čtvrtek 22. září 2022

Rakovský rybník

56 km
17. 7. 2022
 
Náročnost: Střední
Převýšení: 800 m
Terén: Lesní a štěrkové cesty

Plzeň-Pod Záhorskem - Roudenský pramen - Luční ulice - po NS Údolím Berounky Masarykův most - park V Homolkách - Doubravka - Špitálský les - Holý vrch - V Pytli - po zelené Zátiší, Na Pohodnici, Čílinské polesí - Němčičky - PR Vojenské cvičiště - po žluté Rakovský rybník, Raková, Potoky - býv. Rakovská hájovna - sv. Martin - samota u Mokroušů - Tymákov - rybník Pod Tymákov - Stradiště - Letkov - letiště Letkov - Háje - Koterov - po NS Údolím Úslavy Božkovský ostrov, Lobzy, Lopatárna - Zadní Roudná - Roudenské prameny - Pdo Záhorskem

 

Vyrazil jsem na PR Vojenské cvičiště u Rokycan, jenže tam jsem zahlédl jen v dáli za listím nějaké pratury, takže nic moc, proto jsem nakonec zvolil alternativní cíl v podobě Rakovského rybníku. Ze Záhorska se vydávám kolem Roudenských pramenů kolem Černé ovce do Luční ulice a pak po pěkné cestě, kudy vede NS Údolím Beronky k Zadní Roudné. Přejíždím Berounku a zadem kolem Úslavy se blížím k Doubravce. Hned za tratí v Mohylové ulici odbočuji vpravo a projíždím park V Homolkách. Poté stoupám kolem gymnázia k 22. ZŠ a Špitálským lesem pokračuji k Ústřednímu hřbitovu. Přes pole se dá projet do lesa pod Hradeckou myslivnou. Obvykle je to tu celoročně podmáčené, ale jsou taková sucha, že dnes ani ne. Stačí překonat silnici do Hrádku a jsem v polesí Holého vrchu. K tou také mířím, takže je to lehce do kopce, ačkoliv je to nevýrazný vrcholek. Propustí se dá dostat na druhou stranu dálničního přivaděče a to už jsme v polesí V Pytli, kterým budu po dosažení zelené stoupat k Zátiší. Cesta je tu z 80% zpevněná, štěrková, až na konci je pár metrů lesní cesty s trochou kořenů a kamenů. Za silnicí na Kyšice už je zase o něco větší tak na necelý kilometr. Pak se ze severního směru odbočuje na západ k Pohodnici, kde je jen pěšina-tak je to v pořádku😊  Pod vrcholem Pohodnice je pár metrů techničtějších, poté se postupně cesta zlepšuje, i když je hodně zničená těžbou. Sjíždí se k ejpovickému dálničnímu sjezdu, kpřed kterým je ještě závora, která se bohužel nedá objet ani na kole. Stále po zelené překonám křižovatku a pod dálnicí stále po zelené zlehka stoupám k rozcestí Čílinské polesí.

Za tímto rozcestím se vracím do přírody na zpevněnou lesní cestu. Ta stoupá postupně až k vrcholu Čílina, ale tam nemířím, kud pod vrcholem, kde zelená turistická trase odbočuje a vrchol obchází ze severu, já se držím jihozápadního úpatí hřebínku. Se zelenou se znovu spojuji až půl kilometru před Němčičkami, zde mě čeká sjezd po rozbité kamenité cestě. Poslední dobou mě to obvykle zláká na průjezd Němčičkami, protože pak nemusím po silnici, když pokračuju pod Kotlem, jenže je tu spoustu nepřehledných rozcestí, vysoké ploty, chodí tu lidi a můžou tu jezdit auta, takže ten sjezd si nejde moc užít... Hlavní silnici z Rokycan na Šťáhlavy skutečně pak jen křižuji a ačkoliv po mé levici je skládka, po pravici je evropsky významná přírodní oblast na kterou navazuje PR Vojenské cvičiště a já doufám, že zde zahlédnu aspoň jelena. Projel jsem mezi dvěma částmi obory, která je určená pro pozorování, ale viděl jsem jen za listím relativně daleko nějaké pratury nebo co tu chovají. To mě moc neuspokojilo. Vydávám se tedy znovu na cestu, ještě je nutné obejít lesem popadané stromy. Za chvíli jsme ale na žluté turistické trase, která vede na úpatí Kotle právě kolem rybníků. Ten větší, Rakovský mi dnes bude cílem výletu.

Po žluté stoupám k Rakové kolem dvou chatek a Zíkova rybníku, ani nevím, jestli jsem tu nejel nikdy nebo tak dávno, že už si tu cestu nevybavuji, ale je hezká. Projíždím celou vsí a po žluté pokračuji k Potokům po zpevněné cestě. U hájovny v Potocích odbočuji vpravo a po asfaltce stoupám k hřebínku Maršálu. Hřebínek je lepší objet ze severu, takže ještě jednou uhýbám o 90°, abych se dostal lesní cestou k bývalé Rakovské hájovně. Pak už sjíždím po větší cestě ke sv. Marinovi, křižovatce této lesní cesty a dvou silnic. Bohužel ve sjezdu se tu často pohybují lidé, takže si ho málokdy lze užít naplno. Silnici pak využiju na kratší úsek směrem k Mokroušům, za lesem v zatáčce ale odbočuji vlevo k samostatné chalupě a pak neznačenou cestou do Tymákova. Projedutymákovskou jižní část a vracím se do lesa, kde se dá jednou z mnoha pěšin projet k rybníku Pod Tymákovem. Po hrázi pak pokračuji k silnici do Sedlce, ale hned jak je to možné, v první zatáčce, odbočuji vpravo k hájovně na kraji lesa pod kopcem Stradiště, kam se pochopitelně stoupá. Přes vrchol Stradiště jsem onehdá jel a stojí to za starou belu, lepší je to objet z jedné nebo druhé strany. Lépe to znám z jihu, tak tedy tam... Poté vyjedete na žluté turistické z Plzence, ale na Merfánku jsem ani nedojel, protože je tu nová asfaltová cesta, to aby se dalo vytěžit dřevo. Našel jsem ale v mapě pěšinku nad dálnicí, na letkovské straně, jdu to zkusit. Ukázalo se, že taková pěšinka neexistuje, už je zarostlá, škoda. K propustku pod dálnicí před štěrkovnou do Letkova tedy jedu klasicky po obslužné cestě.

Abych se dostal k letišti, musím stejně sjet do Letkova, projet ke kruhovému objezdu na "obchvatu" a pak vystoupat zpět. Pod letištěm se stále dá dobře projet, dříve tu byla skládka, dnes to vypadá už trochu kultivovaně. Jen na konci letiště je pár metrů, které bývají problém. I dnes se ale dalo projít/projet k pěšince vedoucí od Hájů. Právě po té podjedu vrchol ze severu a pokračuji sjezdem. Ten je nově zpevněný, což je asi dobře, protože dříve se tu vlastně nedalo projet. Bohužel je ta pěkná polní cesta asi o půl kilometru zkrácena asfaltem, ale tak něco za něco. Koterov je stále už asi dva roky rozkopaný, ale já stejně hned sjíždím k Úslavě, kde za lávkou pokračuji po asfaltce na Božkovský ostrov. Podél řeky následuje rychlá jízda do Lobez, přes Rolnické náměstí a pod Lobezským parkem k Rokycanské a pak po pěkném singlu na Lopatárnu. Zpět do Záhorska se vracím jak jinak než přes Zadní Roudnou a Roudensk prameny.

Škoda té zvěře ve výběhu, jinak výlet bez kaňky, pěkný 56 km, průměrná rychlost 19,8 km/h a převýšení kolem 800 m😉

 
 
Rakovský rybník


čtvrtek 15. září 2022

Quicktrip lom Čižice

40 km
13. 7. 2022
 
Náročnost: Malá
Převýšení: 500 m
Terén: Asfaltky, polní a štěrkové cesty
 
Plzeň-Pod Záhorskem - centrum Plzně - po levém břehu Radbuzy Tyršův most - Malá Homolka - po poli Radobyčice - Podhájí - po červené Štěnovice - Boreckou ulicí lom Čižice - Štěnovický Borek - pod Štěnovickým vrchem V Koutech - tunel Valík - Černice - jez Černice - Čechurov - U Seřadiště - Velenická ul. - seřaďovací nádraží - Prazdroj - Rooseveltův most - Rondel - Pod Záhorskem
 
