nebylo to daleko, vyjel jsem přes Lochotínský park kolem zoologické zahrady. Protože poslední dny pršelo, využiji konečně asfaltové cesty, kterých je všude požehnaně. Jenže už na kraji Plzně mě to zas tak moc nebaví, takže odbočuji k Zámečku a po lehce rozmoklé pěšině nad něj. Na písečných útesech kolem Čertovy kazatelny se jede pěkně, bahno je až na stavbě západního obchvatu. Základ ekoduktu nese rok 2023, zřejmě jsem v zemi, kde dnes znamená zítra😀 O víkendu tu moc velká aktivita nebývá a silnice se svodidly tu ještě není, takže není problém projet do Radčic.

Za Radčicemi pokračuji proti studenému větru po širokánské cyklostezce kolem kaple do Malesic. V Malesicích sjíždím na polní cestu po CT 2259. Není nijak zvlášť využívaná, takže tu není ani rozježděné bahno. Když se mi podaří překonat silnici na Stříbro, stoupám Vochovem a kolem hřiště mířím na západ po další polní cestě směrem na Myslinku. Na rozcestí odbočuji vlevo a po rozbahněné cestě na kraji lesa jedu přes kopec a přes hlušinu, odkud je hezký výhled do dalekého okolí, do Tlučné. Že je tak mokro, shodím bahno z předchozího úseku na cyklostezce do Vejprnic. Dnes tu nejsou skoro žádní lidé😊 Z Vejprnic pak projedu mezi lesem a polem na Novou Hospodu po CT 2151. Po lávce přejíždím dálniční přivaděč a po zpevněné CT 2151 jedu až k přístřešku Hradčín. Zde odbočuji vlevo, za chvilku jsem u útulku a začínám se vracet přes Plzeň. Ještě jsem se stavěl v Decathlonu pro nějaké vybavení a pak se přes Karlov Borskou ulicí dostávám k Techmanii. Sjíždím ke Mži ke Kalikovskému mlýnu přes Husovo náměstí, pak už je to co by kamenem dohodil k Rondelu a do Záhorska.

Nakonec jsem jel i docela velkou část po nezpevněných cestách, dobré to bylo. Průměrná rychlost 22 km/h asi není překvapením, když jsem jel jen takový krátký úsek.

Stavba západního obchvatu Plzně

Stavba západního obchvatu Plzně

Stavba západního obchvatu Plzně

Merklín - zámek

27. 3. 2022

77 km

 

Náročnost: Střední

Převýšení: 800 m

Terén: Lesní a polní cesty

 

Plzeň-Pod Záhorskem - centrum Plzně - po levém břehu Radbuzy Doudlevce, Borský park - po žluté Nad Valchou - po zelené Valcha - Nová Ves - letiště Líně - Vodní Újezd - Vstiš - Černotín - Lažany - po zelené Zlom, Merklín - Prašivý vrch - Soběkury - Přestavlky - Dnešice - Šavlice - Chlumčany-Keramička - Dobřany - Waltrův mlýn - Lhota - Litice - Černý Most - Tyršův sad - Výsluní - Tyršův most - Malostranský most - po pravém břehu Radbuzy papírna, centrum Plzně - Štruncovy sady - Roudná - Pod Záhorskem

 

Doposud jsem ty výlety jenom tak šudlal, ale hezké počasí na konci března mě už nalákalo skutečně začít sezónu a tak tu máme téměř 80 km dlouhý výlet. Pojedu do Merklína.

Ze Záhorska mířím na jih, takže přes centrum Plzně, a sice k Radbuze. Po levém břehu jedu proti proudu kolem Depa 2015, bývalé plovárny, k Malostranskému mostu a vyjíždím jen na pár metrů na Mlýnské nábřeží. Hned totiž sjíždím k soutoku Radbuzy a Úhlavy. Po pěkné cestě po břehu se dá podjet Tyršův most a na asfaltku vyjet až o dalšch 300 m později. Skautským údolím vystoupám k věznici a pak už jedu po parádním singlu kolem v. n. České údolí. Celou cestu se držím žluté turistické trasy. Přejíždím silnici na Valchu a za viaduktem, kdo ví proč, vysypali celou cestu nějakým recyklátem, cesta tu přitom byla pěkná, asi bylo třeba někam přesunout peníze z eráru. U přístřešku Hradčín se konečně sjíždí na zábavnou lesní pěšinu a tak to pokračuje i po zelené na Valchu. Vzal jsem to zkratkou pod močály Lučního potoka, jenže je tu asi nějaká nová bobří hráz a dřívější kmínek, po kterém šlo přejít potok, je pod vodou. Po klenutém potrubí vysoko nad hladinou to v kluzkých botách se zámky na kolo není úplně ideální...

