56 km
Obtížnost: Střední
Technická náročnost: Vysoká
Božkov-Na Pohodnici-Čilina-Rokycany-Raková-Hájek po žluté-Kozel-Šťáhlavy-Starý Plzenec po červené-Černice po žluté-Bory
Po nespočtu krásnejch jarních dní, kdy jsem bohužel neměl ani špetku času vyrazit kamkoliv ven, jsem se dostal na kolo. Vyrazil jsem prozkoumat inline okruh v Božkově a pokračoval rovnou nově otevřenou silnicí vedoucí k Tescu. Dál už jsem ale po silnici nepokračoval a jel po zelené turistické, která vede ve směru přivaděče k dálnici. Cesta zpočátku velmi pěkná, ale celkem stoupá a postupem času se začně měnit ze štěrkové uježděné na lesní. Samozřejmě by to nebylo ono, kdyby nebyla rozježděná od těžebních strojů. Takže jsem se probojovával v lese ještě pořád velmi promočenou cestou rozježděnou od náklaďáků, místy přes kořeny, po šlapky v bahně. Dobrý bylo, že vzduch byl jarní, čerstvej, ačkoliv na slunci už bylo dost horko. Každopádně ovšem zelená odbočuje kamsi, kam jsem nechtěl. Původním plánem bylo dostat se přes most přes dálnici do Tymákova, ale pak jsem upravil plány a vydal se podál dálnice směrem k nájezdu u Ejpovic. Kapánek nepříjemný je, že asfaltová cesta původně sloužící při stavbě dálnice ústí tak trochu v poli, naštěstí to neni daleko k nájezdu na dálnici, kde je ovšem zase nutné jet kus v protisměru, což neni zrovna ideál, ač tam nebyl v tu chvíli žádnej provoz a je tam půlka cesty vyšrafovaná...jako by někdo počítal s tim, že tam budou jezdit cyklisti z polňačky:D Asi po sto metrech jízdy na Ejpovice jsem zas odbočil vpravo, kupodivu po značený zelený, která ale na mojí mapě z roku 2011 neni. Na mapy.cz už je, takže je to zřejmě nějaký novější značení. Asi je dobrý se po ní vydat, já jel podél dálnice a pak to chtěl stočit vpravo na Čilinu, což byl můj cíl. Zpočátku pohoda, pěkná velká cesta, všechno jasný, kudy jet, ale to se tak jako vždy změnilo. Rozbočka střídala rozbočku a nebylo vůbec evidentní, kde se nacházim, jel jsem podle instinktu směrem, kterej jsem považoval za správnej. Bohužel podmáčená cesta s mazlavym blátíčkem mi stála v cestě. Rozhod jsem se to překonat a pak už nebylo návratu, jelikož absolvovat zmíněný rozbahněný úsek do kopce nepřipadalo v úvahu. Naštěstí jsem vyjel jen o pár set metrů jinde, než jsem myslel a napojil se na hrubou asfaltku, která byla jasná i v mapě, vydal se po ní nahoru serpentýnama. Zanedlouho jsem z ní ale sjel vpravo, páč jsem nechtěl minout vrchol Čiliny. V téhle chvíli se mi několikrát otevřel krásnej výhled z výšky na Rokycany a Svatej kopeček, zhora už nebylo vidět nic. Ale natrefil jsem zas na tu zelenou, po který jsem se svez dolu, kde už jsme poznával cestu z Tymákova na Rokycany. V lese jsem akorát několikrát natrefil na stopy motorkářů, kteří bezohledně pojali les za svůj revír a leckterý svahy brutálně rozryli. Jakmile jsem před Rokycanama vyjel na hlavní silnici, překřižoval jsem ji a stoupal do Rakový, to už jsem dost cítil nohy a dul proti mně vítr, seč mu síly stačily:D Vyškrábal jsem se do toho vskutku gigantickýho "krpálu":D a pak už mnohem snáze pokračoval po žlutý do lesů nad Kozlem a po nově vyasfaltovaný cyklostezce od Hájenky. Projel jsem areálem Kozlu, jak to tak při západu slunce rád dělam (bylo už před osmou večer, vyrážel jsem po pátej...), dále alejí ke šťahlavský vlakový zastávce a po červený lukama a lesama na Plzenec. To mi taky dalo dost zabrat, zadní kolo neustále prokluzovalo v nánosech blátíčka a nohy už nesloužily, jak jsem si představoval. Byl jsem překvapanej, že jsem tam ještě nikdy nejel, jezdim slepě po silnici, přitom polema vede taková pěkná stezka. Pokračoval jsem nad Plzencem téměř vrstevnicově, napojil se na žlutou a pak z ní zas odbočil doprava, páč se mi nechtělo jet známý rozbahněný úsek po kotníky v nějakym neřádu. Už jsem i myslel, že nebudu muset sjíždět až pod chatovou oblast pod Andrejškama, ale chyba lávky, nová cesta vedla k nějakýmu zbohatlickýmu ranči. Tak jsem si znova vyjel kopec a už po cyklostezce jsem pokračoval přes lávku přes dálnici, Černice, a zadem z Radobyčic do Hradiště a dál přes řeku na Bory.
Udržel jsem průměrnou rychlost těsně nad 19 km/h, což teda nemůžu říct, že je nějakej fofr, ale na druhou stranu převýšení činilo 1163 m, a to je při relativně kratším výletu dost a navíc hodně po turistickejch stezkách a více než kdy jindy bahnem. Takže musim říct veliká spokojenost, zvlášť s výjezdem na Čilinu.
 |
| Vrchol Čilina |
Žádné komentáře:
Okomentovat