68 km
Obtížnost: Střední
Technická náročnost: Vysoká
Doubravka-Bukovec-Dýšina-Nová Huť-Kokotské rybníky po modré-Hudlice-Osek-Volduchy-Habr-Holoubkov-Svojkovice-Pod Žďárem-Borek-Rokycany-Ejpovice-Kyšice-Božkov-Slovany-Bory
Sluníčko už od rána mi vytáhlo na projížďku. Na celodenní výlety neni čas, takže ačkoliv jsem nevěděl, kam se vydat, chtěl jsem se vrátit tak za 4 hodiny. Už je to nějakou dobu, co jsem byl u Kokotskej rybníků, kde je to mimořádně hezký, tak jsem to stočil severnim směrem. Nezbytnou nutností je projet skoro celou Plzeň, ale neni to tak zlý, když se dá jet podél řek po cyklostezkách:) Chlum jsem si nestříh po tom, co jsem den před tim zjistil, jaký jsem třasořitka:D Ale i kopeček za Bukovcem na červený turistický je dost vydatnej. Nemam moc rád tuhle cestu před Chrástem, kde je cesta spíš po poli a kolem nějakejch prapodivnejch chýší bezdomovců lemovanejch skládkama na kraji Chrástu, takjsem se rozhod, že zkusim překřižovat hlavní tah z Plzně a jet kus lesem zhruba někam na Dýšinu. To se povedlo částečně, jel jsem cik cak lesem, abych tak řek rovnou za nosem. Opět samozřejmě bahnem, ale s tim se počítá. Pak se slušnější cesta začla stáčet někam ke Kyšicím, takže jsem se vydal tou špatnou, ale nakonec to nebylo tak zlý a objevil jsem se na Černé mýti (ne že bych to tam znal podle jména, prostě jsem se vyloup u silnice) a sjel do Dýšiny. Tu jsem projel na Novou Huť a už jsem byl na modrý turistický a stoupal jsem ke Kokotsku prudce po kamenech, kořenech a nezřídka taky potůčkem nahoru. No převod 1-3, zatížení na zadní kolo a stejně to klouzalo jak bejk. Ale nechtěl jsem to vzdát, tak jsem ten kopec nakonec zdolal. Za sucha by to bylo nesrovnatelně lepší, ale já jel na jaře, takže místy se po cestě ani nedalo jet a musel jsem využít okolí, kde jsem se chytil na jehličí. Přímo u rybníků si pamatuju, že jsem projížděl močálama i v létě, tak jsme měl trochu obavy, ale takovýho bahnoborce jen tak něco nezastaví;) Na pár desítek metrů jsem vyjel na silnici, ale dál pokračoval po modrý, kde cesta byla snad ještě horší. Tráva ještě celá mokrá od rosy, pod níc skrytovaný kaluže, hluboký vyjetý koleje a mazlavý blátíčko. Přitom ze začátku byly vidět stopy od auta, to mi hlava nebrala, ani na kole se tam téměř nedalo jet, vážně jsem uvažoval o návratu, ale nakonec jsem i tohle překonal a dál v lese se situace zlepšila. Jen jak se cesta vinula dál a mizel les, zřejmě po nějakym přívalovym dešti bylo na cestě naplaveno tak 20 cm zeminy. Nepříjemné, ale naštěstí se to nebořilo a nijak extra nelepilo, takže se dalo projet ke statku (Hudlice) a to už je jen kousek do Oseka. Tam jsem se vydal proti silnýmu větru po silnici přes Volduchy ke kempu Habr, kde jsem se opět vydal po modré. Trošku problém byl s tim, že kolem silnice byly vykácený stromy, takže modrá značka nebyla vůbec často. Nicméně mě na tom ani tak nezáleželo, chtěl jsem jet lesem a směr mi vyhovoval. Nakonec jsem i tu modrou trefil dobře, akorát kopec byl větší, než se zdál nebo nohy už nehctěly. Vjel jsem opět na silnici ze Sklený Huti a vydal se na Holoubkov. Jak jsem později zjistil, mohl jsem jet podél dálnice na Plzeň a podjet ji o pár kilometrů dál, ale to jsem nevěděl, takže jsem jel pořád po silnici. Nechtělo se mi sjíždět až do vsi a znovu stoupat, ale překrosit louku nebyl ideální nápad, pod trávou byla úplně rozrytá zem, skoro se v tom nedalo jet. Pak už jsem se ale vydal po modrý do Svojkovic, pěkná štěrková cesta. Cestou jsem právě zjistil, že existuje podjezd lesní cesty pod dálnicí. No a ze Svojkovic jsem měl původně smělej plán vyjet na horu Žďár po žlutý turistický, jenomže se proti mně postavil čas, únava a jak se ukázalo i cesta...kořeny až na půdu a nehoráznej kopec, při přehazování na nižší převod u odbočky na tuhle skvělou cestičku mi spad řetěz, tak jsem to bral jako znamení, že tenhle kopec si necham jako výzvu pro příště, měl jsem najeto tak o 10 km víc, než jsem počítal, takže jsem se vydal do Rokycan, kde mimochodem staví novej kruháč, kousek za nima směremna Ejpovice jsem sjel na pěknou cyklostezku vedoucí víceméně po břehu Klabavy a následně Ejpovickýho jezírka. Pak jsem si vystoupal do Kyšic a pokračoval cestou na Červenej Hrádek. Již známym podjezdem pro zvěř pod přivaděčem jsem pokračoval na Božkov a přes Slovany na Bory.
Celkem to tedy dalo 68 km. Pozdějš kolem poledne bylo už dost vedro, skoro 30°C, což mi úplně nevyhovuje, ale krásně jsem se opálil (takže zas můžu sedět 14 dní u kompu:D). Převýšení kolem 1100 m, to je taky slušný, a průměrná rychlost 19,07 km/h. Už jsem se konečně trochu rozjezdil, takže se těšim na další výlety, třeba na ten, co povede na Žďár;)
Žádné komentáře:
Okomentovat