46 km
20. 10. 2025
Náročnost: Střední
Převýšení: 750 m
Terén: Polní, lesní a štěrkové cesty
Plzeň-Pod Záhorskem - Zadní Roudná - Pecihrádek - Újezd - Červený Hrádek
- Dýšina - Horomyslice - Litohlavy - Kokotsko - Nová Huť -
Chrást - Zábělá - Bukovec - po červené Chlum, u sv. Jiří - Lopatárna - U Prazdroje - most Milénia -
Bory - Kilometrovka - Lochotínský park - Pod
Záhorskem
Jsme po dovolené, v Čechách pořád teplíčko, takže se na kolo těším.
Nepojedu nijak zvlášť daleko, delší dobu jsem nebyl na Chlumu, tak to tam
ještě zaznamenám, než se spustí kompletní přestavba celé hory. Nejdřív ale
udělám okrhu po okolí Plzně. Jedu přes Zadní Roudnou, jako obyvkle po
silnici, protože všechny nezpevněné cesty už zrušili. Tu kolem vodárny u
Berounky si ale ujít nenechám, je to zajížďka, ale jezdím tam rád. Projedu
pod Pecihrádek za Feronou, Pěšinka nad řekou stojí za prd, v únoru jsem si
tam byl zaběhat a nestojí to za to, rozhodně ne na kole. Objíždím to tedy
horem po žluté a vracím se prudkým sjezdem k lávce pod soutokem. Pak
pokračuji do Újezda, k čemuž musím využít asi 12 m širokou asfaltku. Do
Červeného Hrádku stoupám horní štěrkovou cestou vedoucí k třešňové aleji.
Pak projedu naopak podél topolové aleje pod zemědělským družstvem,
překonám silnici na Dýšinu a po prašné polní cestě jedu na východ. Dřív se
dalo docela dobře jezdit o něco severněji od asfaltky, ale to už se pár
let spíš nedá, takže je lepší jet právě touhle cestou k vysokému vedení a
odbočit kolmo doleva. vyjeté koleje od traktoru vás pak navedou
neobdělávanou půdou nad ústím ejpovického železničního tunelu k cestě do
Dýšiny. Projíždím celou obcí ke trati, pak pod průmyslovou zónou a
viaduktem ke golfu v Horomyslicích.
Od Klabavy stoupám po cyklotrase 2159 do lesů kolem Kokotska. Zhruba v
nejvyšším bodě na kraji lesa odbočuji vlevo na malé cestičky, které bych
sotva trefil správně bez navigace, po nichž se dostanu na chvíli na
zelenou a poté polní cestou k silnici do Litohlav. Nad nimi je takové
pěkné pole, kolem kterého se dá sotupat zpátky k Hůrce, už se to stáčí
zpátky k západu. Přejedu silnici na Smědčice a odbočuji z ní znovu u
Horního kokotského rybníku. Nikdy si nepamatuju, které ty cesty jsou tu
dobré a které špatné, tahle vedoucí přímo kolem bývalého hradiště Kokot je
jedna z horších. Pod Dubovým vrchem se to ale zlepšuje a postupně více a
více klesám k Nové Huti, musím si jen dát pozor a odbočit včas vlevo na
singl s prudkým klesáním přímo k mostu přes Klabavu. Z Nové Huti vyrážím
po modré na břehu řeky, ta pak vede kolem železniční stanice, já si cestu
do Chrástu zkracuji pěkným singlíkem a přes pole. Protože chci vyzkoušet
jednu cestu nad Berounkou, sjíždím po silnici. za dvěma zatáčkami nad
Dolanským mostem bych měl jet vlevo. Podle mapy jsou tu dvě cesty,
samozřejmě chci jet tou přímější. Sice jsem ji zkusil, ale ta není
prostupná... Naštěstí ta druhá, delší a víc do kopce, se využít dá. Motám
se pak lesními a štěrkovými cestami v polesí Zábělá. Je to mnohem lepší a
zábavnější, než dálnice v trase bývalé trati, tu přenechávám s radostí
jiným. Z tohoto směru je v některých vykácených místech těžké poznat, kudy
vlastně vede pěšina, proto jsem trochu hledal. Cesta ústí kousek nad
viaduktem v Horní Zábělé, odkud stoupám k myslivně a pak zkusím projet k
Bukoveckému vodopádu. Dříve solidně průchozí pěšina je přerušena školkou
pro stromy, kterou lze sice obejít, ale není to nic moc. Až pod ohradou a
za spadlým kmenem právě v místech voddopádu začíná sjízdná pěšinka, to už
jste ale kousek od vyústění u strážního domku u Bukovce. Z něj stoupám po
červené strmě, ale po pěkném singlu k vrcholu Chlumu. Je tu docela málo
lidí, udělám fotku a pokračuji dál, ještě musím na Bory, než pojedu domů.
Sjíždím tedy po zábavné červené ke sv. Jiří, potom podél řeky k Lopatárně.
Je tu parádní stezka, nikdo tu asfalt nepotřebuje, ale stejně se tu
plánuje, peníze se neutratí přece samy.
Přes město na Bory jedu kolem /Razdrije, úpřes Šumavskou, ulicí U Trati,
a když jsem vyřešil, co bylo třeba, pokračoval jsem dolů od Techmanie
Kotkovou ulicí a pak ke Kalikovskému mlýnu a Kilometrovkou na Severní
předměstí. Pak už jsen projedu Lochotínským parkem a jsem Pod Záhorskem.
Hezkých 46 km a docela překvapivých 750 m převýšení

Žádné komentáře:
Okomentovat