PILSEN BIKE: Hora Bzí

28. 5. 2013
67 km

Obtížnost: Střední
Technická náročnost: Velmi vysoká (bez úseku po zelené na horu Bzí střední)

Radobyčice-Valík-Štěnovice-Čižice po červené-Netunice po žluté-Háje-Osek-Řenče-Libákovice-Letiny-hora Bzí po zelené-Bzí-Chocenice-Vlčice-Blovice-Zdemyslice-Vlčtejn-Chouzovy po modré-Pod Nebílovským Borkem-Losiná po červené-Černice-Doudlevce-Bory

Předcházející týdenní lijáky a zima způsobily, že tento výlet byl ve znamení bahna. Je to prostý, buď se jede po silnici nebo se musí počítat s tim, že člověk se vrátí jako čuně, o kole nemluvě. Noo, myslel jsem, že jsem to naplánoval převážně po silničkách, ale byl jsem vyveden z omylu. Zpočátku to ještě bylo bez problému, do Radobyčic jsem jel po silnici, přes Valík po červený to taky nebylo nijak zvlášť rozbahněný, konec konců ani podél řeky, když jsem jel do Čižic. Strach jsem měl z úseku po žlutý turistický na Netunice, ale i ten byl kupodivu mezi polema bez problému jetelnej. Samozřejmě bylo mokro a písčitý podloží s kamenama neni extra příjemný pro prudkej stoupák, ale jet se dalo a to je hlavní:) Pak jsem jel zas větší kus po asfaltkách, vystoupal jsem si do Hájů a sjížděl do Oseku. V úterý odpoledne byl mezi vesničkama naprosto minimální provoz, takže se jelo dobře. Řenče jsem projel a pokračoval směrem na Libákovice. Tam už můj obvyklej akční rádius končí, takže za touhle vesnicí jsem začal objevovat...vystoupal jsem snad až k nějakejm 550 m.n.m. a měl rozhled do širé krajiny, přičemž jsem se vez po krásný nový silničce, která začala klesat k Letinám. Původně jsem chtěl jet do Chocenic a dát si zelenou turistickou na Bukovou horu, jenže mi padla do oka hora Bzí, fascinovala mě svym jménem a rozhod jsem se zdolat ji. Vydal jsem se po zelené, která ukazovala "pouhé" dva 2 km na vrchol. Řikam si OK, to musim dát, začátek se zdál pohodovej, jenže netrvalo skutečně dlouho a vjel jsem na hráz rybníka a jel jakousi strání, kde vyloženě tek potok a velmi málo používaná cestička se stala korýtkem s velmi širokými rozbahněnými břehy. Projet se to často nedalo, bylo to takový skočit na jeden břeh, párkrát šlápnout, skočit na druhej, no nic moc, ale očekával jsem zlepšení. To se ale ještě dlouho nedostavilo. Jak je částečně vidět na fotkách, cesta se spíš zhoršovala, aspoň, že značení bylo dobrý, ale asi 4-5 metrů široká rozoraná cesta, kde nejmešní hloubka řídkého bahna byla 10 cm a ve dvou vyjetých kolejích tekl regulérní potok, nebyla zrovna ideálem. Vzhledem k tomu, že se nedalo jet ani přilehlym lesem, vážně jsem uvažoval o tom, že se vrátim. Nakonec ale vyhrála touha překonat tenhle shit. Bylo to ovšem na hranici jetelnosti, často jsem musel slejzat a hledat cestu dál, pokud jsem vyloženě nechtěl skončit po kotníky v bahně. K tomu začal bejt kopec prudší, chvíli se kolo chytalo, chvíli jsem do toho dupal a přesto stál na místě, bylo krásně cítit, jak moc energie v danejch chvílích ztrácim. Zhruba po kilometru a půl se připojila jiná cesta, kde zřejmě končila pouť lesního traktoru a dál už vedla notně zarostlá stezka, kterou evidentně používá leda sem tam nějakej tramp. Nicméně měl jsem radost, že jsem to pokořil a užíval si sluníčka a přírody. Na jeden z nejlehčích převodů jsem dorazil na Bzí. Úplnej vrcholek, skalka, se musí vylézt pěšky, ale v jarním rozkvětu odtamtud stejně neni moc vidět, jen to, že jste docela vysoko. Vydal jsem zakrátko dál, na