72 km
31. 5. 2025
Náročnost: Střední
Převýšení: 650 m
Terén: Štěrkové, lesní a asfaltové cesty
Plzeň-Pod Záhorskem - Rondel - Kalikovský mlýn - Slovanské údolí - U Brůdku
- Nová Hospoda - U Fulínů - po NS Líňská okružní cesta
PR Nový rybník - Úherce - Hoříkovice - Kotovice - Ves Touškov
- Hradec - po zelené Hradecká skála - Holýšovský ryb. -
Výtůňská cesta - po červené Líšina - Lelov - Nový mlýn - Stod -
Mantov - Chotěšov - Hájovna - letiště Líně - Nová Ves - Starý
Sulkov - po zelené Valcha - po zelené a žluté Borská Pole - Zelený
trojúhelník - Goldscheiderova - Na Hvězdě - Techmania - Husovo nám. - Plaza
- Rondel - Pod Záhorskem
Minulý týden jsem otestoval ruku po zlomenině, dopadlo to dobře, tak jsem
dal týden pauzu a dnes už zkusím vážný výlet. Beru dron a jedu na Hradeckou
skálu. Ze země nejde moc dobře vyfotit.
Sjíždím ze Záhorska na Rondel, protáhnu se do parku za Plazou, po pravém
břehu Mže ke Kalikovskému mlýnu, pak projedu Jíkalku a po cyklostezce
do Předních Skvrňan. Celým Slovanským údolím pak pokračuji až ke Brůdku.
Zpočátku je nutné jet po asfaltu, pak díky bohu můžete po pravém břehu
Vejprnického potoka po pěkné nezpevněné pěšině, a pak zase od Regensburské
to nejde jinak, než po asfaltu. Dokud nepostaví napříč celým lesem za Novou
Hospodou VRT, je možné využívat tuhle rekreační oblast a vybírat mezi
krásnými alejemi. Zatím se dá projet k modré turistické trase a vybrat si
třeba další pěšiny k jihozápadu. Když je tu zatím les, ani nepoznáte, že
jste kousek od motorestu na výpadovce. Překonáte silnici na Vejprnice a
sjíždíte k Fulínům. Přejedete dálnici u Sulkova a já tu vždy jezdím krásnou
polní cestou, nějakých let stupidně pojmenovanou NS Líňská okružní
cesta. Ta má taky černého Petra, protože vede ve stopě plánované trati.
Vždy, když tu jedu, tak se kochám pěkným výhledem do krajiny, než bude
vybetonovaná. Nad Líněmi u kravína překonám silničku do Tlučné, ještě kousek
pojedu po rozbité asfaltce, než odbočím na prašnou cestu klesající k
PR Nový rybník. Po polní cestě pokračujte k obřímu logistickému centru, přejeďtě silnici
od D5 do Zbůchu, projeďte do Luční ulice v Úhercích a pak zas můžete
jet hezkou pěšinou po louce k rybníkům Velký a Tvrdík. Mezi nimi se dá
projet a s trochou snahy dokonce až k cestě do Hoříkovic. Viaduktem
podjedete železnici, kde dřív pokračovala nádherná polní cesta na rozmezí
lesa a pole. Někdo to tu celé zasypal štěrkem, po kterém nikdo nechce
chodit, má špatnou frakci. Takhle mizí příroda... Mírným stoupáním dojedete
k Jetelovému vrchu. Když začnete klesat, za chvíli se připojíte k CT 2301 a
dojedete do Hoříkovic.