Poté už pokračuji lesem k mostu přes dálnici a pak po staré asfaltce (CT 2259) k areálu letiště. Projíždím dlouho rovinkou na druhý konec a pak pokračuji k Vodnímu Újezdu sjezdem po panelové cestě. Přejíždím znovu Radbuzu a upaluji po skvělé polní cestě do Vstiše. Tahle ves se táhne daleko. Až nad Kastelským rybníkem vjíždím do aleje. Pořád to stoupá a tak mi to nejede moc rychle. Tato cesta ústí nad černotínským kravínem. Sjíždím do vsi a v zatáčce na konci obce odbočuji vpravo na cestu do kopce na jihozápad. Problém je, že z Černotína vede spousta cest, ale všechny se postupně ztrácejí v lese. Jedna je doslova zasypána skládkou, na další jsem bloudil v předchozích letech a tak teď zkusím ještě třetí variantu. V různých mapách je situace odlišná, takže se v tom stejně nedá vyznat. Každopádně se tu všude hodně těží dřevo a myslel jsem si, že mi to usnadní cestu, že těžební stroje využívají třeba staré cesty. Asi spíš ne, jel jsem v hlubokých kolejích po harvesteru, ale ten celou oblast rozjezdil. Postupně jsem se tedy dostával do horšího a horšího terénu, až jsem jel prostě rozježděným lesem. Naštěstí to nebylo daleko k nějaké cestě, která mě svedla k Černým vrchům.

Konečně jsem se nakolejil, zjistil kde se nacházím a mohl pokračovat do Honrích Lažan po zelené. Nejprve sjíždím do Dolních Lažan, pak následuje stoupání do lesa, kde jezdím opravdu rád. Turistická trasa se tu velmi klikatí, ale je dobře značená, tak to nevadí. O kus dál jsem málem zajel slepýše dlouhého jako užovka, ale skutečný problém nastal až v prudkém stoupání pod Prašivým vrchem. Jsou tu polámané stromy a těžko je lze obejít, obzvlášť s kolem. Jak se ale vyškrabu nahoru, už je to lepší a rychle se přibližuji k cíli v Merklíně. Poslední kilometr se sjíždí po rozbité polní cestě. Blížím se k zámku a OÚ Merklín kolem kostela sv. Mikuláše. V zámecké "zahradě" si dávám pauzu a pak se vydávám zpět ten kilometr, co jsem sjížděl. Pod Prašivým vrchem ale odbočuji prudce vpravo a vlastně celý vrch objíždím až na jeho východní stranu. Kupodivu tu byla celkem slušná cesta, neskončil jsem uprostřed lesa a dokonce jsem se napojil na větší cestu vedoucí do Soběkur - přesně jak jsem chtěl, neskutečné😊

Ze Soběkur po prašné polní cestě do Přestavlk bojuji s protivětrem, ale ještě horší je to mezi Přestavlky a Dnešicemi. V Dnešicích jsem se nakonec rozhodl vystoupat na Kozlici a pokračovat do lesa k rybníku Šavlice. Dále se stáčím na severozápad ke keramičce. Projíždím areálem a protože jsem si uvědomil, že celý život míjím odbočku k dobývacímu prostoru, dnes jsem to z okraje trochu prozkoumal. Někdy bych se sem mohl vydat za samostatným cílem... Pokračuji tedy zpět do Dobřan po silnici, projíždím přes náměstí T. G. M. a po zelené mířím až k Radbuze, po mostku ji překonám a pak po lukách jedu až na dohled Waltrovu mlýnu, pod dálniční most. Bohužel tu pořád není vychozená pěšinka pod Bylinkovou ulici, což prostě nechápu😀 Vyjedu tedy na silnici a hned na dřívější samotě, dnes okraji Lhoty, odbočuji zpět a sjíždím k řece. Vysvětlení, proč tu nejsou pěšinky, se ukazuje, jedná se zřejmě o soukromý pozemek. Ačkoliv není nijak využívaný, asi by vadilo, kdyby po jeho kraji chodili lidi. Dříve odtud vedla docela slušná pěšinka podél řeky, ale už to není nic moc. Třeba to v létě zase prochodí rybáři. Já se tu dnes prodírám a nakonec jsem rád, že vyjíždím u Cimrmanovy lávky a zase se trochu pohnu - po mojí oblíbené cestě k železničnímu viaduktu, které zvoní hrana kvůli mánii nesmyslného asfaltování. To se zatím díky bohu zastavilo v tomto směru za viaduktem, ale asi je to jen otázka času. Samozřejmě jakmile začne asfaltová široká dálnice, nikdo nehledí na ostatní uživatele a všichni překáží, roztaženi po celé šířce - ať jdou sami nebo ve třech, na kole nebo pěšky. Bývala tu klidná cesta, dnes je tu plno bezohledných lidí, to je důsledek "zpevňování" cest😥 Pak se musí dělat zvlášť cesty pro pěší, pro cyklisty (a pak asi pro kočárky, pro důchodce, pro inliny, pro rychlé cyklisty a já nevím, kam až to může dojít), ale to je příběh, který se odehrává o pár kilometrů dál mezi papírnou a U Pechtů. Do té doby jsem ještě vystoupal k Liticím, přejel k Černému Mostu, další lávkou projel do oblasti Vinice a vystoupal k Červovi.