 
Vyrazil jsem na krátký výlet k lomu do Čižic. Tam už se vlastně chystám několik let, ale dosud mi na něj nějak nepřišla myšlenka. Ze Záhorska jedu přes plzeňské centrum k Anglickému nábřeží. Pak pokračuji podél Radbuzy kolem Depa, bývalé plovárny, Doudlevecká lávky a pak singlem za loděnicí pod Malostranský most. Protože chci pokraočvat přes Tyršův most, rozhodl jsem se, že tentokrát nepojedu po louce, ale po silnici, která je vlastně pořád pro dopravu uzavřená - takže pohoda. Na druhé břehu však odbočuji vlevo k Meditační zahradě a přes dříve chatovou, dnes rezidenční oblast nad Úhlavou, která pokračuje i za silnicí pod Malou Homolkou. Už jsem jednou projel po poli mezi Litice a Radobyčice, tak to zkusím znovu, abych nemusel po frekventované silnici. Dojel jsem asi do poloviny a pak jsem se dostal do pasti. Tak daleko se mi nechtělo vracet, silnice byla na dohled, jenže uzy vysokým obilím. Nakonec jsem kus proklestil a pak jsem musel v brázdě sjíždět do Radobyčic po tom poli. Naštěstí bylo sucho, takže jsem projel obstojně. Znovu klesám k Úhlavě, načež stoupám přes Podhájí, kde už vím, že je zase kilometr zbytečného asfaltu a betonu navíc😖  Hezké cesty přes Valík do Štěnovic tedy už opravdu moc nezbývá. Je to jen pár set metrů k silnici a pak už se to kroutí přes severní Štěnovice. Celá vesnice se za posledních deset let hodně rozlezla do krajiny, takže musím dlouho zástavbou. Vyjíždím Boreckou ulicí, která se časem mění ve zpevněnou cestu podél hranice lesa. Asi kilometr za poslední ulicí odbočuji prudce vpravo konečně na pěknou polní cestu vedoucí do Čižic
 
Zatopený lom tedy podjíždím a dostávám se k němu od západu. Jsem překvapen, že ho lze celý objet a dokonce je vyšlapaná pěšinka v poli zpět na sever k polní cestě, kudy jsem přijel. Přesně to potřebuji😊Najednou vidím, že vlevo ode mě je ještě jeden menší lom, schovaný v háječku. Je sice hodně sucho a voda je tu nevábná, ale je to hezké místo. vrátil jsem se tedy na cestu i pod les a stoupám ke hřbitovu na kraji Štěnovického Borku. Po silnici je třeba jet jen 100 m, poté právě u hřbitova začíná nezpevněná cesta ke Štěnovickému vrchu. Už jsem ji párkrát projížděl a doufám, že to dnes správně trefím k chatové oblasti V Koutech. K neoficiálnímu rozcestí U Šesti dubů jsem dorazil, i když trochu jinudy, než jsem chtěl. To neva, dále je třeba vyrazi do sjezdu na východ. Větší cesta se stáčí doleva na sever, já jsem správně držel směr, po pěšince překonal malý potůček a to už jsou chaty co by kamenem dohodil. Sjíždím po štěrkové cestě k silnici , dále přes Černý les stoupám po asfaltu až k další silnici z Plzně do Dobřan. Pojedu kus po ní, abych pak mohl nadjet východní portál dálničního tunelu a užít si singl k vysílači pod Valíkem. Zde začíná asfaltka, po které jsem raz dva v Černicích. Protože jsem na tom časově celkem dobře a mam "zkoumavou", rozhodl jsem se sjet na černickou náves a dokonce až k mlýnu a doufat, že pak projedu zpět nahoru. Kupodivu slušná cesta vedla až k chatě v meandru pod mlýnem. Pak to ale na kole nejde, vzhůru vedou prudké schody. Ale aspoň že se nemusím vracet... Jak jsem předpokládal, vylezl jsem na žluté turistické trase. Aha, tak teď koukám, že už tam zřejmě tahle turistická trasa navede, zajímavé. Dokonce ani cyklotrasa. Nevím, co to mistři z radnice vymýšleli...