V Hoříkovicích odbočuji vpravo na polní cestu do Kotovic, a pak stále po CT
2271 do Vsi Touškov, kde se stáčí na jih, asi půl kilometru jedu po silnici,
kde u nějaké stružky sjíždím vpravo na polní cestu. Je to docela rozbitá
cesta se zákazem vjezdu, ale to nebránilo asi 5 rodinám sem vyjet autem a
udělat si oheň v lese. Taky nezapommněli zablokovat celou šířku cesty. I na
tom kole mám problém dostat se dál. Vyškrábete se vymletou zarostlou cestou
na druhý konec lesa, pak jedete zapomenutou polňačkou ja jihovýchod, než se
připojíte na větší cestu vedoucí do Hradce. Tady v rychlém sjezdu jedu
opatrně, rázy na ruku by nebyly dobré. Z
Hradce
už ke Hradecké skále mířím po zelené. První třetina cesty za obcí je po
panelech, pak dlouho po asfaltu a až po vjezdu do lesa za chatovou oblastí
zelená odbočuje na nezpevněnou lesní cestu. Zpočátku je pořád využívaná
chataři, poté se dost zmenšuje a stoupá, postupně také zarůstá a nakonec je
tak nepatrná, že si nejse jistí, jestli dojedete do cíle. Nakonec se povedlo
a přede mnou se objevilo vyhlídkové místo na
Hradeké skále vysoko nad Radbuzou. Hezké místo, ale pojedu dál, vlastně už zpět na východ
k Plzni. A sice jsem si vybral neznačenou cestu k Holýšovskému rybníku. Je
to malá pěšinka, ale projel jsem až k hrázi. Za ní je asfaltka, která ústí
na hlavní silnici z Plzně na Folmavu. Za silnicí, kde jsem vždy rád, že jsem
ji v zatáčce na konci třípruhového úseku překonal, je v mapě ještě značená
lesní cesta, je evidentně nově asfaltka. To není výlet, abych neobjevil
nějakou novou realizaci bezmozků, kteří už jsou tak zavaleni našimi penězi,
že asfaltují i ty nejmenší lesní cesty. Až na konci katastru, někde na
Výtůňské cestě, tahle stupidita končí a ač značena v mapě jako výrazně
větší, tak ve skutečnosti méně zpevněná cesta vede k rozcestí Za Hůrkou. Dál
budu sjíždět konečně po nezpevněné cestě po červené kolem soukroomého
Líšinského jezírka až do Líšiny.
Jak mi náladu zkazily nesmyslně vyasfaltované úseky, tak za Líšinou jsem si
ji spravil. parádní polní cestou lukami dojedete do Lelova a ačkoliv to
podle map vypadá, že pak na pravém břehu Merklínky žádná cesta není, já se
rozhod jet podívat na konec vyznačené pěšiny a byl jsem velice mile
překvapen, že je průjezdná až k červené turistické trase vedoucí z Křížového
vrchu. Po stále pěkné cestě se dostanete k Novému mlýnu. I když je to delší
cesta a přes kopec, rozhodl jsem se jet po NS Stodsko. Pak sjedu až soutoku
Merklínky s Radbuzou ve
Stodě. Podjedete lávku a můžete pokračovat po pěšině nad řekou. Je to poslední
hezká cesta, která tu zbyla, ostatní byly nenávratně zničeny bohapustým
vyléváním asfaltu. Pěšinka bohužel nevede až do Chotěšova, vyjíždí na
silnici před Mantovem. Zajel jsem se podívat na stavbu lávky v místě bývalé
slavné Chaloupky nad jezem v
Chotěšově. Nemá pochozí vrstvu, nelze ji zatím využít. Projedu tedy Mantov, hned za
řekou odboočuji vpravo, kde se dá jet kriásně mezi lukami nezpevněnou cestou
k cestě od Vstiše. Tam na rozcestí odbočuji prudce vlevo, vystoupám k
silnici na Dobřany, kouske za ní je hájovna, u které odbočuji vpravo a
dlouho mírně stoupám k areálu
letiště v Líních. Sice hodně pozvolna, ale věci se tu hýbou. Tedy hlavně oplocení. Trochu
pročištěný les, vykácené trasy a v některých místech obnovené sloupky. Zatím
tedy není problém projet opuštěným areálem, ale taky to může být naposled. K
dálnici od Nové Vsi na druhém konci letiště jedu tentokrát po bývallé
silnici. Za D5, od rozcestí Starý Sulkov, pokračuji po zelené turistické
trase nejprve štěrkovou a pak lesní cestou kolem
mokřadu na
Valchu. I les za Valchou se světelnou rychlostí zmenšuje, není problém tu cokoliv
vykácet kvůli parkovišti nebo sídlišti. Zelená se posouvala už asi pětkrát a
je čím dál tím těžší najít nezpevněnou cestu. Na rozcestí Nad Valchou
pokračuji za nosem po žluté, tam ještě úseky hezkých cest zbývají. Než
podjedu viaduktem k Borské přehradě, odbočuji vlevo a projedu na pěšinu pod
garážemi u ploché dráhy. K mému překvapení se spouští prudký déšť. Chvilku
před cílem jsem tedy zmoknul. propletu se městem přes areál univerzity,
Goldscheiderovku, na Hvězdu, pak kolem Techmanie k Husovo náměstí a nakonec
kolem Plazy a přes Rondel do Záhorska.
Ruku po zlomenině trochu cítím, ale je v pořádku, výlet o byl jinak hezký,
bohužel je extrémně těžké najít kolem Plzně hezké cesty na kolo. Potřebujeme
mnohem míň asfaltovat! Přěvýšení je kupodivu celkem skromnýchh 650 m,
přecijen jsem ujel 72 km.
Žádné komentáře:
Okomentovat