Kaple sv. Jana Nepomuckého Nedražice

69 km 

18. 9. 2025

 

Náročnost: Střední

Převýšení: 550 m

Terén: Polní, lesní a asfaltové cesty

 

Plzeň-Pod Záhorskem - Lochotínský park - ZOO - Zadní Skvrňany - Křimice-Na Horničce - Vejprnice - Tlučná - Nýřany - Mexiko - Luční potok - Janovský mokřad - Nový - Záluží - Dvorský ryb. - Lochousice - kaple sv. Jana Nepomuckého Nedražice - Honezovice - Mířovice - Ves Touškov - Kotovice - po CT 2271 Hoříkovice - Jetelový vrch - Úherce - po CT 2258 Líně-kravín - pískovna Tlučná - Vejprnice - Nová Hospoda - Slovanské údolí - Na Jíkalce - Rondel - Pod Záhorskem 

 

 

I když jsem dnes ujel 69 km, dávám střední obtížnost, protože převýšení je malé, jen necelých 600 m. Navíc kolem Vsi Touškov nejde jet po nezpevněných cestách, takže tam byly delší úseky po málo frekventovaných silničkách. Jelo to docela rychle, o to však snáz. Ze Záhorska mířím k Lochotínskému parku, sjedu k zoologické zahradě a poté po NS Údolím Mže do Plzeňské ulice. To je taková řada chat, podél které vede cesta a pak pěšinka někam mezi Křimice a Skvrňany. Cestou mezi průmyslovou zónou a domky dojedu k železniční zastávce Zadní Skvrňany. Potom projedu sídlištěm, překonám Regensburskou a konečně se dostávám do polí. Vyhoupnu se na kopec, končí asfaltka a po štěrkové a polní cestě jedu na kraj Křimic, k Horničce. Za silnicí pokračuji dál na západ. Polní cestou jedu mezi Vochovem a Vjeprnicemi. Asi za kilometr odbočuji vlevo a pojedu tedy kolem Vejprnic, k bývalé cihelně. Na chvilku vyjíždím na silnici, ale v zatáčce jedu rovně a mířím širokánskou cestou, která je využívaná těžkou technikou k obsluze výsypky nad Tlučnou. Právě na tuhle výsypku i vyjedu. Je to takové zvláštní území, občas tudy projedu, někdy je to oplocené se zákazy vstupy z některých směrů, jindy se projet zase dá. Sjíždím po západní straně umělého kopce po jedné z pěšinek a vyjíždím akorát do ulice směřující ke koupališti.

 

Za koupalištěm projíždím do lesa a pak za loukou k silnici II/180. Překonám frekventovanou silnci vedoucí k dálnici. Za ní vede prašná cesta kolem nějakých průymslových zón. Centrem Nýřan projíždím Havířskou ulicí, poté hned za Vejprnickým potokem odbočuji doprava a k mému překvapení docela projíždím celou obec po pěšince podél něj. Je to neskutečné, ale na asfaltku vyjíždím až u atletického stadionu. Jen pár set metrů daleko je to do Mexika, pak po silničce přejedu trať, podjedu dálnici a už po nezpevněné cestě po trase nějaké bývalé vlečky nebo co k Lučnímu potoku. Za ním se sjízdná cesta stáčí k západu a vede po jižní hranici Janovského mokřadu. Lesem tedy dojedu k CT 2301, kousek po ní zamířím na jih, pak se ale na dalším rozcestí vydávám zpět na jihozápad. Uprostřed lesa před Novým není dobrý úsek, ale zatím se mi vždy povedlo projet. Rozhodně lepší než zpoevněné cesty, které jsou všude kolem jako mor. Z Nového projedu do Záluží a pak po polních cestách kolem Dvorského rybníku. Cesta se postupně zmenšuje, mám trochu strach, ale nakonec to byla dobrá volba, líbilo se mi to. Za Zálužským les(ík)em vyjíždáím na silnici, po které už dojedu do Lochousic. Je neskutečné, že v takové neznámé vesnici kdesi na venkově v Plzeňském kraji chcete jet po polní cestě, ale nějaký myslitel našel dotaci, za kterou bylo možné prolít kus pole asfaltem nebo štěrkem. Samozřejmě jsem jediný cyklista, který tu za rok projede, naopak těžká technika ty propálené peníze zase pomáhá rychle vrátit přírodě. Je ale pravda, že tahle cesta vede do Mířovic, já jedu do Nedražic, což může být tak 4-5 km trochu více západně. I tam v lese ve třetině cesty začíná zpevněný úsek. Co se dá dělat. Z tohoto směru přijíždím právě ke kapli sv. Jana Nepomuckého. Původně jsem jel k "zámku" Nedražice, ale ten je v tak špatném stavu, že by ho ani záběr z dronu nezachránil. Celá ves je rozkopaná, opravují se tu komunikace.

 

Moc se nezdržuji, začíénám se vracet a bude to rychlé. Do Honezovic vede silnička, kterou využije jen velmi málo aut, i proto tam asi vede cyklotrasa. Abych si odpočnul aspoň na chvilinku od asfaltu, odbočuji na začátku vsi doleva a celou ji nadjedu přes docela hluboké údoilí Nedražického potoka. Zajímavé zpestření, nicméně se vracím na konci vsi na silnici a čeká mě další úsek do Mířovic. Aspoň že to jsou hezké venkovské silničky lemované povětšinou jabloněmi. No a nakonec podobným způsobem přesunu do Vsiui Touškov. S trochou nadsázky není třeba do Kotovic ani hnout řidítky, jen dát pozor na křižovatce se silnicí a pak jet po široké prašné cestě rovnou za nosem. Že tudy vede cyklotrasa 2271 mi přijde jako úplně zbytečné,  smysl toho jsem nikdy nepochopil. Toto znační mě následuje i do Hoříkovic, příjemné je, že je to taky neasfaltová cesta. V Hoříkovicích začíná poptrchávat, tak neustávám v intenzitě a odbočuji vlevo do táhlého stoupání k Husímu rybníku. Právě tam se stáčím mírně vpravo a to na cestu vedoucí do Úherec. Bohužel tuhle krásnou písčitou cestu, tkerá ani nikdy nebyla rozbahněná, byla v lese "vylepšena" nějakým odpadem v podobě recyklátu a pak dokonce stavebním odpadem - nadrcenými taškami. Není divu, že přirozeně začala vznikat pěšinka vedle, protože po tomhle se nikomu nejezdí ani nechodí dobře. Podjedu trať a kolem soustavy 3 rybníků se rychle blížím do Úherec. Poté jedu po silnici současně s CT 2258 ke sjezdu z dálnice a rozsáhlé průmyslové zóně. Za ní táhle stoupám nad Líně, k zemědělskému družstvu. Škoda že ho nejde objet lesem a vyloupnout se až u přemostění dálnice, takhle je třeba jet právě po silnici od Líní na Tlučnou. Hned za dálnicí pak odbočuji doprava, kde je třeba překonat závoru, která nepropustí ani myšku. Obvykle rozbahněnou cestou vedoucí kolem bývalé pískovny Tlučná projedu k Vejprnicím, k novému sídlišti v jižní části. Další průmyslovou zónou projedu na východ do zbývajícího kousku lesa. Ještě je tu pár úseků hezkých cest k mýtině před Novou Hospodou. Křižuji CT 2258 a modrou turistickou trasu a jednou z alejí projíždím lesem k Brůdku. Nyní se objevila zpráva, že peníze na VRT z Plzně na Domažlice nejsou k dispozici, tak se stavba odkládá, to by byla skvělá zpráva. VYšší desítky cest v tomto lese totiž přeruší a tím de factoo trvale zničí celou rekreační oblast.

 

Slovanským údolím se vracím do Plzně, na Skvrňany, pak projedu Jíkalkou k Plaze a samozřejmě přes Rondel do Záhorska. Jak jsem psal, bylo to opravdu rychlé, skoro rychlejší, než napsat tenhle článek😂 Průměrná rychlost 23 km/h, takže za tři hodinky jsem byl zpátky doma s novými zážitky.

 

Kaple sv. Jana Nepomuckého Nedražice

 

Bývalý zámek Nedražice