85 km
Náročnost: Velká
Převýšení: 2000 m
Terén: Zpevněné cesty, extrém jen za Rejštejnem
Rudská silnice – Gerlova Huť – po CT 2113 Nová Hůrka – Stará Hůrka – po modré jezero Laka – po CT 2113 Prášily, Poledník, Bavorská cesta, Javoří pila, Modrava – po CT 33 Filipova Huť – po CT 1042 Horská Kvilda – Svojše – Zhůří – Rejštejn – po modré Velký Radkov, Malý Radkov, Zálužice, Štěpanice, Kundratice, Hartmanice – Dobrá Voda – Rovina – Slučí tah – po modré Zhůřský potok – po žluté Rudská silnice
Asi po roce jsem se dostal na kolo na Šumavu, auto jsme s Danem nechali kousek od Gerlovy Hutě, na rozcestí Rudská silnice. Vyrážíme nejprve po silnici na Gerlovu Huť. Je to celkem příjemně z kopce. A i když v nížinách panují nesnesitelná vedra, zde se dá žít.
Z Gerlovy Hutě pokračujeme po pěkné cyklostezce mimo silnici po CT 33 k Nové Hůrce. Polomským údolím po trochu horší cestě stoupáme ke Staré Hůrce. Jen u Drozdího potoka si člověk trochu odpočine, z Hůrky jedeme po modré turistické značce po pěkné štěrkové cestě až k jezeru Laka. Nejprudší stoupání je právě zde, když se stoupá na jezerní stěnu. A pak se kopec ještě táhne, ostatně se dostáváme do 1200 m n. m. Ze Zlatého stolečku se ale stejně tak klesá. Chtěli jsme až do prášil pokračovat po červené, ale oběma z nás unikla odbočka, takže jsme jeli po CT 2113. V Prášilech jsme velice rychle, následuje však vrcholová prémie na Poledník, stále po CT 2113. Držíme snad až příliš vysoké tempo a kopec stále utahuje, až se u svého vrcholu před Předělem stává obtížně sjízdným. Před vrcholem Poledníku se vlastně stoupá celkem prudce, ale oproti předchozí stojce je to vlastně pohoda na odpočinutí nohou. Uprostřed sezóny je tu hodně lidí a otevřené občerstvení. Dáváme krátkou pauzu na nabrání sil a vracíme se přes Předěl na Bavorskou cestu. Ještě chvíli normálního klesání pod Oblíkem, pak k trnavskému potoku následuje letmý kilometr, prudké stočení vlevo a pak už po proudu Javořího a Roklanského potoka asi 6 km do Modravy. Začíná pršet víc a víc, ale je takové teplo, že to až tolik nevadí.
Když už jsme se dostali do Modravy, začalo lejt jako z konve, tak jsme čekali a plánovali cestu dál, asi za 20 minut jsme vyrazili směr Filipova Huť, jenže bohužel jsme dojeli jen ke Klostermannově chatě, kde jsme strávili další půlhodinku. Pak už konečně bouřka odezněla a my mohli vystoupat po silnici do Filipovy Hutě a po CT 1042 příjemnou asfaltovou cestou přes les, spíše sjezdem, k Hamerskému potoku. Na Horskou Kvildu je to už na dohled, ale 80 výškových metrů. Stavíme se na oběd, jenže už se zas černá nebe, tak se musíme začít vracet. Už jsme celkem unavení, tak neriskujeme lesní pěšiny a jedeme po silnici. Ke Zhůří se mírně stoupá, pak následuje velmi dlouhý sjezd. Uprostřed desetikilometrového sjezdu začalo poprchávat, Svojše jsme hrdinně projeli a to se nám vymstilo na křižovatce u Otavy, kde začal tak prudký déšť, že pár minut posledního kilometru do Rejštejna pro nás znamenalo dojezd ke stříšce v povodni a botami plnými vody. Počkali jsme půl hodiny, dokud neskončí to nejhorší, pak už nás tlačil čas. Nijak zvlášť se neochladilo a i kdyby, horolezecké stoupání po modré, Klostermannově stezce do Velkého Radkova, by zahřálo i uprostřed ledna. My jsme tuto cestu měli zpestřenou o dočasný potok navíc a mokré velké uvolněné kameny. Jako mohli jsme si to ušetřit a jet rovnou do Malého Radkova, ale nakonec jsme na sebe byli celkem pyšní, že jsme to vyjeli. Tento kout Šumavy je mi cizí, velmi se mi ale líbil. Z Velkého Radkova už vedla asfaltová silnička, do Zálužic z kopce. Přes Štěpanice a Kundratice do Hartmanic se cesta vlnila. Už nám ale docházely síly a bohužel jsme neodbočili na CT 2103 údolím, ale pokračovali po silnici po CT 33 kolem Dobré Vody na Roviny. Aspoň pro mě bylo tohle stoupání nekonečné.
Další dlouhý silniční úsek nebyl příliš záživný, ale už utíkal, sjeli jsme až na modrou turistickou značku před Novou Hůrkou a přes kopec jeli ke Zhůřskému potoku. Zde se bohužel ztratí hodně výšky, kterou okamžitě musíme získat v posledním stoupání zpět k Rudské silnici, kolem 150 m převýšení. To už jsme mleli z posledního-stále ještě mokří z deště.
I tak to byl ale skvělý výlet, nakonec jsme se celkem rádi zchladili (třikrát) po nekonečných letních vedrech, ujeli 85 km. Převýšení během výletu by mělo být kolem 2000 m. Průměrná rychlost ale činí 19,9 km/h! Terén nebyl náročný kromě stoupání z Rejštejna.
Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati
 |
| Rozhledna Poledník |
 |
| Nene, nepršelo |
Žádné komentáře:
Okomentovat