79 km
Obtížnost: Velká
Technická náročnost: Nízká
Bory-Tyršův most-Vokounova lávka-Bručná-Koterov-Starý Plzenec-Sedlec-Šťáhlavy-po modré Šťáhlavice-Milínov-Spálené Poříčí-Dražkovice-Ovčín-Nechanice-po červené Pod Korálkou-po žluté rozhledna Na Skále-Přešín-Nechanice-po CT 2147 Struhaře-po červené Blovice-po modré Zdemyslice-Žákava-Nezvěstice-Chválenice-Nezbavětice-Starý Plzenec-Andrejšky-Černice-Škoda park-Bory
Znovu vyjíždím směrem na Brdy, tedy přes Tyršův most, Vokounovu lávku a Bručnou do Koterova. Z Koterova klasicky po levém břehu Úslavy pěknou polní cestou do Starého Plzence. Do Sedlce jsem se vydal loukou, když si tam někdo vysoudil uzavření normální cesty s turistickou značkou na pravém břehu. Ale poslední dobou si připadam jak v nějakém snění, staré dobré ozkoušené cesty šmahem mizí. Tentokrát jsem "jen" dvakrát překonával ohradník.
Ze Sedlce jsem zvolil cestu nejmenší odporu a do Šťahlav dojel po silnici, pro příště možná lepší kolem Sedleckého rybníku a chatovou osadou. Ve Šťahlavech jsem si vyjel k vlakové zastávce a ke Kozlu dojel po modré. Už ve Sťáhlavicích jsem odbočil doleva ke schované lávce přes Úslavu, překonal jeden pěkný brod a vyjel u železničního přejezdu akorát u lesní asfaltky vedoucí do Milínova. Táhle stoupá, ale dobře se tam udrží tempo.
Z Milínova jsem zkusil přímou čárkovanou cestu do Spáleného Poříčí. Musim přiznat, že jsem zřejmě měl štěstí, že se o ní někdo stará a je průjezdná, v některých místech to vypadalo i na čerstvě vykácený porost a nasypaný štěrk, v některých dokonce na pěkně upravenou alej. Ještě pár kopečků a už sjíždím do Poříčí po CT 2039. Z tohoto úseku mam velkou radost, jelo se pěkně.
Za městem jsem se bez valného mapového podkladu vydal po CT 2040 na Struhaře, ale v první ostřejší pravotočivé zatáčce jsem odbočil zkratkou do Dražkovic. Ač to nevypadá, dá se to pěkně projet. Následuje asi 100 m po silnici a odbočuje se doprava do kopce na Ovčín. Tam měla být červená značka, ale už je vedená jinudy, tak jsem mírně bloudil. Stačí se ale vydat (dvakrát) doleva jedinou větší cestou a za kilometr, kousek před Nechanicemi, se červená objeví. I nadále jsem se držel červené, dobře značené. Za vsí odbočuje do lesů doprava. Chvíli se to táhne, ale dojede se na rozcestí se žlutou. Tam musím doprava-bohužel, protože cesta se tam nezdá dost dobrá ani pro pěší. Samozřejmě jsem se do toho pustil a tentokrát to nedopadlo tak zle, je akorát třeba překonat půl kilometru bídy. Nejhorší je první půlka. Do Železného Újezdu je to už kousíček a k rozhledně je možné se vydat různě. Já odbočil na kraji lesa na místní naučnou stezku, které ale bývají pofidérně značené. Na radu místních jsem se vydal vrstevnicovou cestou nad vsí a pak podivným esíčkem, o kterém jsem doufal, že je přímou cestou k rozhledně, dojel stejně k parkovišti u silnice. Zpětně jsem zjistil, že to má být cesta té NS. Hm, zajímavé.
Jak jsem se prdral až k rozhledně Na Skále, bez skrupulí jsem se jal vystupovat nahoru. V tom mě však zastavil chlapík s tim, že po mně chce 15 korun. Výborně, jezdim nalehko bez peněz, takže protože na internetu se píše, že vstup je volný, až když dojedu na konec světa, kam jen omylem zabloudí pár lidí denně, se dovim, že si můžu nas*at.
Zakrátko tedy odjíždím po absolutně nefrekventovaných z kopce silnicích do Přešína (CT 2149), dále pěkně proti větru do Nechanic a po CT 2147 svižně přes Struhaře až k odbočce červené, po té chci do Blovic. Značení je však mizerné a ač na rozcestích u chatové oblasti Cecima kroužím, vydávám se samozřejmě špatně. No nic, tak poslední kousek bohužel po silnici. Modrá přes kopec do Zdemyslic je naštěstí v pořádku a čeká mě i další brod:) Ze Zdemyslic se mi nechce nikam stoupat a ani jet po silnici, tak jsem zkusil cestu těsně nad tratí na Nezvěstice. V mapě sotva čárkovaná, ve skutečnosti asfaltka, tak si řikam, jak mi konečně přeje štěstí. Už už si řikam, že jsem za půlkou, že už musí být vyježděná cesta i z druhé strany, když najednou vjedu do louky. A k oploceným sadům. Nevim, jestli to jde objet shora, ale z mého pohledu nebyla jiná možnost, než přejet trať a vydat se do Žákavy, poněkdu zajížďka, ale nevadí. Do Nezvěstic to známe, za zatáčkou po pěšince přes Úslavu a třetí dnešní brod.
Cestu do Chválenic jsem opět netrefil správně, ale vytěžil jsem z toho, až na konce vsi jsem odbočil z hlavní a jel pěknou polní cestou. ta se napojuje na silnici kousek před Chválenicemi, kde se bohužel musí až k hlavní, až pak na Nezbavětice. Odtamtud vede dobrá přímá cesta k silnici do Plzence (CT 2124). Do Plzně jsem se vydal podle mého nejlepší cestou, kompromisně kopcovatou a přímou, nad Andrejškami a pak po žluté přes celé Černice opět až k Úhlavě. Na Bory jsem to vzal kolem Škoda parku.
Výlet pěkný, což o to, ale s hořkou příchutí-bez výstupu na rozhlednu. Celkem přijatelných 79 km, průměrná 21,7 km/h. To odpovídá celkem nenáročnému terénu kromě toho úseku po žluté.
Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati
 |
| Rozhledna Na Skále - Čížkov, Železný Újezd |
Žádné komentáře:
Okomentovat