PILSEN BIKE: Z Karlových Varů do Plzně

28. 9. 2017

108 km

Obtížnost: Velká

Převýšení: 2150 m

Terén: 1/2 turistická stezka, 1/2 silnice

Karlovy Vary-Goethova vyhlídka-po žluté Hůrky, hvězdárna-Letiště K. Vary-Olšová Vrata-golfové hřiště-po zelené Andělská Hora-po žluté Pila-po modré viklan Dominik, Javorná, Svinov, Chylice, Chylický mlýn, Toužim-po zelené Políkno, Dolní Luhov-po CT 2232 Buč, Služetín, Vlkošov, Zhořec, Holubí mlýn, Nečtiny-po místní modré Nové Městečko-Plachtín-po žluté Terlovka-Dlouhá louka-po modré-po CT 2293 Hůrky-Podmokly-Klenovice-Radimovice-po CT 2293 Všeruby-Smolný vrch-Čemíny-po červené Kůští, Chotíkov-Radčice-po NS Údolím Mže Kalikovský mlýn-Techmania-na Hvězdě-Plzeň Bory

Dostal jsem jeden podzimní víkend skvělý nápad, že se má vytáhnout mlha a být hezky, tak se svezu do Karlových Varů autem a zpátky pojedu na kole. Tak ve zkratce-celý den byla zima a hnusně, ale výlet rozhodně stál za to:)

Pro začátek jsem si vystoupal tak 250 m výškových na Goethovu vyhlídku. Asi jsem chtěl jet trochu jinudy, ale to je jedno, když pojedete pořád nahoru, stěží minete. Obhlídnu pseudogotickou rozhlednu, oblíkam se a vyrážím k letišti sjezdem po Gogolově stezce do Hůrek. Následuje zvláštně (ne)značená žlutá turistická náročným terénem. Houbová sezóna vrcholí, les je plný houbařů. Pod Vítkovým vrchem pokračuji po silnici k architektonicky zajímavému terminálu letiště. Následně se vracím kolem celého letiště do Olšových Vrat, protože chci navštívit Andělskou horu. Nejprve projíždím ke golfovému hřišti, pak po zelené podél hlavní silnice na Prahu. Úsek je poměrně úzká zarostlá pěšinka, ale žádné chmury, zanedlouho vyjedete na louku a zříceninu máte jako na dlani. Já si vystoupal až do těch 717 m n. m.

Tím jsme na delší dobu vyčerpali pamětihodnosti, ale nikoliv pěkné cesty lesem. Sjíždím a znovu křižuji pražskou po žluté do Pily. Místy takhle na podzim bahno, ale jinak sjízdná příjemná lesní cesta. Z Pily pokračuji po modré turistické (a CT 2034). Za chvilku sjíždí ze silnice, ale pokračuje po zvlněné asfaltce dál směrem na Plzeň lesem. Po nějakých 3 km odbočuje modrá k viklanu opravdu krutým stoupáním a po nějakém brůdku a dalších nepříjemnsotech se kamsi ztrácí, podle mého mimo cestu. Trochu oklikou průsekem jsem se přecijen dostal k tomu viklanu, co je prostě balvan. Rád ale vidím modrou, ač jí moc nedůvěřuji. Zakrátko se však dostávám na lepší cestu a pak k pastvinám s horským skotem (stále jsme kolem 600 m n. m.) u Javorné. Za vsí je sice označená odbočka turistické značky, ale směr z toho těžko soudit, takže jsem to moc netrefil. Bylo mi to divné až na konci pastviny-tak jsem to vzal ještě přes vršek Bučka no... Nejhorší úsek mě nicméně teprve čekal. A byla to opravdu hrůza-místo cesty potok, mechem porostlé, velmi nenápadné uvolněné kameny a klacky-takže jsem letěl přes řidítka, pak proplétání mezi lejny a to neznámým směrem, pak sjezd šílenou rozdupanou loukou. Opravdu jsem byl rád na silničce, projel Svinovem a už jsem se blížil ke Střele. Dojel jsem až do Chylic, kde je ostrá vlevo, asi to jde někde zkrátit. Odtud jedu krásným údolím kolem Chylického mlýna až do Toužimi. Zde se nachází pěkně rekonstruované náměstí, já však pokračuji po zelené přes táhlým stoupáním do Políkna. Velmi zapomenutelná vesnička, nicméně cesta, která následuje, je výstavní. Za Dolním Luhovem se vjíždí do lesa a taky do těžební oblasti, takže všude bordel.

V Buči hledám cestu, hned mi radí místní z okna:) Přes Služetín jedu celkem nepřímo po CT 2232 do Vlkošova. Už jsem docela unavený, dávám občerstvení a děsím se toho, že jsou Nečtiny ještě daleko přede mnou, navíc nejde jet nikudy přímo na Plzeň. Taky jsem chtěl vidět zdejší "tvrz", ale je to asi soukromý statek. Následuje douhý úsek po regulérní silnici. Apsoň to odsýpá. Nejdřív Zhořec, pak sjezd k Holubímu mlýnu, ale do Nečtin je třeba se ještě přehoupnout přes kopec. K zámku jsem to vzal po místní modré, ke které se tedy musí taky intenzivně stoupat. Do Plachtína už to není tak dramatické po silnici, ale i poté, na žluté, se dost stoupá. Dokud nedojedu k pěkné asfaltce a konečně se vydávám na jih předlouhým táhlým sjezdem, tady se to jede jedna radost. Už jsem ve známějších místech, tak se cesta zrychluje, že nehledám pořád v mapě. Dostávám se k modré, odbočuji vpravo na rozcestí Dlouhá louka, ale hned na další křižovatce pokračuji vlevo po CT 2293. Následuje pěkný úsek do Hůrek. Na konci vsi v zatáčce odbočuji vlevo na Podmokly. Tady se cesta časem trochu ztrácí, správně je třeba jet na louce podél stromů vpravo dolu na kraj Podmokel. Podél potoku Třemošná projíždím celou ves. Váhám s pokračováním do Klenovic, ale nakonec i tam po louce vede cesta. Opačným směrem od Všerub už jsem párkrát kolem Radimovic jel. Bohužel se často používaná cesta stala soukromým majetkem bez možnosti průchodu, což je nepochopitelné a bezohledné. Je třeba tedy projít pěšinkami kolem pozemku, přejít potok a pak si vybrat cestu přes kopec nebo "podél" řeky, kde je ovšem taky prudké stoupání. Tak jako tak se dostanete do Radimovic, vystoupáte do jejich horní části a pak už se sjíždí do Všerub po CT 2293.

Ze Všerub stoupám po silnici ke karlovarské a pořád stejným směrem poté ke Smolnému vrchu. Trochu se tam motá cesta, ale když pojedete jihovýchodním směrem, do Čemín pravděpodobně dojedete:) Já tudy ještě nejel a líbilo se mi. Pak už celkem klasicky stoupám po červené, přes údolí v Kůští a nahoru zas do Chotíkova. Tam mě zlákala otevřená zmrzlinárna! Nabyl jsem síly na poslední kilometry. Je to totiž opět do kopce po žluté. Do Radčic se sjíždí a pak už je to rovinka po NS Údolím Mže až ke Kalikovskému mlýnu. Na Bory dojíždím kolem Techmanie a přes Hvězdu.

Celých 108 km průměrnou rychlostí 19,16 km/h. Místy byl velmi náročný terén, jindy zas úsek po silnici. Být hezčí počasí, bylo by to stoprocentní:)

Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati