pondělí 22. října 2012

Pernarec na kole

20. 10. 2012
82 km

Obtížnost: Velká
Technická náročnost: Vysoká
 
 Nová Hospoda-Vejprnice-Tlučná-Myslinka-Plešnice-Hracholusky-Lipno-Třebobuz-Chrásov-Pernarec-Málkovice-Hvožďany-Úněšov-Hůrky-Zahrádka-Kokořov-Ledce-Košutka-Bory

Protože v Plzni ten den bylo hnusně, dělal jsem si srandu, že si udělam výlet za sluníčkem a kterej že to kopec kolem Plzně je nejvyšší, aby byl nad inverzní oblačností. Nakonec však ani nebylo třeba vyjet do horských oblastí, stačilo vyjet z plzeňský kotliny. Ale pěkně popořádku, vyjel jsem stejně jako nedavno přes Novou Hospodu (ale po nový lávce přes přivaděč), do Vejprnic a po modrý do Tlučný. Tam jsem pokračoval stále po turistický do Myslinky a dál na Buben, k tomu jsem úplně nedojel, těsně před nim jsem uhnul na Plešnici a pokračoval k hrázi, protože jsem chtěl přes řeku a u Bubnu už pár let chybí lávka stržená povodní. Pod hrází se jedna lávka nachází a už tam jsou přesměrovaný i turistický trasy (červená a zelená, na kterou jsem se napojil). Stoupal jsem nad přehradu a jak se tak cesta klikatila,  bylo třeba dávat velký pozor, kam vlastně ta správná, značená vede. Už jsem ji párkrát jel, ale těch odboček je tam požehnaně. Nicméně se mi zdálo, že ta trasa je jaksi trochu poupravená, nepamatuju si, že by se tam musely brodit potoky a nést kolo na zádech ve stráních. Možná už jsem zapomněl nebo je to z druhý strany jetelnější. Takhle teda nic moc, kvůli tomuhle úseku tedy velmi velká technická obtížnost. Vyjede se v Lipně a pokračuje se na nikoliv Třebouz, ale Třebobuz, odkud pak polem na Chrásov a loukami a lesem sjezd k Žebráckýmu mlýnu, kde vede cesta přes soukromej pozemek, naštěstí ale byli všichni psi za ohradou a přivázaný;) Odtud pak už vystoupat do Pernarce. A to už se právě "rozednívalo", jak byla celej den polotma, v Pernarci svítilo sluníčko a tak jsem se při svačince pěkně prohříval. Zanedlouho jsem ale pokračoval už pos ilnici do Úněšova a dál směr Zahrádka. Tam se mi teda moc dobře nejelo, ani nevim proč, jestli to bylo proti větru a do kopce, těžko říct... Jenže v Zahrádce jsem se zas dostal na zlom krásnýho a opravdu hnusnýho počasí a začal sjíždět. Tak jsem se rozloučil s krásnym barevnym prosvícenym podzimem a sjížděl do temnot u Všerub. Zjistil jsem, že je tam rok starý obchvat, což samozřejmě nebylo zaneseno v mojí mapě, tak jsem ho vyzkoušel, kde se objevim, ačkoliv jsem chtěl jet přes Kunějovice a Nekmíř. No nikam jsem si nezajel, vyjel jsem u Lipovice kousek od křižovatky na Kokořov, kam jsem se chtěl potom tak jako tak vydat. Z Kokořova jsem pak jel po zelený, která vede po hranici lesa a pole, což vždycky zavání průšvihem v podobě rozbahněnýho pole, jelikož zřídkakdy zemědělec respektuje turistickou trasu na kraji "jeho" nebo jeho políčka. V přilehlém lese je však cest dost a dost, tak neni problém, ba naopak je lepší, jet jimi a pak se nějak nasměrovat na Příšov nebo Ledce, kam jsem taky poté, cojsem se napojil opět na zelenou, sjel. To už jsem byla ale dost unavenej, tak jsem jel po silnici, minul jsem Krkavec a vzal to mojí klasikou kolem Kooperativa areny sjezdem k Lochotínskýmu pavilonu, na Rychtářku, přes centrum a kolem zimáku na Bory. Celkem 82 km, průměrná rychlost 20,41. Zpomalily mě hlavně kilometry lesem nad Hracholuskama, kde jsem měl průměrnou tak 5 km/h, místama se ani nedalo jet, jak byl svah šikmej, kluzkej, rozbitej a kořenovitej. Jinak musim říct, že jak teplota v mlze klesala k deseti stupňům, už to nebylo nic moc, naopak na sluníčku paráda, že jsem byl opravdu rád, že jsem vyrazil.



Žádné komentáře:

Okomentovat