56 km
1. 11. 2025
Náročnost: Střední
Převýšení: 850 m
Terén: Polní, lesní a asfaltové cesty
Plzeň-Pod Záhorskem - Vinice - Sylvánský vrch - Kozí pec -
Kyjovský les - Malesická skála - Kyjov - Malesice - Dolní
Vlkýš - po zelené Kumberk - Čemíny - po modré Košetice - Líšťany -
Klenovice - Podmokly - ryb. Hroznata - Stříbrný mlýn - Hůrky -
Zlatý ryb. - lom Zahrádka - Radimovice -
tůně na Zlatém potoce - Všeruby - Telecí mlýn - Kokořov -
Ledce - pod Krkavcem k modré - po modré Štuperk - Košutka -
Košutecké jezírko - Pod Záhorskem
Tenhle výlet si pamatuju dobře, i když jsem ještě nikdy nebyl v takovém
skluzu s psaním blogu. Je to už skoro 7 měsíců, co jsem byl na téhle
projížďce!😞 Ale byla pěkná evidentně. Vyrazil jsem na průzkum lomu
Zahrádka a kupodivu se mi povedlo namotat trasu tak, abych se z přijatelné
části vyhnul asfaltu. To je největší umění, protože žijeme v asfaltové
zemi. Z plzeňského Záhorska jsem vyjel na Vinice podél ulice Na
Chmelnicích. Solidně dimenzovaná ulice se už několikrát uměle zužovala,
takže provoz je tu nepřehledný a pomalý, navíc je to tankodrom. To
naštěstí na kole tolik nevadí, co ale vadí víc, že Sylvánské terasy nebo
jak se ten svah naproti Vinicím jmenuje, se z rekreační zóny mění na
sídliště a během stavby ani nejde pořádně projet na Sylvánský vrch.
Samozřejmě stavba probíhá tím nejméně ohleduplným způsobem k okolí. Všude
létá polystyren a další stavební materiál apod. Když jsem rozježděnou
pustinou objel staveniště a vyšplhal se k Sylvánskému vrchu, pokračoval
jsem přes západní obchvátek na západ ke Kozí peci. U
studánky Viktorky jsem to prudce stočil doprava. Prudce jsem sjížděl,
takže teď musím od potoka stoupat k bývalé cihelně, kudy se dá projet k
Dolnímu Kyjovskému lesu. Je lepší se vyhnout Radčicím, protože tam ten les
taky vyasfaltovali. A príávě když vyjíždím z lesa na žlutou, vidím, že mám
další defekt. Musím říct, že tolikrát za sezónu jsem snad ještě nepíchnul,
a to mám fungl nové kolo, vše "v továrně" v top stavu. Schwalbe je opravdu
katastrofa. Asi pětkrát jsem měl defekt na zadním a když jsem vyměnil
plášť vzadu za Maxxis, okamžitě přišel defekt na předním Schwalbe. To je
konečná, opakovaně špatné zkušenosti s toutu "věhlasnou" značkou, opravdu
už nikdy více, nikomu nedoporučuju především Rapid Ron a Racing Ralph.
Sice je pěkně jasno, ale je sobota ráno, asi 9 hodin, takže pořádná zima a
samomzřejmě bahno. No jsem nadšený. Od zbytku výletu mě to ale
neodradilo.
Po žluté projíždím Horní Kyjovský les, obzvlášť na západní straně právě
nad Malesickou skalou a Kyjovem je parádní cesta. Spíš náhodou jsem
objevil, že pod Kyjovem vede pěščina. Ta je nesjízdná, ale dá se na ní
napojit také odbočením ze žluté pod prudkou pravotočivou zatáčkou kousek
před Malesicemi. Asfaltu se sice nevyhnete, ale čeká vás brůdek přes
Chotíkovský potok a pak vysoká tráva se spoustou rosy směrem k silnici. Do
Dolního Vlkýše jinudy než po silnici cesta nevede, takže stoupám po ní.