Ulicí Do Zámostí mířím na Bručnou a stáčím se až v ulici U Seřadiště. Pokračuji totiž Velenickoiu ulicí, protože chci mimojiné zjistit, jak je to tu s průjezdem aut, když jsou celé Slovany zavřené kvůli rekonstrukcím. Noo, nejde to projet autem. Na kole se ale ze Sladovnické do Barákovy protáhnout dá. Zapadajícím sluncem se proplétám místními jednosměrkami. Za kruhovým objezdem v Sušické ulici přejíždím trať a pak na jistotou jedu Drážní ke garážím, ža kterými se dá projet kolem seřaďovacího nádraží. Nebo ne?! Na vjyzdu na cestu je postavené nějaké oplocené parkoviště a má tak hloupě sloupky plotu, že se nedá protáhnout mezi jednotlivými pozemky s kolem. Naštěstí jsem objevil, že z druhé strany garáží existuje alternativa. Jak to asi bude na druhé straně? Projedu jen kolem ropných lagun a už vidím, že i tam jsou vrata. Tady jsou naopak postavena šikovně a mezi zdí a sloupkem vrat lze projít. Můžu tak projet za Albertem k Prazdroji a pak přes Štruncovy sady na Rooseveltův most a přes Roudnou do Záhorska.

Jen 40 km, ale jakou radost udělají😊 Dvě hodinky rozsvítí úsměv, ten kazá jen asfaltovací mánie, už je problém najít nějaký kus krajiny, který není vylitý betonem. Průměrná rychlost 20,8 km/h.





Lom Čižice

Lom Čižice


pátek 9. září 2022

Radnice - kaple Navštívení Panny Marie

62 km
10. 7. 2022
 
Náročnost: Střední
Převýšení: 1000 m
Terén: Lesní, polní a štěrkové cesty

Plzeň-Pod Záhorskem - Mikulka - Malý Bolevec - Košinář - Senec - Pod Vysokou - Druztová - po žluté Dolanský most - po modré Chrást - po NS Chrást Klabava - Telín - Sedlecko - Korečnický mlýn - po červené Kříše - Hochperk - Vranovice - lom Terezie - po místní cyklostezce Radnice - kaple Navštívení Panny Marie - po červené lom Ovčín, Jordánek, Přívětice, Březina - Přešov - U Tří lip - Bušovice - po NS Kokotské rybníky Nová Huť - Dýšina - Černá mýť - Zábělá - Holý vrch - Bukovec - po NS Údolím Berounky u sv. Jiří - Masarykův most - Zadní Roudná - Roudenský pramen - Pod Záhorskem
 
 
Superrychlý výlet, řekl jsem doma, že za tři hodinky jsem zpátky, takže jedenáctá je deadline. Vlastně teda nevim, jestli je 1000 m převýšení ještě na střední obtížnost, ale tu a tam jezdim větší extrémy, tak nemůže být zase vše velká obtížnost. trasu mam snad v hlavě, tak jdeme na to. Vystoupám na Mikulku, kde ještě nejsou všechny cesty asfaltové, pak sjíždím k Malému Bolevci a kolem kempu Ostende ke Košináři. Hned za altánkem u hráze pokračuji na pěšinku vzhůru do lesa. Podle mapy jsem se měl stočit vpravo, ale nějak jsem to přehnal a dojel jsem až na dohled silnici do Zruče, takže se zas stáčím prudce vpravo, abych dojel až do Sence, V Koutě lesem. Poté za kruhovým objezdem jedu po silnici až do zatáčky, kde vede žluté turistická k Malochově skále. Tentokrát ale mířím do Druztové lesíkem severně od vysokého napětí. Před vsí les končí, ale dá se projet do Druztové mezi poli. 

