77 km
12. 9. 2025
Náročnost: Střední
Převýšení: 750 m
Terén: Asfaltové, štěrkové a lesní cesty
Plzeň-Pod Záhorskem - Rondel - Na Jíkalce - Slovanské údolí - U Brůdku -
Nová Hospoda - U Fulínů - Sulkov - Líně - Nový rybník -
ryb. Na Haldách (Odval) - Zbůch - Starý Důl -
Chotěšov - nová lávka Chotěšov u jezu - Stod - Nový
mlýn - podél Merklínky Lelov, Líšina, Čelákovy, Zemětice, Merklín -
Kravařka - Čelákovy - po modré rozhledna Štěpánka - Maškrov -
Vrabina - Mantov - Chotěšov - Dubovec - Červený Újezd -
Líně - Sulkov - býv. Starý Sulkov - Nová Hospoda - Zátiší -
Domažlickou třídou Plzeň - park Za Plazou - Rondel - Pod
Záhorskem
Vzal bych to dneska na lávku v Chotěšově, už se po ní dá přejet, tak jsem zvědav, jak to vypadá. Vyrážím až před čtvrtou hodinou a čeká mě přes 70 km, v půlce září už to zavání návratem za tmy. Sjíždím přes Rondel k parku Za Plazou, pak na Jíkalku, po cyklostezce do Slovanského údolí, kde jde od Svatoplukovy ulice přejet na pravý břeh Vejprnického potoka a jet pěkně nezpevněnou pěšinkou, to téměř vždy využiju. Ke Vrůdku to potom jinak než po asfaltce bohužel nejde. Hned za viaduktem pod tratí odbočuji doprava a po cestě prudce vystoupám do lesa za Novou Hospodou, kde jednou z alejí jedu na jihozápad, překonám cyklotrasu a mířím rovnoběžně s výpadovkou k D5. Překonám silnici do Vejprnic od motorestu a jedu přímo za nosem až na kraj lesa, kde se cesta stáčí doleva k Fulínům. Za stejnojmenným rybníkem je lávka přes dálnici a tím se dostávám do Sulkova. Teď, když to píšu, na začátku roku 2026 se začalo proslýchat, že nebudou peníze na vysokorychlostní trať z Plzně do Domažlic. To je dobrá zpráva, protože plánovanou trasu jsem právě popáté křižoval, další dvě fiktivní křížení mě čekají záhy na NS Líňská okružní trasa a jsem si jistý, že tolik propustků na té trati nikdo neudělá. Budeme rádi za jeden. Nemluvě o zničení jednoho z mála lesů v okolí města. Naučná stezka se odpojuje od cyklotrasy a začíná klesat. Dnes jedu taky tak. U samoty, kde se ale naučná stezka vrací prudkou odbočkou vpravo zpět nahoru, pokračuji dál rovně na kraj Líní. Hledal jsem cestu kolem fotbalového hřiště, ale není tam, takže musím k hlavní silnici a pak se vrátit do vsi. Projedu Dukelskou ulicí do Polní, která ještě nedávno polní byla, ale už je vyasfaltovaná. U posledních domků začíná skutečná polní cesta k Novému rybníku a pak buď na Úherce nebo k haldě ze zbůšských dolů. Já jedu právě k haldám a rybníku, který byl v mapě ještě do loňska pojmenován Na Haldách, nyní je tam jméno Odval. Taky se tu objevily nějaké nové zákazy vjezdu, ale snad na kole tam ještě můžu.