Jezevčí skálu a přitom zjistil, že z téhle strany se na Bzí dá dojet víceméně i autem:// A já se tak nadřel...:D Jezevčí skála teda už nic zajímavýho, tak jsem sjel do vsi a po cyklostezce pokračoval na Chocenice. Oficiálně silnice III. třídy je rozbitá polňačka, dobrá tak akorát na to horský kolo;) Z Chocenic jsem dál pokračoval po cyklotrase 2145 a že uvidim jak bude vypadat odbočka na zelenou turistickou a podle toho se rozhodnu, zda pojedu ještě na Bukovou horu. Ta cyklotrasa ovšem...opět a zase mi vytočila. Dementně značená, vlastně vůbec nechápu její existenci, je to prostě jen určitá "vyznačená" cesta, jenže dalo se tu jet i bez cyklotrasy odjakživa. Očekával bych, že tedy bude aspoň zančená tak, že nebudu de facto potřebovat otvírat mapu, v tom by moh bejt její jedinej přínos, že mi správně navede na určitej cíl. Ale ještě v Chocenicích značka cyklostezka ukazuje rovně, ovšem cesta se rozdvojuje a vede doprava a doleva-aha! Tak proč na tu značku nedaj šipku?!!! Tohle je prostě k ničemu. O asi kilometr dál jedu, jedu po cestě a najednou jsem na jejím konci u nějaký chaty, dál nic nevede...opět neoznačená odbočka cyklotrasy, mělo se jet po nějaký stezičce schovaný mezi křovím. Tak kdo to do háje značil! A na tak krátkém úseku ještě třetí příklad, opět se cesta rozdvojuje, ta větší vede doleva, menší mírně vpravo, značení cyklotrasy na míle daleko neni. Kam se vydat? Pocitově mi připadal lepší směr vpravo, ale stejně tak to mohlo bejt na druhou stranu, páč se tam to docela motalo. Nakonec to bylo správně, ale další značka byla až asi za necelej kilometr. No jak řikam k vzteku, lepší tyhle mystifikační rádobytrasy ignorovat (dělal je taky nějakej ignorant). Vyjel jsem tam mezi pole před Vlčicema a jak jinak, sračička všude, nasycená hnojivem-prostě takovej ten polní humus, můj oblíbenej;) Vyjel jsem ale zanedlouho na silnici a pokračoval do Blovic a dál na Zdemyslice. Musel jsem předjet starou V3S, která vezla nějakej náklad a jela asi 15 km/h. Pod kopcem na Vlčtejn jsem si sundaval mikinu, páč bylo nakonec docela hezky a teplo a najednou se objevila ta V3S a zas mě předjela. Smrděla neskutečně, tak jsem jí dal asi pět minut náskok a pak se vydal nahoru. S velkou "radostí" jsem ji dojel tak v půlce toho táhlýho stoupání. jela tak pomalu, že i tam jsem se rozhod ji předjet. Ve Vlčtejně jsem se vydal po modrý a opět to nebylo tak úplně moudrý rozhodnutí, ale nějaký to kilo bahna už se ztratilo:D Po překřížení hlavní silnice už se pěkně sjíždělo a nebylo to bahnitý. Pokračoval jsem za Chouzovama mezi pole...už jsem to bahno ani moc neřešil, bylo to jedno. Ale bylo ho tam dost. A po průjezdu lesem jsem se napojil na červenou. Ještě jsem si vystoupal nad Losinou a pak už sjížděl k Černýmu lesu, přes dálnici do Černic, Bručný a přes lávku směrem na Tyršák a na Bory.

Celkem ujeto 67 km, ale trvalo mi to snad pět hodin, nevim, kam se mi ten čas ztratil, nevim o tom, že bych se někde nějak zdržoval kromě Bzí a měl jsem pocit, že cesta odsejpá. Vejlet bych shrnul nakonec jako docela punkovej, některý úseky se fakt daly sotva projet. Doba čistý jízdy něco přes tři hodiny, průměrná rychlost 20,88 je dobrá, vzhledem k tomu, že ty exponovaný úseky jsem jel třeba 6 km/h. Navíc nastoupáno 1265 m, to je slušný, snažil jsem se jet v tempu a bylo to znát oproti minulejm výletům, kdy byla průměrná skoro o 2 km/h nižší. A taky na nohách jsem to poznal;)