Kolem hřbitova a kostela sv. Maří Magdaleny sjíždím k Drahotínskému potoku. Čeká mě prudký výšvih z údolí a pak pěkná cesta k silnici. Přes Dolanský most a ke kempu jedu po silnici, jak jinak... Pak už po modré stoupám k Chrástu. Po prudké stojce následuje opět hezká polní cesta. Konečně už jsem se naučil projíždět Chrástem do Polní ulice bez průjezdu přes střelnici a hřiště😁 Po NS Chrást pak sjíždím do údolí Klabavy. Naučná stezka se okruhem vrací do Chrástu, já nivní loukou mířím k lávce na pravý břeh a prudce stoupám po asfaltu k Telínu. Tentokrát ale nepojedu po červené, bvyužiju relativně novou cestu skrz pole do Sedlecka. Pro jednou také ke Korečnickému mlýnu budu po červené sjíždět😊 Následuje bohužel nově vyasfaltovaný úsek, to opravdu nepochopím. Později jsem ale zjistil, že by snad mohla být pěšinka vedoucí loukou-tak příště. Červená turistická trasa míjí přívoz Nadryby, ještě do zatáčky pokračuje po silničce a pak prudce odbočuje do prudkého stoupání na hranici sjízdnosti. Když už se vyškrabete nahoru, nad Kříšemi se nejede špatně, zpočátku je cesta poní, poté zpevněná asfaltem, ale asi s měkkým podložím, protože je hodně vyježděná zemědělskou technikou. Takto houpavě dojedu k Hochperku a dále se budu držet NS Po Stopách důlní činnosti na Břasku. Lepší název jí nemohli vymyslet, fakt... Hezkým singlem dojedu k silnici z Vranovic do Břas. Mohl jsem ještě využít NS cestou kolem rybníku, ale to jsem si nevšiml. O 300 m později stejně odbočuji vpravo, chci vystoupat pod lom Terezie. Po NS to ale nejde jet, proto trochu oklikou a pak po větší cestě ("Žlutý okruh") k sadům u Újezdu u Sv. Kříže. Zde vede slušná cyklostezka přes kopec a silnici a sjíždí přes trať do Radnic. Náměstí se rekonstruuje, tak je rozkopané. Projet se ale dá a tak už mi zbývá jen po červené vystoupat podél kalvárie ke kapli Navštívení Panny Marie.

Dávám rychlou svačinku a vyrážím nazpět. Čas je dobrý, jen udržet tempo... Zpočátku to nebude tak zlé, je to sice z Radnic do kopce, ale po asfaltu-k lomu Ovčín. Na křižovatce pokračuji rovně po červené na štěrkovou cestu a sjíždím k rybníku Jordánek. Už zdáli slyším štěkání, ale nevím, odkud jde. Najednou vyběhne pes z pravé strany, samozřejmě naprosto nevychovaný, majitel kdesi v dáli supí za psem, který nedbá jeho pokynů. Mezitím pes nabíhá na mě a tak se kryju kolem. Bohužel za chvíli přišel na to, že by proskočil rámem. V tu chvíli se naštěstí objevil jeho majitel a tak pes konečně poslechl-dyť ono je to jenom štěně pitbula, to nemůže nikomu nic způsobit, žejo... No nic, život mi zůstal, tak se vydávám do sotupání k "Cajthamlům". Následuje sjezd do Přívětic a táhlé stoupání po lehce zarostlé, ale mojí oblíbené cestě nad Bezděkov. K Březině už se lehce sjíždí po asfaltu. Projíždím celou obcí až k zemědělskému družtvu. Stále nevím, jestli je v provozu nebo ne, ale asi nějaký traktorista tam operuje občas. Povzbuzen docela dobrým jarním průjezdem k lesu se znovu, tentokrát opěčným směrem, vydávám k Přešovu. Už je to tu poněkud zarostlejší, ale projel jsem a intenzivně přemýšlím, kudy jsme to jel od toho Nového Dvora. Kupodivu jsem to celkem trefil a nakonec jsem ani nemusel sjíždět ke Kolně. Na louce nad ní byla projetá stopa loukou, Tolikrát jsem to tu zkoušel a tolikrát se to tu nedalo projet🙈 Dnes ale jo a tak mě čeká sjezd ke třem lipám nad Bušovicemi. Je to tu celkem rozbité, ale jinak je to pěkný sjezd. Bušovice projíždím k NS Kokotské rybníky směrem na západ a stoupám nad Kytín. Křižuji silnici, abych pokračoval na nově zpevněnou cestu k chatové oblasti. Po NS se prudce sjíždí k Nové Huti po louce. V úseku lesem ke koupališti je vždy hodně bahna, ale pak se vyjede na asfaltku, tak to zas všechno slítá dolů. Projíždím tedy celou Dýšinou bočními uličkami a pak stoupám po silnici na Hrádek. Na kopci však odbočuji vpravo do polesí Černá mýť a jednou z lesních cest převážně sjíždím k Zábělé. Za silnicí neznačenou cestou dojedu k červené a pak přes Holý vrch sjíždím do Bukovce. Tentokrát po NS Údolím Berounky pokračuji na kraj Plzně, pod Chlum, k Ejpovickému železničnímu tunelu a následně ke sv. Jiří. Do záhorska se vracím nejkratší cestou přes Masarykův most, Zadní Roudnou a kolem Roudenského pramenu.

