75 km
Obtížnost: Velká
Technická náročnost: StředníBorský park-Výsluní-Litice-po NS Údolím Radbuzy Valcha-Sulkov-Líně-po CT 2271 Červený Újezd, Zbůch-Úherce-Jetelový vrch-po CT 2166 Větrná jáma-Přehýšov-Dolní Sekyřany-Heřmanova Huť-po zelené a CT 2210 Sulislav-po červené Pňovany, Jezná, přehrada Hracholusky, Újezd nade Mží, Čemíny, Kůští, Chotíkov-Košutka-centrum Plzně-Bory
Volné odpoledne přede mnou, letní čas, vidim to na 60 km, zkusim to směrem na Heřmanovu Huť. Vzal jsem to celkem nepřímo, přes Borský park dolu ke Slunečné lávce a pak zas stoupat přes Výsluní do Tyršova sadu. Přes další lávku po NS Údolím Radbuzy přejíždím na Valchu. Lesní cestou a následně pod dálnicí se dostávám do Sulkova. Proti větru, ale bez lidí kolem Lučního potoka do Líní a dále po CT 2271. Jede se pěknou polní cestou prostou větších výškových rozdílů, takže to odsýpá rychle.
Ve Zbůchu jsem se rozhodl jet směrem na Úherce, majíce v plánu následně stočit směr na západ. Cesta bohužel vedla oklikou až na kraj Úherec kolem mokřad. I tak jsem byl rád, že jsem projel malým viaduktem pod tratí a pěkným lesem jsem se svezl k Jetelovému vrchu, kde už je CT 2166. Ta mě přes nevalně působící Větrnou jámu dovádí k Diossu. Lepší je to vzít zadem, já si ho objel no... A hurá zase rychlou štěrkovou cestou do Přehýšova.
Do Heřmanovy Huti je nutný dojet po silnici, cestou se naskýtá na-těžko mě napadají slova-lidskou hloupoust doslova (ne)skutečně velkých rozměrů-asi půlkilometrový logistický park vybetonovaný na zelené louce. S těžkostí se přes to přenáším. Rozhledna v Heřmance mě překvapila omezenou otevírací dobou, kterou jsem bohužel netrefil. Mohl jsem tak pokračovat v dlouhém stoupání až do pěti set m n. m. po zelené a násldně CT 2210, která je evidetně velice zapomenutá a zjara teda sotva průjezdá.
To už ale klesám do údolí Mže přes Sulislav. Ještě asi kilometr k odbočce na červenou, kde se definitivně začínám vracet. Cestu už znám, je velice náročná jak profilem, tak terénem a těžaři to nijak nezlehčují. Dobré však je, že je pěkně značená.. Červené se budu držet až do Chotíkova. Jenže do té doby mě čeká ještě hodně kopců a protivětrů na rovinkách jako před Pňovany, a před Jeznou, a kopec k Hracholuskům a prudké stoupání do Újezdu nade Mží. A ani tam to nekončí. Nad Čemínami se opět dostávám až do 450 m n. m. Konečně trochu sjezdu, jenže po kraji hrubě zoraného pole, takže velká bída. Na závěr před vsí močály-no neber to.
Už je mi výlet dlouhý a síly ubývají, jenže přesně vím, jaké nepříjemné kopce mě čekají a pořád si je přehrávám v hlavě-do Kůští přes kopec, do Chotíkova přes kopec, na Košutku přes kopec. A jak jsem řek, tak bylo. Naštěstí jsem nevyhnil a tato červená vede pěknými terény-poměrně rychlé, jen momentálně trochu pod vodou.
V kopci za Chotíkovem po CT 2295 už se začínají množit lidi a jak se tak blížim na dohled sídliště, proplétám se mezi tvrdými Y. Propletl jsem se i kolem Košuteckého jezírka, dal dlouhý sjezd až k Pattonovu mostu. A jsem ve finiši, podél Radbuzy kolem Depa 2015, zimního stadionu a za nemocnicí jsem dojel na Bory...po 75 km. Tak to je celkem překvapení. Průměrná rychlost přes 20 km/h, no, to jsem si nasadil laťku pro letošní rok celkem vysoko. Už se těšim na příště:)
Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati
Rozhledna Heřmanova Huť |
Žádné komentáře:
Okomentovat