úterý 30. června 2015

Zámek Žinkovy

28. 6. 2015
86 km

Obtížnost: Velká
Technická náročnost: Vysoká

Borský park-Výsluní-Útušice-Štěnovice-po červené Čižice-po žluté Prusiny, Netunice-po červené Libákovice, Letiny-po zelené Žinkovy-po žluté Potštejn-Osobovy-Radkovice-Měčín-po zelené Luh-Horšice-Dolce-Kucíny-Vodokrty-Krasavce-Dolní Lukavice-Lišice-Hradčany-Vysoká-Robčice-Litice-Výsluní-Borský park


V jeden letní den podle mého gusta (23°C, sem tam mráček, vítr pofukuje) jsem se odhodlal vyrazit do Žinkov. Měl jsem za to, že je to neskutečně daleko, nakonec se ukázalo, že docela skutečně;D

Tak kudy z Plzně? Přes Borský park na Výsluní a nejkratší cestou do Útušic. Od kruháče na kraji Štěnovic pak po louce po červené do Čižic pohodově podél Úhlavy. Na silnicích se nerad zdržuju, takže jsem pokračoval po žluté poctivým stoupáním na Prusiny, nějakých 150 výškových. Následuje část cesty po červené turistické přes Netunice a pak opět do táhlého stoupání částečně poměrně náročnou lesní cestou až ke Svaté Anně. Následuje sice rovinatý terén, ale v polích dost zarostlý, za těch pár set metrů se mi přehazovačka už moc nechtěla točit kvůli vší té trávě. Ještě je tu možnost stavět se na rozhledně Kožich, ale toho jsem nevyužil a sjel do Libákovic.

Ještě kousek se stoupá, ale pak následuje parádní sjezd po krásné silničce do Letin. Jinudy to ani nejde, i turistická trasa tudy vede. V Letinech jsem přesedlal na zelenou turistickou, ta vede po zcela nefrekventované silnici do Svárkova, kde se odbočí na slušnou polňačku a přes kopec se dojede do Březí. Pak je sice zelená relativně dobře značená, ale pro příště bych stejně volil CT 2143. Zelená totiž vede jakýmsi neprostupnym úvozem, místy se objeví nějaký ten strom se značkou, místy dokonce nějaká lokální naučná stezka Olšovka se zastřešenym stolkem a infotabulí, ale cesty tam jaksi schází. Aspoň že se dalo jet obstojně po louce. K vysílači V Korunách se stoupá a to už se vyloupnou Žinkovy jako na dlani. Díky slušnému sjezdu jsem tam co by dup.

Zámek v Žinkovech se momentálně rekonstruuje a je nepřístupný, ale rozhodně stojí za návštěvu, posuďte sami podle fotek... Prošel jsem si i přilehlý parčík a vydal se propotit triko cestou na nedaleké zbytky zříceniny hradu Potštejn. No zbyly jen náznaky valů, takže celkem zbytečných 100 m výškových na půl kilometru. Nevadí, sjel jsem zpět a pokračoval přes most od zámku do Osobov, což je tedy úplný konec světa. Už i modrou turistickou značku tu zrušili a vede sem jen asfaltka o rozměrech chodníku. Do Radkovic už ani nevede cesta, po které zmiňovaná modrá dříve vedla. Objel jsem to tedy přes opuštěné zemědělské družtvo a u křížku doprava po kdysi asfaltové polní cestě. V Radkovicích jsem s lesní cestou do Měčína taky nepochodil, tak jsem sjížděl po silnici proti silnému větru.

A co jsem si sjel, to jsem si zas vystoupal po zelené k Holému vrchu, který neni ani náznakem holý. Jelo se však ve stínu v lese velmi dobře a do Luhu se skvělě sjíždělo, dokonce po hrubém asfaltu. Dál jsem pokračoval do Horšic po CT 2186 a risknul jsem čárkovanou cestičku do Dolců. Sám jsem nevěřil, že mam správný směr a snad se tam i objevila značka cyklotrasy, nicméně potvrdilo se, že jedu správně. Avšak poměrně nepříjemným stoupáním a na pochybách, zda ještě po cestě či už po poli. Z Dolců do Kucín se musí po silnici, tam už se i objevilo auto. Když to teď vidim, měl jsem se vydat do Plevňova, ale to jsem netušil, že už neexistuje zkratka do Vodokrt uvedená v poměrně nové mapě nejen k silnici na Plevňov, ale ani lesem kolem Střížova do samotných Vodokrt. Sice jsem to projel, ale chvílema už jsem si byl jist, že nejedu po žádné cestě:(

Takže pro mě byla silnice vlastně vysvobozením. Sjezd do Krasavců a co by kamenem dohodil je to do Dolní Lukavice. Hned zkraje se měla nacházet polní cesta do Lišic. Jak jsem uviděl označenou slepou ulici, hned jsem tušil...polovina těchto značek prozrazuje jen to, že někdo nechce na "své" cestě provoz. I tohle je ten případ a objevil jsem krásnou cestu kolem řeky s lávkou nad jezem a náhonem těsně před Lišicemi. Z Lišic jsem dost stoupal do Hradčan, oficiálně též slepou cestou. Jen nezapomenout pro příště odbočit vlevo před zemědělským družstvem! Přes Vysokou jsem dojel místy horší lesní cestou do Robčic a po stopadesáté zkusil spojku do Litic. Staví se tu sice vodovod, ale ten končí přesně v místech, kde i dříve končila cesta v poli. Takže se nic moc nemění, ale byla prošlápnutá cestička aspoň, takže nebyl až takový problém prodrat se k asflatkám vedoucím kolem dálnice.

No a z Litic už jsem se vrátil přes Tyršův sad a Výsluní stejně, jako jsem vyrazil. Nakonec tedy přijatelných 86 km, takže Žinkovy nejsou až tak nedostupné:) Průměrná rychlost pod 20 km/h odpovídá celkem častému hledání v mapě, jak to teda skutečně je s tou kterou cestou a odbočkou...obvykle tak, že jsem se musel vrátit:/ Mimochodem mě překvapilo, jak kousek od Plzně jsou úplně zapomenutá místa (zdravim Osobovy).

Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati
Zámek Žinkovy

Zámek Žinkovy
Žinkovy z vršku V Korunách
...od Žinkovského rybníka

Zámecký park

Žádné komentáře:

Okomentovat