Tak to vyšlo, 3 hod. a 4 min na cestě, přesný jako Monte Cristo, jak vždy říkal děda. Navrch 61 km a přes tisíc nastoupaných metrů😯
  

Radnice - kaple Navštívení Panny Marie

Radnice - kostel sv. Václava


čtvrtek 1. září 2022

Jezná - kostel Nejsvětější Trojice

58 km
8. 7. 2022
 
Náročnost: Střední
Převýšení: 600 m
Terén: Lesní a polní cesty

Plzeň-Pod Záhorskem - Rondel - Kalikovský mlýn - Na Jíkalce - Slovanské údolí - U Brůdku - Vejprnice - Tlučná - Pankrác - U Maška - po žluté Harabaska - Sulislav - Chotěšovičky - Pňovany - Jezná - Nová Jezná - Plešnice - U Chaloupků - po modré U Čtyř sudů, Svanka - Bdeněves - Kozolupy - Červený mlýn - Vochov - Křimice - Radčice - po NS Údolím Mže Zoo Plzeň - Lochotínský park - Pod Záhorskem

Jel jsem tedy původně do Sulislavi, ale i když tam mají kolem hezké louky, tak úplně nějaký hmatatelný cíl to nebyl... Přes Rondel se vydávám ke Mži za stále zavřeným parkem za Plazou ke Kalikovskému mlýnu. Přes Jíkalku se pak blížím Předním Skvrňanům, odkud pokračuji podél Vejprnického potoka až ke Brůdku. Skoro celým údolím vede sice asfaltka, ale na pravém břehu se dá kousek jet po normální pěšince, mnohem zábavnější pochopitelně. Ta ústí za tenisovými kurty, pak se kolem potoka projet nedá, takže na stezku a až když podjedete Regensburskou, můžete se vydat parádní pěšinkou ke Brůdku. Pak můžete buď monotónně šlapat a vyhýbat se dětem a psům po asfaltové stezce nebo se vydat skrz viadukt, vystoupat hned za ním vpravo nad trať a pak se motat pěšinkami k jižní části Vejprnic, jako jsem to udělal já.