Poté po zelené lze pokračovat pod zříceninou Komberk do Kumberku. Nejprve
po štěrku sjezdem k Čemínskému potoku, kousek podél něj a pak po silničce
kolem statku a do Čemín. Po modré je docela fajn cesta do Košetic. Nejprve
větší prašná, přes les štěrková a pak hezká polní od Rakovny. Z Košetic
pokračuji do kopce na severozápad, asfaltka brzy končí a pokračuje
pěšinka, která někdy v létě bývá dost zarostlá. Dnes to šlo, jede se podél
nějakých dubů, je to docela pěkné místo. Narazíte na kolmou cestu vedoucí
do Hunčic, tam odbočuji doleva a asi po dvou stech metrech se vracím do
západního směru na takovou hodně rozježděnou cestu do Líšťan. Tady se mi
moc dobře nejezdí, ale podél potoka už to projet nejde, kdysi jsem tam
několikrát jel a nestálo to za to. Z Líšťan volím cestu ke hřbitovu na
kopci Orel, nevybavuji si, že bych tu někdy jel, to je příjemné. Celkem
velká cesta mě dovedla ke státní varské silnici. Naštěstí ji stačí jen
púřejt a můžu pokračovat po silničce do Klenovic. Malá víska, kde sice
končí silnice, ale ne cesta. A na kole je to super, po nádherných lukách
projedete po houpavé cestě nad říčkou Třemošná do Podmokel. Jenom teda to
chce vyhnout se nějakým deštivým obdobím, umí to tu být pořádně podmáčené,
jak už tak název trochu napovídá. To mě nepotkalo, takže celkem bez
problému mohu pokračovat kus po asfaltové cestě kolem vypuštěného
Zámeckého rybníku. Za chatami končí zpevněná cesta, to je dobře. Další
chatu z druhé strany se poměrně rychle blíží stejně jako rybník Hroznata.
Je tu klídek a parádní slunečný podzim, tak nelítám dronem a jen si to
fotím. Po levém břehu Třemošné dojedu až k chatové osadě Na Řempu. Ještě
tedy překonám planovod, na kterém se neustále něco buduje. Serpentiny
kolem Stříbrného mlýna vystoupám směrem na Hůrku. Už jsem vlastně na cestě
zpátky. Asi dva kilometry tedy jedu po klidné silničce, kdybych měl více
času, mohl bych to objet podél PP Manětínská po nezpevněné cestě. V Hůrce
odbočuji doprava na štěrkovou cestu, která slouží jako příjezdová k chatám
u Zlatého rybníku. Kolem hráze je asi soukromý pozemek, ale vlastní ho
zřejmě majitel s mozkem, takže tam nepostavil plot. Ačkoliv to považuji za
slušnost až samozřejmost, v dnešní době tomu tak není a je třeba ocenit.
Jen o kousek níže pod Zlatým rybníkem a mlýnem jsou i skály na Zlatém potoce, kde jsem byl asi před rokem. Dnes s dovolením vynechám,
vyškrábu se k lomu Zahrádka.
Lom je z výšky vidět moc pěkně, jenom ty barvy jsou takové podzimní. Na
sluníčku už je trochu tepleji, ale ani tak se nezdržuji a vyrážim po cestě
pod lomem přes údolíčko k Březovému vrchu a pak po silničce přes
Radimovice kolem tůní na Zlatém potoce, které jsou ovšem ve skutečnosti na
Třemošné, do Všerub. Odbočuji z hlavní silnice, vystoupám východním
sídlištěm k polní cestě k lesu a pak pod Lipovicí projedu k Telecímu
mlýnu. Do Kokořova nezbývá než jet po silnici a za ním se pak po zelené
vyšvihnout do lesa mezi Stýskaly a Nevření. Zelená je zpravidla zoraná,
tak je lepší jet skrz les a na zelenou se napojit až později. Sjezd z lesa
nad Příšov stojí za to, je tam pěkná přirozená písčitá cesta a je to
zábava. Podobně pak po zelené do Ledec, která už je zpevněná různým
materiálem, ale dá se tam pěkně letět. Jen doufat, že proti vám něco
nevyjede... Po zelené projedu i vesnici a stoupám k lesu pod Krkavcem.
Přes vrchol se mi nechce, takže ho objedu západně, asi tam je nějaká
místní zelená trasa značená. Po té se dostanete k modré turistické k
bývalému rozcestí Pod Krkavcem, kde se sbíhjali tři turistické trasy,
která byly ale z různých důvodu přeznačené, žluté už neexistuje, červená
jje úplně k ničemu, protože vede ve stejné trase jako práve modrá, po
které teď projedu nad Chotíkovem ke Štuperku a na Sytnou. Tam odbočuji
mírně vpravo a projedu k polím za Globusem. Asi kilometr je tam pěkný
singl, ale často tu chodí lidé, potom obrovské nechutné stanoviště
bezdomovců a pak přes pole sjedete třeba do Krašovské. Kolem Košuteckého jezírka jsem to pak vzal zpátky do Záhorska.
Krásných 55,5 km za nějaké 3 hodinky, průměrná rychlost 18,9 km/h.
Jedinou kaňkou jsou ty SCHwalbe komponenty.
Žádné komentáře:
Okomentovat