Závěr přes Plzeň jsem zvolil od Tyršova sadu krajní cestou pod Výsluním, přes Tyršův most, pak Zborovskou k Malostranskému mostu a pro změnu po pravém břehu (který je oficiálně zavřený kvůli rozšiřování stezky, ale jsou tu davy lidí) mířím k Ježíškovi, opět přes centrum a přes Štruncovy sady. Naposledy překonávám řeku (Mži) a skrz Roudnou se vracím do Záhorska. Dnes se vydařilo, hezké cesty jsem natrefil, bylo sucho, takže kolo zůstává čisté a docela příjemně jsem ujel 77 km s průměrnou rychlostí 21 km/h, ačkoliv jsem místy šel pěšky.

Zámek a OÚ Merklín

 

Už se probouzí

 

Rybník Vlčka - Chrást

22. 3. 2022

45 km

 

Náročnost: Střední

Převýšení: 750 m

Terén: Lesní cesty, asfaltky

 

Plzeň-Pod Záhorskem - Luční ulice - Zadní Roudná - Masarykův most - u sv. Jiří - po NS Údolím Berounky Bukovec - po zelené PR Zábělá - Zadní hájovna - po červené Vlčka, Chrást, Chrástecký vrch - V Podlesí - Bušovice - Kokotské rybníky - Nová Huť - Horomyslice - podél trati Ejpovice - po žluté Na Pohodnici - po zelené V Zátiší, V Pytli, Švábiny - Lobzy - Prazdroj - Ny Rychtářce - Pod Záhorskem

 

 

Tentokrát jsem nějak nevěděl, co si dát za cíl. Mam sice nápad na malý rybníček nad Chrástem jménem Vlčka, ale kdo ví, jestli se k němu vůbec dá dostat. Tak uvidíme...

 

Ze Záhorska sjíždím kolem kostela Všech svatých na Roudnou a za Černou ovcí po polní cestě kolem zahrádek mířím do Luční ulice. Odbočuji vlevo a vydávám se po zatím pěkné cestě po NS Údolím Berounky do Zadní Roudné. Už se tu dodělává cyklostezka podél silnice. Ale to je mi jedno, já jezdím mnohem hezčí pěšinou u řeky pod mosty. Musím si pak na Masarykův most vystoupat. Pak už musím proti větru nezábavnou rovinkou kolem areálu vodárny k mostu přes Úslavu. U sv. Jiří se vracím na NS Údolím Berounky, po které vystoupám na úpatí Chlumu, ale pak sjíždím k Chlumku. Do Bukovce je relativně nově chodníček podél silnice a pak průjezd podél trati s novým povrchem, za Bukovcem konečně začíná hezký terén, singl k viaduktu pod Zábělou. Ten podjedu na jeho severní stranu a pak odbočuji vlevo na neznačenou cestu nad tratí. Časem se trochu zhoršuje, ale sama vás navede do stoupání a vyústí u Zadní hájovny. Zde odbočuji vlevo do sjezdu po červené, který je zakončen na kraji lesa prudkou odbočkou vedoucí na moc hezkou cestu mezi poli.

