73 km
Náročnost: Velká
Převýšení: 900 m
Terén: Asfaltky, lesní cesty
Velenovy - pod Chocholkou Zborovy - Lovčice - po červené PP Velký kámen - po zelené Neurazy, Vojovice, Žinkovy - Kokořov - Jarov - po červené Kopaniny - po žluté Jezevčí skála, Bzí - Chocenice - po CT 2145 Hladoměř - Blovice - po modré Zdemyslice - Olešná - Zdemyslice - Šťáhlavice - Šťáhlavy - Starý Plzenec - po CT 31 Koterov - po NS Údolím Úslavy Božkov - Slovany - Doudlevce - Bory
Vypadalo to, že z Velenov pojedeme s Adamem ve dvou, ale nakonec to Adam vzdal a tak jsem si jel podle svého. Především jsem se chtěl podívat na PP Velký kámen cestou.
Z Velenov jsem nehodlal jet po silnici, tak jsem to vzal hned ostře vzhůru ke kamenolomu, za kterým pokračuje lesní cesta pod kopce Choholka až do Zborov. Cesta není zrovna přímá, ale kupodivu se tu místy i klesá a není moc možností odbočit, takže jsem nebloudil. Ze Zborov jsem využil zkratku k silničce na Račín a Lovčice, takže jsem nemusel po hlavní. Po malé nevýznamné cestě se pak jede téměř bez provozu a hezky to odsýpá. V Lovčicích ovšem začínám stoupat po červené, nejprve vpravo směrem na Pohoří, ale na kraji lesa se sjíždí na lesní cestu a kopec přitvrzuje. Jak je horko i zde v lese, okamžitě ze mě leje, ale jedu dál až k vrcholu PP Velký kámen v nějakých 630 m n. m. Hezká skalka tu je, ale fotogenická příliš není:( Začínám tedy sjíždět a ouha, zelená odbočuje kamsi do lesa nenápadně. Díky bohu, že jsem se tudy v opačném směru nerozhodl v pátek jet! I takhle to bylo poměrně náročné zarostlou pěšinkou v prudkém kopci, takto aspoň dolu. Navíc před Neurazy se kácel kus lesa a bylo problematické najít správnou cestu. To by se skoro za tmy vskutku špatně orientovalo.
Ze Zborov pak pokračuji po zelené, vedoucí po silnici, přes Klikařov do Vojovic. Zde není jiná možnost... Do Žinkov se dá jet oběma stranami rybníků, lepší je ta menší samozřejmě, po zelené. Přes Úslavu přejíždím až po můstku pod Žinkovy. Na dohled už je Kokořov a pak stoupání do Jarov. Je příjemné, že fouká vítr a možná i do zad:) Před Jarovem sjíždím ze silnice a pokračuji po červené turistické značce rychlou polní cestou k samotě Částkov. Závěr už je ve stoupání a po odbočení vpravo na žlutou turistickou se už jedná o výživný kopeček. Opět tedy nad 600 m n. m. a pak už sjezdem do Bzí. Přímější zarostlé cesty do Chocenic jsem se trochu bál, tak jsem zvolil CT 2145. Ta je dost rozbitá, ale průjezdná.
Do Blovic se dá jet více způsoby, všechny přímé ale začínají na CT 2145, projede se kolem dvou domků označených v mapě jako Hladoměř a kousek za ní se odpojuje cesta, kterou jezdím nejčastěji. I tentokrát jsme ji zvolil, projíždím k silnici kolem rozkvetlých luk a lituji, že se nedají Blovice nadjet někudy podél trati, takhle musím projet celou ves a zas stoupat po modré. Až k Rohaté skále se jede na výhni-po větru, takže člověk se zkrátka neochladí. Už se těším do sjezdu a k brodu, který je ale stejně sotva mokrý. Do Zdemyslic zbývá tak kilometr, pak jedu podél trati "slepou cestou" k oboře, kde jsem zatím vždy našel cestu, kudy projet.
Vlastně je tu cest až dost, jen obora je všechny přerušila a tak dá trochu práci se orientovat. Málem jsme sjel do Žákavy, ale postřehl jsem to dostatečně brzo a pokračoval podél ohrady na správný sjezd do Olešné, části Nezvěstic. Odtud jsem asi loni objevil pěknou cestu loukou pod železničním mostem do Šťáhlavic a od té doby ji velmi rád využívám. Do Šťáhlav pak jedu po silnici, projedu skrz centrum a riskuji cestu polem nad tratí, kdysi jednou průjezdná byla. A zdá se, že ji lidé využívají, i teď, kdy je obilí vzrostlé, tu nekončím s nezdarem. To je výborná zpráva, projíždím tedy Plzencem, za nímž jedu podél CT 31 po pěkných cestách, kde nebylo třeba zbytečně asfaltovat cyklostezku, přesto se tak stalo.
Po notoricky známé cestě jsem zakrátko v Koterově. Za vsí na cyklotrase jsem se vyskytl ve chvíli krátce po nehodě otce od rodiny. Bylo třeba zavolat záchranku a tak jsem pomáhal jeho manželce a dvěma malým dcerám se vzniklou situací. Těžce neprofesionální dispečerka bohužel nebyla ani schopná do místa navigovat vůz, nepochopila ani rozdíl mezi "před mostem" a "za mostem", takže jsem jel odchytit záchranáře vlastně až do Černic👌. Vše dobře dopadlo a tak jsem se vydal na poslední úsek cesty po NS Údolím Úslavy do Božkova a pak přes Slovany Malostranskou do Doudlevec a nahoru na Bory.
Nakonec jsem ujel necelých 73 km, což jsem ani nečekal. Byl to ale hezký výlet, mám rád především tu pro mě nepoznanou krajinu, kde navíc není každý metr čtverečný hospodářsky využit a jede se mezi lukami a lesy, velmi osvobozující pocit.
Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati
 |
| Veřejnosti nepřístupné Žinkovy |
 |
| Co dodat... |
Žádné komentáře:
Okomentovat