57 km
6. 9. 2025
Náročnost: Střední
Převýšení: 850 m
Terén: Štěrkové a lesní cesty
Plzeň-Pod Záhorskem - Mikulka - Malý Bolevec - Sofronka - po žluté Orlík
- Na Sklárně - Třemošná - Bílý potok - Horní Bříza - po
NS Horní Bříza kaolinka, Jižní jáma - kaznějovský hřbitov -
Staňkova hájovna - Rybnice - letiště Plasy - Plasy - po
červené Habrový dolík, Senný dolík, U Mrtníku, Krašovice - po zelené U
Mezníků - Vísky - Horní Bříza - Na Bohoutově - po místní červené Záluží -
Sigmondova stezka - Kamenný ryb. - Plaskou a Lidickou ulicí Pod
Záhorskem
Tak jsme se přehoupli do září, počasí je dneska slušné, ale v minulých
dnech pršelo, což se ukáže na cestách. Přes letiště v Plasích už jsem
párkrát cestu měl, až dnes si ho ale volím za cíl. Ze Záhorska stoupám
Lidickou ulicí, alejí Svobody a kolem meteorologické stanice na Mikulku,
poté sjíždím k městskému "okruhu", ulicí K Prokopávce projedu až ke trati
a za ní pokračuji nezpevněnou cestou do Bolevce. Od arboreta Sofronka vede
žlutá turistická nejdřív po východní straně trati, pak projedete malým
průchodem a pokračujete po západní straně trati po asfaltce k Orlíku.
Znovu přejedete trať, v tomto místě trojkolejnou, a já pak zkusím projet
kolem jednoho z průmyslových areálů v lese k rybníčku
Na Sklárně. Někdy je to neprostupné, někdy trochu lepší, tentokrát tu někdo vykácel
metr podél plotu, tak se sice dá projet, ale jsou tu pařezy a klacky.
Kolem rybníčku jsem nicméně projel do ulice 9. Května, kde znovu překonám
železnici, abych mohl pokračovat na sever k Platince. Po místní modé trase
projedu pod hřbitovem a
skalními reliéfy
do severní části Třemošné. Po nivní louce říčky Třemošné dojedu na konec
Družstevní ulice, ze které stoupá polní cesta do polí a poté klesá k
B9lému potoku.
Proti proudu
Bílého potoka
dojedete k hlavní silnici na Most, překonáte ji a vjedete do lesa pod
kopcem Velká Lužina. Hodně mokrou cestou plnou kořenů se dá s trochou
námahy pokračovat na západ. Pak je více možností, jak se dostat do
Horní Břízy, já jsem asi po kilometru odbočil kolmo vpravo a neznačenou cestou dojel
k učilišti. Je tady asi milion značených tras, ale orientace podle nich mi
nepřijde úplně ideální, jedu prostě po místní červené a NS Horní Bříza ke
kaolince, pak odbočuji vpravo k Jižní jámě. Naučná stezka ji pěkně obchází a
zatímco na dalším rozcestí odbočuje k Severní jámě, já jedu rovně už
neznačneou cestou. Ta se v místě budoucího obchvatu znatelně zmenšuje, ale
to mi nevadí, ba naopak. Dlouho jsem nekřižoval žádnou železnici😂 Tak teď
k jedné sjíždím, tentokrát ji podjíždím viaduktem, odbočuji vlevo ke
kaznějovskému hřbitovu, pak pokračuji k areálu kaolinky, kde jsou dnes
obří solární elektrárny, znovu odbočuji vlevo a jedu v podstatě kolem
nich. Znovu podjíždím trať a mokrou písčitou cestou mezi maliníky se
blížím bývalému vechtru. Jsem překvapený, že jsem projel až sem bez
větších problémů. Stáčím se k hájovně, která je nyní v mapách označená
jako Staňkova, u níž odbočuji vpravo, na sever a chvíli po zelené, chvíli
pak po nějaké Školní NS Kaznějov a pak za opuštěnou vlečkou neznačenou
cestou k silnici na Mrtník.