 

Je to asi půl kilometru mírně z kopce, než začíná lesík a první domky. Zde to zkusím po kraji pole, je tu vyježděná stopa od traktoru, která by mohla vést právě k rybníku Vlčka. Kupodivu se zadařilo, už vidím vyšlapaný průchod skrz křoví na hráz. Poměrně hezké schované místo, i když rokle by mohla být i čistější. Hráz přejedu a pokračuji po polní cestě k silnici na Plzeň. Jsem vlastně na kraji Chrástu, takže to naštěstí v provozu není daleko. Hned ve středu vsi na kruhovém objezdu odbočuji vpravo a sjíždím ke Klabavě, kde se opravuje most, tak je tam provizorní skládací. Následuje prudké stoupání po červené, nejprve po asfaltce v zástavbě, pak po kamenité cestě. Na vrcholu, na Chrásteckém vrchu vidím cestu odbočující vpravo. Měl jsem za to, že tou jsem chtěl jet, ale nikoliv, tahle není vyznačena v žádné mapě. To ale nevadí, právě naopak, je to parádní pěšina. Jedna z více možností, kudy se vrátit třeba do Podlesí. Jsou tu spousty cest a mapa tu moc nepomůže, tak jsem jednu zkrátka zkusil, velká zajížďka mi nehrozí. Trefil jsem to dobře, vyjel jsem v horní části stoupání od Klabavy k Bušovicím. Všude jsou tu popadané stromy, ale postupně se pracuje na jejich odstranění.

 

Vyjíždím z lesa u chatek, cesta ještě stoupá k silnici, ale pak se rychle klesá právě do Bušovic. Vidím novou cestu, která stoupá ke Kokotsku podél silnice, já si ale vybral stoupání po NS Kokotské rybníky. Jede se dobře, i když cesta je nezpevněná. V lese pak ještě trochu kopec utahuje. Chtěl jsem projet po kraji lesa, abych vyjel naprosti cestě ke Kokotské studánce. To se nepovedlo, vyjel jsem tedy až u Horního kokotského rybníku. Orientaci trochu zhoršují desítky vyježděných cest od těžby dřeva. Kousek se tedy vracím po silnici a lesem, než trefím tu správnou cestu. Čeká mě neuvěřitelný sjezd-rychlý, dlouhý, s relativně slušným povrchem nad údolím potoka, kterému říkejme Kokotský. Sjezd končí až u koupaliště v Nové Huti. Za ním přejedu Klabavu, pak odbočuji do ulice U Jezu, kudy by se snad mělo dát projet k Horomyslicím. Asfaltka končí, míjím jez a skutečně se pod několika domy dostávám až ke golfu.

 

K železniční stanici jedu pod průmyslovou halou, pak znovu trať podjíždím a podél ní, kde už není ani drážní domek a skládky zarůstají, se pomalu blížím k Ejpovicím. CT 3 využiju jen na pár metrů, vystoupám do ulice V Rákosí a pak po žluté kolem lomu dalších 100 m výškových nad Kyšice k přivaděči a dalších padesát k Pohodnici. Nejedu sice přímo přes vrchol, ale na zelenou turistickou se připojuji jen o pár metrů níže. Nejprve lehce sjíždím k Zátiší, pak techničtější pěšinou a pak polet po štěrkové cestě k přístřešku Poštovská. Je hezky, takže poslední půlkilometr ke kraji lesa je plný vycházkářů parkujících u závory. Na kraji pole u Tesca po prašné pěšince projíždím na Švábiny, pak v podstatě přímo po poli na Rolnické náměstí a po levém břehu Úslavy ke "Stavebním strojům". Pak už jen kolem Prazdroje ke Štruncovým sadům a Lochotínskou lávkou na Severní předměstí.

 

Celkem 45 km po okolí Plzně po lesních cestách, všude sucho, takže úplně pohoda. Trochu mě překvapilo 750 nastoupaných metrů, tolik jsem nečekal.

 

 

 

Rybník Vlčka u Chhrástu

 

 

 

Malesice - kostel sv. Jiří

12. 3. 2022

38 km

 

Náročnost: Malá

Převýšení: 400 m

Terén: Lesní a polní cesty

Plzeň-Pod Záhorskem - Vinice - Sylvánský vrch - Sytná - Chotíkov - pískovna Příšov - spalovna Chotíkov - po červené Kůští, Čemíny, U Obrázku - Touškovský les - Dobronice - Touškov - Červený mlýn - Malesice - Křimice - Radčice - po NS Údolím Mže Plzeň (zoo) - Lochotínský park - Pod Záhorskem

Zítra bych se chtěl ještě vypravit na lyže na Šumavu, ale v Plzni už je dávno jaro, takže dnes kolo. Vyhlédl jsem si nějaké nové trasy, tak uvidíme, jestli existují. Je hodně sucho, s bahnem problém nebude. Ze Záhorska rovnou stoupám k Privamedu a pak mezi bezdomovci a nepořádkem za silnicí naproti Vinicím mířím k cestě na Sylvánský vrch. V jižním svahu to pěkně hřeje. Kupodivu ani touto polní cestou jsem nikdy nejel. Za Sylvánským vrchem projedu rozestavěný východní okruh Plzně. Asi měl někdo strach, že by plánovaný kruhový objezd mohl být bez kolon, takže se tu pro jistotu staví ještě obchodní centrum. Každý sjezd má jen jeden pruh, takže obtížná průjezdnost je zaručena. Naštěstí tohle na kole nemusím tolik řešit, polní cesta po zelené turistické je zatím průjezdná👌

