13. 5. 2023
Náročnost: Střední
Převýšení: 1200 m
Terén: Lesní, polní a asfaltové cesty
Jičín-po červené Holín, Prachov - po zelené Pod Šikmou věží,
Pod Malou Svinčicí - Maršov - Blata - Zámostí - Loveč - Mladějov - po modré
ryb. Doly - Svitačka - po modré hrad Trosky - po červené
Tachov - ryb. Vidlák - po žluté Rokytnice, Borek - Rovensko pod Troskami -
po modré Bítouchov, Dráčov, Morcinov, Košov - po červené
rozhledna Tábor - po modré Alainova věž - po žluté Kyje -
po
CT 4365 Železnice, nádraží Železnice - Pod Zebínem - po modré
Čeřovka - Jičín
Cestu do Jičína jsem využil nejen za původním účelem, ale taky abych se
projel po okolí. Naplánoval jsem okruh na vzdálenost poměrně krátký, ale s
velkým převýšením a mnoha zajímavostmi na cestě. Od parkoviště na východě
Jičína se vydávám do centra. Je docela teplý den, na
Valdštejnově náměstí zrovna skončily trhy a proto se divím,
jak málo lidí u Valdické brány je. Kolem rybníku Kníže se po
červené protáhnu přes město. Až když podjedu silnici 35, provoz se zmírní a
tak se sice jede přes Holín proti větru, ale celkem bez aut. Stáčím se
postupně k severu a nahoru k úpatí Prachovských skal. V Prachově se
nepřekvapivě dovídám, že na kolem skrz skály nesmím projíždět. Vezmu to tedy
po jižním úpatí po zelené. Je to spíš turistická stezky, takže čekejte
prudké výjezdy a úzká místa. Projet se ale dá a je to zábavné, jen technicky
náročnější. Od rozcestí Pod Malou Svinčicí bych ctěl sjet přímo do Maršova.
Ani nevím, proč jsem to nevzal dále po zelené přes Ervínův hrad, ale
stalo se. Bohužel se však cesta postupně úplně ztratí a tak jedu skrz les na
kraji rokle. Nic moc... Chvíli jsem si ale myslel, že tudy dolů ani
nesjedu.
U osady Maršov se ale napojuji na asfaltku, tak zas trochu popojedu.
Malebnou krajinou projedu přes Blata do Zámostí a pak k samotě Vydalov.
Trochu mě tu zmátly hodinky, takže jsem napoprve netrefil správnou odbočku
na malou komunikaci do kopce k Lovči. Do Mladějova pak sjíždím a dál mířím
údolím občasného potoka po modré pěknou nezpevněnou cestou k rybníku Doly.
Po modré jsem chtěl původně až na Trosky, ale pod kopcem Hradiště na
odbočce, kde modrá začíná stoupat na hřebíne, to vypadá všelijak. Pár
cyklistů, co je potkávám, mi doporučují to raději objet. Tak dobře, objedu
to kolem Kamenného vrchu a poslední necelý kilometr ke Svitačce po silničce.
Z Troskovic, když začnu stoupat, jsem vlastně překvapen, že už je to
"závěrečné" stoupání k Troskám. Je to výživné ale nejede se mi špatně. Od parkoviště se asi
oficiálně nesmí na kole, ale nedává to žádný smysl pochopitelně, možná kromě
letních prázdnin. Podívám se tedy k hradu a sjíždím zase zpět. Tentokrát
klesám po červené do vesničky Tachov. Docela pěkně by se tu sjíždělo, ale
před vsí jsou takové blbě postavené schody a na polních cestách v lukách
zase chodí dost lidí...
K rybníku Vidlák je pak stezka poněkud nesjízdná, takže pár zákrut a schodů
je třeba vzít kolo na ramena. Za hrází odbočuji vpravo na žlutou turistickou
trasu a tam je to lepší, dá se normálně jet. Celým údolím vede pěkná cesta,
až před Rokytnicí vyjíždím na silničku. Celý den slyším z dálky houkat parní
lokomotivu a doufal jsem, že zde na nádraží v Borku ji zahlédnu, ale
nepovedlo se. Do Rovenska pod Troskami bych potřeboval přes Borecké skály.
Modrá ale stoupá k vrcholu Bor a vypadá docela nesjízdně, tak se vydávám po
velké cestě v údolí. Jak postupně odbočují příjezdové cesty k chatám, tak ta
"moje" se postupně ztrácí, až končím u malé pěšinkky do strmé stráně tlačíc
kolo. Naštěstí jsem se vyklubal na zpevněné cestě vedoucí do Rovenska.
Konečně se začínám obloukem vracet. Modrá turistická trasa vede na dohled
Liščím Kotcům po pěkné polní cestě, pak trocho podmáčená po kamenech lesem
apak po větší štěrkové cestě, postupně nabírá výšku z nějakých 300 m n. m.
do 450. m n. m., kde se u Bítouchova dostává na silničku. Stoupání ale ani
zdaleka nekončí. Dál to pěkně utahuje, v Dráčově je to o dalších 100
výškových metrů dále a vyvrcholení přichází v 649 m n. m. na kopci Ředice.
Následuje intenzivní sjezd přes Košov, abych zase nastoupal něco kolem 150
výškových metrů na vrchol Táboru, kde je rozhledna, restaurace a
kostel. Jak mi bylo ve stoupání horko, tady fouká a je citelně chladněji. Ve
sjezdu po modré k Alainově věži mi dokonce prochladnou ruce!? Žlutá
do Kyjí je pěkně podmáčená, takže díky tomuto úseku budu mít dnes špinavé
kolo. Jinak je to ale zajímavá stezka. Dále jsem měl jet po silničce na
Železnici, protože jsem se bál červené vedoucí po spádnici přes hřebínek
Habřiny. jenže odbočka od lomu v Doubravici vypadá jak příjezdová cesta z
lomu a ne jako silnice, proto jsem ji nevědomky přejel a když jsem se
vracel, nevěřil jsem svým očím, že tam skutečně něco vede. Noo, vedlo,
sutečně jsme dojel do Železnice, nejen do obce, ale až k nádraží, za nímže
mě čeká odbočka na cestu k pile a hezký úsek polní cesty pod Zebínem.
Zebín jsem dnes vynechal, stejně jako skokanský můstel v lomnici, bylo toho
totiž dneska dost.
No a když projedu aleji po modré turistické kolem Bílého mlýny, jsem už na
kraji Jičína. Ač unavený, ještě jsem si vyjel k rozhledničce
Čeřovce přímo v Jičíně. Pak už jen projedu sídlištěm k autu. Moc
pěkný poznávací výlet s rozmanitými povrchy. Převýšení činí 1200 m a to už v
nohách teda cítim. Cestou spadlo i pár kapek, ale teď už je zas teplo a
sucho😊
|
|
Valdická brána, Jičín |
|
| Valdická brána, Jičín |
|
| Hrad Trosky |
|
| Alainova věž |
|
|
Čeřovka, Jičín |
Žádné komentáře:
Okomentovat