37 km
5. 6. 2025
Náročnost: Malá
Převýšení: 400 m
Terén: Štěrkové, lesní a asfaltové cesty
Plzeň-Pod Záhorskem - kostel Všech svatých - Roudná -
centrum Plzně - po levém břehu Radbuzy Doudlevce - České údolí -
Výsluní - Litice - Farská hora - Lhota - býv. Starý Sulkov - U
Fulínů - Vejprnice - Vochov - Křimice - Zadní Skvrňany - Na
Jíkalce - Kalikovský mlýn - Rondel - Pod Záhorskem
Sice už je šest večer, ale den je dlouhý a snad bych mohl ještě stihnout
krátký výlet k pozůstatkům hradu Litice. Už jsem tam kdysi byl, ale byl
leden nebo únor a skoro tma, takže nic moc zážitek. Ze Záhorska jedu přes
areál nemocnice ke kostelu Všech svatých, od něj sjíždím na Roudnou, pak
přes Rooseveltův most do
centra Plzně, přímo přes náměstí Republiky. U Wilsonova mostu vyjíždím na nábřeží
Radbuzy, po té méně frekventované straně pak kolem Depa 2015 pokračuji k
"plovárně" a do Doudlevec. Protože je po dešti, výjimečně využívám zpevněné
cesty, a tak aspoň po letech projedu Průmyslovou ulicí. Českým údolím ke
Slunečné lávce jedu po asfaltce, kde je taky dost vody. Za řekou vystoupám
na kraj Výsluní, překonám dálniční přivaděč a projedu Tyršovým sadem ke
křižovatce U Červa. Odtud se dá jet podél silnice po štěrkové cestě na kraj
Litic. Za chvilku jsem na pahorku u
pozůstatků hradu, ale začíná pršet. Chvíli čekám v přístřešku, mohlo by se to přehnat.
Udělám pár fotek a budu pokračovat v mokré jízdě.
Pěšinkou sjížídím do ulice K Valše a pak ulicí K Ovčínu mířím k Lesní
stezce. Bývaly tu dvě krásné cesty, ale tupohlavové je vyasfaltovali, takže
pokud nechcete jezdit na kole po dálnici jako já, zbývá už jen tato stezka
přes dva kopce a údolí. Dokonce už i sjezd do Lhoty od
Dubové hory, kde nevede ani turistická trasa ani cyklostezka, se asfaltuje. Je to do
nebe volající plýtvání a poškození úplně pro všechny, ale někde holt ty naše
peníze musí protéct do soukromých rukou.👎 Plošné betonování světa je tak
intenzívní, že téměř při každém výletu se setkávám s novými asfaltovými
oblastmi. Našel jsem si tedy aspoň menší pěšinku, kudy lze zničenou část
lesa objet. Lhotou následně projedu do ulice V Remízku, ze které pokračuje
polní cesta k bývalému letišti. I za letištní plochou držím severozápadní
směr, dokud nevyjedu na CT 2271. Ta slouží jen jako orientační bod, protože
pak po hrubé asfaltce objíždím FVE na výsypce a podél umělého koryta
Sulkovského potoka jedu až k Fulínům. Cesta do Vejprnic, dříve polní, se
taky poměrně rychle mění v silnici. V tomto směru před Radarem vzniká nové
sídliště. Těch už je ve
Vejprnicích
více, přes další, to severozápadní, taky projíždím na nově vytvořenou
štěrkovou cestu mezi poli a stoupám pod bývalou cihelnou k silnici
Vochov-Tlučná. V zatáčce ji překonám a pokračuji ve směru, kde kdysi
tradičně bývala velká lesní cesta, posledních možná 10 let po nějaké těžbě
byla zcela neprostupná a nyní byla obnovena a propojena na sever k Vochovu.
To je milá změna. Veškerá nová výstavba ve Vochově je ukázkou typického
českého developmentu - bezohledně, hnusně, nemyslíc na urbanismus, na
kvantitu, nekvalitně. A nezapomenout na betonové třímetrové hradby směrem k
poli, aby bylo soukromí. Z Vochova se do Plzně vracím kolem hřbitova. Od nej
sjíždím do
Křimic
a podél trati do Zadních a pak dokonce i Předních Skvrňan.
Závěr do Záhorska moc kreativně vyřešit nejde - po cyklostezce na Jíkalku,
kolem Kalikovského mlýna a pak přes Rondel. No, tak jsem si akorát tak
ušpinil kolo na těch necelých 37 km a sotva jsem vyjel z města. Průměrná
rychlost 21,6 km/h a téměř 450 nastoupaných metrů.
Žádné komentáře:
Okomentovat