Projíždím kolem Globusu a stoupám na Sytnou na kraji lesa, pod vysílačem. V Chotíkovském lese se připojuji na modrou turistickou trasu, která mě přibližuje ke Krkavci, ale asi po kilometru odbočuji vlevo a neznačenou cestou sjíždím ke statku nad Chotíkovem, ke kterému donedávna vedl most přes frekventovanou silnici. Podél státní silnice na Karlovy Vary, jen poněkud nepřímo, se vydávám i já. Objíždím zmíněný statek, pak zalesněné koryto občasného potoka, pak míjím pískovnu nad Příšovem a kolem hal v průmyslové zóně Chotíkov se dá projet až k čerpací stanici. Právě zde na křižovatce je nejlepší přejet silnici a sjet kolem areálu spalovny k červené turistické trase. Do Kůští se značně klesá a do Čemín je to pak znovu přes kopec. Ale jedná se o moc pěknou nezpevněnou cestu i s výhledy do údolí Kumberku.

Z Čemín červená stoupá obvykle po neuvěřitelně rozbahněné cestě. Loni jsem tu jel asi třikrát a vždy jsem se brodil v bahně. Nyní je i z kraje jara takové sucho, že se mi práší za kolem. A dokonce se dá celkem slušně projet podél pole, které je vždy poctivě zorané včetně 30 cm široké pěšinky, kterou tu pravidelně vyšlapou turisté. Vyjíždím nahoru sice zahřátý, ale fouká studený vítr a slunce pomalu zapadá, dnes už se moc neohřeju.

Musím asi půl kilometru po silnici, pak na rozcestí U Obrázku odbočuji vlevo, na cestu vedoucí na jih. Nevím, kudy přesně jsem jel, cest je tu hodně, v mapě jsou zakreslené jinak místopisně a měly by být i jinak veliké. Jednou z těch nevýrazných cest kupodivu úspěšně projíždím k louce nad cyklokrosovým areálem, zde musím znovu na jih podél lesa a pak se nechávám vést podél sadu. Pomalu se stáčím jižně od motokrosu k silnici po parádní rychlé polní cestě. Hned naproti přes silnici do Újezdu nade Mží pokračuji na trochu zarostlou cestu do Dobronic, kde je pár domků a asi opuštěný statek. Jel jsem tudy jen abych si trochu zkrátil úsek vedoucí po silnici po CT 2296 k touškovskému rybníku (nemá název podle mapy).

Projíždím Touškovem na polní cestu vedoucí z Mlýnské ulice. Můžete tudy jet buď k Malesicím po levém břehu Mže a zbytek dojet po silnici nebo po pochybné lávce u Červeného mlýna přejet na pravý břeh a dojet k CT 2259 a do Vochova nebo Malesic nebo přímo podél řeky do Malesic. Já zvolil poslední variantu. Ještě jsem si zajel k malesickému zámku a kostelu sv. Jiří, řekněme cíli dnešního výletu. Pak se vracím zpět k řece. Zatím se tu nebuduje, ale možná je to derniéra téhle pěkné cesty, už je v plánu zalití asfaltem a tím znehodnocení celého pravého břehu. Před lety jsem projížděl na břehu levém, ale skončil jsem někde mezi zelím. Budu doufat, že se tam najde nějaká pěšinka do Křimic. Třeba jako o kousek dále do Radčic. Ani bych to neměl prozrazovat, ale vede tam skvělá trasa. Pochopitelně není dlouhá, ale výrazně hezčí než kolem diskgolfového hřiště😊 Pak už jedu do Plzně po NS Údolím Mže po asfaltce, jinak nelze. Za zoo vystoupám Lochotínským parkem a kolem Procháskova pavilonu vede závěr cesty do Záhorska.

Potěšilo mě a zároveň mi přijde neuvěřitelné, že ještě stále jsou kousíčky cest kolem Plzně, které neznám. Takže hezkých, v závěru mrazivých 38 km. Průměrná rychlost 19,7 km/h celkem odpovídá, trochu jsem cestu hledal, chvílema jsem jel po poli a jiných rozbitých cestách.

Kostel sv. Jiří v Malesicích