Z Vejprnic vyjíždím po modré směrem k Tlučné. Také zkouším nové pěšinky, ale málokdy se to vyplatí, dnes jsem nejdřív projížděl dlouho ostružiním (až se divím, že jsem neměl defekt), pak jsem skončil u zahrádek na hnoji a nakonec jsem musel přejít trať a dojet do centra vsi po nové cyklostezce. Kousek musím po silnici, než odbočím do Pankrácké ulice, která už napovídá, kam mířím. Jen si tedy musím počkat, než se dostanu přes hlavní silnici. Nad Nýřany pak jedu po polní cestě k terminálu kontejnerové přepravy, který lze objet. Na pěšinku navazuje cedlejší silnice-zkratka do Pankráce. Vím, že tu někde musím projet k bývalé vlečce do zapomenutých dolů Z jihu už jsem tam jednou trefil, ale ze zástavby ne. Je to poněkud oříšek, projel jsem mezi zahradami, ale skončil na dohled kýženému cíli v poli, oddělen korytem vyschlého potoka, roštím a lesíkem. Musím tedy kolem garáží, vyhnout se všem pochybným soukromým pozmekům a konečně se vydat po prošlapané pěšince na jih po náspu, který se stáčí k západu a pak až k severozápadu. Zde v lese se podle mapy moc dobře orientovat nedá, srovná mě až to, že křižuji CT 2301. Pak by sice měla vést cesta přímo za nosem přes polesí kolem jam Jan a Haspl Schacht, ale jedu dlouho, kličkuji, snažím se udržet směr a vybírat větší cesty. Párkrát jsem se musel vrátit, tu a tam mi to bylo povědomé, nakonec jsem dojel k poli, přes které kupodivu vedla cesta, ale definitivně jsem si oddechl, až když jsem se připojil na žlutou turistickou trasu kousek před rozcestím U Maška. Hezky se jelo, ale měl jsem takový neklid, jestli vůbec někam dojedu.

To po žluté už je to fajn, jede se lesem a protože je sucho, ani po horší cestě nad Rochlovem není problém projet přes kořeny. Za chvíli jsem tak na hrubém asfaltu mírně stoupajícím k Harabasce. Žlutá odbočuje k Hracholuskům, já ještě kousek pokračuji a pak zkusím menší neznačenou cestu přímo do Sulislavi. Mile mě překvapila, rychlá lesní a později polní cesta krásným okolím vedoucí k hřišti. Jak jsem už psal, nic zajímavého k focení tu není, rybníky teprv staví. Pokračuji tedy přes hlavní silnici na Stříbro a pak asi na třetí pokus cestou kolem vysílače k lesu. Tam začíná jakási Lesní naučná stezka Sulislav, ale moc se na ní nespoléhám, prostě na kraji lesa se stáčím k východu. K mému překvapení parádní rychlá lesní cesta, po které za sebou nechávám jen oblak prachu. V Chotěšovičkách, místě o jednom statku, sice najíždím na silničku, ale ta je tak stará, že je spíše místy zpevněnou polní cestou. V brutálním prachu dojíždím přes rozpadlý zámek do Pňovan. Po malé silnici po CT 37 pokračuji do Jezné, kde je kostel Nejsvětější Trojice, nakonec tato památka bude mým dnešním cílem. Vzpomínám na rozpadlý kostel v Lukové, který měl podobně rozpadlou fasádu, než se zpopularizoval interiérovou instalací. Z Jezné stále po silničce mířím přes Novou Jeznou do Plešnice, kde rád využívám zkratku za zahradami. Skrz ves sjížím k viaduktu směrem k Bubnu, ale hned za tratí odbočuji vpravo podél železnice. Od chatové osady U Chaloupků odbočuji vpravo znovu pod trať a stoupám po modré ke Čtyř sudům, kde přejíždím hllavní silnici Plzeň-Stříbro. Za ní stoupám dál k polesí/kopečku Svank, kde zhruba na vrcholu, asi po kilometru odboočuji vlevo a mířím na východ do Bdeněvsi. V lese hledám trochu cestu, na jeho kraji už se dostávám na polní cestu, která vede jen jedním směrem bez dalších záludností sjezdem do Bdeněvsi. Zadem projíždím do Kozolup, pak hezkou cestou k Červenému mlýnu a dále po polní cestě k Vochovskému potoku. Na něm leží rybník, který objíždím, abych nemusel do Křimic po silnici. Asi by ten rybník mohl být i hezký, ale ne v suchu a horku jako dnes, to je nechutný žabinec prosycený zemědělskou chemií.

V Křimicích sjíždím k řece a přes "Křimickou pláž" mířím k Radčicím. Po NS Údolím Mže se rychle blížím k zoologické zahradě. Pak už se jen přes Lochotínský park v racím do Záhorska. Výlet na tři hodinky, necelých 60 km a 600 m převýšení, takový průměrný výlet, nicméně do hezké oblasti kolem Sulislavi, kde se jezdí nadmíru dobře😊

Jezná - kostel Nejsvětější Trojice