Projel jsem tedy mezi rybníkem a hlušinou, pak podél betonárky, okrajem Zbůchu k nádraží a pak bych moc rád jel kolem další haldy do Starého Dolu. Není to tak dávno, co jsem tu jel, rok, maximálně dva. Nyní to ale vypadá, že tu snad ani cesta nikdy nebyla. To moc nechápu, jak to mohlo tak rychle zarůst? Zkusil jsem to i tak, ale opravdu je tu prales😲 Nešlo to, tak jsem musel haldu objet podél hlavní silnice. ze Starého Dolu jedu podél trati před Chotěšov. Pár set posledních metrů je nutné jet po velmi frekventované silnici a navíc přes intravilánovou bránu, jejíž stavba je mimořádně hloupý počin. Já nemohu jet mimo silnici a ani mě nikdo nemůže předjet. Horem po CT 3 mířím k lávce nad jezem. Správně bych měl asi objet pilíř, podjet lávku, vystoupat nahoru a celkem tedy absolvovat 520stupňovou krasojízdu. Nebo sjet po náspu rovně...co asi vyhrálo😀 Přes řeku nicméně nepokračuji a bohužel musím po nudném asfaltu, kterým tu nějací tupci prolili pěknou polní cestu. Zkusil jsem to aspoň objet kolem Divokého rybníku, ale cestička tam nepokračuje. O kousek dále jde ale jet loukou, kousek po modré a pak odbočit doleva a dojet parádní polní cesotu k čističce. Aspoň něco. Stodem projíždím po červené k Novému mlýnu, 200 m za Novomlýnským rybníkem ale odbočuji doprava a božím singlem proti proudu Merklínky projedu do Lelova. Za Lelovem pak podobně radostně přes louky jedu do Líšiny. Překonám Merklínku na druhý břeh a znovu se vydávám na nezpěvněnou cestu, tentokrát přes kopec a skrz masivní těžbu, po které zůstalo na cestě hodně nepořádku. Pak se to trochu zlepší a sjíždím do Čelákov. U Merklínky na jižním konci Čelákov je nově zbudované hřiště a kolem něj vedou z obou stran cesty. Chtěl jsem jet spíš tou západnější, ale netrefil jsem ji. Naštěstí vedou celkem paralelně, dojel jsem tak na kraj Zemětic k brodu, odkud jsem se vrátil na tu chtěnou cestu. I tady jsou moc pěkné polní cesty, tak je jedno, kudy se vydáte. Asi 300 m stoupám, než odbočím zpátky na jih. U statku Bijadla jsem se rozhodl vydat vpravo do kopce, protože je tu relativně velká cesta. Mapa mě varovala, ale na začátku to tak nevypadalo. K bezejmennému rybníčku je to v pořádku, ale pak se nedá projet. Nakonec jsem to vyřešil tak, že jsem rybníček objel a pokračoval po poli, které už bylo naštěstí sklizené. Vystoupal jsem tedy ztěžka k lesu, prodral se na cestu po jeho okraji a vydal se na cestu zpět. Po hezké rychlé cestě jsem se tedy vrátil do Čelákov, odkud po modré stoupám po štěrkem zpevněné cestě k rozhledně Štěpánce. Popravo jsou zajímavé malé zatopené bávalé lomy a kolem háje stromů. Myslím, že by to někdy příště stálo za prozkoumání.
Za Štěpánkou odbočuji vlevo, kousek mezi poli a pak další pěknou cestou lesem mezi Lažany a Maškrov. Na silničce se vydávám vlevo, v Maškrově ale silnička odbočuje kolmo doleva, zatímco já jedu rovně po červené. Značení pak odbočuje doprava na Křížový vrch, ten dnesk a s dovolením minu a pojedu po jeho úpatí na Vrabinu. Po NS Stodsko lehce sjedu, ale když po pravé ruce končí les, jedu podél něj v zapadajícím slunce po pěkně vyhřáté mezi pod Obecním vrchem. Poté se připojuji na větší cestu se zelenou trasou, po níž rychle klesám k Mantovu. Během zlaté hodinky můžu snad věnovat pár minut dronování na louce, do tmy bych to měl domů stihnout. Projíždím Mantovem do Chotěšova a kolem průmyslové zóny směrem na Dobřany. U domku, který je označen v mapě jako Puklovna, začíná cesta, která byla asi loni zpevněna štěrkem a tentokrát za to dávám pochvalu, dříve byla tahle cesta na Zbůch neprůjezdná. Písčitá cesta k lesu je taky moje oblíbená, pak stoupám pod elektrickým vedením, překonám vlečku a u chatové osady před obcí odbočuji doprava. Lesem se dá projet klikatými cestičkami kolem tůní a zatopených lomů do Červeného Újezdu. Klasicky po CT 2271 je díky bohu stále nezpevněná cesta do Líní. Takové štěstí už ale nepotkalo cestu do Sulkova kolem koupaliště. Až za ním v lese, po mostku přes Luční potok do Sulkova je to trochu zajímavější. Po NS Líňská okružní cesta podjedu dálnici, pak se stočím kolem výsypky, musím dojet až k přivaděči a pak prudce odbočit doprava a neznačenou cestou jet kolem soukromého chovného rybníku k Makšachtě. Lesními cestami nepřímo, ale ve směru přivaděče projedu na Borská Pole. Přes Zátiší po Domažlické jedu do centra Plzně, do Záhorska se vracím za Plazou a přes Rondel. Solidních 77 km plných nádherných nezpevněných cest s průměrnou rychlostí 20,3 km/h a 750 nastoupanými metry.
Žádné komentáře:
Okomentovat