Za silnicí pokračuji ve směru, projedu lesem na louku, kde je krásný
sjezd a před sebou už vidíte Rybnici. Nejde tam ale dojet úplně přímo,
musíte odbočit prudce vlevo, asi 100 m jet podél Rybnického potoka, spíš
takové strouhy, a pak odbočit na polní cestu prudce vpravo. Za kopcem už
vás vítá obec, která nejde projet přímo, musíte vyjet pod solární
elektrárnu a pak ji celou objet. Na sever do kopce vede polní cesta přímo
k letištní dráze, za okrajem hranice letiště Plasy se dá
projet loukou na jeho plaskou stranu. Do Plas se velmi prudce klesá k
Plzeňské ulici. Dole buď můžete jet po silnici nebo projet propustkem pod
tratí. Já pak pokračuji po červené přes nádraží, znovu podjedu koleje a po
červené dlouho stoupám Lesní ulicí - překvapivě - k lesu. V lese už je
stoupání k rozcestí Habrový dolík mírnější. Cesta je jak podle pravítka,
ale v lese se jede celkem fajn. Je tu docela štěrk, takže podmáčený terén
nebude problém. Houpavě míjíte Senný dolík a Jezevčiny a rychle se blížíte
k rozcestí U Mrtníku, které leží u silnice. Za ní je nejkrásnější část
cesty. Borovým lesem svištíte po parádním singlu, kde nebývají žádní další
lidé až do Krašovic. Vesnici projíždím kolem rybníku a stoupám po zelené.
Tahle cesta se ale vrací do Kaznějova, takže na kopci, jedno rozcestí před
Mezníky odbočuji vpravo a klesám podél nenasytného, rok co rok se
rozšiřujícího
lomu. U hájovny nad Trnovou je změť cest. Samozřejmě jsem ani s navigací
netrefil tu správnou a rozjel se k zámku Trnová. Navíc to spíš než cesta
byl momentálně potok, takže jsem byl nadšený, že se musím vrátit a jet o
jednu cestu více na jihozápad k
Vískám. To je taková zvláštní, asi bývalá kolonie dělníků. Projedu ji po
silničce, pak na chvilku uhnu na podél vedoucí pěšinku a od hlavní brány
do kaolinky se stáčím na cestu do Horní Břízy. Tam jsem hned, sjíždí se
pěkně lesem a pak po panelce. Horní Břízou projíždím ulicí Na Strži, která
má pěkně dementní organizaci dopravy. Je to zjevně hlavní cesta, ale není
tak značená, takže správně je třeba dát na každé té kolmé připojující se
ulici dát přednost zprava. Na kole to je lepší vzít protisměrem, abyste
nemuseli pořád zastavovat jako šulini. To bohužel auta udělat
nemůžou.
No a od viaduktu v Třemošenské ulici stoupám na Bohutov plus minus po
naučné stezce. Ona vede k vysílači, to mě dnes nezajímá, tak si to
zkracuji k místní červené, po které už valím k chatám u trati a pak až do
Záluží, skoro celou dobu z kopce. Z Modřínové uličky vede zajímavá pěšinka
zakončená prudkou stoojkou k bezjemennému vrcholku. Kousek za ním
překřižuji nějaké stezky a dál jedu k Sigmondově stezce. Je tu asi tři
miliony značených cest, já jedu takovou diagonální spojkou nad
Kamenný rybník a asi až posledních 500 m je po nějaké místní zelené
či co. Pro dnešek toho bahna bylo až až, takže přes město jedu po Plaské a
Lidické, aby ze mě něco odlítalo.
Trochu bahňáček, ale jinak pěkný 57 km, spoustu času lesem, převýšení
něco přes 850 m a průměrná rychlost 19,1 km/h.
Žádné komentáře:
Okomentovat